Imper

20 nejmedializovanějších pivovarů v ČR

Zatímco pivovary se rok co rok předhánějí v tom, který uvaří více piva, v tichosti u nich zuří válka také na jiném poli. Mediálním poli. Analytici společnosti Monitora Media zveřejnili žebříček nejmedializovanějších českých pivovarů. Z TV obrazovky, rádia, titulků novin, časopisů a webů na nás nejvíce působí značky spadající do skupiny Plzeňského Prazdroje. Kdyby za svou medializaci měly zaplatit, stálo by je to 1,1 miliardy korun. Nejlepší sentiment získal Březňák.

Společnost Monitor Media, jednička na trhu monitoringu médií, na základě statistiky výrazů sestavila žebříček zkoumající medializaci největších pivovarů na českém trhu v období od ledna do listopadu 2017. Reflektuje nejen počet zmínek v předních médiích, ale také jejich mediální zásah (GRP), přepočet na reklamní plochu (AVE) a míru emočního zaujetí.

Žebříček nejmedializovanějších pivovarů

Největší vliv na média, a tudíž také nejmedializovanější pivovary patří zahraničním majitelům. „První příčka se skoro dvojnásobným náskokem na druhou, co se počtu zmínek v médiích týká, patří značce Gambrinus. Následovaná je dalším pivovarem spadající do jedné skupiny, a to sice Pilsner Urquellem. Třetí pozici obsadil Ostravar a čtvrtou Staropramen, oba patřící do skupiny Staropramen. První pětku uzavírá Velkopopovický Kozel opět ze skupiny Plzeňského Prazdroje,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media. Dále následuje první pivovar ze skupiny Heineken, a to sice Krušovice, a za ním Lobkowicz. Bernardu patří osmá příčka a nošovickému Radegastu devítka. První desítku uzavírají Svijany. Až na posledním, 20. místě, figuruje státní podnik Budějovický Budvar.

Pozice Pivovar Počet zmínek Skupina
1. Pivovar Gambrinus 7 403 Plzeňský Prazdroj
2. Pilsner Urquell 3 950 Plzeňský Prazdroj
3. Pivovar Ostrava 2 424 Pivovary Staropramen
4. Pivovar Staropramen 2 058 Pivovary Staropramen
5. Pivovar Velké Popovice 1 960 Plzeňský Prazdroj
6. Pivovar Krušovice 1 099 Heineken Česká republika
7. Pivovar Lobkowicz 870 Pivovary Lobkowicz Group
8. Pivovar Humpolec (Bernard) 699 Rodinný pivovar Bernard
9. Pivovar Nošovice (Radegast) 680 Plzeňský Prazdroj
10. Pivovar Svijany 552 LIF Group
11. Pivovar Přerov (Zubr) 469 PMS Přerov
12. Pivovar Brno (Starobrno) 337 Heineken Česká republika
13. Pivovar Hanušovice (Holba) 328 PMS Přerov
14. Pivovar Litovel 325 PMS Přerov
15. Pivovar Strakonice (Dudák) 305 Měšťanský pivovar Strakonice
16. Pivovar Březňák 302 Heineken Česká republika
17. Pivovar Benešov (Ferdinand) 292 Pivovar Benešov
18. Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 272 EPOS CZ
19. Pivovar Chodová Planá 267 Chodovar
20. Pivovar Budvar 250 Budějovický Budvar

Z hlediska vlastníků pivovarů, respektive pivovarnických skupin se v první desítce objevují zejména společnosti se zahraničními majiteli. Výjimku tvoří humpolecký Bernard (který však z poloviny vlastní Belgičané) a Svijany. Pokud bychom se podívali na první dvacítku, tak zde se situace mění. Figuruje v ní hned osm pivovarnických skupin patřících tuzemským podnikatelům (Rodinný pivovar Bernard, LIF Group, PMS Přerov, Měšťanský pivovar Strakonice, Pivovar Benešov, EPOS CZ, Chodovar a Budějovický Budvar).

Pro srovnání se pojďme podívat na letošní předpokládaný výstav pivních skupin, tedy kolik vyprodukují piva: „Stejně jako v předchozích letech bude českému trhu jasně dominovat skupina Plzeňského Prazdroje (cca 11 milionů hl/rok), druhé skončí pivovary Staropramen (cca 3 miliony hl/rok) a třetí pivovary skupiny Heineken ČR (cca 2,4 milionů hl/rok). S mírným odstupem bude následovat Budějovický Budvar (cca 1,6 milionu hl/rok). Nad milion se už žádný jiný pivovar výstavem zřejmě nedostane a o další pozice se podělí skupiny Pivovary Lobkowicz Group, LIF Group a PMS Přerov. V tomto roce nejspíše dále poroste humpolecký pivovar Bernard, který dosáhl v roce 2016 ročního výstavu více než 300 tisíc hl. V ČR je dnes cca dalších desítka pivovarů, které mají výstav nad 100 tisíc hl ročně, a poté je trh již značně segmentován a zaznamenává posledních 4-5 let velký nárůst menších řemeslných pivovarů. Vždy s příchodem nové vlády nejen český trh bedlivě sleduje, co bude s Budějovickým Budvarem. Zdali se jej rozhodne stát zprivatizovat prodejem investorovi, nebo nabídne akcie Budvaru na pražské Burze cenných papírů. Případně jaká bude další strategie Budvaru zůstane-li plně v rukou státu,“ řekl Jan Brabec, odborník na pivovary ze serveru Žejdlík.cz.

Žebříček podle mediálního zásahu

Podrobením zkoumání dalšího ukazatele, mediálního zásahu (GRP), zjistíme, že žebříček má poněkud jinou podobu. Největšího zásahu se opět dostalo Gambrinusu, následovaného Pilsner Urquellem. Avšak ačkoliv ostravskému pivovaru Ostravar se v médiích z hlediska počtu zmínek podařilo obsadit třetí pozici, v případě GRP si o jedno pohoršila. Ztráta pro pivovar to sice je, ale v rámci skupiny nikterak zásadní. Pouze si totiž prohodila místo s mateřským Staropramenem. Největším skokanem se však stal Budvar. Státní podnik si v případě mediálního zásahu polepšil o deset míst. Změna pozic se odehrála také u Radegastu a Svijan. Zcela jiné pořadí figuruje v závěru žebříčku, od třináctého místa, kdy hned sedm pivovarů změnilo pozice.

Pozice Pivovar GRP Skupina
1. Pivovar Gambrinus 1 246 Plzeňský Prazdroj
2. Pilsner Urquell 1 170 Plzeňský Prazdroj
3. Pivovar Staropramen 842 Pivovary Staropramen
4. Pivovar Ostrava 721 Pivovary Staropramen
5. Pivovar Velké Popovice 658 Plzeňský Prazdroj
6. Pivovar Krušovice 395 Heineken Česká republika
7. Pivovar Lobkowicz 349 Pivovary Lobkowicz Group
8. Pivovar Humpolec (Bernard) 275 Rodinný pivovar Bernard
9. Pivovar Svijany 138 LIF Group
10. Pivovar Budvar 136 Budějovický Budvar
11. Pivovar Nošovice (Radegast) 122 Plzeňský Prazdroj
12. Pivovar Přerov (Zubr) 111 PMS Přerov
13. Pivovar Brno (Starobrno) 105 Heineken Česká republika
14. Pivovar Březňák 90 Heineken Česká republika
15. Pivovar Strakonice (Dudák) 82 Měšťanský pivovar Strakonice
16. Pivovar Litovel 80 PMS Přerov
17. Pivovar Hanušovice (Holba) 68 PMS Přerov
18. Pivovar Chodová Planá 58 Chodovar
19. Pivovar Benešov (Ferdinand) 55 Pivovar Benešov
20. Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 28 EPOS CZ


Žebříček podle reklamní plochy

Přepočtem na ekvivalent reklamní plochy (AVE), tedy případné obsazení reklamních ploch ceníkovými cenami inzerátů v příslušném médiu, se žebříček promění následovně. Nejvíce se dařilo uskupení Plzeňského Prazdroje, který v součtu získal v médiích prostor za 642 milionů. Jedničkou se stal Gambrinus (340 milionů), dvojkou Pilsner Urquell (184 milionů), trojkou Staropramen (118 milionů), čtyřkou Velké Popovice (93,5 milionu) a první pětku uzavírá Ostravar (87 milionů). Skokanem je královedvorský Tambor, tomu se z 18. pozice téměř podařilo atakovat první desítku a umístil se na 11. místě. Všech 20 pivovarů by v případě získání svých mediálních prostor muselo z rozpočtů vynaložit 1,1 miliardy korun.

Pozice Pivovar AVE Skupina
1. Pivovar Gambrinus 340 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
2. Pilsner Urquell 184 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
3. Pivovar Staropramen 118 milionů Kč Pivovary Staropramen
4. Pivovar Velké Popovice 94 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
5. Pivovar Ostrava 87 milionů Kč Pivovary Staropramen
6. Pivovar Krušovice 60 milionů Kč Heineken Česká republika
7. Pivovar Lobkowicz 41 milionů Kč Pivovary Lobkowicz Group
8. Pivovar Humpolec (Bernard) 30 milionů Kč Rodinný pivovar Bernard
9. Pivovar Nošovice (Radegast) 24 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
10. Pivovar Svijany 21 milionů Kč LIF Group
11. Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 13 milionů Kč EPOS CZ
12. Pivovar Litovel 13 milionů Kč PMS Přerov
13. Pivovar Hanušovice (Holba) 12 milionů Kč PMS Přerov
14. Pivovar Chodová Planá 12 milionů Kč Chodovar
15. Pivovar Strakonice (Dudák) 12 milionů Kč Měšťanský pivovar Strakonice
16. Pivovar Brno (Starobrno) 11 milionů Kč Heineken Česká republika
17. Pivovar Přerov (Zubr) 11 milionů Kč PMS Přerov
18. Pivovar Březňák 11 milionů Kč Heineken Česká republika
19. Pivovar Budvar 10 milionů Kč Budějovický Budvar
20. Pivovar Benešov (Ferdinand) 8 milionů Kč Pivovar Benešov


Žebříček podle sentimentu zmínek

Zajímavý pohled nabízí srovnání sentimentů mediálních výstupů. Zatímco pivovar Březňák se ve všech žebříčcích umisťoval zejména na posledních příčkách, v případě analýzy hodnotového vyznění příspěvků jich z celkového počtu vyznívala skoro polovina pozitivně. To znamená, že média o něm psala v kladném smyslu. Naopak Gambrinus, který vedl žebříčky, získal pouze 25 % pozitivních výstupů. Nejméně negativně se psalo opět o Březňáku a nejvíce o pivovaru Lobkowicz. Nejčastěji však pro pivovary zprávy vyznívaly neutrálně. Ambivalentní články, tedy takové, které pouze nechválí a ani pouze nekritizují, vyznívaly nejčastěji pro Budvar a ani jeden nebyl zaznamenán v případě královédvorského Tamboru.

Pivovar Pozitivní Negativní Neutrální Ambivalentní Skupina
Pivovar Březňák 49,4 % 1,7 % 45,5 % 3,4 % Heineken Česká republika
Pivovar Strakonice (Dudák) 42,2 % 7,8 % 41,7 % 8,3 % Měšťanský pivovar Strakonice
Pivovar Krušovice 34,3 % 13,5 % 47,5 % 4,7 % Heineken Česká republika
Pivovar Litovel 33,3 % 7,3 % 57,3 % 2,2 % PMS Přerov
Pilsner Urquell 30,6 % 10,5 % 53,8 % 5,2 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Nošovice (Radegast) 29,6 % 3 % 57,6 % 9,9 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Přerov (Zubr) 29,4 % 15,4 % 49,2 % 6 % PMS Přerov
Pivovar Brno (Starobrno) 28,9 % 8,6 % 54,7 % 7,8 % Heineken Česká republika
Pivovar Svijany 28,9 % 12,4 % 56,6 % 2,1 % LIF Group
Pivovar Ostrava 27,1 % 11,1 % 55,8 % 6 % Pivovary Staropramen
Pivovar Velké Popovice 24,6 % 8,8 % 60,2 % 6,4 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Humpolec (Bernard) 24,5 % 24,9 % 43,9 % 6,7 % Rodinný pivovar Bernard
Pivovar Gambrinus 24,4 % 17,7 % 50,7 % 7,3 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Benešov (Ferdinand) 22,4 % 6,7 % 66,7 % 4,2 % Pivovar Benešov
Pivovar Hanušovice (Holba) 21,7 % 17,2 % 55,7 % 5,3 % PMS Přerov
Pivovar Staropramen 21,1 % 8,8 % 63,3 % 6,8 % Pivovary Staropramen
Pivovar Chodová Planá 20,3 % 2,8 % 74,2 % 2,8 % Chodovar
Pivovar Lobkowicz 17,5 % 26,4 % 44,3 % 11,9 % Pivovary Lobkowicz Group
Pivovar Budvar 13,9 % 20,8 % 31,7 % 33,7 % Budějovický Budvar
Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 4,8 % 2,4 % 92,9 % 0 % EPOS CZ

Monitora spustila nový nástroj Social Media

Služba pro monitoring a vyhodnocování mediální publicity Monitora spustila do ostrého provozu nový nástroj. Monitoring sociálních sítí Monitora Social Media umožňuje zachycovat a analyzovat veškeré zmínky, které se kdy objevily nebo kontinuálně objevují na sociálních sítích. Ať už společnost je, či není aktivní na sociálních sítích, nyní má jedinečnou možnost komunikaci naslouchat a odhalovat případné zárodky krizí.

Sociální sítě, diskuzní fóra i blogy jsou plné silných influencerů a uživatelé online komunikačních kanálů se dennodenně vyjadřují k dění, reagují na podněty a komentují. Mediální obraz firmy či osoby tak může být závislý na jeho prezentaci na sociálních sítích a na schopnosti včas reagovat. Monitora Social Media sbírá a analyzuje data z mezilidské komunikace na síti. Indexuje nejen sociální sítě, ale také blogy, diskuzní fóra pod články na zpravodajských serverech, komentáře, tweety, posty, statusy, blogy a videoblogy. „Na těchto místech se denně objevuje obrovské množství informací, ve kterých se nacházejí cenná data. My je vytěžíme a předložíme v přehledné podobě. Následně mohou pomoci firmám spustit reaktivní kroky,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media.

Monitoring sociálních médií se zaměřuje na dodávání kvalitního a komplexního monitoringu a současně poskytuje možnost pokročilých analýz a filtrů nad monitorovanými výstupy. Měření probíhá v reálném čase. Sledovat je možné několik témat najednou a porovnávat výsledky na denní bázi. V přehledné vizualizaci jsou viditelné jednotlivé zmínky pomáhající odhalit nejen názor lidí (tonalitu), ale také analyzovat stávající či potencionální zákazníky, a tak je možné okamžitě reagovat. „Našim zákazníkům nabízíme nástroj, který jim dá obrázek o aktuálním dění na blozích, v diskuzích, Facebooku, Twitteru, Instagramu, Google+, internetových videích, komentářích, cenových porovnávačích a dalších zdrojích. Nejlepší na tom je, že generovaný reporting bude zákazníky bavit. Přináší totiž v intuitivní podobě užitečné informace strategického charakteru v detailní a jasné podobě, a to včetně grafů a infografiky,“ dodal Tomáš Berger.

Každý analytický report a dashboard je generován v reálném čase na základě aktuálních dat. Navíc lze monitorované zmínky jednoduše třídit a filtrovat díky intuitivnímu nastavení. Obsahem analýz mohou být například jen negativní zmínky nebo zmínky pouze od žen či od mužů. Díky možnostem intuitivního nastavení lze monitorovaný obsah třídit na klik.

Zatímco běžný monitoring médií zachycuje veškeré sledované zmínky v tisku, rozhlasu, televizi a na internetových portálech, social monitoring se zaměřuje na celé online prostředí z pohledu uživatele. Snadněji tak lze odhalit rizikové skupiny a vstoupit do krizových diskuzí, spustit reaktivní marketing a ovlivňovat povědomí o značce. Kombinací obou forem monitoringu vzniká monitoring druhé generace, který nepředstavuje pouhé zachycování zmínek, ale i jejich automatickou analýzu.

Vliv EET na vznik a zánik dotčených subjektů

Spuštění obou vln elektronické evidence tržeb mělo velký vliv na podnikatelské subjekty spadající do těchto kategorií. Přestože celá řada z nich svoji činnost z tohoto důvodu ukončila, v meziročním srovnání jejich počet nakonec vzrostl. Změna nejvíce postihla živnostníky v kategorii ubytování, stravování a pohostinství.

Zákon o evidenci elektronických tržeb byl prezidentem České republiky podepsán 30. března 2016. Vyvolal různorodé reakce, které se projevily i na chování firem a živnostníků, jichž se ustanovení týká. Jaký vliv mělo EET na podnikatele v Česku?

Výměna IČ

První vlna byla spuštěna 1. prosince 2016 a spadala do segmentu ubytování (NACE 55), stravování a pohostinství (NACE 56). Datový tým nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz zjistil, že ještě před spuštěním první vlny EET došlo v dotčených oborech v meziročním srovnání k razantnímu poklesu nově vzniklých subjektů. Naopak raketově vystřelil počet zaniklých subjektů. „Další rozbor dat ukázal, že tuto abnormalitu měla na svědomí hromadná obměna IČ. Zjednodušené řečeno, firmy a podnikatelé v řadě případů ukončili podnikání a obnovili ho pod jiným IČ. Nejvíce změn se odehrálo koncem listopadu a v průběhu prosince, kdy skončilo přes tisíc subjektů, na druhou stranu 1,4 tisíc vzniklo, většinou firem,“ řekl k vývoji Tomáš Berger, zakladatel služby Merk.cz. Celkově ve sledovaném období od 11/2016 do 6/2017 ukončilo svoji činnost přes 2,5 tisíce firem, z toho 89 % bylo živnostníků. Ve stejném období vloni, tedy od 11/2015 do 5/2016, přitom bylo uzavřeno přes 2,3 tisíc firem, z toho 54 % bylo živnostníků. Oproti letošnímu roku se v tom minulém však neodehrál žádný výrazný výkyv.

Druhá fáze EET, spuštěna 1. března 2017, se týkala subjektů v oborech maloobchod a velkoobchod (NACE 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47). Stejně jak u první, tak i u druhé vlny byl zjištěn pokles počtu vzniklých subjektů, a naopak nárůst těch zaniklých. Od února do června 2017 zaniklo v oboru maloobchodu a velkoobchodu přes 5,4 tisíc subjektů, z čehož 74 % tvoří živnostníci, a vzniklo 5,8 tisíc subjektů, z čehož 59 % tvoří živnostníci. Zákon tak měl největší dopad opět na živnostníky. V porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku (2/2016 – 6/2016) zaniklo přes 6,6 tisíc subjektů (z toho 82 % bylo živnostníků) a vzniklo přes 7,2 tisíc subjektů (z toho 62 % bylo živnostníků).

Aktuální počet subjektů

V oborech zasažených oběma vlnami EET aktuálně existuje přes 600 tisíc subjektů. Z toho 1/6 v oboru ubytování, stravování a pohostinství a přes 500 tisíc v oborech velkoobchod a maloobchod. Statutárními osobami nebo vlastníky subjektů z první vlny jsou v 62 % případů muži, ženy mají 38 %. Poměr vlastníků dle pohlaví je ve druhé vlně obdobný: 65 % muži vs. 35 % ženy. Pokud bychom se podívali na genderové rozložení vlastníků zaniklých subjektů, tak zde je situace zhruba půl na půl. „Příchod EET v meziročním srovnání neovlivnil počet podnikatelských subjektů – je podobný. Řada z nich svoje podnikání ukončila, ale noví naopak začali. Přesto však zákon dopadl především na řadu drobných živnostníků, a to zejména na venkově. Ti ostatní museli překonat počáteční překážky spojené se zavedením EET a přizpůsobit se novému systému účtování,“ řekl závěrem Tomáš Berger.

Třetí vlna EET začne 1. března 2018 a bude se týkat svobodných povolání (lékařů, právníků, účetních), stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích nebo autoservisů a pneuservisů.

ČR předčilo v počtu podnikatelských subjektů SR

Od zániku Československa na přelomu roku uplyne 25 let. Z podnikatelského hlediska na tomto rozdělení vydělalo Česko. Od roku 1993 u nás vzniklo přes 1,872 milionu ekonomických subjektů, zatímco na Slovensku pouze 573 tisíc. Jak však zjistili analytici nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz, více rostoucích subjektů je na straně Slovenské republiky.

Od rozdělení jednotného státu se podnikání v obou zemích věnuje mnoho ekonomických subjektů. Trend je stále rostoucí, přičemž Česko nad Slovenskem vede: 77 % vs. 23 % (a to i při přepočítání na počet obyvatel). V České republice také vzniklo více společností s obratem nad 1,5 miliard korun. Aktuálně je to 909 subjektů, zatímco na Slovensku je jich pouze 26.

Slovensko má více rostoucích firem

Jen 4 % českých firem vzniklých po roce 1993 jsou v současnosti obratově rostoucí, zatímco na Slovensku tvoří obratově rostoucí firmy 11 %. V případě firem s klesajícím obratem je na tom Česko oproti Slovensku o něco lépe: 4 % vs. 15 %. Slovenská republika také eviduje více firem s dluhem u zdravotních pojišťoven.

Čeští i slovenští podnikatelé se nejvíce realizují v odvětví velkoobchodu a maloobchodu, kde působí shodně 23 % firem. Hned dalším oblíbeným oborem jsou profesní, vědecké a technické činnosti. Na Slovensku je naopak o něco populárnější stavebnictví.

Praha a Bratislava vedou

V obou zemích se podnikání centralizuje do hlavních měst. V Praze a Bratislavě má sídlo shodně 23 % ekonomických subjektů. V České republice je druhým nejvýznamnějším místem pro byznys Středočeský kraj a na Slovensku Žilinský kraj.

Pouze 34 % tuzemských společností má ve svém vedení (vlastníci a statutáři) ženské zastoupení. Ve slovenských firmách jsou procenta ještě nižší – pouze v 29 % firem je na pozici vlastníka nebo statutára žena.

Rozložení ekonomických subjektů

Od roku 1993 bylo v Česku evidováno 1,872 milionu ekonomických subjektů. Z nich bylo 64 % fyzických osob, 21 % společností s ručením omezeným a pouze 1 % akciových společností. Na Slovensku je evidováno 573 tisíc subjektů: fyzických osob 58 %, společností s ručením omezeným 30 %, akciových společností 1 % a ostatních 11 %.

„Za tu dobu v tuzemsku 349 českých akciových společností dosáhlo na obrat nad 1,5 miliardy korun za rok a u čtyřech z nich aktuálně probíhá insolvenční řízení. Společností s ručením omezeným s obratem nad 1,5 miliard korun je evidováno 480. Na Slovensku do současné doby 23 subjektů disponovalo obratem nad 500 milionů eur a žádná z nich aktuálně nemá pohledávky na zdravotním pojištění,“ řekl ke statistikám Tomáš Berger, zakladatel služby Merk.cz.

Žebříček virtuálních adres českých firem dle měst

Skoro polovina tuzemských firem má sídlo v Praze, často však jde o virtuální adresy. Rekordmanem v metropoli je čtyřpatrový dům v ulici Rybná 24, kde své sídlo uvádí hned 3 746 firem. Mezi adresy s největší koncentrací firem v Brně patří Lidická 19 s 1 209 sídly. Datový tým nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz zjistil také to, které ulice jsou v dalších velkých českých městech firmami nejvíce žádané.

Ač je to možná na první pohled zvláštní, jedna adresa může poskytovat sídlo až pro tisíce firem. Nejde přitom o obrovskou kancelářskou budovu, ale o dům, nejčastěji dokonce pouze o jednu kancelář. Takovýchto míst má nejvíce Praha, dle databáze Merk.cz jich je přes 200.

Tři minuty chůze od Staroměstského náměstí, jednu minutu chůze od OC Palladium a v těsné blízkosti metra B (Náměstí republiky) se v pražské ulici Rybná v čp. 24 nachází nenápadný dům. Vypadá jako klasický nájemní. V přízemí se nacházejí prostory pro obchody a v patrech byty a kanceláře. A přesto je něčím jiný – jde totiž o dům s nejvíce sídly tuzemských firem – dle obchodního rejstříku tuto adresu uvádí hned 3 746 firem. Papírové sídlo na této lukrativní adrese přijde na 199 Kč za měsíc. „Druhou nejčastěji využívanou adresou v metropoli najdeme v ulici Kaprova 14, kde je zapsaných 2 732 společností. Pokud bychom analyzovali celé ulice, potom nejvíce sídel je vedených opět v ulicích Rybná, Kaprova a následně Sokolovská. V Brně mezi domy s největší koncentrací firem patří Lidická 19 (s 1 209 sídly), Příkop 4 (s 952 sídly) a Příkop 6 (s 651 sídly),“ řekl Tomáš Berger zakladatel služby Merk.cz.

Virtuální sídla jsou v Česku stále populárnější. Každým rokem jich přibyde několik desítek. Při splnění všech zákonných požadavků jsou plně legální variantou umístění sídla. Mezi tyto zákonné povinnosti patří správné označení sídla, zajištění přebírání písemností, zajištění kontaktu s veřejností a státními orgány. Firmy volí virtuální sídlo především kvůli možnosti získat lukrativní adresu za velmi výhodnou cenu a také kvůli nižšímu riziku finančních kontrol. Sídlo společnosti umístěné v anonymnějším prostředí většího města může také přinést větší klid k podnikání a rozvoji firmy.

TOP nejuváděnější české firemní adresy dle měst

Město 1.     místo 2.     místo 3.     místo Další ulice
Praha Rybná Kaprova Sokolovská Koněvova, Vinohradská, Kubelíkova, Korunní, Revoluční, Bořivojova, Jaurisova
Brno Lidická Příkop Merhautova Vídeňská, Oblá, Botanická, Palackého třída, Cejl, Údolní, Nové sady
Ostrava 28. října Nádražní Výškovická Sokolská třída, Hlavní třída, Opavská, V Zátiší, Horní, Dr. Martínka, Volgogradská
Plzeň Sokolovská Žlutická Klatovská třída Tachovská, Rabštejnská, Koterovská, Kralovická, Manětínská, Brněnská, Lábkova
Olomouc Olomoucká Trnkova Nádražní Stiborova, Komenského, Foerstrova, Kmochova, Jiráskova, Sokolská, Lazecká
Hradec Králové třída Edvarda Beneše Štefánikova Pod Zámečkem Milady Horákové, Hradecká, Jungmannova, Pražská třída, Severní, Jana Masaryka, Čajkovského
České Budějovice Lidická tř. V. Volfa J. Bendy Plzeňská, Rudolfovská tř., Dlouhá, Větrná, Nová, Pražská tř., Čechova
Liberec Dobiášova Liberecká Gagarinova Aloisina výšina, Husova, Jáchymovská, Ruprechtická, Sametová, Na Pískovně, Haškova
Pardubice nábřeží Závodu míru Dašická Erno Košťála Pardubická, Bartoňova, Jana Zajíce, Bělehradská, Palackého třída, Lonkova, Na Drážce
Ústí nad Labem Masarykova Jizerská Klíšská Peškova, Kmochova, Keplerova, Žežická, Spartakiádní, Palachova, Nová

Tyto a další statistiky včetně heatmap, se nacházejí na stránce www.merk.cz/did-you-know/factoid/address-heatmaps. Na heatmapě je možné vidět místa s nejvyšší penetrací sídel firem.

Teplotní mapy prozrazují, jaký vliv měl orkán Kyrill

Již v červnu vstoupí v platnost novela zákona o národních parcích, která od začátku vzniku budila rozpaky. Někteří zastánci novely tvrdí, že na fungování firem na Šumavě a v okolí měl zásadní vliv orkán Kyrill a následná kůrovcová kalamita a novela zákona je dalším hřebíčkem do rakve firem věnujícím se podnikání souvisejícímu s těžbou dřeva. Analýzu toho, jak si dnes tyto firmy vedou, provedla firma Imper CZ, provozovatel nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz.

Před deseti lety si orkán Kyrill vyžádal 48 obětí, čtyři v ČR. Mohl také za masivní rozšíření kůrovcové kalamity na Šumavě, čímž zasáhl i odvětví věnující se turismu a zpracování dřeva. Novela zákona mění ochranu přírody v parcích a upravuje pravidla pro turisty a těžbu dřeva. Bude to znamenat i změnu pro byznys firem v parcích? To zkoumali analytici Merk.cz, kteří vybrali firmy se sídlem na Šumavě a okolí a podívali se, jak v průběhu let přibývaly a zanikaly ty věnující se ubytování a stravování, lesnictví, zpracování dřeva, výrobě nábytku, a jaký vliv na ně měl právě orkán Kyrill a následné státní restrikce. Pro dokreslení výsledky porovnali s trendy v celé republice.

Odvětví ubytování a stravování v České republice roste od roku 1990. Analyzujeme-li především firmy vykonávající tuto činnost na Šumavě, můžeme konstatovat, že kopíruje celorepublikový trend. Mírný pokles byl zaznamenán od roku 2013, kdy několik stovek subjektů svoji činnost ukončilo. Zatímco v celorepublikovém měřítku počet firem od roku 2015 zase roste, na Šumavě přetrvává trend jejich nepatrného poklesu.

Jako po každé kalamitě podobného druhu jako orkán Kyrill došlo k druhotnému množení kůrovců. Lesnické odvětví na Šumavě jím bylo poznamenáno záhy. V Národním parku Šumava bylo Kyrillem poničeno milion stromů a kůrovec jich poznamenal 2,6 milionu. Firmy následně vytěžily 1,1 milionu krychlových metrů, zbytek zůstal stát nebo ležet v bezzásahových územích parku. Lesnické práce neustaly ani potom a bylo jich dostatek, což dokazuje také statistika Merk.cz. Pokles počtu firem věnujících se tomuto odvětví nastal teprve v roce 2013 a trvá dodnes.

Podobný vývoj se odehrál u výroby nábytku a zpracování dřeva. Orkán Kyrill ani následná kůrovcová kalamita neměla zásadní vliv na tato dvě odvětví v okolí Šumavy. V podstatě kopíruje sestupný trend celorepublikového průměru, kdy v roce 2012 byl zaznamenán nejvyšší počet subjektů s tímto druhem podnikání.

Tyto a další statistiky včetně heatmap (teplotních map) s možností porovnat si celkové celorepublikové počty aktivních firem najdete na stránce www.merk.cz/did-you-know/factoid/sumava. Na teplotních mapách přitom máte možnost vidět nejen místa s nejvyšší penetrací firem, ale také v průběhu let vidět jejich vývoj – čím tmavší místo, tím je na něm koncentrováno více firem.

25 % firem v ČR zaniká nejčastěji v pátek

Černý pátek, i tak by se dal nazvat den, kdy v České republice konči svoji činnost většina podnikatelských subjektů. Naopak nejvhodnějším dnem pro založení firmy je středa. Pátek třináctého, celosvětově označovaný jako nešťastný, přitom neznamená pohromu a den, kdy firmy zavírají své brány. Analýzu mnohdy jepičích životu subjektů zveřejnila nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz.

V loňském roce se poprvé od roku 2011 obrátil sestupný trend nově založených tuzemských subjektů. Zatímco v roce 2015 jich bylo ještě 98 546, v roce 2016 už 99 931. Příznivě vnímaným faktem je také to, že svoji činnost do dvou let od založení ukončilo 3 021, respektive pouze 998 subjektů.

Počty nově založených subjektů v letech 2016 – 2012

Subjekt 2016 2015 2014 2013 2012
OSVČ 56 786 58 510 57 508 63 413 72 090
Společnost s ručením omezeným 27 913 26 119 24 400 22 268 21 682
Akciová společnost 902 862 657 648 891
Ostatní 14 330 13 055 17 436 14 702 15 969
Celkem 99 931 98 546 100 001 101 031 110 632

Nelichotivý rekord si připsal rok 2013. To padlo 154 358 subjektů, nejvíce od roku 1993, kdy skončilo 286 668 subjektů. Vloni zaniklo nejvíce OSVČ (76 %), s velkým odstupem následované společnostmi s ručením omezeným (12 %) a akciovkami (1 %). „Historicky nejvíce firem bylo založeno v roce 1991, celkem 589 107. V tomto roce jsme zaznamenali také nejvíc subjektů, které ukončily působení do dvou let od svého založení, bylo jich 113 141. V roce 1993 byl dokonce počet zavřených firem větší než počet nově založených. Stejná situace nastala pak v celé historii ještě jednou, a to v roce 2013,“ řekl Tomáš Berger zakladatel služby Merk.cz.

Počty subjektů, které ukončily činnost v letech 2016 – 2012

Subjekt 2016 2015 2014 2013 2012
OSVČ 46 106 49 930 48 962 108 987 43 023
Společnost s ručením omezeným 7 392 6 019 4 692 4 760 4 785
Akciová společnost 648 619 436 480 536
Ostatní 6 322 5 990 6 772 40 131 12 051
Celkem 60 468 62 558 60 862 154 358 60 395

Nejčastější dny zániku

Pro ukončení svých činností subjekty nejčastěji volí pátek. Tento den je zpravidla vybrán v 24,7 % případů. Dalšími dny jsou středa (18,9 %) a čtvrtek (15,8 %). Z pohledu dnů v měsíci téměř 40 % subjektů skládá karty koncem měsíce (29,6 % k 31. v měsíci, 7,9 % k 30. a 2,6 % k 28. v měsíci). Pokud firma končí 13. dne v měsíci, je to pátek jen ve 12 % případů. Zavírací pátek ze 63 % vychází na 31. den v měsíci. Majitelé firem tímto výběrem dnů chtějí udělat tlustou čáru za dosavadní činností a nový měsíc tak začít načisto.

Nejčastější dny ukončení činnosti subjektů

Pořadí Den Procentuální vyjádření
1. Pátek 24,7 %
2. Středa 18,9 %
3. Čtvrtek 15,8 %
4. Pondělí 15,3 %
5. Úterý 11,3 %
6. Neděle 8,6 %
7. Sobota 5,4 %

„Ze statistik také vyplývá, že jako nejvhodnější dny pro založení firmy je vhodné zvolit středu či pondělí (28,7 %, respektive 28,6 %). Ale ani tyto dva dny nezaručují obchodní úspěch. Jsou totiž nejčetnějšími dny založení firem, které již neexistují, a dokonce i těch, které zkrachují do dvou let od založení,“ dodal závěrem Tomáš Berger.

Tyto a další statistiky včetně interaktivních grafů s možností porovnat si počty a poměry firem, které ukončily působnost do dvou, pěti a deseti let od svého vzniku, najdete na stránce www.merk.cz/did-you-know/factoid/closed-within-years.

Merk.cz nově zobrazuje obchodní informace při návštěvě webu

Nový doplněk databáze firem Merk.cz ocení všichni, kteří chtějí získat maximum informací o subjektech, s nimiž obchodují nebo navazují kontakt. Jednatelé, finanční ředitelé, marketingoví manažeři i obchodníci mají nyní k dispozici vylepšenou online databázi firem s řadou nástrojů a doplňkem pro internetový prohlížeč Chrome.

Nově přidané funkce v nejobsáhlejší on-line databázi firem v ČR Merk.cz slouží k ještě hlubší analýze dat o stávajících, ale i potenciálních zákaznících. K těmto datům se lze dostat několika způsoby, ale v podstatě stačí znát pouze IČ nebo název subjektu, případně zobrazit jeho webové stránky. O vše ostatní se postará databáze firem, sloužící jako základní obchodní a marketingový nástroj, který denně používají desítky tisíc firemních uživatelů.

Na základě jediného vstupu vrátí databáze veškeré podrobné informace o daném subjektu. Snadno lze zjistit rating firmy (hodnocení firmy na základě ekonomických ukazatelů), vlastnickou provázanost s dalšími subjekty, informace o ziskovosti společnosti. Nechybí kontaktní údaje, informace o oboru podnikání, počtu zaměstnanců a mnoho dalšího. Nově přibyla možnost zjišťovat, zda firma patří mezi ty, co mají například vozový park, určitý počet poboček či mají spuštěny PPC kampaně. Způsobů, jakými lze data filtrovat, je mnoho. Mezi ty nové patří:

  • rating firem;
  • vznik/zánik firem (datum);
  • klíčová slova / štítky (př.: firmy, které mají vozový park, e-shop či PPC kampaně atd.);
  • DPH (zda je subjekt plátcem);
  • pobočky (počty poboček);
  • bankovní účet (u jaké banky);
  • zda má firma dluh u VZP;
  • zda má firma registrovanou nějakou ochrannou známku;
  • sociální sítě;
  • položky z účetních závěrek;
  • firmy, které získaly veřejnou zakázku.

IČování

Funkce IČování řeší častou situaci, kdy má firma sice zavedenou databázi kontaktů ve svém CRM či informačním systému, nicméně chybí jí podstatný jednoznačný identifikátor, IČ. Až doteď bylo v případě zpětného dohledání identifikačních čísel firem nutné každé z nich vyhledat jednotlivě a ručně. Merk.cz umožňuje automatizované dohledání. Do webového formuláře stačí vložit názvy subjektů a výsledkem je soubor se seznamem firem a jejich IČ. Součástí souboru je samozřejmě odkaz do databáze, kde si lze výsledek ověřit a dále se subjektem pracovat.

Chytrý doplněk pro Google Chrome

Zvlášť užitečná novinka je připravena pro internetový prohlížeč Google Chrome. Má podobu doplňku, který zobrazí informace o subjektu dostupné v Merku přímo nad prohlíženou webovou stránkou firmy, aniž by bylo nutné do databáze vstupovat. „Představte si, že navštívíte web svého potenciálního klienta či partnera a chcete se o něm dozvědět více. Než abyste hledali majitele domény a potom informace v databázi, která o firmě prozradí více, stačí jeden klik ve webovém prohlížeči a vše je na dosah ruky,“ řekl Tomáš Berger, zakladatel služby Merk.cz. Díky tomuto pluginu jsou k dispozici stejné informace, které by uživatel získal po přihlášení do systému, ale bez nutnosti dalšího zbytečného klikání. Doplněk ocení především obchodníci, kteří při přípravě na schůzku či oslovení firmy zkrátka nechtějí ztrácet čas. Doplněk lze stahovat z Chrome Web Store (https://chrome.google.com/webstore/detail/merkcz/pmhpdlmhembafjlpohanpgkpmnpanbcd).

Další novinky v Merk.cz:

  1. Přepracování designu.
  2. Aktivace lustrace firem – případné riziko je vidět okamžitě.
  3. Doplnění přesných obratů a informací o zisku firem z digitalizovaných účetních závěrek.
  4. Přidání ratingu firem – pokročilý ratingový model, který umožňuje snadno a rychle zjistit, jak si která firma finančně stojí.
  5. Možnosti využití dat z finanční analýzy – kompletní finanční analýza podniku na kliknutí, kdy je vykreslena strukturu majetku, aktiv, závazků a spočítána EBIT, ROA, ROE, finanční páka, likvidita 1-3 stupně a desítky dalších finančních indikátorů.
  6. Doplnění informací o sociálních sítích – u firem se sleduje LinkedIn, Facebook a Twitter profil.
  7. Možnost sledování vazeb mezi ekonomickými subjekty, které pomáhají odkrývat vlastnickou provázanost firem.

Nejmedializovanější osobnosti roku 2016 v ČR

Analytici společnosti Monitora Media zveřejnili žebříček mediálně nejzmiňovanějších osobností roku 2016. V českých médiích byli pod drobnohledem vrcholní politici v čele s Andrejem Babišem, Bohuslavem Sobotkou a Milošem Zemanem, ale i sportovci jako Jaromír Jágr. Nejsdílenějším článkem na sociálních sítích byl ten, který popisuje, že práce škodí.

Společnost Monitor Media, jednička na trhu monitoringu nové generace, na základě statistiky výrazů sestavila žebříček nejvíce medializovaných známých osobností. Zaměřila se na pořadí nejzmiňovanějších politických a sportovních osobností roku 2016.

Infografika - Medializace osobnosti v roce 2016 v ČR

První patnáctka v médiích vůbec nejsklonovanějších osobností dokazuje, že Češi se stále zajímají především o politiku. Žebříček tak ovládli vrcholní čeští i zahraniční politici, kterým patří hned dvanáct míst. Na prvním třech pozicích stojí Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka a Miloš Zeman. V první desítce se nenachází ani jeden sportovec. Jaromír Jágr figuruje až na jedenáctém místě a Karolína Plíšková na dvanáctém.

Pořadí Medializovaná osobnost Funkce
1. Andrej Babiš ministr financí
2. Bohuslav Sobotka předseda vlády
3. Miloš Zeman třetí prezident ČR
4. Donald Trump 45. prezident USA
5. Vladimir Putin prezident Ruské federace
6. Angela Merkelová kancléřka Spolkové republiky Německo
7. Hillary Clintonová americká politička a bývalá první dáma USA
8. Václav Havel první prezident ČR
9. Karel IV. jedenáctý český král
10. Barack Obama 44. prezident USA
11. Jaromír Jágr hokejový útočník
12. Karolína Plíšková nejlepší česká tenistka
13. Miroslav Kalousek předseda TOP 09
14. Recep Tayyip Erdogan turecký prezident
15. Václav Klaus druhý prezident ČR


Žebříček ovlivněn prezidentskými volbami v USA

Není překvapením, že v tuzemsku nejmedializovanější zahraniční osobností se stal Donald Trump. Podobně jako jinde na světě se i čeští novináři podrobně věnovali prezidentským volbám v USA, čímž byla statistika výrazně ovlivněna. Pokud by Donald Trump volby prohrál, nejspíše by se na jeho místě umístila bývalá první dáma USA Hillary Clintonová. Kdyby se volby nekonaly, pravděpodobně by ani Vladimir Putin neskončil tak vysoko, protože to byl právě on, kdo byl v médiích pojednávajících o prezidentských volbách hodně zmiňován ve spojitosti s jejich ovlivňováním.

Česká média si také všímala zahraniční politiky. Nejvíce zmiňovanou političkou byla Angela Merkelová, a to nejen za její postoj k uprchlíkům, ale také díky tomu, že se v srpnu objevila v ČR. Na Baracka Obamu jakožto dosluhujícího prezidenta USA zbyla až desátá příčka a čtrnáctou si vysloužil turecký prezident a samovládce Recep Tayyip Erdogan.

Jágr stále na výsluní

Ačkoliv Jaromír Jágr již nepatří mezi nejlépe placené české sportovce, jeho jméno stále hodně přitahuje mediální pozornost. I proto byl z našich sportovců v loňském roce tím nejmedializovanějším. Raketový nárůst medializace zaznamenala Petra Kvitová v souvislosti s útokem na její osobu na konci loňského roku. V TOP 15 ji ovšem díky celoročním výborným sportovním výsledkům s přehledem předběhla Karolína Plíšková, které k tomuto místu dopomohla především bulvární média sledující její soukromý život.

TOP 5 českých politiků

Pořadí s ryze českými politiky s přehledem vyhrál Andrej Babiš. Tomu pomohlo nejen to, že je druhý nejbohatší český občan a ministr financí, ale zejména jeho každodenní medializování ve spojitosti s podnikáním a politickým životem. Výrazným akcelerátorem bylo zmiňování v souvislosti zákonu o střetu zájmů, tzv. „lex Babiš“. Bohuslav Sobotka se jako předseda vlády ČR umístil na druhém místě. Až třetí příčka patří prezidentovi Miloši Zemanovi, a to i přesto, že se snaží, aby byl hodně vidět. Čtvrtá pozice náleží bývalému prezidentovi Václavu Havlovi, k čemuž výrazně pomohly jeho nedožité 80. narozeniny a pětileté výročí úmrtí. Na posledním místě se umístil Miroslav Kalousek, který je nejaktivnějším opozičním poslancem vystupujícím před médii.

Pořadí Medializovaná osobnost Funkce
1. Andrej Babiš ministr financí
2. Bohuslav Sobotka předseda vlády
3. Miloš Zeman třetí prezident ČR
4. Václav Havel první prezident ČR
5. Miroslav Kalousek předseda TOP 09


TOP 15 nejsdílenějších článků

Služba Monitora.cz také zveřejnila informace o 15 nejsdílenějších zpravodajských článcích na sociálních sítích. První příčka patří článku pojednávajícímu o tom, jak práce škodí mozku více než totální nečinnost. Žebříčku dominují především bulvární témata a nechybí v něm například články s videi v čele s Nikol Štíbrovou, která natočila, jak to chodí v Prostřeno.

„Možnost sledovat sdílení článků v naší službě jsme spustili v loňském roce a u firem používajících monitoring médií se těší velkému zájmu. Mohou z ní například vyčíst, že nejsdílenějšími tématy se stala ta, která nějakým způsobem lidem něco radila, vysvětlovala či objasňovala,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media.

Pořadí Médium Článek
1. Svobodnýmonitor.cz Práce škodí: Lidé starší než 40 let by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, zjistili vědci
2. Extra.cz TOHLE VIDEO BOŘÍ INTERNET! Nikol Štíbrová natočila, jak to chodí v Prostřenu. U toho se vážně potrháte smíchy
3. Blesk.cz Vaše prdy můžou zabránit rakovině a jsou prospěšné pro lidi kolem vás!
4. Eurodeník.cz Vědecký výzkum naznačuje, že lenost je známkou vysoké inteligence
5. Eurodeník.cz Nejmocnější žena Pegidy vyzývá veřejnost: „Vezměte do rukou vidle a chraňte Evropu!“
6. ProNáladu.cz Proč ženy opouštějí muže. I ty, které milují.
7. Nova.cz Řidiči pozor! Na ‚kruháčích‘ platí nová pravidla dávání přednosti
8. G.cz 13 důvodů, proč je dobré, když má žena pár kilo navíc
9. Extra.cz Býk je lemra líná, Rak je pijavice a Lvi jsou arogantní! Tohle je hodně drsný horoskop!
10. Aktuálně.cz Po pískání na Ortel mě posílají do plynu, od malička poslouchám, že jsem černá svině, říká Banga
11. ProNáladu.cz 5 věcí, jichž nejčastěji litují umírající
12. Nova.cz Británie tleská Zemanovi: S uprchlíky má stoprocentní pravdu!
13. Nova.cz František Peterka (94) se těšil do nebe. Sbohem, Krakonoši
14. Idnes.cz Úplný zákaz kouření v restauracích od května prošel. Kuřárny nebudou
15. ProNáladu.cz Až budete ze svých dětí unavená…

Registr smluv se plní, nejvíc aktivní je Ministerstvo obrany

Po pěti měsících od spuštění centrálního internetového registru smluv se v něm nachází přes 208 tisíc smluv. Nikdo však nemůže zkontrolovat, zda všechny povinné subjekty do registru smlouvy opravdu vkládají. A zatím jim za neplnění této povinnosti nehrozí ani žádné sankce.

Nová podoba zákona o registru smluv, která vstoupila v platnost 1. července 2016, měla být takovou malou revolucí, po které volala řada organizací požadujících vyšší transparentnost a nastavení jasných pravidel pro zveřejňování smluv. V případě potřeby totiž chtěly získat informace o vzájemných spolupracích firem a veřejnoprávních institucí a případně upozornit na nekalé praktiky.

Všechny uzavřené smlouvy na zakázky dodané subjektům veřejné správy s plněním nad 50 000 Kč bez DPH musí být nově dostupné v centrálním registru smluv Ministerstva vnitra. Podle statistik služby Merk.cz zveřejnilo nějaké vyhrané výběrové řízení s přesahem do státního sektoru již přes 4 146 subjektů a celkem bylo od účinnosti nového zákona v registru publikováno 208 245 smluv, z toho 13 082 není platných. Nejvíce smluv je evidováno u Úřadu práce České republiky – 10 501 platných smluv. „V nové úpravě zákona spatřujeme velký potenciál jak pro kontrolu firem, tak pro byznys jako takový. Firmy mají možnost sledovat, jaké zakázky má kdo přidělené, v jaké jsou výši, kdy končí a také mohou zjistit celou řadu dalších informací. Protože však prakticky není možné zkontrolovat, zda povinné subjekty smlouvy vkládají, nebyl zatím smysl registru naplněn,“ řekl Tomáš Berger zakladatel služby Merk.cz.

Do registru smluv může smlouvu vložit buď subjekt veřejné správy nebo druhá strana smlouvy, tedy firma zhotovitele. Strana, která bude smlouvu zveřejňovat, zašle do datové schránky registru smluv (s identifikátorem whbt3kp) datovou zprávu s elektronickým obrazem textového obsahu smlouvy společně s metadaty smlouvy, a to na elektronickém formuláři. Dle údajů ze služby Merk.cz tak zatím ne všichni činí. Možná je to z důvodu neznalosti, možná však také kvůli nulovému finančnímu postihu. Nebude-li však v registru smlouva uveřejněna ani po roce od nabytí účinnosti zákona o registru smluv, tedy od 1. července 2017, nenabývá účinnosti, a nebude-li smlouva vložena ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, bude zrušena.

Z analýz registru smluv vyplývá, že z pohledu vkládání smluv je nejaktivnějším ministerstvem to, které řídí Martin Stropnický. U Ministerstva obrany je v systému evidováno již přes 4 651 platných smluv. Na opačné straně stojí Ministerstvo kultury s pouhými 35 smlouvami (detailní přehled najdete v tabulce).

Počet platných smluv v registru týkajících se ministerstev

SUBJEKT POČET SMLUV
Ministerstvo obrany 4 651
Ministerstvo vnitra 1 082
Ministerstvo průmyslu a obchodu 301
Ministerstvo zemědělství 297
Ministerstvo financí 208
Ministerstvo dopravy 168
Ministerstvo pro místní rozvoj 164
Ministerstvo práce a sociálních věcí 154
Ministerstvo životního prostředí 127
Ministerstvo zahraničních věcí 100
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 80
Ministerstvo spravedlnosti 62
Ministerstvo zdravotnictví 60
Ministerstvo kultury 35

Pro snadné sledování a analyzování smluv byla v databázi Merk.cz aktivována funkce Zakázky / Dotace, která zobrazuje nejen celkový počet zadaných smluv do registru zakázek, ale také čerpání finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů. „Ve výpise, nacházejícím se u každého subjektu, jsou k dispozici hlavní údaje smlouvy, stejně tak jako možnost otevřít si všechny její detaily, a to včetně objednávek a faktur,“ dodal závěrem Tomáš Berger.