LawTech Europe

Jeffrey Ritter: Počítač je nejlepší „svědek“ zločinu

V kyberkriminalitě se dnes policie spoléhá mnohem více na schopnosti počítačů než lidí, říká expert na informační bezpečnost a profesor práva na Georgetown University Jeffrey Ritter. Je jedním z hostů probíhající konference LawTechEurope, která se zabývá nárůstem hackerských útoků i úniků firemních dat kvůli nedbalosti zaměstnanců. Odborníci na právo v oblasti IT zde řeší mimo jiné fakt, že právní přístup ke kyberkriminalitě se v jednotlivých zemích výrazně liší.

Jak se využívají data při řešení trestných činů? Můžete uvést konkrétní příklady?
Z počítačů se nyní stávají, pokud to tak nazvu, mnohem lepší „svědci“ trestných činů než lidé. Počítače skutečně všechno zdokumentují a uchovají. Toho policisté chtějí využívat, aby mohli například posoudit, kdo lže a kdo mluví pravdu. Jeden z prvních případů, kdy jsme podobný princip použili, se týkal zaměstnankyně, která dostala e-mail od svého nadřízeného. Počítač nám ale ukázal, že tato žena přišla o půlnoci do schránky svého šéfa a odeslala si ten e-mail sama. Třeba toto jsme dokázali potvrdit s pomocí dat v počítačích.

Jak je na takové případy připraveno právo v Evropě, Americe i jinde ve světě?
Už na aktuální konferenci přišla řeč na to, jak velký problém z hlediska práva představují mobilní technologie. Dnes jdou totiž mnohem dál. Přes počítač už například zjišťujeme, jak je na tom naše lednička. Aby lidé věřili technologiím a zároveň se nebáli, že toho někdo zneužije, je velmi těžké jak pro právníky, tak vlastně pro každého z tohoto oboru.

Asi tedy záleží hodně na samotných firmách. Uvědomují si, jak důležité je pro ně ochránit vlastní data?
Je třeba se hlavně zaměřit na to, kdo je vůbec chce získat. V 21. století mají elektronické informace úplně nový rozměr. Lidé je chtějí získávat například kvůli průmyslové špionáži. Pokud ta data nejsou dostatečně zabezpečena, tak jsou samozřejmě náchylná k tomu, aby je mohl najít na internetu někdo, kdo se k nim neměl dostat.

Velkým firemním trendem je ukládání dat do tzv. cloudu, tedy vzdáleného serveru, který spravuje jiná firma. Jak důležité je, aby si ohlídali danou smlouvu? Jaké právo se vztahuje na onu firmu, která jim data spravuje?
Není žádný jednotný celosvětový přístup, který by ochraňoval cloudové technologie. Jednotlivým firmám nezbývá než si dobře ohlídat smlouvu s tím, kdo poskytuje tuto službu. Komu se to ve smlouvách podaří ošetřit, ten bude mít svá data v bezpečí. Toto je velký problém i mezera především v rozvíjejících se zemích.

Je na obrozu nějaký celosvětový jednotný zákon týkající se této oblasti?
Pracuje se na rámcích, ale nepředstavujte si to tak, že jde o tradiční jednání v kongresech nebo parlamentech. Spíše si jednotlivé trusty mezi sebou ladí pravidla, jak mají komunikovat jednotlivé počítače. Právě tak zřejmě bude vznikat podobná legislativa, ale patrně ji nebudou vytvářet zákonodárci.

ekonomika24

Celý rozhovor s Jeffrym Ritterem si přehrajte na webu České televize (Ekonomika ČT24)

Prahu navštíví bývalý poradce Bílého domu a Ministerstva spravedlnosti USA Jason Baron

Důvodem jeho návštěvy je představit evropské veřejnosti mezinárodní think-tank, který se zaměřuje na využití a zabezpečení informací pocházejících z běžných elektronických zařízení a aplikací, tzv. big data. Tato data jsou považována za největší a ze strany společností nejžádanější zdroj citlivých informací. Baronova iniciativa si klade za cíl sjednotit experty z oblasti informační bezpečnosti a práva a čeští odborníci jsou jejími vítanými členy. Detaily včetně nejnovějších trendů představí na odborném kongresu INsig2 LawTech Europe, který se již potřetí v řadě bude konat v Praze.

V současné době Jason Baron působí ve významné americké advokátní kanceláři Drinker Biddle & Reath LLP. V 90. letech však byl u zrodu interních nařízení a pravidel pro práci s elektronickými informacemi Ministerstva spravedlnosti USA a Bílého domu. Sloužil také jako konzultant a expert na e-mailovou komunikaci a digitální důkazní prostředky těchto institucí při soudních sporech. Momentálně působí jako jedna z předních osobností, zabývající se zatím právně neukotvenou problematikou big data.

Mezi dalšími zajímavými hosty kongresu můžeme nalézt například Jeffreyho Rittera, uznávaného experta na elektronické informace a profesora práva na Georgetownské Univerzitě, nebo Caseyho Flahertyho, korporátního právního zástupce KIA Motors America, Inc, ale také české osobnosti – Dušana Kožušníka, experta na forenzní analýzu mobilních telefonů, Mariána Svetlíka, risk analysis expert, nebo Jiřího Matznera, odborníka na IT právní problematiku.

INsig2 LawTech Europe Congress se uskuteční od 19. do 21. října v Clarion Congress Hotel Prague. Jason Baron bude hlavním speakerem druhého a nevytíženějšího dne kongresu, kde bude hovořit o globalizaci Big Data a využití prediktivních analýz pro e-discovery.

Nejcennějším majetkem firem jsou digitální informace, říká Jeffrey Ritter

Malé a střední podniky jsou vůči kyberútokům zranitelnější než velké korporace. Pokud se podle odborníka na digitální právo Jeffrey Rittera firmy nevěnují bezpečnosti dat hned od začátku, stojí je pak ochrana výrazně více.

Věnují globální firmy dostatečnou pozornost bezpečnosti svých dat?
Celkově lze konstatovat, že funkční a ekonomické výhody, které přinesl rozvoj počítačů obecně, vedou do jisté míry k tomu, že důležitost otázek spojených s ochranou a bezpečností dat je paradoxně upozaďována. Přitom ta nejdražší aktiva, která společnosti ve 21. století drží, bývají právě ve formě digitálně spravovaných informací. A ani po několika desetiletích nedokázaly společnosti pochopit, jak cenná a důležitá právě tato data jsou. Vede to k jedinému – nedostatečné pozornosti věnované otázkám jejich ochrany a podceňování důležitosti investic do vhodně navržených bezpečnostních opatření, která by byla od samého počátku zakomponována do infrastruktury. Poslouží jednoduchý případ. Představme si 25patrovou budovu bez požární výbavy nebo únikových schodišť od 2. podlaží výše. Dříve nebo později se to ukáže jako fatální chyba.

Je v tomto ohledu nějaký významný rozdíl v přístupu mezi firmami v USA a v Evropě?
Zejména ty tradičnější evropské společnosti, především tedy “starší generace”, investují velké částky do navrhování a budování informačních systémů, stejně tak nastavení širších pravidel a předpisů týkajících se firemní i veřejné dostupnosti digitálních informací. Multikulturní a mnohojazyčné prostředí evropských trhů klade, jak se zdá, mnohem větší důraz na funkční návrhy, užitečnost a využitelnost digitálních informací. Podobné investice jsou vidět také v ekonomikách asijsko-pacifického regionu.

Jsou malé a střední firmy v této oblasti zranitelnější? Mají menší rozpočty a nedisponují týmy specialistů jako velcí hráči.
Rozhodně. Zejména v případě, kdy menší firmy dodatečně zavádějí bezpečnostní opatření do svých stávajících systémů. Na druhou stranu, pokud menší firmy rozpoznají bezpečnost svých dat například jako konkurenční výhodu, mohou přisoudit ochraně dat vyšší prioritu a zaintegrovat ji do svých systémů hned na počátku existence. Tím se také vyhnou velmi nákladnému dodatečnému zavádění bezpečnostních opatření ve chvílích, kterými často prochází velké společnosti. Troufám si navíc tvrdit, že se blížíme době, kdy bude právě schopnost zabezpečit data klientů a dodavatelů znakem důvěryhodnosti dané společnosti a ve výsledku také podmínkou její profitability.

Je dlouhodobě udržitelné, aby se globálně proudící data řídila národními předpisy jednotlivých států, nebo bude nevyhnutelná nějaká obecně platná úprava?
Velmi hlasitě zastávám názor, že je nejen vhodné, ale i nezbytné vytvořit mezinárodní, globálně respektovaná pravidla jak spravovat digitální prostředí Internetu a jak zajistit kontrolu či spíše přehled nad informacemi. Existuje spousta cest, jak tato pravidla vytvořit, aniž by se nutně muselo jednat o právní úpravu. Například žádný stát nikdy formálně nevznesl požadavek na konkrétní podobu formátu emailu, vytvořily ji však instituce, zabývající se tvorbou technologických standardů.
V mé nové publikaci, která by se měla objevit zkraje příštího roku, představuji novou cestu, jak by se k tvorbě globálních pravidel mohlo přistupovat. Tato cesta by poté vrátila důvěru v digitální infromace, resp. “digitální majetek” jako takový.  Řešení vidím v tvorbě zcela nových protokolů, které nebudou závislé na právních úpravách jednotlivých států nebo formálních smluv jednotlivých mezinárodních organizací.

Cloud přinesl potenciální rizika, protože data se posuzují podle právního systému země, kde jsou uložena, ne země, v níž podniká jejich majitel. Firmy často ani netuší, kam cloudová úložiště jejich data posílají. Staly se již případy, kdy byla firma souzena za data, která byla v zemi jejího původu legální, ale v zemi svého uložení porušovala zákony?
Situace je velmi podobná, jako když řídíte vůz a přejedete hranici města. Změní se maximální povolená rychlost, v některých státech nesmíte používat mobilní telefon anebo nesmíte v automobilu sedět sám. Ale stejně jako řidič vozu, ani společnost nemá možnost zasáhnout do toho, kudy tato hranice vede, tedy kam provider přesouvá uložená data.

Jak se to projevuje v praxi?
Obsahem mnoha soudních sporů v USA je snaha jednotlivých stran přesunout data, která mohou být potenciálním důkazním materiálem, do zemí s jinou právní úpravou. V takovém případě místní orgány povětšinou zasahují a přesunu zamezí. Často se tím všem stranám výrazně zvyšují náklady na vedení soudního sporu. Na druhou stranu si nejsem vědom žádného případu, kdy by národní autorita stíhala uživatele cloudové služby na základě přesunu dat providerem.
Zároveň s tím je poměrně běžné, že korporátní uživatelé cloudových služeb ve smlouvách často vyžadují omezení nebo přinejmenším pravidla, která omezují providerovu svobodu při nakládání s daty. Běžně je například smluvně zajištěné uložení dat v konkrétním datovém centru anebo lokalitě, odkud nemohou být data přesunuta jinam.

Objem kybernetické kriminality stále roste. Jaké škody aktuálně způsobuje světové ekonomice a jaké jsou předpovědi dalšího vývoje?
Rozvoj kybernetické kriminality je přímo úměrný narůstající důležitosti jednotlivých dat. Každá nežádoucí příhoda, kdy někdo získá přístup k datům, zkopíruje je, nahradí nebo obecně využije něčí majetek, snižuje hodnotu informací jako takových. Vzhledem k tomu, že kyberzločinci často operují v “mezinárodních vodách”, je velice obtížné jejich útoky vyšetřit a účinně je obvinit. I kvůli tomu bude kyberzločinnost na vzestupu, dokud společnosti nezačnou masivně investovat do silných systémů pro správu informací, které v tomto kontextu zahrnují mnohem vice než jen informační bezpečnost.

Co může přinést změnu tohoto trendu?
Jak jsem již zmiňoval, vnímám, že je stále kladen malý důraz na hodnotu digitálních dat. A to i přes to, že 21. století jasně ukazuje, že pravá hodnota společností bývá měřena podle kvality, integrity a agility jejího digitálního majetku. Stále častěji jsme svědky toho, jak velcí investoři, portfolio manažeři a finanční instituce považují správu informací za jedno z hlavních kritérií, které určuje hodnotu společnosti. Trhy a ekonomiky, například nových členských zemí EU, mají obrovskou příležitost předběhnout globální konkurenci právě tím, že vytvoří korporátní systémy správy informací přesně v tom duchu, jak to kapitáloví investoři požadují.

O hackerech se hovoří zejména v souvislosti s krádežemi dat. Nicméně jejich schopnost vniknout téměř do jakéhokoliv počítače otevírá rizika podstrčení falešných důkazů a kriminalizace firem nebo osob, které se ničeho nedopustily. Berou soudy dostatečně v potaz tyto možnosti?
Až doposud soudy – zejména ty v USA – předpokládaly, že digitální informace je přesná a v podstatě nezpochybnitelná bez možnosti kompromitace. Jsme stále na začátku pochopení toho, jak způsoby utváření informace, včetně případů neoprávněného přístupu nebo manipulace s daty, mohou ovlivnit hodnotu digitálních informací jako důkazního materiálu. Je smutné, že pravděpodobnost změny digitální informace je v případě hackerského zásahu výrazně nižší než u interních zaměstnanců nebo připojených dodavatelů třetích stran, kteří začnou manipulovat s daty k dosažení vlastních zájmů.
Po celém světě začínají soudy zavádět přísnější opatření pro měření pravosti digitálních informací a toho, jak moc může být daná informace považována za důkaz. Ale to je velmi zdlouhavý a pomalý proces. Zapotřebí je, aby naše právní systémy vyvinuly spolu se společnostmi z oboru lepší normy pro rozlišování dobře spravovaného důkazu a informace, která nemá ani cenu papíru, na kterém je vytištěna a předložena soudu.

Jak se vůbec vyvíjí objem elektronických důkazů, u jakých typů trestných činů se využívají nejčastěji?
Během posledních dvaceti let elektronická data ukládaná na počítačích radikálně přeměnila způsoby prosazování práva. Veškerá elektronická data, jako jsou zaznamenání stisku kláves na firemních zařízeních, sledování elektronické komunikace, nahrávání videa z dopravní infrastruktury a z uliček v prodejnách potravin nebo školních místností, vytváří ve spojení s nástupem internetu prostředí, ve kterém jsou ve většině případů počítačová data považována za spolehlivější důkaz pravdy než ústní výpověď jakéhokoliv lidského svědka. To neplatí pouze pro trestní právo, ale pro veškeré platné zákony a předpisy.

Jaká se bude měnit přístup firem k datům v budoucnu?
Podniky budou i nadále uchovávat data v elektronické podobě a budou se zbavovat zátěže „papírové administrace“. Kritické je ale to, že státní orgány dělají to samé. Má nová kniha vysvětluje, jak mohou vlády a podniky dosáhnout takového výsledku při nižších nákladech, zlepšením jejich konkurenceschopnosti na náročném globálním trhu.

Dalibor Dostál

 

Interview je publikováno na webu www.businessinfo.cz

Toshiba na kongresu INsig2 LawTech Europe představí bezpečnostní technologie B2B notebooků

Společnost Toshiba Europe GmbH bude v rámci INsig2 LawTech Europe Congress 2014 prezentovat byznysové notebooky řad Satellite Pro, Tecra a Portégé. Ty jsou vyráběny s důrazem na klíčové požadavky firemních zákazníků, vysokou spolehlivost a bezpečnost. V praxi to znamená zařazení řady pečlivě vyladěných funkcí a konstrukčních prvků.

INsig2 LawTech Europe Congress 2014 se v části svého programu zabývá ICT bezpečností. Toshiba se dlouhodobě ve svém portfoliu profesionálních notebooků zaměřuje na maximální bezpečnost uživatelských dat uložených na interních discích. Řady notebooků Satellite Pro, Portégé a Tecra jsou chráněny již na úrovni vlastního BIOSu implementací funkce Self-Anti-Tamper, která identifikuje útoky a brání zavedení hrozby na počítač a startu systému v kritické situaci.

Další ochrana firemních dat je zajištěna implementací technologie Trusted Platform Module (TPM). Ta zajišťuje průběžné pokročilé šifrování dat uložených na pevném disku. Všechna data jsou v bezpečí i v případě odcizení či ztráty notebooku. Útočník se k nim nedostane ani v případě, že obejde operační systém a vyjme pevný disk z počítače. TPM navíc umožňuje na dálku označit počítač jako „zcizený“. To zajistí při jeho připojení k internetu kompletní zamčení jeho hardware a dokonce usnadní jeho případnou lokalizaci.

„Přidaná hodnota notebooků, které na kongresu předvedeme, spočívá právě v pokročilé ochraně uživatelských dat. Tematicky tak naše prezentace doplní přednášky z oblasti bezpečnosti informací a jsme si jisti, že vhodně zapadne do celého programu INsig2 LawTech Europe Congress 2014. Navíc je tento kongres s mezinárodním dosahem vhodnou příležitostí k navázání nových technických i obchodních partnerství,“ uvedl Tomáš Konečný, B2B Account Manager pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti Toshiba Europe GmbH.

Jeho slova potvrzuje i Frederick Gyebi-Ababio, ředitel INsig2 LawTech Europe Congress 2014. „Networking je důležitou součástí kongresu. Potkávají se zde majitelé mladých dravých společností s výkonnými řediteli, IT manažery a právníky společností, které mají na trhu stabilní místo již dlouhá léta. Mnohdy se jedná o nadnárodní korporace, jimž mohou lokální firmy představit své kvality.“

[Best_Wordpress_Gallery gallery_type=“thumbnails“ theme_id=“1″ gallery_id=“15″ sort_by=“order“ order_by=“asc“ show_search_box=“0″ search_box_width=“180″ image_column_number=“5″ images_per_page=“30″ image_title=“none“ image_enable_page=“1″ thumb_width=“180″ thumb_height=“90″ thumb_click_action=“undefined“ thumb_link_target=“undefined“ popup_fullscreen=“0″ popup_autoplay=“0″ popup_width=“800″ popup_height=“500″ popup_effect=“fade“ popup_interval=“5″ popup_enable_filmstrip=“1″ popup_filmstrip_height=“50″ popup_enable_ctrl_btn=“1″ popup_enable_fullscreen=“1″ popup_enable_info=“1″ popup_info_always_show=“0″ popup_enable_rate=“0″ popup_enable_comment=“1″ popup_hit_counter=“0″ popup_enable_facebook=“1″ popup_enable_twitter=“1″ popup_enable_google=“1″ popup_enable_pinterest=“0″ popup_enable_tumblr=“0″ watermark_type=“none“ watermark_link=“http://web-dorado.com“]

INsig2 se stal titulním partnerem mezinárodního kongresu LawTech Europe spojujícího trendy IT a práva.

LTEC2014_INsig2

Praha, 28. srpna 2014 – Chorvatská společnost INsig2, člen skupiny IN2 Group a jeden z globálních leaderů v oblasti digitálních forenzních analýz, se stala titulním partnerem mezinárodního kongresu LawTech Europe. Na tiskové konferenci to za vedení kongresu uvedl Frederick Gyebi-Ababio. Podle jeho prohlášení by měl titulní sponzor z oblasti nových států EU rozšířit povědomí o špičkových službách, které země střední a východní Evropy – Českou republiku nevyjímaje – v oblasti technologických služeb pro právní sektor nabízí.

Společnost INsig2 dlouhodobě spolupracuje s evropskými kontrolními orgány a subjekty činnými v trestním řízení, zároveň je partnerem advokacie v otázkách občanského a trestního práva. Je jedním z předních dodavatelů komplexních systémů pro forenzní laboratoře, sloužících ke sběru, ochraně a analýze digitálních důkazních materiálů, ale také poskytovatelem vzdělávacích a poradenských služeb.

Na kongresu LawTech Europe představí účastníkům nejzásadnější trendy svého oboru ve formě odborného workshopu. V jeho rámci uvede celou řadu zásadních případových studií, které budou ilustrovat způsob, jakým je k digitálním důkazům třeba přistupovat v rámci evropského soudnictví. Jednotlivé osobnosti INsig2 budou nadále k dispozici pro všechny účastníky kongresu v rámci networkingu.

„Evropské soudnictví doposud přistupuje k elektronickým důkazním prostředkům zdrženlivě, zejména kvůli tradiční ochraně soukromí,“ uvádí Goran Oparnica, generální ředitel INsig2. „Jednou z hlavních výzev je tedy najít způsob, jak digitální důkazy předkládat, aby v soudních řízeních uspěly. Naší účastí na kongresu LawTech Europe v podobě titulního partnerství kongresu chceme navíc upozornit na profesní úroveň středo- a východoevropských společností a vyspělost jejich nástrojů pro práci s digitálními důkazními prostředky. Kongres LawTech Europe, spojující odborníky z celého světa, je pro to jednou z nejlepších příležitostí.“

Technologickou vyspělost regionu potvrzuje i jeden ze speakerů kongresu LawTech Europe, Dušan Kožušník, spoluzakladatel společnosti COMPELSON Laboratories. Ta se mimo jiné zabývá vývojem nástrojů pro vyšetřování mobilních telefonů, a její produkty používají armády, policisté i nezávislí vyšetřovatelé z celého světa.

„Digitální forenzní prostředky zažívají obrovský boom. A jejich význam v budoucnosti ještě poroste,“ uvádí Dušan Kožušník. „I proto je role odborných kongresů, jako je právě LawTech Europe, tak velká. Právě platforma pro setkávání odborníků umožňuje nejen prezentaci jednotlivých produktů a služeb, ale také tolik potřebnou výměnu know-how, která může celé odvětví posouvat kupředu.“

„Oceňovanou přidanou hodnotou kongresu LawTech Europe je především poskytování prostoru pro networking špiček ve svém oboru. Na letošním ročníku se tak tématům elektronické evidence, forenzního vyšetřování, kybernetické bezpečnost a efektivitě práva budou věnovat například bývalý poradce pro kybernetickou bezpečnost Bílého domu Jason R. Baron, Jeffrey Ritter, pravděpodobně nejuznávanější expert na využívání dat v právních oborech, či Casey Flaherty, právní zástupce KIA Motors America,“ uvedl Frederick Gyebi-Ababio, ředitel LawTech Europe. „Ti všichni budou se svými poznatky k dispozici všem účastníkům kongresu – tedy IT expertům, majitelům společností, manažerům a decision makerům, ale také zástupcům státní správy nebo samospráv.“

Kongres LawTech Europe proběhne 19. – 21. října 2014 v hotelu Clarion Congress Hotel Prague. Tak jako v předchozích letech i letos do České republiky přiláká desítky zahraničních osobností a expertů, jejichž účast podporují jak lokální, tak i zahraniční společnosti. Od svého vzniku v roce 2012 hostil kongres již přes 1 100 účastníků a z celosvětového hlediska patří mezi nejprestižnější akce, které spojují osobnosti právního a IT světa.

Big data navždy změní evropské soudnictví, oznámí v Praze bývalý poradce Bílého domu pro kybernetickou bezpečnost Jason R. Baron

Důležitost informací, které lze vytěžit z big data, stále stoupá. Jejich hodnota roste především v právní oblasti. V USA se big data využívají stále častěji pro zjišťování elektronických důkazů za pomoci prediktivní analýzy nebo automatické klasifikace. Jak se k nim postaví soudnictví Evropské unie, které považuje ochranu soukromí za jednu ze svých priorit? Odpověď na tuto otázku přijede v říjnu do Prahy hledat bývalý poradce Bílého domu pro kybernetickou bezpečnost Jason R. Baron jako jeden z hlavních účastníků mezinárodního právního a IT kongresu LawTech Europe Congress 2014 (LTEC).

„Žijeme v době, kdy celý svět – středoevropský region nevyjímaje – objevuje sílu informací uchovávaných v big data,“ uvádí Baron. „A to za situace, kdy neexistuje právní ani společenský konsenzus, jak s takovými informacemi nakládat. Již teď je jasné, že i přes kontroverze spojené s ochranou soukromí není možné informace získané z big data vyloučit ze soudních řízení.“ Podle Barona je důležité rozpoutat celosvětovou diskuzi vědeckých, právních a bezpečnostních odborníků, kteří dokáží definovat rizika nakládání s takovými informacemi. I proto bude na kongresu LTEC hledat odborníky, kteří by mohli vstoupit do mezinárodního think-tanku IGI (Information Governance Initiative).

Spolupráce a networking mezi IT a právními experty z celého světa bude ostatně i tento rok hlavním cílem kongresu. Letošní LTEC se zaměří na tři oddělené okruhy témat – elektronické dokazování, forenzní vyšetřování v kontextu kybernetické bezpečnosti a právní efektivitu. Každý z okruhů je pak garantován jedním z mezinárodních expertů, se kterými se návštěvníci kongresu mohou setkat.

„Letos přijaly pozvání osobnosti, které jsou ve svém oboru opravdovými celebritami. Kromě zmiňovaného Jasona R. Barona se svým příspěvkem vystoupí také Casey Flaherty, podnikový právník KIA Motors America, nebo Jeffrey Ritter, expert na informační bezpečnost, a profesor práva na Georgetown University,“ uvádíFrederick Gyebi-Ababio, ředitel LawTech Europe Congress 2014. „S uspokojením mohu konstatovat, že i díky kongresu LawTech Europe získává Česká republika pověst země, která řeší otázky právních aspektů v IT na té nejvyšší úrovni.“

LTEC 2014 je určen pro právní a IT experty, majitele společností, manažery, decision makery, ale také zástupce státní správy nebo samospráv.  Proběhne 19. – 21. října 2014 v hotelu Clarion Congress Hotel Prague.

Bližší informace

Web: www.lawtecheuropecongress.cz

Termín: 19. – 21. října 2014

Místo: Clarion Congress hotel Prague

Vstupné: od 350 €

LawTech Europe přiláká významné zahraniční firmy a experty z oblasti IT a práva

LawTech Europe Congress 2014 bude obsazen řečníky z celého světa. Největší setkání právníků, advokátů, IT odborníků, manažerů a akademiků v Evropě si tak nenechají ujít například Jeffrey Ritter – americký expert z oblasti digitálních informací, Jason R. Baron – advokát Drinker Biddle & Reath LLP nebo Casey Flaherty – právní zástupce KIA Motors America. Vedle těchto osobností vystoupí i zástupci společností Deloitte, Compelson, nebo České advokátní komory.

LTEC 2014 - Horizontal logo

V letošním roce se kongres zaměří na tři oddělené okruhy témat. Jedná se o elektronickou evidenci, forenzní vyšetřování / kybernetickou bezpečnost a efektivitu práva. Přednášky a panely v okruzích budou probíhat paralelně a program bude rozdělen do tří dnů od 19. do 21. října 2014. Kongres bude tradičně probíhat v prostorách Clarion Congress Hotel Prague.

„Letos se nám podařilo pozvat celebrity z oblastí informačních technologií i práva. Mezi top řečníky vystoupí Jeffrey Ritter, který je považován za jednoho z největších odborníků na digitální data. Z oblasti práva nás navštíví Jason R. Baron a promluví o zkušenostech se správou elektronických informací podniků pomocí technik e-discovery,“ uvedl Frederick Gyebi-Ababio, ředitel LawTech Europe Congress 2014.

Důležitým přínosem konference je setkání decision makerů bank, energetických společností, státní správy a dalších významných odvětví, která problematiku práva v informačních technologiích řeší. Mezi jednotlivými bloky panelů a přednášek je prostor pro komunikaci s ostatními účastníky kongresu a výměnu kontaktů, případně prezentace produktů a služeb sponzorů kongresu, jejichž stánky budou k dispozici v předsálí konferenčních prostor.

„Networking je důležitou součástí kongresu. Potkávají se zde majitelé mladých dravých společností s výkonnými řediteli, IT manažery a právníky společností, které mají na trhu stabilní místo již dlouhá léta. Mnohdy se jedná o nadnárodní korporace, jimž mohou lokální firmy představit své kvality,“ dodal Frederick.

Průsečíky témat IT a práva jsou základními stavebními kameny kongresu LawTech Europe 2014. V posledních letech si i vlády uvědomují potřebu důkladněji sledovat trendy v informačních technologiích. Dochází tak ke změnám v legislativě, jež se projevují zejména v nárocích na bezpečnost ICT. IT firmy se musí při implementaci infrastruktury nebo informačních systémů řídit platnými právními předpisy, orientaci v právu si ale samy nedokáží zajistit a většinou přizvou externího poradce nebo advokátní kancelář.

„Klienti z řad IT firem se často střetávají s nejasnými formulacemi v zákonech. Dobře porozumět předpisům z nich vyplývajícím je však pro ně klíčové. Zejména pokud realizují zakázky pro státní sféru,“ uvedl Jiří Matzner, zakladatel advokátní kanceláře Matzner et al, a dodal: „Na druhou stranu se zákonná opatření projevují i v řízení advokátních kanceláří. Například systémy pro evidenci elektronických dokumentů se bez řádné správy ze strany IT firmy neobejdou. Obory jsou tedy v úzkém spojení.“ Jiří Matznerna konferenci vystoupí v panelové diskuzi na téma Praktické využití E-Disclosure / Discovery pro globální korporace v Evropě.

V předchozích dvou ročnících nasbíral Lawtech Europe Congress návštěvnost přes jedenáct set účastníků. Letos se očekává návštěvnost kolem šesti set padesáti lidí.

Bližší informace:
Web: www.lawtecheuropecongress.cz
Termín: 19. – 21. října 2014
Místo: Clarion Congress hotel Prague
Vstupné: od 350 €

FYI Prague pro LawTech Europe Congress 2014

Praha 16. června 2014PR agentura FYI Prague se dohodla na spolupráci s největším středoevropským kongresem LawTech Europe. Témata kongresu jsou úzce spjata s IT a právem.

Na kongresu vystoupí světové špičky působící na prestižních universitách nebo v mezinárodních korporacích. Budou hovořit jak o propojení těchto oborů, tak i o legislativních problémech v současném kybernetickém světě, bezpečnosti informací a archivaci elektronických dokumentů.