Merk

ČR předčilo v počtu podnikatelských subjektů SR

Od zániku Československa na přelomu roku uplyne 25 let. Z podnikatelského hlediska na tomto rozdělení vydělalo Česko. Od roku 1993 u nás vzniklo přes 1,872 milionu ekonomických subjektů, zatímco na Slovensku pouze 573 tisíc. Jak však zjistili analytici nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz, více rostoucích subjektů je na straně Slovenské republiky.

Od rozdělení jednotného státu se podnikání v obou zemích věnuje mnoho ekonomických subjektů. Trend je stále rostoucí, přičemž Česko nad Slovenskem vede: 77 % vs. 23 % (a to i při přepočítání na počet obyvatel). V České republice také vzniklo více společností s obratem nad 1,5 miliard korun. Aktuálně je to 909 subjektů, zatímco na Slovensku je jich pouze 26.

Slovensko má více rostoucích firem

Jen 4 % českých firem vzniklých po roce 1993 jsou v současnosti obratově rostoucí, zatímco na Slovensku tvoří obratově rostoucí firmy 11 %. V případě firem s klesajícím obratem je na tom Česko oproti Slovensku o něco lépe: 4 % vs. 15 %. Slovenská republika také eviduje více firem s dluhem u zdravotních pojišťoven.

Čeští i slovenští podnikatelé se nejvíce realizují v odvětví velkoobchodu a maloobchodu, kde působí shodně 23 % firem. Hned dalším oblíbeným oborem jsou profesní, vědecké a technické činnosti. Na Slovensku je naopak o něco populárnější stavebnictví.

Praha a Bratislava vedou

V obou zemích se podnikání centralizuje do hlavních měst. V Praze a Bratislavě má sídlo shodně 23 % ekonomických subjektů. V České republice je druhým nejvýznamnějším místem pro byznys Středočeský kraj a na Slovensku Žilinský kraj.

Pouze 34 % tuzemských společností má ve svém vedení (vlastníci a statutáři) ženské zastoupení. Ve slovenských firmách jsou procenta ještě nižší – pouze v 29 % firem je na pozici vlastníka nebo statutára žena.

Rozložení ekonomických subjektů

Od roku 1993 bylo v Česku evidováno 1,872 milionu ekonomických subjektů. Z nich bylo 64 % fyzických osob, 21 % společností s ručením omezeným a pouze 1 % akciových společností. Na Slovensku je evidováno 573 tisíc subjektů: fyzických osob 58 %, společností s ručením omezeným 30 %, akciových společností 1 % a ostatních 11 %.

„Za tu dobu v tuzemsku 349 českých akciových společností dosáhlo na obrat nad 1,5 miliardy korun za rok a u čtyřech z nich aktuálně probíhá insolvenční řízení. Společností s ručením omezeným s obratem nad 1,5 miliard korun je evidováno 480. Na Slovensku do současné doby 23 subjektů disponovalo obratem nad 500 milionů eur a žádná z nich aktuálně nemá pohledávky na zdravotním pojištění,“ řekl ke statistikám Tomáš Berger, zakladatel služby Merk.cz.

Žebříček virtuálních adres českých firem dle měst

Skoro polovina tuzemských firem má sídlo v Praze, často však jde o virtuální adresy. Rekordmanem v metropoli je čtyřpatrový dům v ulici Rybná 24, kde své sídlo uvádí hned 3 746 firem. Mezi adresy s největší koncentrací firem v Brně patří Lidická 19 s 1 209 sídly. Datový tým nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz zjistil také to, které ulice jsou v dalších velkých českých městech firmami nejvíce žádané.

Ač je to možná na první pohled zvláštní, jedna adresa může poskytovat sídlo až pro tisíce firem. Nejde přitom o obrovskou kancelářskou budovu, ale o dům, nejčastěji dokonce pouze o jednu kancelář. Takovýchto míst má nejvíce Praha, dle databáze Merk.cz jich je přes 200.

Tři minuty chůze od Staroměstského náměstí, jednu minutu chůze od OC Palladium a v těsné blízkosti metra B (Náměstí republiky) se v pražské ulici Rybná v čp. 24 nachází nenápadný dům. Vypadá jako klasický nájemní. V přízemí se nacházejí prostory pro obchody a v patrech byty a kanceláře. A přesto je něčím jiný – jde totiž o dům s nejvíce sídly tuzemských firem – dle obchodního rejstříku tuto adresu uvádí hned 3 746 firem. Papírové sídlo na této lukrativní adrese přijde na 199 Kč za měsíc. „Druhou nejčastěji využívanou adresou v metropoli najdeme v ulici Kaprova 14, kde je zapsaných 2 732 společností. Pokud bychom analyzovali celé ulice, potom nejvíce sídel je vedených opět v ulicích Rybná, Kaprova a následně Sokolovská. V Brně mezi domy s největší koncentrací firem patří Lidická 19 (s 1 209 sídly), Příkop 4 (s 952 sídly) a Příkop 6 (s 651 sídly),“ řekl Tomáš Berger zakladatel služby Merk.cz.

Virtuální sídla jsou v Česku stále populárnější. Každým rokem jich přibyde několik desítek. Při splnění všech zákonných požadavků jsou plně legální variantou umístění sídla. Mezi tyto zákonné povinnosti patří správné označení sídla, zajištění přebírání písemností, zajištění kontaktu s veřejností a státními orgány. Firmy volí virtuální sídlo především kvůli možnosti získat lukrativní adresu za velmi výhodnou cenu a také kvůli nižšímu riziku finančních kontrol. Sídlo společnosti umístěné v anonymnějším prostředí většího města může také přinést větší klid k podnikání a rozvoji firmy.

TOP nejuváděnější české firemní adresy dle měst

Město 1.     místo 2.     místo 3.     místo Další ulice
Praha Rybná Kaprova Sokolovská Koněvova, Vinohradská, Kubelíkova, Korunní, Revoluční, Bořivojova, Jaurisova
Brno Lidická Příkop Merhautova Vídeňská, Oblá, Botanická, Palackého třída, Cejl, Údolní, Nové sady
Ostrava 28. října Nádražní Výškovická Sokolská třída, Hlavní třída, Opavská, V Zátiší, Horní, Dr. Martínka, Volgogradská
Plzeň Sokolovská Žlutická Klatovská třída Tachovská, Rabštejnská, Koterovská, Kralovická, Manětínská, Brněnská, Lábkova
Olomouc Olomoucká Trnkova Nádražní Stiborova, Komenského, Foerstrova, Kmochova, Jiráskova, Sokolská, Lazecká
Hradec Králové třída Edvarda Beneše Štefánikova Pod Zámečkem Milady Horákové, Hradecká, Jungmannova, Pražská třída, Severní, Jana Masaryka, Čajkovského
České Budějovice Lidická tř. V. Volfa J. Bendy Plzeňská, Rudolfovská tř., Dlouhá, Větrná, Nová, Pražská tř., Čechova
Liberec Dobiášova Liberecká Gagarinova Aloisina výšina, Husova, Jáchymovská, Ruprechtická, Sametová, Na Pískovně, Haškova
Pardubice nábřeží Závodu míru Dašická Erno Košťála Pardubická, Bartoňova, Jana Zajíce, Bělehradská, Palackého třída, Lonkova, Na Drážce
Ústí nad Labem Masarykova Jizerská Klíšská Peškova, Kmochova, Keplerova, Žežická, Spartakiádní, Palachova, Nová

Tyto a další statistiky včetně heatmap, se nacházejí na stránce www.merk.cz/did-you-know/factoid/address-heatmaps. Na heatmapě je možné vidět místa s nejvyšší penetrací sídel firem.

Teplotní mapy prozrazují, jaký vliv měl orkán Kyrill

Již v červnu vstoupí v platnost novela zákona o národních parcích, která od začátku vzniku budila rozpaky. Někteří zastánci novely tvrdí, že na fungování firem na Šumavě a v okolí měl zásadní vliv orkán Kyrill a následná kůrovcová kalamita a novela zákona je dalším hřebíčkem do rakve firem věnujícím se podnikání souvisejícímu s těžbou dřeva. Analýzu toho, jak si dnes tyto firmy vedou, provedla firma Imper CZ, provozovatel nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz.

Před deseti lety si orkán Kyrill vyžádal 48 obětí, čtyři v ČR. Mohl také za masivní rozšíření kůrovcové kalamity na Šumavě, čímž zasáhl i odvětví věnující se turismu a zpracování dřeva. Novela zákona mění ochranu přírody v parcích a upravuje pravidla pro turisty a těžbu dřeva. Bude to znamenat i změnu pro byznys firem v parcích? To zkoumali analytici Merk.cz, kteří vybrali firmy se sídlem na Šumavě a okolí a podívali se, jak v průběhu let přibývaly a zanikaly ty věnující se ubytování a stravování, lesnictví, zpracování dřeva, výrobě nábytku, a jaký vliv na ně měl právě orkán Kyrill a následné státní restrikce. Pro dokreslení výsledky porovnali s trendy v celé republice.

Odvětví ubytování a stravování v České republice roste od roku 1990. Analyzujeme-li především firmy vykonávající tuto činnost na Šumavě, můžeme konstatovat, že kopíruje celorepublikový trend. Mírný pokles byl zaznamenán od roku 2013, kdy několik stovek subjektů svoji činnost ukončilo. Zatímco v celorepublikovém měřítku počet firem od roku 2015 zase roste, na Šumavě přetrvává trend jejich nepatrného poklesu.

Jako po každé kalamitě podobného druhu jako orkán Kyrill došlo k druhotnému množení kůrovců. Lesnické odvětví na Šumavě jím bylo poznamenáno záhy. V Národním parku Šumava bylo Kyrillem poničeno milion stromů a kůrovec jich poznamenal 2,6 milionu. Firmy následně vytěžily 1,1 milionu krychlových metrů, zbytek zůstal stát nebo ležet v bezzásahových územích parku. Lesnické práce neustaly ani potom a bylo jich dostatek, což dokazuje také statistika Merk.cz. Pokles počtu firem věnujících se tomuto odvětví nastal teprve v roce 2013 a trvá dodnes.

Podobný vývoj se odehrál u výroby nábytku a zpracování dřeva. Orkán Kyrill ani následná kůrovcová kalamita neměla zásadní vliv na tato dvě odvětví v okolí Šumavy. V podstatě kopíruje sestupný trend celorepublikového průměru, kdy v roce 2012 byl zaznamenán nejvyšší počet subjektů s tímto druhem podnikání.

Tyto a další statistiky včetně heatmap (teplotních map) s možností porovnat si celkové celorepublikové počty aktivních firem najdete na stránce www.merk.cz/did-you-know/factoid/sumava. Na teplotních mapách přitom máte možnost vidět nejen místa s nejvyšší penetrací firem, ale také v průběhu let vidět jejich vývoj – čím tmavší místo, tím je na něm koncentrováno více firem.

25 % firem v ČR zaniká nejčastěji v pátek

Černý pátek, i tak by se dal nazvat den, kdy v České republice konči svoji činnost většina podnikatelských subjektů. Naopak nejvhodnějším dnem pro založení firmy je středa. Pátek třináctého, celosvětově označovaný jako nešťastný, přitom neznamená pohromu a den, kdy firmy zavírají své brány. Analýzu mnohdy jepičích životu subjektů zveřejnila nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz.

V loňském roce se poprvé od roku 2011 obrátil sestupný trend nově založených tuzemských subjektů. Zatímco v roce 2015 jich bylo ještě 98 546, v roce 2016 už 99 931. Příznivě vnímaným faktem je také to, že svoji činnost do dvou let od založení ukončilo 3 021, respektive pouze 998 subjektů.

Počty nově založených subjektů v letech 2016 – 2012

Subjekt 2016 2015 2014 2013 2012
OSVČ 56 786 58 510 57 508 63 413 72 090
Společnost s ručením omezeným 27 913 26 119 24 400 22 268 21 682
Akciová společnost 902 862 657 648 891
Ostatní 14 330 13 055 17 436 14 702 15 969
Celkem 99 931 98 546 100 001 101 031 110 632

Nelichotivý rekord si připsal rok 2013. To padlo 154 358 subjektů, nejvíce od roku 1993, kdy skončilo 286 668 subjektů. Vloni zaniklo nejvíce OSVČ (76 %), s velkým odstupem následované společnostmi s ručením omezeným (12 %) a akciovkami (1 %). „Historicky nejvíce firem bylo založeno v roce 1991, celkem 589 107. V tomto roce jsme zaznamenali také nejvíc subjektů, které ukončily působení do dvou let od svého založení, bylo jich 113 141. V roce 1993 byl dokonce počet zavřených firem větší než počet nově založených. Stejná situace nastala pak v celé historii ještě jednou, a to v roce 2013,“ řekl Tomáš Berger zakladatel služby Merk.cz.

Počty subjektů, které ukončily činnost v letech 2016 – 2012

Subjekt 2016 2015 2014 2013 2012
OSVČ 46 106 49 930 48 962 108 987 43 023
Společnost s ručením omezeným 7 392 6 019 4 692 4 760 4 785
Akciová společnost 648 619 436 480 536
Ostatní 6 322 5 990 6 772 40 131 12 051
Celkem 60 468 62 558 60 862 154 358 60 395

Nejčastější dny zániku

Pro ukončení svých činností subjekty nejčastěji volí pátek. Tento den je zpravidla vybrán v 24,7 % případů. Dalšími dny jsou středa (18,9 %) a čtvrtek (15,8 %). Z pohledu dnů v měsíci téměř 40 % subjektů skládá karty koncem měsíce (29,6 % k 31. v měsíci, 7,9 % k 30. a 2,6 % k 28. v měsíci). Pokud firma končí 13. dne v měsíci, je to pátek jen ve 12 % případů. Zavírací pátek ze 63 % vychází na 31. den v měsíci. Majitelé firem tímto výběrem dnů chtějí udělat tlustou čáru za dosavadní činností a nový měsíc tak začít načisto.

Nejčastější dny ukončení činnosti subjektů

Pořadí Den Procentuální vyjádření
1. Pátek 24,7 %
2. Středa 18,9 %
3. Čtvrtek 15,8 %
4. Pondělí 15,3 %
5. Úterý 11,3 %
6. Neděle 8,6 %
7. Sobota 5,4 %

„Ze statistik také vyplývá, že jako nejvhodnější dny pro založení firmy je vhodné zvolit středu či pondělí (28,7 %, respektive 28,6 %). Ale ani tyto dva dny nezaručují obchodní úspěch. Jsou totiž nejčetnějšími dny založení firem, které již neexistují, a dokonce i těch, které zkrachují do dvou let od založení,“ dodal závěrem Tomáš Berger.

Tyto a další statistiky včetně interaktivních grafů s možností porovnat si počty a poměry firem, které ukončily působnost do dvou, pěti a deseti let od svého vzniku, najdete na stránce www.merk.cz/did-you-know/factoid/closed-within-years.

Merk.cz nově zobrazuje obchodní informace při návštěvě webu

Nový doplněk databáze firem Merk.cz ocení všichni, kteří chtějí získat maximum informací o subjektech, s nimiž obchodují nebo navazují kontakt. Jednatelé, finanční ředitelé, marketingoví manažeři i obchodníci mají nyní k dispozici vylepšenou online databázi firem s řadou nástrojů a doplňkem pro internetový prohlížeč Chrome.

Nově přidané funkce v nejobsáhlejší on-line databázi firem v ČR Merk.cz slouží k ještě hlubší analýze dat o stávajících, ale i potenciálních zákaznících. K těmto datům se lze dostat několika způsoby, ale v podstatě stačí znát pouze IČ nebo název subjektu, případně zobrazit jeho webové stránky. O vše ostatní se postará databáze firem, sloužící jako základní obchodní a marketingový nástroj, který denně používají desítky tisíc firemních uživatelů.

Na základě jediného vstupu vrátí databáze veškeré podrobné informace o daném subjektu. Snadno lze zjistit rating firmy (hodnocení firmy na základě ekonomických ukazatelů), vlastnickou provázanost s dalšími subjekty, informace o ziskovosti společnosti. Nechybí kontaktní údaje, informace o oboru podnikání, počtu zaměstnanců a mnoho dalšího. Nově přibyla možnost zjišťovat, zda firma patří mezi ty, co mají například vozový park, určitý počet poboček či mají spuštěny PPC kampaně. Způsobů, jakými lze data filtrovat, je mnoho. Mezi ty nové patří:

  • rating firem;
  • vznik/zánik firem (datum);
  • klíčová slova / štítky (př.: firmy, které mají vozový park, e-shop či PPC kampaně atd.);
  • DPH (zda je subjekt plátcem);
  • pobočky (počty poboček);
  • bankovní účet (u jaké banky);
  • zda má firma dluh u VZP;
  • zda má firma registrovanou nějakou ochrannou známku;
  • sociální sítě;
  • položky z účetních závěrek;
  • firmy, které získaly veřejnou zakázku.

IČování

Funkce IČování řeší častou situaci, kdy má firma sice zavedenou databázi kontaktů ve svém CRM či informačním systému, nicméně chybí jí podstatný jednoznačný identifikátor, IČ. Až doteď bylo v případě zpětného dohledání identifikačních čísel firem nutné každé z nich vyhledat jednotlivě a ručně. Merk.cz umožňuje automatizované dohledání. Do webového formuláře stačí vložit názvy subjektů a výsledkem je soubor se seznamem firem a jejich IČ. Součástí souboru je samozřejmě odkaz do databáze, kde si lze výsledek ověřit a dále se subjektem pracovat.

Chytrý doplněk pro Google Chrome

Zvlášť užitečná novinka je připravena pro internetový prohlížeč Google Chrome. Má podobu doplňku, který zobrazí informace o subjektu dostupné v Merku přímo nad prohlíženou webovou stránkou firmy, aniž by bylo nutné do databáze vstupovat. „Představte si, že navštívíte web svého potenciálního klienta či partnera a chcete se o něm dozvědět více. Než abyste hledali majitele domény a potom informace v databázi, která o firmě prozradí více, stačí jeden klik ve webovém prohlížeči a vše je na dosah ruky,“ řekl Tomáš Berger, zakladatel služby Merk.cz. Díky tomuto pluginu jsou k dispozici stejné informace, které by uživatel získal po přihlášení do systému, ale bez nutnosti dalšího zbytečného klikání. Doplněk ocení především obchodníci, kteří při přípravě na schůzku či oslovení firmy zkrátka nechtějí ztrácet čas. Doplněk lze stahovat z Chrome Web Store (https://chrome.google.com/webstore/detail/merkcz/pmhpdlmhembafjlpohanpgkpmnpanbcd).

Další novinky v Merk.cz:

  1. Přepracování designu.
  2. Aktivace lustrace firem – případné riziko je vidět okamžitě.
  3. Doplnění přesných obratů a informací o zisku firem z digitalizovaných účetních závěrek.
  4. Přidání ratingu firem – pokročilý ratingový model, který umožňuje snadno a rychle zjistit, jak si která firma finančně stojí.
  5. Možnosti využití dat z finanční analýzy – kompletní finanční analýza podniku na kliknutí, kdy je vykreslena strukturu majetku, aktiv, závazků a spočítána EBIT, ROA, ROE, finanční páka, likvidita 1-3 stupně a desítky dalších finančních indikátorů.
  6. Doplnění informací o sociálních sítích – u firem se sleduje LinkedIn, Facebook a Twitter profil.
  7. Možnost sledování vazeb mezi ekonomickými subjekty, které pomáhají odkrývat vlastnickou provázanost firem.

Registr smluv se plní, nejvíc aktivní je Ministerstvo obrany

Po pěti měsících od spuštění centrálního internetového registru smluv se v něm nachází přes 208 tisíc smluv. Nikdo však nemůže zkontrolovat, zda všechny povinné subjekty do registru smlouvy opravdu vkládají. A zatím jim za neplnění této povinnosti nehrozí ani žádné sankce.

Nová podoba zákona o registru smluv, která vstoupila v platnost 1. července 2016, měla být takovou malou revolucí, po které volala řada organizací požadujících vyšší transparentnost a nastavení jasných pravidel pro zveřejňování smluv. V případě potřeby totiž chtěly získat informace o vzájemných spolupracích firem a veřejnoprávních institucí a případně upozornit na nekalé praktiky.

Všechny uzavřené smlouvy na zakázky dodané subjektům veřejné správy s plněním nad 50 000 Kč bez DPH musí být nově dostupné v centrálním registru smluv Ministerstva vnitra. Podle statistik služby Merk.cz zveřejnilo nějaké vyhrané výběrové řízení s přesahem do státního sektoru již přes 4 146 subjektů a celkem bylo od účinnosti nového zákona v registru publikováno 208 245 smluv, z toho 13 082 není platných. Nejvíce smluv je evidováno u Úřadu práce České republiky – 10 501 platných smluv. „V nové úpravě zákona spatřujeme velký potenciál jak pro kontrolu firem, tak pro byznys jako takový. Firmy mají možnost sledovat, jaké zakázky má kdo přidělené, v jaké jsou výši, kdy končí a také mohou zjistit celou řadu dalších informací. Protože však prakticky není možné zkontrolovat, zda povinné subjekty smlouvy vkládají, nebyl zatím smysl registru naplněn,“ řekl Tomáš Berger zakladatel služby Merk.cz.

Do registru smluv může smlouvu vložit buď subjekt veřejné správy nebo druhá strana smlouvy, tedy firma zhotovitele. Strana, která bude smlouvu zveřejňovat, zašle do datové schránky registru smluv (s identifikátorem whbt3kp) datovou zprávu s elektronickým obrazem textového obsahu smlouvy společně s metadaty smlouvy, a to na elektronickém formuláři. Dle údajů ze služby Merk.cz tak zatím ne všichni činí. Možná je to z důvodu neznalosti, možná však také kvůli nulovému finančnímu postihu. Nebude-li však v registru smlouva uveřejněna ani po roce od nabytí účinnosti zákona o registru smluv, tedy od 1. července 2017, nenabývá účinnosti, a nebude-li smlouva vložena ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, bude zrušena.

Z analýz registru smluv vyplývá, že z pohledu vkládání smluv je nejaktivnějším ministerstvem to, které řídí Martin Stropnický. U Ministerstva obrany je v systému evidováno již přes 4 651 platných smluv. Na opačné straně stojí Ministerstvo kultury s pouhými 35 smlouvami (detailní přehled najdete v tabulce).

Počet platných smluv v registru týkajících se ministerstev

SUBJEKT POČET SMLUV
Ministerstvo obrany 4 651
Ministerstvo vnitra 1 082
Ministerstvo průmyslu a obchodu 301
Ministerstvo zemědělství 297
Ministerstvo financí 208
Ministerstvo dopravy 168
Ministerstvo pro místní rozvoj 164
Ministerstvo práce a sociálních věcí 154
Ministerstvo životního prostředí 127
Ministerstvo zahraničních věcí 100
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 80
Ministerstvo spravedlnosti 62
Ministerstvo zdravotnictví 60
Ministerstvo kultury 35

Pro snadné sledování a analyzování smluv byla v databázi Merk.cz aktivována funkce Zakázky / Dotace, která zobrazuje nejen celkový počet zadaných smluv do registru zakázek, ale také čerpání finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů. „Ve výpise, nacházejícím se u každého subjektu, jsou k dispozici hlavní údaje smlouvy, stejně tak jako možnost otevřít si všechny její detaily, a to včetně objednávek a faktur,“ dodal závěrem Tomáš Berger.

Ověřená data na jediné kliknutí: Sprinx Merk pomáhá neziskovkám

Cloudový software Salesforce se proslavil především jako fenomén světa byznysu. Praxe, nicméně, ukazuje, že Salesforce nabízí velmi zajímavé využití i pro neziskový sektor. Počínaje prověřováním dárců, přes transparentní komunikaci s příslušnými soukromými subjekty a konče důsledným evidováním obdržených darů. Díky podpoře českých firem Sprinx Consulting a Imper mohou neziskovky navíc využívat bezplatnou integraci těchto služeb na databázi Merk.

Zatímco firma Imper je poskytovatelem databáze Merk, která obsahuje stoprocentně ověřené kontaktní a obchodní údaje, Sprinx Consulting připravil doplněk Sprinx Merk do Salesforce. A výsledný efekt? Uživatelé Salesforce už nejsou odkázani pouze na veřejně dostupné zdroje informací, odpadají tedy starosti s ověřováním aktuální platnosti a pravdivosti údajů. Data navíc nemusí do Salesforce ani složitě kopírovat – stačí je automaticky načíst jediným kliknutím.

Mezi spokojené uživatele unikátního doplňku Sprinx Merk patří Institut pro památky a kulturu, o.p.s. „Po prvotním nastavení Salesforce jsme začali využívat volně dostupný doplněk Sprinx Ares. Na základě doporučení implementátora našeho Salesforce, kterým je CRM pro neziskovky, se na nás obrátili specialisté ze Sprinx Consulting. Doporučili nám, abychom vyzkoušeli i Sprinx Merk, nový doplněk, který připravili ve spolupráci se společností Imper. A musím konstatovat, že z pohledu uživatele jde o velice praktický nástroj. Za krátkou dobu se ho v naší organizaci naučili využívat všichni, jeho ovládání je totiž velice intuitivní,“ pochvaluje si ředitel Institutu pan Aleš Kozák.

Sprinx Merk oproti Sprinx Ares pracuje mnohem rychleji. Současně ale umožňuje získat nesrovnatelně více důležitých informací k danému subjektu. Úžasná je i možnost přímého náhledu na základní data, který je přehledný, a navíc obsahuje monitoring mediálních výstupů,“ přibližuje uživatelské výhody sám klient. Tvůrcem doplňku Sprinx Merk je Sprinx Consulting, s.r.o., tedy dceřiná firma akciové společnosti Sprinx Systems. Sprinx, coby původní česká technologická firma, aktuálně slaví 20 let úspěšného působení (nejen na domácím) na trhu.