Mobilní rozhlas

Evropská unie chce nahradit sirény výstražnými zprávami do mobilu. Na nařízení Reverse 112 jsou české obce připraveny

Před teroristickými útoky či přírodními katastrofami mají obyvatele Evropské unie do čtyř let informovat výstražné SMS, které nahradí zastaralý a nákladný systém sirén. Přestože se některé členské země na přijetí nových systémů dlouhodobě připravují, EU se nelíbí pomalé tempo implementace. Česká republika je však na novinku připravena. Již nyní je způsobem, jaký EU preferuje, schopna s obyvateli komunikovat pětina obcí. Podle odborníků může nařízení změnit náhled na informovanost v rámci civilní obrany obyvatelstva.

Nová legislativa, kterou europoslanci schválili v polovině tohoto listopadu, nařizuje všem členským státům zavedení systému nazvaného Reverse 112. Ten by měl pomocí operátorských SMS včas upozornit obyvatele na nebezpečí a poradit jim, jak v nastalé situaci jednat. Ačkoli například Spojené státy podobné systémy již delší dobu využívají, mnoho evropských zemích se stále spoléhá na tradiční sirény používané od druhé světové války. Obdobná situace je také v českých městech a vesnicích. Podle údajů Asociace moderně komunikujících obyvatel se na vlastní amplionové systémy stále spoléhá přes 90 % obcí, a to i přesto, že dokáží zasáhnout výrazně méně obyvatel než SMS či telefonní hovor. Obce si zároveň stěžují na náklady spojené s udržováním těchto zastaralých systémů.

Podle Švrčka nařízení Reverse 112 jasně ukazuje, že odborníci vidí budoucnost v kombinaci hlásičů a cílených informací přímo do mobilů obyvatel. „Myslím, že tuto změnu v přístupu ve výsledku uvítají i samotné obce. I pro ně bude jednodušší udržovat hlásiče pouze na klíčových místech a zároveň celou obec pokrýt efektivnějším řešením na bázi mobilního rozhlasu,” uvádí Ondřej Švrček, autor Mobilního rozhlasu, nejrozšířenější platformy pro komunikaci obcí s obyvateli pomocí mobilních telefonů. Tu v Česku využívá skoro 500 měst a obcí. Nejen Česko, ale i všechny ostatní evropské státy zároveň řeší vysoké náklady na údržbu výstražných sirén. Podle evropských komentátorů je jejich provoz asi dvacetkrát dražší než v případě moderních komunikačních nástrojů.

Nejde však pouze o cenu. Ve hře je také kvalita poskytnuté informace. EU při prosazování nové legislativy poukazovala na to, že v případě rozsáhlých pohotovostních situací vede nedostatek oficiálních pokynů ke zmatku a šíření falešných zpráv, které ztěžují záchranné operace. Textové zprávy by naproti tomu měly sdělit povahu hrozby, lokalizovat ji a informovat obyvatele o nejlepších možných krocích.

„Teď je tedy důležité rozvířit také národní diskuzi a využít příležitosti, které přinese, k provázání národního a obecního systému varování obyvatelstva do jednoho celku,” uvádí František Brož, ředitel Asociace moderně komunikujících obyvatel a starostů. „Jen tak dosáhneme efektivního systému varování a zajistíme bezpečí osob a majetku. Rozhodně jsme pro co nejrychlejší otestování národní implementace Reverse 112 a pokud možno její provázání s nástroji pro chytrou obecní komunikaci. Česká republika v této oblasti patří nejen mezi evropské, ale také světové lídry a měla by si tento náskok dále držet. Zavedením moderního celonárodního varovného systému navíc smažeme takřka dvacetiletý dluh, který se v otázce informovanosti obyvatel při událostech ohrožujících zdraví či majetek vytvořil.”

Podle Švrčka bude i Mobilní rozhlas ve chvíli, kdy začne nařízení platit, připraven na jeho implementaci. Akutní zprávy by dostávaly kromě obyvatel i jednotlivé obecní úřady, které by následně vedly přímou komunikaci s občany podle svých krizových plánů. V rámci této komunikace by již nemusely využívat jen SMS zprávy, ale i automatizované hovory pro varování specifických skupin obyvatel nebo organizaci dobrovolníků.

„Všechny obce by dostaly možnost okamžitě informovat obecní instituce, monitorovat stav seniorů či rodin s dětmi, sbírat pomocí telefonů informace o situaci z terénu nebo organizovat dobrovolníky tam, kde je to nejvíce potřeba. S metodickou podporou státu není fikcí postupně dosáhnout v následujících letech téměř 100% pokrytí obcí i obyvatel. To je myslím evropský unikát,“ věří Švrček.

Mobilní rozhlas je největším dodavatelem obecní chytré infrastruktury a jako platformu pro přímou komunikaci ho využívá více než 450 obcí o celkovém počtu čtvrt milionu obyvatel. Mobilní rozhlas je zároveň součástí občanské celorepublikové platformy Zlepšeme Česko, která spojuje přední osobnosti chytrého obecního řízení. Založena byla v roce 2018 a jejím cílem je vytvořit celonárodní univerzální platformu pro občanskou participaci a řešení komunálních problémů.

Zdroje:

Pale Fire Capital vstoupil do Neogenie, autora Mobilního rozhlasu

Největší česká platforma pro chytrou komunikaci občanů a samospráv Mobilní rozhlas získala strategického investora. Do společnosti Neogenia Ondřeje Švrčka, která projekt čtvrtým rokem vyvíjí, vstupuje Pale Fire Capital Jana Barty, Dušana Šenkypla a Davida Holého. Transakce, v jejímž rámci získal fond 10% podíl s budoucí opcí pro odkup majoritního podílu, by měla pomoci dalšímu rozvoji Mobilního rozhlasu a jeho připravovanému vstupu do zemí Evropské unie. Zbytek společnosti kromě majoritního Švrčka drží další vysocí manažeři projektu. Cena transakce není veřejná.

Mobilní rozhlas v současnosti patří mezi nejrozšířenější česká řešení pro komunikaci obcí s občany a nahlašování občanských podnětů, splňující požadavky SMART komunikace. Jeho součástí je také nejstarší český portál pro sběr podnětů ZmapujTo.cz. Mobilní rozhlas v současné době využívají více než tři stovky českých měst a obcí, včetně krizového řízení hlavního města Prahy, Prahy 10, Znojma, Litoměřic, Telče či Benešova u Prahy. Samotné ZmapujTo.cz pak využívají obce ve zhruba třetině republiky. Řešení bylo opakovaně oceněné v oborových soutěžích jako například Zlatý Erb nebo Přívětivá radnice.

„Mobilní rozhlas se za dva roky stal nejrozšířenějším nástrojem pro SMART komunikaci v ČR, a to bez investora nebo využití státních pobídek. Pro rozvoj a spuštění dalších projektů jsme hledali strategického partnera, který se bude ztotožňovat s našimi cíli a stejně jako my bude mít ambici udělat z České republiky vzorovou zemi v oblasti chytré komunikace obcí a jejich občanů,“ zmiňuje Ondřej Švrček, CEO Neogenia. „Naše know-how je navíc jednoduše replikovatelné ve většině států EU, které mají o řešení zájem. Je třeba si uvědomit, jak velký přínos pro ekonomiku leží v oblasti SMART komunikace. Věříme, že je jedním z důležitých nástrojů pro nastartování růstu regionů, ale také elementem, který dokáže znovu přinést důvěru do veřejného života.“

„Mobilní rozhlas je silný etablovaný produkt ve velmi perspektivním odvětví, rádi podpoříme jeho další vývoj pro Českou republiku i cestu do světa. Z našeho pohledu se jedná o jeden z mála příkladů efektivně fungující a veřejně prospěšné smart city technologie, která zároveň drží vlastní know-how,“ uvedl za Pale Fire Capital Dušan Šenkypl.

Nový investor bude Neogenii pomáhat také s dalšími projekty. Ve druhém kvartálu bude spuštěna iniciativa Zlepšeme Česko, která umožní využívat chytrou komunikaci každému v České republice. Výrazně zjednoduší a podpoří běžný občanský aktivismus – tedy nahlašování podnětů, nepořádku, vandalismu, ztracených zvířat nebo vedení sousedské komunikace. Ve spolupráci s oborovými organizacemi navíc Švrček hodlá zahájit vzájemnou konektivitu řešení pro chytrou komunikaci pomocí otevřených API standardů.

mobilni-rozhlas-app mobilni_rozhlas_mapa mobilni-rozhlas-zmapujto

 

Josef Čáslavský nově vede technologický vývoj v Mobilním rozhlase

V gov-tech start-upu Mobilní rozhlas brněnské společnosti Neogenia, který je nejrozšířenějším nástrojem pro komunikaci obcí s občany, nastupuje na pozici hlavního softwarového architekta Josef Čáslavský. Absolvent brněnského VUT v minulosti pracoval na telekomunikačních projektech a aplikacích pro chytré domácnosti. Podílel se na prvních návrzích systému Mobilní rozhlas a nyní přebírá plnou zodpovědnost za jeho další technologický vývoj. Zároveň se bude podílet na stanovení standardů pro sdílení dat v rámci obecní komunikace a připraví Mobilní rozhlas na vstup do Evropy.

„Mobilní rozhlas je po technické stránce robustní řešení, které spojuje hned několik kanálů pro přímou komunikaci – SMS zprávy, hovory, directmailingy, push notifikace nebo ankety či minireferenda,“ vypočítává Čáslavský. „Na druhé straně však musí být sjednocené a uživatelsky přívětivé uživatelské prostředí, které zvládne obsluhovat běžný zaměstnanec obecního úřadu. Již to samo o sobě je obrovská výzva a laťku, kterou jsme v minulosti nastavili, hodlám posunout ještě výš.“

Podle Čáslavského je pro další posun projektu klíčová zpětná vazba od samospráv, občanů nebo státních úřadů a institucí, a to jak v České republice, tak v zahraničí. Důležité je také zvyšování dostupnosti propojením s aplikacemi pro občanský aktivismus. Ostatně Mobilní rozhlas se v minulosti spojil právě s největším a nejstarším podnětovačem Zmapuj.to, který umožňuje informovat vlastníky či správce pozemků o problémech s nepořádkem či vandalismem.

„Hodlám již dnes se svým týmem stavět základy služby, která bude do deseti let běžnou součástí každého evropského smartphonu,“ věří projektu Čáslavský.

Mobilní rozhlas v letošním roce čekají důležité mezníky. Prvním je vstup na evropské trhy, ale také další spolupráce s oborovými organizacemi na nastavení standardů na trhu. Podle CEO Mobilního rozhlasu Ondřeje Švrčka je již dnes ČR jedničkou v chytré komunikaci obcí s občany. Službu aktivně využívá přes 300 měst a obcí včetně například krizového řízení hlavního města.

 

Chytrou obecní komunikaci přijímá každý 14. občan v ČR

Česká republika je pravděpodobně nejen v rámci EU, ale i na celém světě státem, který nejrychleji zavádí chytrou komunikaci s občany. V současné době ji využívá zhruba desetina měst a obcí a podle Asociace moderně komunikujících občanů a starostů bude v roce 2018 toto číslo dále skokově růst, protože občané o chytrou komunikaci mají zájem. 

Komunikace se stejně jako celý náš svět vyvíjí a systémy, které stačily před 10 lety, dnes nefungují. Už v roce 2014 konstatovala souhrnná zpráva Evropského parlamentu, analyzující chytrá města napříč sedmadvacítkou, že zejména pro středoevropské státy by zavedení prvků SMART city a SMART komunikace mohlo znamenat zásadní milník v ekonomickém rozvoji i zvýšení kvality života v obcích.

Občanům dnes už nestačí informování za pomoci tradičních komunikačních prostředků jako obecního měsíčníku nebo úřední desky. Informace jsou tím lákavější, čím jsou aktuálnější. Přímá komunikace do mobilů či e-mailů občanů tak přináší jasné výhody. Zprávy dostanou okamžitě, ať už se nacházejí kdekoliv. Jde přitom pouze o relevantní informace s možností zpětné vazby. Vše je jasně měřitelné a cílení zpráv je přizpůsobeno každému občanovi zvlášť.

Obce zaváděním chytré cílené komunikace získávají unikátní databáze občanů, které mohou perfektně využít k ještě lepšímu občanskému soužití a dokonce díky nim ochránit majetek či dokonce životy. Ať už na dům spadne vlivem povětrnostních podmínek strom, praskne vodovodní řad, zatoulá se zvíře, připravuje se blokové čištění ulic, obcí se potulují podezřelí lidé nebo hrozí riziko úrazu od nebezpečného předmětu, stačí odeslat jedna zpráva na dotčenou skupinu. To je obrovská výhoda, protože zprávu zbytečně nedostanou ti, kterých se netýká, a naopak cílová skupina obyvatel bude zavčas vyrozuměna o tom, co se děje, a bude se moci na nastalé situace připravit či se podle nich zařídit.

Díky nástrojům chytré komunikace získávají obce přesná data o tom, kolik občanů informaci obdrželo, a zprávu dokonce snadno předají i nerezidentům. „Starostové měst a obcí využívající služby chytré komunikace oceňují možnost mít v jednom rozhraní kontakt na své občany, a to včetně nerezidentů. Chataři a chalupáři jsou totiž často osobami, kterým se informace o dění v obcích doručují velmi těžko. Vysbíráním a jejich uložením do zabezpečené databáze mají jistotu, že v případě problémů je mohou kdykoliv kontaktovat, a to třeba zasláním push notifikace na jejich smartphone,“ řekl Ondřej Švrček propagátor chytré obecní komunikace a provozovatel jednoho ze systémů mobilních rozhlasů.

SMART komunikaci v současné době využívá desetina českých obcí. Průměrně se do ní zaregistruje 22 % občanů v každé obci, což je skoro polovina českých domácností. Již nyní lze takto potenciálně oslovit přes 750 tisíc občanů a tak se zpráva dostane ke každému 14. občanovi ČR. Prostřednictvím spolupráce se ZmapujTo.cz je možné vystavovat fotohlášky a občanské podněty ve více jak 1 700 městech a obcích ČR, přičemž úspěšnost vyřešených případů je více než 42 %. SMART komunikace tak prokazatelně dělá život v obcích i městech kvalitnější.

Obce utrácejí nesmyslné sumy za komunikaci

Podle průzkumu Asociace moderně komunikujících občanů a starostů chce drtivá většina Čechů být informována o tom, co se děje v místě jejich bydliště. Až 89 % z dotázaných občanů by preferovalo moderní způsob komunikace ze strany měst a obcí, protože na webové stránky své obce chodí 80 % z nich méně než jednou za rok. Zveřejnění informací pouze na webu nebo na vývěsce, kterým někteří starostové plní svou zákonnou povinnost, je pro občany tedy zcela nevyhovující.

Jak ukázal průzkum Asociace moderně komunikujících občanů a starostů (AMKOS), spojení občanů se samosprávou obcí a měst je klíčové. Bohužel i ve 21. století jsou neefektivní formy informování hojně využívány a občané si musí informace pracně vyhledávat na úřední desce, webových stránkách nebo v místním zpravodaji. „Většina dotázaných lidí se shodla na tom, že netuší, kdy naposledy byla na webu obce, a řada z nich tak neučinila nikdy. Občané přitom potvrzují, že chtějí dostávat informace o dění v obcích a že je to pro ně důležité,“ řekl k průzkumu Miroslav Kubásek, člen AMKOS.

Z tradičních médií jsou občané ochotni číst pouze zpravodaj, který sleduje 55 % dotázaných, zatímco zbylých 45 % zpravodaj nečte. Někteří z dotázaných dokonce odmítají jakákoliv tištěná média, a to buď z ekologických důvodů nebo proto, že pravidelný tisk a distribuce zpravodaje může pro obec znamenat výdaj až ve stovkách tisíc. Pokud by si občané měli vybrat, jestli by dali přednost tištěnému nebo e-mailovému zpravodaji, 93 % občanů by si vybralo e-mailový, stejně jako možnost dostávat informace do mobilu. Informovaněji by si pak připadalo 79 % občanů.

Občané také kladou důraz na možnost si sami zvolit zaměření zpráv, které jim od měst a obcí přijdou. Komunikační systémy se proto dnes snaží zprávy cílit: „Občané si mohou zvolit nejen podle svých zájmů, a odebírat tak zprávy například pro pejskaře, seniory nebo třeba pro rodiny s dětmi, ale také při registraci zadat místo svého bydliště a dostávat pouze informace, které se týkají nejbližšího okolí. Občané si tuto možnost chválí hlavně kvůli informacím o odstávkách energií a čištění ulic, které by podle průzkumu AMKOS uvítalo více než 80 % dotázaných občanů,“ doplnil Ondřej Švrček, propagátor chytré obecní komunikace a provozovatel jednoho ze systémů mobilních rozhlasů.

Obce se komunikací s občany na jedné straně snaží nezatížit obecní pokladnu, na druhou stranu však utrácejí nesmyslné sumy za obecní amplionové rozhlasy, jejichž zavedení a údržba je až 100x dražší než pořízení takzvaných mobilních rozhlasů. Místní rozhlas ale není jen dražší, kvůli současnému způsobu života je také neefektivní. Hlášení není k dispozici v satelitních částech obcí a pro jeho rozšíření je zapotřebí vynaložit stovky tisíc až miliony. Navíc ampliony i tak nejsou slyšet v důsledku výměny dřevěných oken za plastové. Největší překážkou informování pomocí amplionů je ale to, že více než 2/3 obyvatel dojíždí za prací nebo do školy mimo své bydliště, a tak se k nim hlášení nedostane.

Z těchto důvodů lidé preferují přímou komunikaci, která je zastihne kdekoliv, kdykoliv, třeba i na dovolené. Navíc je může upozornit na případné nenadálé situace či nebezpečí, a tak předejít škodám na majetku či životech. Preferovanými informačními kanály jsou podle občanů hlavně SMS zprávy (64 %), následované obecními elektronickými newslettery (25 %) a aplikacemi pro smartphony (11 %)

Téměř 90 % občanů v průzkumu uvedlo, že o tom, zda se má opravit autobusová zastávka nebo postavit dětské hřiště, by rádo rozhodlo hlasováním, třeba v mobilu. „Minireferenda v mobilu jsou dnes běžnou záležitostí chytrých měst. V porovnání s klasickým referendem jsou náklady na jejich pořádání desetinové, a navíc informační systémy nové generace nejen zjednodušují jejich pořádání, ale automaticky i vše vyhodnocují,“ řekl Ondřej Švrček.

Na otázku v průzkumu, zda by lidé uvítali možnost podávat občanské podněty například o černých skládkách, podezřelých lidech, zaběhlých zvířatech či různých nebezpečích přímo z terénu, se drtivá většina z nich vyslovila kladně. „Pokud dáme občanům možnost podílet se na zlepšování života v jejich obcích a budeme je brát jako rovnocenné partnery v řešení obecních záležitostí, věřím, že se sami stanou všímavější ke svému okolí,“ dodal k průzkumu Miroslav Kubásek.

Přímá demokracie v praxi

Česká města a obce chtějí znát názor svých občanů. Klasické papírové ankety však nahradila minireferenda prostřednictvím mobilních telefonů. Občané se tak snadno a jednoduše mohou vyjádřit k dění v obci a také se na něm podílet. Starostové a zastupitelé využívají moderní metody pro dotazy spojené s chodem obce čím dál víc a vítají rychlou zpětnou vazbu, která jim pomůže při rozhodování.

Jedním z institutů moderní přímé demokracie je referendum. Zejména místním referendům se věští velká budoucnost, o čemž svědčí zvýšený zájem z řad starostů a zastupitelů měst a obcí. Lidové hlasování se řídí jasnými pravidly stanovenými zákonem č. 22/2004 Sb. o místních referendech. V nich rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které spadají do samostatné působnosti obce či města. Než se však takové referendum uskuteční, vede k němu dlouhá cesta – příprava, realizace a vyhodnocení zabere mnoho času a spotřebuje nemalé finanční prostředky. Přitom jeho výsledek je přímo závislý na tom, zda občané dorazí k hlasování a jestli jich bude více než státem stanovený počet. I proto místní samosprávy hledají nové metody pomoci, které by nezatížily obecní rozpočet, a přitom by do rozhodování o dění v obci či městě zapojily co nejvíce občanů.

Příklady využití z praxe

Starostům pomáhají nové nástroje, které díky využití moderních komunikačních prostředků „vtáhnou“ občany do obecního dění a umožní jim formou interaktivního hlasování předat názory a podněty. Tento způsob přímé demokracie si již vyzkoušela řada obcí a využívají jej například v Březině, Čeradicích, Chlumci, Frenštátu pod Radhoštěm či v Klášterci nad Ohří. Svých občanů se ptají nejen na otázky spojené s chodem obce, ale také třeba na to, zda má obec uvolnit finanční prostředky na zřízení mostku přes potok, či raději opravit zastávku autobusu. V Chlumci tímto způsobem například zjišťovali, jak chtějí občané třídit odpad u rodinných domů, a v Čeradicích rodičům posílali k výběru možné výlety pro děti. Ve Frenštátě pod Radhoštěm aktuálně zjišťují názor na revitalizaci dvou nejstarších sídlišť.

Klášterec nad Ohří využívá moderní chytrou komunikaci se svými občany prostřednictvím Mobilního rozhlasu již dva roky. Minireferenda město využilo již víckrát: „Nedávno jsme se našich občanů tímto způsobem ptali na to, zda mají na vybraných místech zájem zavést placená parkoviště. Na položený dotaz prostřednictvím minireferenda odpovědělo 61 % občanů. Výsledkem bylo, že více než polovina z nich by si je přála. Radnice tuto odpověď vyhodnotila a zpracovala pilotní projekt, který počítá s přeměnou jedné z plochy právě na zónu placeného parkování. Minireferendum hodnotíme jako výbornou možnost, jak snadno oslovit občany. Hlasovou zprávu snadno doručíte skupině lidí, kterých se týká, a prakticky ihned znáte jejich názor. Naši obyvatelé chtějí o všem vědět hned, spolurozhodovat a tento prostředek jim to umožňuje. Vedení města se zase líbí, že tento účinný komunikační nástroj stojí jen několik stokorun měsíčně, a to v závislosti na míře využití,“ řekla Adéla Václavíková z odboru komunikace a cestovního ruchu v Klášterci nad Ohří. Zároveň doplnila, že minireferendum je vždy předem avizováno prostřednictvím dalších komunikačních nástrojů města, a díky tomu se těsně před jeho realizací zvýší počet registrovaných uživatelů Mobilního rozhlasu, kteří chtějí také vyjádřit svůj názor. Město Klášterec nad Ohří informování a sběr názorů obyvatel prostřednictvím Mobilního rozhlasu tak rozhodně doporučuje všem obcím a městům v ČR.

Místní referenda = možnost se vyjádřit

Otázky celostátního významu nechť se řeší na celostátní úrovni, ale „místní“ problematika by se měla řešit na tom místě, kterého se týká. Průběžná komunikace s obyvateli je v přímé demokracii velmi důležitá. Jsou to právě občané, kteří si své vedení volí. „Cílem minireferend je sice zjistit názor občanů, ale mnohem důležitější je, že vůbec dostávají možnost vyjádřit se. Schopnost získávat zpětnou vazbu od občanů, a podle toho rozhodovat řídicí procesy, je navíc jedním ze základních pilířů evropské charty pro chytrá města a obce a má přímý vliv na ekonomický rozvoj obce. A co je jednodušší než svůj názor předat tlačítkem na telefonu?“ řekl Ondřej Švrček, propagátor smart komunikace a provozovatel jednoho ze systému mobilních rozhlasů.

Obce a města mohou používáním komunikační platformy Mobilní rozhlas pravidelně a rychle informovat své občany nejen o dění v obcích, ale také v krizových momentech předávat důležité informace. Děje se tak několika kanály, které obec využívá dle povahy sdělení. Například pro minireferenda se využívají hlasové hovory, které namluví buď představitel obce či je z textu do hlasu převede hlasový syntetizátor. Po odeslání se občanům rozezvoní telefony (a je jedno, zda jde o mobil, smartphone či klasickou pevnou linku), vyslechnou si sdělení a pomocí tlačítkové volby dají vědět svůj názor. Systém vše zaznamená a automaticky vyhodnotí. Výsledkem je tak v systému znázorněný graf odpovědí. Obce využívající tento způsob hlasování nemají žádnou povinnost se názory a celkovým výsledkem řídit. Na druhou stranu jim může sloužit jako vodítko, co by si občané přáli.

Novinkou je, že občané se stále častěji mohou vyjádřit prostřednictvím on-line anketních systémů, kde si starostové sami navolí jednotlivé otázky a pošlou občanům odkaz na vyplnění ankety. Poté už jen, stejně jako u hlasového minireferenda, v reálném čase sledují statistiky odpovědí. Za formu participace ze strany občanů se dají považovat i takzvané podnětovače. Nejrozšířenějším z nich je ZmapujTo.cz, které se uplatnilo již ve více než 1 500 obcích a městech po celé republice a v některých samosprávách s ním podněty nahlašuje i městská policie. Podnětovače umožňují vyfotit a poslat samosprávě návrh na zlepšení, ať už se jedná o černou skládku, nesvítící osvětlení nebo nekvalitní vozovku v obci. Občané tak mohou opět vyjádřit svůj názor a upozornit na aktivity, které jsou podle nich prioritou.

Čipování psů ušetří lidem problémy a obcím nemalé peníze

Novela veterinárního zákona nařizuje od roku 2020 čipování psů. Podle poslanců má pomoci zamezit byznysu s nelegálními množírnami. Novela však může významně pomoci i majitelům psů, ochránit zvířata od stresu spojeného s odchytem a obcím ulevit od zbytečných obecních výdajů spojených se zaběhnutím psů. O zbytek se postará chytrá obecní komunikace, kterou dnes již využívá 1/3 obcí v ČR.

Ztráta čtyřnohého mazlíčka je vždy nemilá. Ať už pes uteče sám, nebo se zaběhne v důsledku leknutí, může se velmi rychle dostat do stresové situace, v níž se bez pomoci nedokáže dostat domů. Frustrovaný je i majitel, pokud nemůže zvíře najít. Ovšem v případě nalezení psa vznikají zbytečné starosti také obci. Pro obecní pokladnu totiž umístění jednoho zvířete na den do útulku znamená vydat 50 až 80 Kč ze svého rozpočtu. „Pokud se na území obce nalezne zvíře, které zjevně někomu patří, vzniká nálezci povinnost oznámit tuto skutečnost bezodkladně obci. Jedná-li se o zvíře určené k zájmovému chovu, tedy zvíře chované pro potěšení jako společník člověka, a nikoliv za účelem spojeným s majetkovými a výdělečnými zájmy, a vlastník se o něj nepřihlásí do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, připadne zvíře nálezci. Jestliže nálezce sdělí obci, že zvíře nechce, může obec svěřit zvíře do útulku. Poté běží čtyřměsíční lhůta, ve které se může původní vlastník o zvíře přihlásit. Pokud se tak nestane, uplynutím této lhůty je útulek oprávněn se zvířetem volně nakládat, zejména mu nalézt nového pána,“ uvedla Zuzana Rennerová, předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE bojující za práva zvířat.

Má-li pes psí známku, tetování nebo čip, je mnohem snadnější vrátit ho majitelům. Obojek se známkou však může chybět, tetování nemusí být čitelné, a tak se jediným prostředkem k identifikaci může stát čip. Ten by měl usnadnit identifikaci majitele psa a jeho rychlejší kontaktování. Málokdo však ví, že samotný čip informaci o tom, komu pes patří, nenese. Obsahuje pouze jedinečné číslo, na jehož základě by měl být pes dohledatelný. Neexistuje však žádný centrální zvířecí registr. K dispozici jich je hned několik a majitelům zaběhnutých psů tak nezbývá než doufat, že s jejich pomocí bude pes dohledán a následně navrácen domů.

Registry psů

Národní registr čipovaných zvířat www.narodniregistr.cz
Centrální evidence zvířat a věcí www.identifikace.cz
Národní registr komory veterinárních lékařů www.vetkom.cz
Evropský registr čipovaných zvířat www.europetnet.com
Registr zvířecích čipů, identifikačních známek a tetování www.cipy-znamky.cz
BackHome registr zvířat www.backhome.cz
Mezinárodní centrální registr zvířat www.iftaregistr.cz

Pokud je majitel v některém z těchto registrů vypátrán, je situace snadná. Jestliže však ani jeden z identifikačních prostředků není k dispozici, i zde si moderní obce umí poradit: „V současné době již existují komunikační prostředky, díky kterým lze informaci o nálezu zvířecího miláčka, a nemusí to být pouze pes, dostat velmi rychle k relevantním občanům či rovnou k majiteli zvířete. Chytrá komunikace mezi občany a obcemi totiž umožňuje několika způsoby informovat nejen o tom, co se v ní děje v krizových momentech, ale také upozornit na nález psa či naopak sdělit, že došlo k jeho zaběhnutí. Informace prostřednictvím SMS zpráv přitom v první vlně mohou dostat jen ti občané, kteří jsou evidováni jako vlastníci nějakého zvířete. Obce tak ušetří náklady na komunikaci a zpráva se dostane přímo k relevantním občanům,“ řekl Ondřej Švrček, provozovatel služby Mobilní rozhlas. Obce si tak vytvářejí vlastní databáze osob, ať už s trvalým bydlištěm či nerezidentů, a mají v případě potřeby usnadněno jejich kontaktování. Osoby jsou dle preferencí řazeny do různých skupin jako například pejskaři, sport, senioři, rodiny s dětmi a podobně. Do budoucna by situace mohla být ještě jednodušší. Mobilní rozhlas totiž plánuje speciální funkcionalitu, ve které mohou na zaběhnutí psa nebo nalezení jiného zvířete občané sami jednoduše upozornit všechny uživatele v samosprávě.

Povinné čipování přinese i další výhody. Půjde snadněji zjistit, kdy a proti čemu byl pes očkován, čipování může zamezit týrání a umožní za psy lépe vybírat poplatky od majitelů. Samotné čipování psů přijde na 300 až 600 Kč a bude povinně probíhat při prvním očkování proti vzteklině, asi v půl roce věku zvířete. Ačkoliv zákon ještě nevstoupil v platnost, drtivá většina majitelů psů již nyní nechává své miláčky čipovat dobrovolně.

Občané by si v případě povodně museli informace zjišťovat opět sami

Již 20 let uběhlo od ničivých povodní roku 1997, jejichž symbolem se stala obec Troubky na Přerovsku. Starostové postižených obcí tvrdí, že kdyby se povodně odehrály dnes, byli by na tuto krizovou situaci lépe připraveni. Zároveň však stále přiznávají rezervy v krizové komunikaci s občany – ani v době moderních komunikačních prostředků nedokáží efektivně oslovit osoby mimo obec, jako jsou chataři či pracující, nemají také kontrolu nad tím, kdo důležitou informaci dostal, a kdo ne. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Asociace moderně komunikujících občanů a starostů mezi desítkami obcí zaplavených v roce 1997.

Červencová katastrofa roku 1997, kterou způsobily vydatné deště, byla svým rozsahem a dravostí pro mnohé obce v povodí Moravy a Odry devastující a Troubky téměř vymazala z mapy. Dosud nejhorší záplavy v ČR začaly 5. července. Trvaly do 16. července a zaplaveno bylo 536 měst a obcí v 34 okresech. Vyžádaly si 50 životů. Hlavní formou komunikace s občany byly do té doby obecní amplionové rozhlasy, televizní vysílání, pevné telefonní linky a obcí distribuované letáky. Asociaci moderně komunikujících občanů a starostů (AMKOS) zajímalo, zda by dokázaly nové formy komunikace, vzniklé díky rozvoji informačních technologií za posledních 20 let, výrazně změnit způsob kontaktování občanů.

Starostové se shodují na tom, že v současné době jsou na podobné povodně připraveni mnohem lépe než v roce 1997. Obecní úřady mají vypracované metodické pomůcky, již nepoužívají nevyhovující metodiky, naučily se koordinovat aktivity s krizovým štábem a záchrannými složkami. Oproti tomu však mají velké rezervy v cílené komunikaci se svými občany. Stále totiž nejsou schopny pružně a cíleně informovat občany mimo obec (třeba ty na dovolené či dojíždějící za prací) a chybí jim důležitá zpětná vazba – nedokáží vyhodnotit, ke komu se zprávy dostaly. V krizových momentech přitom starostové stráví koordinací záchranných složek a komunikací s občany průměrně až 101 minut, což je pro takové případy neúměrně dlouhá doba.

Alarmující zjištění: Občané by si informace o situaci museli zjišťovat sami

Nejvíce alarmujícím zjištěním je, že 67 % dotázaných obcí nedokáže varovat občany mimo obec. Starostové si zároveň uvědomují, že tento problém je nutné řešit, protože 81 % z nich nedokáže stávajícími nástroji vyhodnotit, kdo informaci obdržel, a kdo ne. Celých 93 % starostů zároveň přiznává, že musí obyvatelům informace zveřejňované rozhlasem nebo na webu opakovat, neboť často nejsou dostatečně srozumitelné a neobdrží je tak každý. Většina občanů by si tedy v případě problému musela aktuální informace zjišťovat sama. A to i přesto, že rozesílat informace hromadně na mobilní telefony občanů nebo kontrolovat jejich stav pomocí automatických hovorů dnes není žádný problém. Podobně se starostové „okrádají“ o čas i při organizaci dobrovolníků. Krizové štáby využívají především běžné hovory pomocí mobilních telefonů (85 %).

Až 81 % starostů uvažuje o zavedení nástrojů SMART komunikace, jako je například nejrozšířenější Mobilní rozhlas, které nedostatky v obecní komunikaci dokázaly eliminovat. Překážkou v zavedení těchto nástrojů ovšem bývá vlastní nezkušenost nebo strach, že by se v obci nenašel nikdo kompetentní, kdo by se systémem dokázal pracovat. V celorepublikovém měřítku má přitom zkušenost s přímým systémem moderní komunikace (formou SMS, hlasovým hovorem, referendem, aplikací či e-mailingem) na našem území má více jak 10 % z celkového počtu 6 258 obcí. Starostové, kteří tuto formu komunikace při krizových situacích již používají, poukazují především na snadnou a okamžitou možnost poskytnout občanům aktuální informace o hrozících rizicích pomocí cíleně rozesílaných zpráv, a to bez ohledu na to, kde občané právě jsou, a navíc přímo z místa zasažení. Tomuto posunu během 20 let výrazně pomohl rychlý vývoj informačních a telekomunikačních technologií.

Závěry z realizované sondy dle AMKOS:

  • 100 % respondentů věří, že jsou na povodně připraveni lépe než před 20 lety
  • Přesto majoritním kanálem pro informování občanů zůstává obecní rozhlas a obecní web
  • Obce zasažené povodní v roce 1997 jednou anebo dvakrát systém obecní komunikace vylepšovaly, stále však přiznávají rezervy
  • Starostové přiznávají, že nejsou schopni efektivně informovat všechny občany, zejména ty mimo obec, zároveň nedokáží vyhodnotit, kdo informaci obdržel
  • Starostové sami chtějí, aby jejich obec používala chytrou komunikaci, neví však jak na to anebo mají pocit, že by ji neměl kdo obsluhovat

Mezi dotazovanými obcemi jsou nejčastěji zmiňovanými formami používanými pro varování obyvatelstva bezdrátový rozhlas (89 %), web (100 %), jednorázové rozesílače SMS zpráv (26 %), ale stále častěji se prosazují i moderní systémy pro přímé a řízené informování občanů prostřednictvím několika kanálů. „Takovéto ucelené platformy umožňují nejen pružně reagovat, ale především dle povahy a rozsahu katastrofy zvolit ten nejvhodnější způsob komunikace. V méně závažných případech se hodí zvolit informování prostřednictvím odesílače hromadných e-mailů, v těch devastujících rozeslat SMS či hlasový hovor na konkrétní občany. V případě potřeby lze získat zpětnou vazbu, zda například informaci občan rozumí, nebo poslat anketu s možností výběru možnosti a potvrdit tak například účast na dobrovolnických aktivitách,“ řekl Ondřej Švrček, CEO Neogenia, provozovatel jedné ze služeb s názvem Mobilní rozhlas.

Mobilní rozhlas v nové verzi aplikace pro přenosná zařízení

V Česku vznikla největší platforma zajišťující obousměrnou komunikaci občanů a obcí. Mobilní rozhlas, který využívají stovky samospráv v republice, totiž zaintegroval nejrozšířenější nástroj pro rychlé zasílání občanských podnětů, ZmapujTo.cz. Oba projekty dohromady využívá více než 1 600 měst a obcí v ČR. V nové verzi aplikace Mobilní rozhlas pro iOS a Android uživatelé naleznou obě platformy propojené, samostatná aplikace ZmapujTo.cz již nebude podporována. Aplikaci ocení všichni, kteří si rádi všímají prostoru kolem sebe a dosud jim chyběl jednoduchý nástroj umožňující nahlašovat podněty nejen doma, ale i na výletě, na chatě nebo kdekoliv jinde po celé republice.

Aplikaci Mobilní rozhlas naplno využijí především ti, jejichž město nebo obec systém mobilního rozhlasu využívá. Pomocí aplikace budou přijímat veškerá hlášení mobilního rozhlasu v přehledném „streamu“ aktualit, ty nejdůležitější zprávy se zobrazí formou push notifikace. Stažením a registrací svého čísla do aplikace uživatelé pochopitelně získají také možnost přijímat SMS, e-mailové zprávy nebo hlasová minireferenda rozesílaná vedením obce. Zajímavé informace budou k dispozici i turistům, kteří do města zavítají.

Základní stavební kámen nové aplikace – fotohlášky ZmapujTo.cz – a celá řada užitečných funkcionalit je ale k dispozici i občanům z měst a obcí, kde Mobilní rozhlas ještě zavedený není. Projekt ZmapujTo.cz, který vznikl již v roce 2012 pro hlášení černých skládek, dnes supluje složité obíhání úřadů při nahlašování problému ve veřejném prostoru. Nahlásit černou skládku, nebezpečný přechod, ale také poslat podnět na zlepšení tak může s pomocí svého smartphonu úplně kdokoli. I díky tomu je ZmapujTo.cz historicky nejrozšířenější nástroj – občanské podněty si přes něj nechává zasílat skoro třetina obcí v republice.

Tvorba i odeslání takzvané fotohlášky ZmapujTo.cz je velice jednoduchá. Po vyfocení problému uživatel vyplní adresu, v případě aktivní GPS si aplikace sama přiřadí občanský podnět ke konkrétnímu katastru a podle toho hlášku předá k řešení odpovídající obci nebo instituci. Uživatel pouze zvolí konkrétní kategorii, případně přidá upřesňující poznámku a pak již jen sleduje, jak je jeho podnět řešen. Celým procesem ho provede intuitivní průvodce, takže fotohlášky dokáží využívat i ti méně technicky zdatní. U svědomitých obcí může být vyřešení problému otázkou několika týdnů.

Všechny zaslané podněty jsou ručně kontrolované a upravované tak, aby obce a instituce skutečně dostaly jen ty relevantní informace. Funkčnost aplikace Mobilní rozhlas ostatně dobře prověřila nedávná akce Ukliďme Česko. Právě organizátoři jednotlivých úklidů měli možnost aplikaci využívat pro lokalizaci objeveného nepořádku. Úklidů proběhlo skoro 2 000 a zúčastnilo se jich přes 70 000 lidí. Ve vývoji je již nová verze aplikace, která by měla zásadním způsobem rozšířit funkcionalitu fotohlášek a umožnit spravovat více rezidenčních profilů.

Vaše město nebo obec Mobilní rozhlas ještě nevyužívá? Stáhněte si aplikaci, vyberte si některé z následujících měst a obcí a objevte všechny funkce aplikace:

  • Benešov
  • Znojmo
  • Popůvky
  • Březina

Obce uspěly s Mobilním rozhlasem

Obce a města v České republice si natolik oblíbily chytrou komunikaci s občany v podobě Mobilního rozhlasu, že tento novodobý nástroj SMART city přihlašují do soutěží, sklízí s ním úspěchy a odnášejí ocenění. Naposledy se tak stalo v soutěžích Zlatý erb a Přívětivý úřad.

Mobilní rozhlas brněnské společnosti Neogenia se těší nejen velké oblibě, ale je přijímán jako jeden z pilířů moderně komunikujících obcí a vnímán jako funkční součást konceptu SMART City. V současné době ho využívá přes 200 obcí po celé České republice a dalších 1 600 zprostředkovaně prostřednictvím ZmapujTo.cz (to bylo integrováno do služby letos na jaře). Zastupitelé mohou díky Mobilnímu rozhlasu informovat občany o novinkách v obcích, upozornit na důležité události, řešit krizové situace, pořádat hlasování, a tak občany aktivně zapojit do obecního dění. K dispozici je hned několik komunikačních nástrojů, mezi něž patří SMS, hlasové hovory, minireferenda, newslettery a aplikace. Každý z nich se hodí pro jinou situaci.

Zlatý erb 2017

V devatenáctém ročníku soutěže Zlatý erb významnou měrou bodovala služba Mobilní rozhlas. Vyhrála hned ve dvou krajských kolech a odnesla si také jedno druhé místo. V kategorii Smart City a nejlepší elektronická služba v krajském kole Olomouckého kraje vyhrálo město Němčice nad Hanou. V Ústeckém kraji službě Mobilní rozhlas patří nejen první, ale také druhé místo. Získaly ji obce Česká Kamenice a Duchcov, a to s nejvíce body ze všech zúčastněných obcí ve všech krajích. „Jsme potěšeni, že služba Mobilní rozhlas získala od prestižní soutěže Zlatý erb hned tři ocenění. Jsou odrazem skvělé práce všech našich lidí a dokládají správný směr naší strategie, kterou chceme dokázat, že existují reálné a ryze české projekty spadající do konceptu SMART Cities. Ocenění vnímáme jako projev důvěry a je pro nás závazkem pro další vývoj tohoto řešení určeného k lepší komunikaci občanů s obcemi,“ řekl Ondřej Švrček, zakladatel projektu Mobilní rozhlas.

Ve Zlatém erbu se každoročně soutěží o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí. Anketa byla založena jako nástroj pro podporu modernizace místních samospráv. Probíhá ve dvou kolech. Nejprve se uskuteční krajská kola pod patronací jednotlivých krajských úřadů, a z nich poté vzejdou soutěžící do celostátního kola. To vyvrcholilo slavnostním předáním cen na dubnové konferenci ISSS v Hradci Králové.

Výsledky soutěže Zlatý erb – kategorie Smart City a nejlepší elektronická služba:

Krajské kolo Olomouckého kraje

  1. Němčice nad Hanou: Mobilní rozhlas
  2. Šternberk: Placení parkovného přes SMS
  3. Šumperk: Audiovizuální záznamy ze zasedání Zastupitelstva města Šumperka

Krajské kolo Ústeckého kraje

  1. Česká Kamenice: Mobilní rozhlas
  2. Duchcov: Mobilní rozhlas
  3. Chomutov: Grantový portál

Přívětivý úřad 2017

Anketa Přívětivý úřad, vyhlašovaná Ministerstvem vnitra ČR, mapuje stav přívětivosti a otevřenosti obecních a městských úřadů vůči občanům a jejich potřebám. Titul Přívětivý úřad roku 2017 v Ústeckém kraji patří Litoměřicím, ve Středočeském kraji zabodoval Benešov. Třetí místo v kraji Vysočina získala Třebíč. Svou zásluhu na těchto úspěších má také Mobilní rozhlas, který je radnicemi využíván. Občani s jeho pomocí mají možnost upozornit na nedostatky, a naopak dostávají informace o aktuálním a plánovaném dění ve městě: „Chceme pravidelně informovat o dění ve městě naše občany, a to včetně těch, kteří dojíždějí za prací mimo město. S Mobilním rozhlasem jsme získali efektivnější nástroj umožňující zapojení všech občanů do dění ve městě,“ řekla Jitka Horálková z Odboru vnitřních věcí města Benešov.