Monitora

Monitoring médií druhé generace: Startup Monitora Media roste a kupuje monitoring od Media Tenoru

Startup Monitora Media kupuje 100 % podíl střediska monitoringu ve společnosti Media Tenor, která se zaměřuje na mediální analýzy a dosud poskytovala mediální monitoring řadě významných firem na českém trhu. Monitora Media se díky této akvizici v řádech desítek milionů korun stává během dvou let existence dvojkou na trhu v monitoringu médií, přičemž již nyní drží prvenství z hlediska rychlosti a šíře služeb.

Monitora nyní nabízí nejen samotný monitoring médií, ale také jeho měření a analýzu, díky níž mohou firmy lépe komunikovat s veřejností. „Díky monitoringu nové generace, který média nejen monitoruje, ale i měří a analyzuje, jsme během dvou let získali stovky klientů a zásadní podíl na trhu. Akvizicí monitorovacích služeb od společnosti Media Tenor urychlíme náš růst a zároveň dodáme klientům výrazně lepší službu za výhodnějších podmínek,“ dodává Tomáš Berger, CEO Monitora Media.

Za dva roky působení na trhu si Monitora Media vybudovala silnou pozici a především zázemí, díky kterému může akvírovat aktivity významných hráčů, jako je právě Media Tenor. V rámci akvizice dojde k převodu klientů na novou platformu a integraci části týmu Media Tenor do struktury Monitora Media. Technologický rozvoj produktu vede zkušený tým programátorů v čele s Michalem Danilákem, který dříve pracoval například ve společnosti Facebook.

Zákaznické projekty a výstupy sjednocené pod Monitora Media budou obohaceny nejen o stovky nových zdrojů, ale také o řadu nových funkcí, personalizované reporty, sledování zásahu na sociálních sítích i pokročilý systém upozornění. Ten například umí vyhodnotit televizní a radiový vstup nejen na základě klíčového slova, ale také pomocí analýzy hlasu.

Služeb Monitora Media využívají stovky významných společností, mezi něž patří Transparency International, AVAST, CzechInvest, TPCA, hlavní město Praha, Ministerstvo dopravy ČR i mnoho dalších firem, které chtějí efektivně komunikovat a vnímat informace v širším kontextu.

Před druhým kolem prezidentské volby v roce 2013 byly mediální síly obou kandidátů vyrovnané, letos média drtí Zeman

Historicky první přímá volba prezidenta v roce 2013 přinesla poměrně vyrovnaný duel. A to i ve vztahu k mediálnímu pokrytí, kterého se dostalo oběma kandidátům. O pět let později je před druhým kolem situace v médiích odlišná – o současném prezidentovi Miloši Zemanovi se píše několikanásobně více než o jeho protikandidátovi, Jiřím Drahošovi. Vyplývá to z analýzy archivních zdrojů mediálního monitoringu Monitora Media. Ten také ukázal, že necelý týden před volbou publicitu obou kandidátů zvyšují především negativní zmínky v rámci celospolečenských témat. Drahoš je zmiňován nejčastěji v tématu migrace, Zeman ve vztahu k Rusku a ve zdravotních otázkách.

„Před druhým kolem letošních voleb jsme díky rozsáhlému archivu mediálních výstupů v aplikaci Monitora Media měli možnost analyzovat průběh prezidentské kampaně před pěti lety a pokusit se najít trendy shodné s letošním rokem. Zaměřili jsme se nejen na poměr publicity vybraných kandidátů, ale také na analýzu témat, v jejichž kontextu byli zmiňováni,“ říká Tomáš Berger, CEO společnosti Monitora. „Již teď je jasné, že paralel mezi oběma volbami není mnoho. Změnilo se rozložení sil médií, Miloš Zeman do souboje vstupuje z prezidentské funkce, která mu z podstaty zajišťuje velkou viditelnost. Shodně naopak sledujeme vysokou roli onlinových titulů včetně menších vydavatelů, kteří souhrnně poskytují až 80 % informací o prezidentských volbách, a vyostření souboje před samotným závěrem skrze negativní celospolečenská témata.“

Rok 2013
Analýza mediálního archivu služby Monitora Media ukazuje, že v roce 2013 média před první volbou dvojice Zeman – Schwarzenberg zásadně nefavorizovala žádného z kandidátů a k oběma přistupovala vyrovnaně. Z celkové publicity, která byla oběma kandidátům věnovaná před prvním kolem voleb, připadlo Miloši Zemanovi 52 % zmínek, Karlu Schwarzenbergovi pak 48 %. Situace zůstala podobná i mezi oběma koly, kdy 51 % zmínek připadlo Karlu Schwarzenbergovi, 49 % Miloši Zemanovi. Ten nakonec volby vyhrál s náskokem 10 %.

Není bez zajímavosti, že zatímco tištěné tituly a onliny více zmiňovaly Karla Schwarzenberga, v rozhlase a televizi byly jejich síly vyrovnané. Slovenská média, která české volby také sledovala, pak jednoznačně častěji zmiňovala Miloše Zemana.

Před druhým kolem voleb přišla na pořad dne témata, o kterých do té doby nebylo zásadně slyšet. Prvním žhavým námětem se staly Benešovy dekrety, které měly v médiích raketový nástup týden před začátkem druhého kola a skoro každý den o nich bylo publikováno několik desítek článků. Postupně se do médií dostávala další témata, která generovala kandidátům především negativní publicitu – rodinné vazby knížecí rodiny za druhé světové války, podpora Václava Klause Miloši Zemanovi nebo korupční kauzy ČSSD i TOP9.

Rok 2018
Zatímco vydavatelství se předvolebním tématům věnovala již druhý den nového roku, volební téma začali lidé na sociálních sítích sdílet a konzumovat až těsně před konáním voleb, konkrétně 8. ledna. Jasnou převahu před vypuknutím prvního kola měl ve článcích a reportážích současný prezident. Během několika lednových dnů do začátku prvního kola získal 3x větší pokrytí mediálního prostoru než akademik Jiří Drahoš.

To platí i v mezičase mezi oběma koly. Prezident denně získává náskok o 230 zmínek napříč médii. Od začátku měsíce k dnešnímu dni (22.1.) o stávajícím prezidentovi najdeme zhruba 13 000 výstupů, zatímco Jiřímu Drahošovi média poskytla o 5 000 zmínek méně. Nižší zájem o Jiřího Drahoše lze částečně přisuzovat jeho nové pozici v politice, neboť podstatná část publicity Miloše Zemana logicky pramení z jeho vykonávaného prezidentského postu.

Podíváme-li se na témata, která před druhým kolem prezidentské volby generují publicitu, zjistíme, že u Miloše Zemana jsou to dlouhodobě otázky spojené s jeho vztahem k Rusku, ale také témata sledující jeho zdravotní stav. Obojí se objevují dlouhodobě po celou dobu kampaně. U Jiřího Drahoše je pak možné vysledovat prudký nárůst publicity, spojený s tématem migrace. Mezi nejvytíženější den volebního období v médiích patří pondělí, úterý a sobota. Až 80 % informací o kandidátech najdou lidé na síti a zhruba 13 % je publikováno skrze tisk.

Zajímavé bude sledovat, jak se publicita vyvine poslední týden před volbami. Štáby obou kandidátů budou muset sledovat tahy soupeře v médiích v reálném čase a stejně tak sledovat zrod a postup negativních informací především v online prostředí. Ukazuje se, že za jeden den je jedno téma schopné vygenerovat vyšší desítky výstupů s nezanedbatelným zásahem, během dvou dnů už to mohou být nižší stovky. Rychlost šíření informací je výrazně vyšší než před pěti lety,“ zakončuje Berger.

Zeman, Topolánek, Drahoš, nebo někdo jiný?

Již za týden se otevřenou volební místnosti a voliči budou rozhodovat o svém budoucím prezidentovi. Boj o Hrad probíhá na různých místech a média v něm hrají velkou roli. Analytici společnosti Monitora Media se proto podívali na to, jak se průběh kampaně jednotlivých kandidátů odráží v jejich medializaci.

Za posledních 30 dnů ve všech typech médií jasně dominuje stávající prezident Miloš Zeman. Jeho jméno v předních on-line, tištěných, televizních, ale i rozhlasových médiích válcuje veškeré ostatní kandidáty. Všech téměř 36 % zmínek v tématech o prezidentských kandidátech patří právě jemu. Druhým nejzmiňovanějším kandidátem je Mirek Topolánek s 11,5 % a třetí s mírnou ztrátou je Jiří Drahoš s 11,2 %. Hranici deseti procent ještě překonal Michal Horáček s 10,5 % zmínek ve všech médiích.

Převaha v médiích

Miloš Zeman dominuje ve všech typech médií. Největší převahu má však v rádiu (45,3 %) a následně v TV (40,8 %), a to i přesto, že předvolební debaty zarputile odmítá navštěvovat. Zpravodajská média o něm však referují i bez něj. Druhá místa v médiích patří Mirkovi Topolánkovi, s výjimkou rádia, kde dominuje jméno Michala Horáčka. Jako nejčastějšího kandidáta na třetím místě ve všech typech médií můžeme vidět a slyšet Jiřího Drahoše.

Procentuální převaha kandidátů v jednotlivých a ve všech médiích

Kandidát On-line Tisk TV Rádio Všechna média
Miloš Zeman 35 % 38,2 % 40,8 % 45,3 % 35,9 %
Mirek Topolánek 11,5 % 12,3 % 10,4 % 9 % 11,5 %
Jiří Drahoš 11,3 % 11,8 % 7,5 % 9,5 % 11,2 %
Michal Horáček 10,9 % 9,6 % 7,3 % 9,9 % 10,5 %
Pavel Fischer 7,2 % 6,2 % 6,8 % 6,2 % 7,1 %
Marek Hilšer 6,6 % 6,6 % 6,4 % 4,8 % 6,5 %
Jiří Hynek 5,9 % 6,6 % 7,9 % 4,9 % 6 %
Petr Hannig 6 % 4 % 6,4 % 4,9 % 5,7 %
Vratislav Kulhánek 5,6 % 4,7 % 6,4 % 5,5 % 5,5 %

Podíl médií na publicitě

On-line média mají největší podíl na publicitě budoucích prezidentů. U všech uchazečů se v průměru pohybuje na 81 % z veškerých zpráv. S velkým odstupem následuje tisk s téměř 13 %, poté TV s 3,2 % a poslední je rádio s 2,9 %.

Podíl na publicitě dle typu média

Kandidát On-line Tisk TV Rádio
Miloš Zeman 78 % 14,3 % 3,7 % 4 %
Mirek Topolánek 80,2 % 14,4 % 2,9 % 2,5 %
Jiří Drahoš 81,1 % 14,1 % 2,2 % 2,7 %
Michal Horáček 82,6 % 12,1 % 2,3 % 3 %
Pavel Fischer 82,3 % 11,8 % 3,1 % 2,8 %
Marek Hilšer 80,9 % 13,6 % 3,2 % 2,3 %
Jiří Hynek 78,3 % 14,8 % 4,3 % 2,6 %
Petr Hannig 84,2 % 9,4 % 3,6 % 2,7 %
Vratislav Kulhánek 81,6 % 11,4 % 3,8 % 3,2 %

20 nejmedializovanějších pivovarů v ČR

Zatímco pivovary se rok co rok předhánějí v tom, který uvaří více piva, v tichosti u nich zuří válka také na jiném poli. Mediálním poli. Analytici společnosti Monitora Media zveřejnili žebříček nejmedializovanějších českých pivovarů. Z TV obrazovky, rádia, titulků novin, časopisů a webů na nás nejvíce působí značky spadající do skupiny Plzeňského Prazdroje. Kdyby za svou medializaci měly zaplatit, stálo by je to 1,1 miliardy korun. Nejlepší sentiment získal Březňák.

Společnost Monitor Media, jednička na trhu monitoringu médií, na základě statistiky výrazů sestavila žebříček zkoumající medializaci největších pivovarů na českém trhu v období od ledna do listopadu 2017. Reflektuje nejen počet zmínek v předních médiích, ale také jejich mediální zásah (GRP), přepočet na reklamní plochu (AVE) a míru emočního zaujetí.

Žebříček nejmedializovanějších pivovarů

Největší vliv na média, a tudíž také nejmedializovanější pivovary patří zahraničním majitelům. „První příčka se skoro dvojnásobným náskokem na druhou, co se počtu zmínek v médiích týká, patří značce Gambrinus. Následovaná je dalším pivovarem spadající do jedné skupiny, a to sice Pilsner Urquellem. Třetí pozici obsadil Ostravar a čtvrtou Staropramen, oba patřící do skupiny Staropramen. První pětku uzavírá Velkopopovický Kozel opět ze skupiny Plzeňského Prazdroje,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media. Dále následuje první pivovar ze skupiny Heineken, a to sice Krušovice, a za ním Lobkowicz. Bernardu patří osmá příčka a nošovickému Radegastu devítka. První desítku uzavírají Svijany. Až na posledním, 20. místě, figuruje státní podnik Budějovický Budvar.

Pozice Pivovar Počet zmínek Skupina
1. Pivovar Gambrinus 7 403 Plzeňský Prazdroj
2. Pilsner Urquell 3 950 Plzeňský Prazdroj
3. Pivovar Ostrava 2 424 Pivovary Staropramen
4. Pivovar Staropramen 2 058 Pivovary Staropramen
5. Pivovar Velké Popovice 1 960 Plzeňský Prazdroj
6. Pivovar Krušovice 1 099 Heineken Česká republika
7. Pivovar Lobkowicz 870 Pivovary Lobkowicz Group
8. Pivovar Humpolec (Bernard) 699 Rodinný pivovar Bernard
9. Pivovar Nošovice (Radegast) 680 Plzeňský Prazdroj
10. Pivovar Svijany 552 LIF Group
11. Pivovar Přerov (Zubr) 469 PMS Přerov
12. Pivovar Brno (Starobrno) 337 Heineken Česká republika
13. Pivovar Hanušovice (Holba) 328 PMS Přerov
14. Pivovar Litovel 325 PMS Přerov
15. Pivovar Strakonice (Dudák) 305 Měšťanský pivovar Strakonice
16. Pivovar Březňák 302 Heineken Česká republika
17. Pivovar Benešov (Ferdinand) 292 Pivovar Benešov
18. Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 272 EPOS CZ
19. Pivovar Chodová Planá 267 Chodovar
20. Pivovar Budvar 250 Budějovický Budvar

Z hlediska vlastníků pivovarů, respektive pivovarnických skupin se v první desítce objevují zejména společnosti se zahraničními majiteli. Výjimku tvoří humpolecký Bernard (který však z poloviny vlastní Belgičané) a Svijany. Pokud bychom se podívali na první dvacítku, tak zde se situace mění. Figuruje v ní hned osm pivovarnických skupin patřících tuzemským podnikatelům (Rodinný pivovar Bernard, LIF Group, PMS Přerov, Měšťanský pivovar Strakonice, Pivovar Benešov, EPOS CZ, Chodovar a Budějovický Budvar).

Pro srovnání se pojďme podívat na letošní předpokládaný výstav pivních skupin, tedy kolik vyprodukují piva: „Stejně jako v předchozích letech bude českému trhu jasně dominovat skupina Plzeňského Prazdroje (cca 11 milionů hl/rok), druhé skončí pivovary Staropramen (cca 3 miliony hl/rok) a třetí pivovary skupiny Heineken ČR (cca 2,4 milionů hl/rok). S mírným odstupem bude následovat Budějovický Budvar (cca 1,6 milionu hl/rok). Nad milion se už žádný jiný pivovar výstavem zřejmě nedostane a o další pozice se podělí skupiny Pivovary Lobkowicz Group, LIF Group a PMS Přerov. V tomto roce nejspíše dále poroste humpolecký pivovar Bernard, který dosáhl v roce 2016 ročního výstavu více než 300 tisíc hl. V ČR je dnes cca dalších desítka pivovarů, které mají výstav nad 100 tisíc hl ročně, a poté je trh již značně segmentován a zaznamenává posledních 4-5 let velký nárůst menších řemeslných pivovarů. Vždy s příchodem nové vlády nejen český trh bedlivě sleduje, co bude s Budějovickým Budvarem. Zdali se jej rozhodne stát zprivatizovat prodejem investorovi, nebo nabídne akcie Budvaru na pražské Burze cenných papírů. Případně jaká bude další strategie Budvaru zůstane-li plně v rukou státu,“ řekl Jan Brabec, odborník na pivovary ze serveru Žejdlík.cz.

Žebříček podle mediálního zásahu

Podrobením zkoumání dalšího ukazatele, mediálního zásahu (GRP), zjistíme, že žebříček má poněkud jinou podobu. Největšího zásahu se opět dostalo Gambrinusu, následovaného Pilsner Urquellem. Avšak ačkoliv ostravskému pivovaru Ostravar se v médiích z hlediska počtu zmínek podařilo obsadit třetí pozici, v případě GRP si o jedno pohoršila. Ztráta pro pivovar to sice je, ale v rámci skupiny nikterak zásadní. Pouze si totiž prohodila místo s mateřským Staropramenem. Největším skokanem se však stal Budvar. Státní podnik si v případě mediálního zásahu polepšil o deset míst. Změna pozic se odehrála také u Radegastu a Svijan. Zcela jiné pořadí figuruje v závěru žebříčku, od třináctého místa, kdy hned sedm pivovarů změnilo pozice.

Pozice Pivovar GRP Skupina
1. Pivovar Gambrinus 1 246 Plzeňský Prazdroj
2. Pilsner Urquell 1 170 Plzeňský Prazdroj
3. Pivovar Staropramen 842 Pivovary Staropramen
4. Pivovar Ostrava 721 Pivovary Staropramen
5. Pivovar Velké Popovice 658 Plzeňský Prazdroj
6. Pivovar Krušovice 395 Heineken Česká republika
7. Pivovar Lobkowicz 349 Pivovary Lobkowicz Group
8. Pivovar Humpolec (Bernard) 275 Rodinný pivovar Bernard
9. Pivovar Svijany 138 LIF Group
10. Pivovar Budvar 136 Budějovický Budvar
11. Pivovar Nošovice (Radegast) 122 Plzeňský Prazdroj
12. Pivovar Přerov (Zubr) 111 PMS Přerov
13. Pivovar Brno (Starobrno) 105 Heineken Česká republika
14. Pivovar Březňák 90 Heineken Česká republika
15. Pivovar Strakonice (Dudák) 82 Měšťanský pivovar Strakonice
16. Pivovar Litovel 80 PMS Přerov
17. Pivovar Hanušovice (Holba) 68 PMS Přerov
18. Pivovar Chodová Planá 58 Chodovar
19. Pivovar Benešov (Ferdinand) 55 Pivovar Benešov
20. Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 28 EPOS CZ


Žebříček podle reklamní plochy

Přepočtem na ekvivalent reklamní plochy (AVE), tedy případné obsazení reklamních ploch ceníkovými cenami inzerátů v příslušném médiu, se žebříček promění následovně. Nejvíce se dařilo uskupení Plzeňského Prazdroje, který v součtu získal v médiích prostor za 642 milionů. Jedničkou se stal Gambrinus (340 milionů), dvojkou Pilsner Urquell (184 milionů), trojkou Staropramen (118 milionů), čtyřkou Velké Popovice (93,5 milionu) a první pětku uzavírá Ostravar (87 milionů). Skokanem je královedvorský Tambor, tomu se z 18. pozice téměř podařilo atakovat první desítku a umístil se na 11. místě. Všech 20 pivovarů by v případě získání svých mediálních prostor muselo z rozpočtů vynaložit 1,1 miliardy korun.

Pozice Pivovar AVE Skupina
1. Pivovar Gambrinus 340 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
2. Pilsner Urquell 184 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
3. Pivovar Staropramen 118 milionů Kč Pivovary Staropramen
4. Pivovar Velké Popovice 94 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
5. Pivovar Ostrava 87 milionů Kč Pivovary Staropramen
6. Pivovar Krušovice 60 milionů Kč Heineken Česká republika
7. Pivovar Lobkowicz 41 milionů Kč Pivovary Lobkowicz Group
8. Pivovar Humpolec (Bernard) 30 milionů Kč Rodinný pivovar Bernard
9. Pivovar Nošovice (Radegast) 24 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
10. Pivovar Svijany 21 milionů Kč LIF Group
11. Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 13 milionů Kč EPOS CZ
12. Pivovar Litovel 13 milionů Kč PMS Přerov
13. Pivovar Hanušovice (Holba) 12 milionů Kč PMS Přerov
14. Pivovar Chodová Planá 12 milionů Kč Chodovar
15. Pivovar Strakonice (Dudák) 12 milionů Kč Měšťanský pivovar Strakonice
16. Pivovar Brno (Starobrno) 11 milionů Kč Heineken Česká republika
17. Pivovar Přerov (Zubr) 11 milionů Kč PMS Přerov
18. Pivovar Březňák 11 milionů Kč Heineken Česká republika
19. Pivovar Budvar 10 milionů Kč Budějovický Budvar
20. Pivovar Benešov (Ferdinand) 8 milionů Kč Pivovar Benešov


Žebříček podle sentimentu zmínek

Zajímavý pohled nabízí srovnání sentimentů mediálních výstupů. Zatímco pivovar Březňák se ve všech žebříčcích umisťoval zejména na posledních příčkách, v případě analýzy hodnotového vyznění příspěvků jich z celkového počtu vyznívala skoro polovina pozitivně. To znamená, že média o něm psala v kladném smyslu. Naopak Gambrinus, který vedl žebříčky, získal pouze 25 % pozitivních výstupů. Nejméně negativně se psalo opět o Březňáku a nejvíce o pivovaru Lobkowicz. Nejčastěji však pro pivovary zprávy vyznívaly neutrálně. Ambivalentní články, tedy takové, které pouze nechválí a ani pouze nekritizují, vyznívaly nejčastěji pro Budvar a ani jeden nebyl zaznamenán v případě královédvorského Tamboru.

Pivovar Pozitivní Negativní Neutrální Ambivalentní Skupina
Pivovar Březňák 49,4 % 1,7 % 45,5 % 3,4 % Heineken Česká republika
Pivovar Strakonice (Dudák) 42,2 % 7,8 % 41,7 % 8,3 % Měšťanský pivovar Strakonice
Pivovar Krušovice 34,3 % 13,5 % 47,5 % 4,7 % Heineken Česká republika
Pivovar Litovel 33,3 % 7,3 % 57,3 % 2,2 % PMS Přerov
Pilsner Urquell 30,6 % 10,5 % 53,8 % 5,2 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Nošovice (Radegast) 29,6 % 3 % 57,6 % 9,9 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Přerov (Zubr) 29,4 % 15,4 % 49,2 % 6 % PMS Přerov
Pivovar Brno (Starobrno) 28,9 % 8,6 % 54,7 % 7,8 % Heineken Česká republika
Pivovar Svijany 28,9 % 12,4 % 56,6 % 2,1 % LIF Group
Pivovar Ostrava 27,1 % 11,1 % 55,8 % 6 % Pivovary Staropramen
Pivovar Velké Popovice 24,6 % 8,8 % 60,2 % 6,4 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Humpolec (Bernard) 24,5 % 24,9 % 43,9 % 6,7 % Rodinný pivovar Bernard
Pivovar Gambrinus 24,4 % 17,7 % 50,7 % 7,3 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Benešov (Ferdinand) 22,4 % 6,7 % 66,7 % 4,2 % Pivovar Benešov
Pivovar Hanušovice (Holba) 21,7 % 17,2 % 55,7 % 5,3 % PMS Přerov
Pivovar Staropramen 21,1 % 8,8 % 63,3 % 6,8 % Pivovary Staropramen
Pivovar Chodová Planá 20,3 % 2,8 % 74,2 % 2,8 % Chodovar
Pivovar Lobkowicz 17,5 % 26,4 % 44,3 % 11,9 % Pivovary Lobkowicz Group
Pivovar Budvar 13,9 % 20,8 % 31,7 % 33,7 % Budějovický Budvar
Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 4,8 % 2,4 % 92,9 % 0 % EPOS CZ

Monitora spustila nový nástroj Social Media

Služba pro monitoring a vyhodnocování mediální publicity Monitora spustila do ostrého provozu nový nástroj. Monitoring sociálních sítí Monitora Social Media umožňuje zachycovat a analyzovat veškeré zmínky, které se kdy objevily nebo kontinuálně objevují na sociálních sítích. Ať už společnost je, či není aktivní na sociálních sítích, nyní má jedinečnou možnost komunikaci naslouchat a odhalovat případné zárodky krizí.

Sociální sítě, diskuzní fóra i blogy jsou plné silných influencerů a uživatelé online komunikačních kanálů se dennodenně vyjadřují k dění, reagují na podněty a komentují. Mediální obraz firmy či osoby tak může být závislý na jeho prezentaci na sociálních sítích a na schopnosti včas reagovat. Monitora Social Media sbírá a analyzuje data z mezilidské komunikace na síti. Indexuje nejen sociální sítě, ale také blogy, diskuzní fóra pod články na zpravodajských serverech, komentáře, tweety, posty, statusy, blogy a videoblogy. „Na těchto místech se denně objevuje obrovské množství informací, ve kterých se nacházejí cenná data. My je vytěžíme a předložíme v přehledné podobě. Následně mohou pomoci firmám spustit reaktivní kroky,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media.

Monitoring sociálních médií se zaměřuje na dodávání kvalitního a komplexního monitoringu a současně poskytuje možnost pokročilých analýz a filtrů nad monitorovanými výstupy. Měření probíhá v reálném čase. Sledovat je možné několik témat najednou a porovnávat výsledky na denní bázi. V přehledné vizualizaci jsou viditelné jednotlivé zmínky pomáhající odhalit nejen názor lidí (tonalitu), ale také analyzovat stávající či potencionální zákazníky, a tak je možné okamžitě reagovat. „Našim zákazníkům nabízíme nástroj, který jim dá obrázek o aktuálním dění na blozích, v diskuzích, Facebooku, Twitteru, Instagramu, Google+, internetových videích, komentářích, cenových porovnávačích a dalších zdrojích. Nejlepší na tom je, že generovaný reporting bude zákazníky bavit. Přináší totiž v intuitivní podobě užitečné informace strategického charakteru v detailní a jasné podobě, a to včetně grafů a infografiky,“ dodal Tomáš Berger.

Každý analytický report a dashboard je generován v reálném čase na základě aktuálních dat. Navíc lze monitorované zmínky jednoduše třídit a filtrovat díky intuitivnímu nastavení. Obsahem analýz mohou být například jen negativní zmínky nebo zmínky pouze od žen či od mužů. Díky možnostem intuitivního nastavení lze monitorovaný obsah třídit na klik.

Zatímco běžný monitoring médií zachycuje veškeré sledované zmínky v tisku, rozhlasu, televizi a na internetových portálech, social monitoring se zaměřuje na celé online prostředí z pohledu uživatele. Snadněji tak lze odhalit rizikové skupiny a vstoupit do krizových diskuzí, spustit reaktivní marketing a ovlivňovat povědomí o značce. Kombinací obou forem monitoringu vzniká monitoring druhé generace, který nepředstavuje pouhé zachycování zmínek, ale i jejich automatickou analýzu.

Nejmedializovanější osobnosti roku 2016 v ČR

Analytici společnosti Monitora Media zveřejnili žebříček mediálně nejzmiňovanějších osobností roku 2016. V českých médiích byli pod drobnohledem vrcholní politici v čele s Andrejem Babišem, Bohuslavem Sobotkou a Milošem Zemanem, ale i sportovci jako Jaromír Jágr. Nejsdílenějším článkem na sociálních sítích byl ten, který popisuje, že práce škodí.

Společnost Monitor Media, jednička na trhu monitoringu nové generace, na základě statistiky výrazů sestavila žebříček nejvíce medializovaných známých osobností. Zaměřila se na pořadí nejzmiňovanějších politických a sportovních osobností roku 2016.

Infografika - Medializace osobnosti v roce 2016 v ČR

První patnáctka v médiích vůbec nejsklonovanějších osobností dokazuje, že Češi se stále zajímají především o politiku. Žebříček tak ovládli vrcholní čeští i zahraniční politici, kterým patří hned dvanáct míst. Na prvním třech pozicích stojí Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka a Miloš Zeman. V první desítce se nenachází ani jeden sportovec. Jaromír Jágr figuruje až na jedenáctém místě a Karolína Plíšková na dvanáctém.

Pořadí Medializovaná osobnost Funkce
1. Andrej Babiš ministr financí
2. Bohuslav Sobotka předseda vlády
3. Miloš Zeman třetí prezident ČR
4. Donald Trump 45. prezident USA
5. Vladimir Putin prezident Ruské federace
6. Angela Merkelová kancléřka Spolkové republiky Německo
7. Hillary Clintonová americká politička a bývalá první dáma USA
8. Václav Havel první prezident ČR
9. Karel IV. jedenáctý český král
10. Barack Obama 44. prezident USA
11. Jaromír Jágr hokejový útočník
12. Karolína Plíšková nejlepší česká tenistka
13. Miroslav Kalousek předseda TOP 09
14. Recep Tayyip Erdogan turecký prezident
15. Václav Klaus druhý prezident ČR


Žebříček ovlivněn prezidentskými volbami v USA

Není překvapením, že v tuzemsku nejmedializovanější zahraniční osobností se stal Donald Trump. Podobně jako jinde na světě se i čeští novináři podrobně věnovali prezidentským volbám v USA, čímž byla statistika výrazně ovlivněna. Pokud by Donald Trump volby prohrál, nejspíše by se na jeho místě umístila bývalá první dáma USA Hillary Clintonová. Kdyby se volby nekonaly, pravděpodobně by ani Vladimir Putin neskončil tak vysoko, protože to byl právě on, kdo byl v médiích pojednávajících o prezidentských volbách hodně zmiňován ve spojitosti s jejich ovlivňováním.

Česká média si také všímala zahraniční politiky. Nejvíce zmiňovanou političkou byla Angela Merkelová, a to nejen za její postoj k uprchlíkům, ale také díky tomu, že se v srpnu objevila v ČR. Na Baracka Obamu jakožto dosluhujícího prezidenta USA zbyla až desátá příčka a čtrnáctou si vysloužil turecký prezident a samovládce Recep Tayyip Erdogan.

Jágr stále na výsluní

Ačkoliv Jaromír Jágr již nepatří mezi nejlépe placené české sportovce, jeho jméno stále hodně přitahuje mediální pozornost. I proto byl z našich sportovců v loňském roce tím nejmedializovanějším. Raketový nárůst medializace zaznamenala Petra Kvitová v souvislosti s útokem na její osobu na konci loňského roku. V TOP 15 ji ovšem díky celoročním výborným sportovním výsledkům s přehledem předběhla Karolína Plíšková, které k tomuto místu dopomohla především bulvární média sledující její soukromý život.

TOP 5 českých politiků

Pořadí s ryze českými politiky s přehledem vyhrál Andrej Babiš. Tomu pomohlo nejen to, že je druhý nejbohatší český občan a ministr financí, ale zejména jeho každodenní medializování ve spojitosti s podnikáním a politickým životem. Výrazným akcelerátorem bylo zmiňování v souvislosti zákonu o střetu zájmů, tzv. „lex Babiš“. Bohuslav Sobotka se jako předseda vlády ČR umístil na druhém místě. Až třetí příčka patří prezidentovi Miloši Zemanovi, a to i přesto, že se snaží, aby byl hodně vidět. Čtvrtá pozice náleží bývalému prezidentovi Václavu Havlovi, k čemuž výrazně pomohly jeho nedožité 80. narozeniny a pětileté výročí úmrtí. Na posledním místě se umístil Miroslav Kalousek, který je nejaktivnějším opozičním poslancem vystupujícím před médii.

Pořadí Medializovaná osobnost Funkce
1. Andrej Babiš ministr financí
2. Bohuslav Sobotka předseda vlády
3. Miloš Zeman třetí prezident ČR
4. Václav Havel první prezident ČR
5. Miroslav Kalousek předseda TOP 09


TOP 15 nejsdílenějších článků

Služba Monitora.cz také zveřejnila informace o 15 nejsdílenějších zpravodajských článcích na sociálních sítích. První příčka patří článku pojednávajícímu o tom, jak práce škodí mozku více než totální nečinnost. Žebříčku dominují především bulvární témata a nechybí v něm například články s videi v čele s Nikol Štíbrovou, která natočila, jak to chodí v Prostřeno.

„Možnost sledovat sdílení článků v naší službě jsme spustili v loňském roce a u firem používajících monitoring médií se těší velkému zájmu. Mohou z ní například vyčíst, že nejsdílenějšími tématy se stala ta, která nějakým způsobem lidem něco radila, vysvětlovala či objasňovala,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media.

Pořadí Médium Článek
1. Svobodnýmonitor.cz Práce škodí: Lidé starší než 40 let by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, zjistili vědci
2. Extra.cz TOHLE VIDEO BOŘÍ INTERNET! Nikol Štíbrová natočila, jak to chodí v Prostřenu. U toho se vážně potrháte smíchy
3. Blesk.cz Vaše prdy můžou zabránit rakovině a jsou prospěšné pro lidi kolem vás!
4. Eurodeník.cz Vědecký výzkum naznačuje, že lenost je známkou vysoké inteligence
5. Eurodeník.cz Nejmocnější žena Pegidy vyzývá veřejnost: „Vezměte do rukou vidle a chraňte Evropu!“
6. ProNáladu.cz Proč ženy opouštějí muže. I ty, které milují.
7. Nova.cz Řidiči pozor! Na ‚kruháčích‘ platí nová pravidla dávání přednosti
8. G.cz 13 důvodů, proč je dobré, když má žena pár kilo navíc
9. Extra.cz Býk je lemra líná, Rak je pijavice a Lvi jsou arogantní! Tohle je hodně drsný horoskop!
10. Aktuálně.cz Po pískání na Ortel mě posílají do plynu, od malička poslouchám, že jsem černá svině, říká Banga
11. ProNáladu.cz 5 věcí, jichž nejčastěji litují umírající
12. Nova.cz Británie tleská Zemanovi: S uprchlíky má stoprocentní pravdu!
13. Nova.cz František Peterka (94) se těšil do nebe. Sbohem, Krakonoši
14. Idnes.cz Úplný zákaz kouření v restauracích od května prošel. Kuřárny nebudou
15. ProNáladu.cz Až budete ze svých dětí unavená…

Nová služba pro monitoring médií v ČR připravuje společné účty

Chytrý nástroj pro monitoring a vyhodnocování mediální publicity Monitora, využívají jak velké síťové komunikační a mediální agentury, tak střední nebo malé týmy. Monitora pro ně nyní připravila řadu vylepšení, a spolu s tím také zásadní modifikaci produktu.

V následujících měsících chystá Monitora zavést do testování společné klientsko-agenturní účty. Klienti tak budou mít přístup do svých monitoringů v reálném čase, a to díky speciální agenturní licenci, která jim zajišťuje komunikační aktivity. Výsledky budou agentury komentovat a interpretovat přímo v systému Monitory. Samozřejmostí jsou i offline exporty, připravené pro použití do pravidelných monitoringů pro klienty agentur.

„Naší dlouhodobou strategií je stát se stabilním partnerem pro PR, komunikační a mediální agentury a společnou symbiózou poskytnout perfektní servis klientům. Hlavní těžiště Monitory zůstává v zajištění maximálně kvalitního monitoringu s možností dalšího vyhodnocování, který vychází z námi vyvíjeného IT řešení na míru a ze zpětné vazby. I nadále platí, že nemáme ambici konkurovat agenturám v interpretaci dat,“ upřesnil Tomáš Berger, CEO Monitora Media.

V současné době Monitora pokrývá přes 2 680 titulů, z toho 820 tištěných. Monitoruje také pořady celoplošných televizních stanic Česká televize, TV Nova, FTV Prima, TV Barrandov, ale také například Stream.cz. Z rozhlasových stanic zpracovává archívy Českého rozhlasu, Frekvence 1, Rádia Impuls a Rádia ZET. Denně platforma prochází kolem 5 000 stran tištěných textů, 9 000 online článků a tisíce minut TV a rozhlasových záznamů. Pro konkrétní vydavatelství nabízí archiv až do roku 2006. Díky tomu je aktuálně největší službou pro monitoring médií v ČR.

Monitoring pro Transparency International zajistí společnost Imper

Získávání dat o společnostech, jejich účasti ve veřejném prostoru, provázanosti s politickými zájmy, ale také monitoring celospolečenských témat. To vše spadá do agendy nevládní nezisková organizace Transparency International, jejímž posláním je mapovat stav korupce v České republice a aktivně přispívat k jejímu omezování. Pro získávání dat, práci s nimi a aktivní monitoring bude tato organizace v roce 2016 využívat nástroje společnosti Imper – konkrétně aplikace Merk a Monitora. Oznámili to zástupci obou subjektů.

Obě aplikace poslouží především pro vyhledávání a předzpracování dat pro další interní analýzy organizace. Aplikace Merk momentálně nabízí největší ucelenou databázi firem a živnostníků v ČR včetně doplňujících dat, jako jsou obraty, seznamy statutárních orgánů včetně ověřených kontaktů a mnoho dalších informací. V kombinaci s aplikací Monitora, která je momentálně nejvýkonnějším nástrojem pro monitoring českých médií v ČR, je pak možné v reálném čase dohledávat jejich publicitu v mediálním prostoru.

„V Transparency International věříme, že díky spolupráci se společností Imper a využití jejích nových technologií a nástrojů, jako jsou Merk a Monitora, dokážeme ve spojení s našimi analytickými a investigativními zkušenostmi efektivněji naplňovat cíle naší nevládní organizace, a to hlídat veřejný zájem a hájit efektivní a odpovědnou správu země,“ uvádí Milan Eibl, analytik Transparency International.

„Považujeme za důležité, že naše nástroje slouží k hlídání veřejného zájmu. Nároční partneři, jako je organizace Transparency International, jejichž cílem je dohledávat informace v nejširším možném kontextu, jsou pro nás cennou zpětnou vazbou na pokročilost našich produktů,“ zakončuje Tomáš Berger, CEO Imper.

Logo_Transparency_International_Česká_republika

FYI Prague pracuje pro Monitora Media

PR a businessová agentura FYI Prague uzavřela kontrakt s nejvýkonnějším dodavatelem služeb pro monitoring médií v ČR společností Monitora Media. Obsahem spolupráce je Public Relations a Business Development.

Monitora Media začátkem listopadu oznámila spuštění ostrého provozu služby Monitora.cz, která po jedenapůlletém vývoji nabízí největší databázi médií v ČR s možností přístupu do osmiletého archivu. Po několika letech tak na trh vstupuje první reálná konkurence do výrazně monopolizovaného prostředí. Úlohou FYI Prague bude nejen produktová a korporátní komunikace, ale právě rozvíjení tématu aktuální situace na trhu vč. zapojení dalších stakeholderů v podobě např. stavovských organizací, feedback groups či dalších subjektů.

„FYI Prague nám vyhovuje svým osobitým přístupem a zcela identickým pohledem na věc. V prvé řadě od nich dostáváme velice hodnotnou zpětnou vazbu při odlaďování produktu a definování jak nových funkcionalit, tak i třeba metrik v rámci našich mediálních analýz. Dalším úkolem agentury je pochopitelně naše zapojení do veřejné odborné diskuse, kdy chceme v rámci standardního konkurenčního boje začít zušlechťovat prostředí na trhu,“ uvádí Tomáš Berger, CEO Monitora Media.