Neogenia

Praha 7 modernizuje díky Zlepšeme Česko nahlašování problémů přes mobil

Praha 7 se stane jednou z prvních pražských městských částí, která se připojí k celonárodnímu systému pro nahlašování občanských podnětů Zlepšeme Česko. Tato největší tuzemská platforma, jejíž součástí se stala také dosud využívaná aplikace Lepší místo, umožní další rozvoj a zkvalitnění komunikace mezi městskou částí, jejími občany i návštěvníky.

Nahlásit nepořádek na ulici, autovrak či poškozený mobiliář může být otázkou několika ťuknutí na displej telefonu. Praha 7 patří v tomto ohledu k průkopníkům. Občané tímto způsobem radnici pomáhají řešit problémy ve veřejném prostoru již čtyři roky. Dosud k tomu využívali aplikaci Lepší místo. Ta se však nyní začlenila do celorepublikové platformy Zlepšeme Česko, ke které se připojuje i sedmá městská část.

„V Praze 7 usilujeme o kvalitní a systematickou údržbu veřejného prostoru. V roce 2015 jsme proto začali využívat službu rychlého a efektivního propojení občanů a úřadu přes aplikaci v chytrých telefonech. Obyvatelé Prahy 7 si zvykli touto cestou nahlašovat různé problémy, na které cestou do práce či na procházce se psem narazí. V jarních a letních měsících řešíme až tři podněty denně, což je téměř stovka měsíčně,“ uvedl radní Prahy 7 Jiří Knitl, který má v kompetenci péči o veřejný prostor.

Aplikaci na hlášení podnětů používají i samotní pracovníci a dokonce i radní Prahy 7. Mezi nejaktivnější uživatele patří starosta Jana Čižinský.

„Je to rychlý a účinný způsob, jak nahlásit problém, na který po cestě narazím. Stačí se na chvilku zastavit a pořídit fotku. Vím, že se můj podnět dostane hned na to správné místo. Máme na radnici odbor, jehož pracovníci se zabývají řešením těchto podnětů a průběžně informují občany o jejich postupu. Budu rád, když se i do nového systému zapojí co nejvíce občanů. Mnohem lépe se totiž řeší problémy, o kterých víme, než ty, o kterých nevíme,“ řekl starosta Prahy 7 Jan Čižinský.

Zlepšeme Česko umožňuje hlásit celou řadu nových podnětů – zaběhnutá zvířata, ukradená vozidla či kola anebo ztracené předměty. Každý podnět kromě obrazové informace obsahuje také GPS koordináty, takže odpovědní pracovníci ihned vědí, kde se nalézá. Jednotlivé podněty prověřují zároveň operátoři platformy Zlepšeme Česko, kteří mají i vlastního krizového dispečera. Ten, v případě, že to situace žádá, dokáže na základě občanského podnětu alarmovat hasiče, strážníky nebo policii.

Zásadní výhodou je, že aplikace Zlepšeme Česko funguje celonárodně. Stáhnete ji jednou a můžete ji využívat v Praze 7, ale klidně také v dalších obcích, kde se váš podnět dostane zase na místní radnici. Zároveň bude pomocí API kompatibilní i s aplikací Změňte.to, kterou provozuje pražský magistrát nebo jinými mapovacími aplikacemi.

Zlepšeme Česko je iniciativa, spojující projekty Zmapuj.To a Ukliďme Česko Miroslava Kubáska, Mobilní rozhlas Ondřeje Švrčka a Lepší místo Petra Steklého. Založena byla v roce 2018 a jejím cílem je vytvořit celonárodní univerzální platformu pro občanskou participaci a řešení komunálních problémů.

Neposypaný chodník i nefunkční osvětlení pomůže vyřešit mobilní aplikace

Nastávající zima s sebou kromě bruslení na zamrzlých rybnících a stavění sněhuláků nese i situace, které toto roční období dokážou znepříjemnit. Kdo z nás v zimě alespoň jednou neuklouzne na namrzlém chodníku? Ty každoročně představují hrozbu pro naše zdraví a nepříjemné pády mnohdy končí zlomeninami. Dalším zimním strašákem je velké množství sněhu padající ze střech nebo obrovské ulamující se rampouchy.

Ne všichni se o své chodníky a nemovitosti starají, jak by měli, a samosprávy obcí a městských částí často nedokáží reagovat rychle a včas na změnu počasí. Pokud zjistíte, že se na frekventovaném chodníku pod vrstvou sněhu utvořilo náledí, o kterém majitel pozemku ještě neví a chodník čeká na posyp solí, nebo se ze střechy kulturního domu pomalu sesouvá sníh, je nejjednodušší možností nahlášení takové události přes aplikaci Zlepšeme Česko. Stačí jen vyfotit nebezpečné místo a aplikace zaznamená vaši polohu a odešle fotohlášku na kompetentní úřad nebo osobu ve vaší obci.

I když stále více z nás smýšlí ekologicky, tak se hlavně v menších obcích stále objevují tací, kteří v zimě topí vším možným. Zápachem a dýmem ze zplodin zatěžují své okolí i přírodu kolem sebe. Pokud se vás tato situace týká a nemáte možnost promluvit si s vlastníkem nemovitosti osobně nebo odmítá problém řešit, tak se můžete přes aplikaci Zlepšeme Česko obrátit na svůj obecní úřad. Ovšem to platí, jen když je „hříšníkem“ soukromá osoba. V případě firmy nebo přímo továrny se musíte obrátit na Českou inspekci životního prostředí.

Dalším výrazným problémem v mnoha obcích bývá nefunkční veřejné osvětlení. Pociťujeme to hlavně v zimě, když jsou dny kratší a je brzo tma. Problémovými místy jsou především neosvětlené přechody pro chodce nebo ulice, ve kterých chybí chodníky. Neoznačeného chodce si řidič všimne až na poslední chvíli, a to může být pozdě. Nefunkční veřejné osvětlení můžete také nahlásit pomocí aplikace Zlepšeme Česko, které podnět předá zodpovědnému odboru ve vaší obci.


O aplikacích:

Mobilní rozhlas využívá více než 450 obcí o celkovém počtu čtvrt milionu obyvatel a jedná se tak o nejrozšířenější nástroj pro chytrou obecní komunikaci. Zlepšeme Česko je pak celorepubliková občanská iniciativa, která cílí na širokou veřejnost. Spojuje projekty Zmapuj.To, Ukliďme Česko, Mobilní rozhlas a Lepší místo, které mají za cíl zlepšovat život v okolí bydliště a komunikaci samospráv s občany.

ZC_app_Timeline ZC_app_ZmapujTo ZC_app_hlaseni_podnetu ZC_app_Screens

15 miliónů dobrovolníků na celém světě uklízelo. V ČR se dobrovolné úklidy plně digitalizovaly, obcím se tak ušetřily miliony

Akce World Cleanup Day, která proběhla i v České republice minulý víkend, byla nejmasovější dobrovolnickou celosvětovou akcí v historii lidstva, do které se v jediný den zapojilo na 15 miliónů dobrovolníků z celého světa. V České republice podle nově zveřejněných čísel v tento den proběhla téměř pětistovka úklidů, do kterých se zapojilo téměř deset tisíc dobrovolníků. Oproti zbytku světa se však Česká republika může pochlubit technicky pokročilejší organizací úklidů. Ty se totiž organizují za pomocí platformy Mobilní rozhlas, která pomáhá nejen s informováním a organizací účastníků, ale také s reportováním. Pro zasílání reportů z míst, kde se nachází černé skládky, využívají dobrovolníci mobilní aplikaci Zlepšeme Česko, do které je Mobilní rozhlas integrován.

Díky tomu mají organizátoři přehled o jednotlivých úklidových týmech a jsou tak schopni získat výsledky úklidů okamžitě po jejich ukončení. Podle národního koordinátora pro Českou republiku Miroslava Kubáska jde v této digitalizaci Česká republika příkladem a může být inspirací i pro ostatní země.

„Díky zapojování nových technologií se nám daří rok od roku zefektivňovat organizaci celé akce. Jsem hrdý i na to, že se nám daří tímto způsobem přitáhnout k problematice ilegálního skládkování a dobrovolnických úklidů stále více občanů, obcí, ale i firem. Snížení byrokracie a jasné vyhodnocení efektu tak dokáže dát přesvědčivý důkaz, že podobné dobrovolnické akce mají smysl nejen společensky, ale také ekonomicky,“ zmiňuje Miroslav Kubásek. „V podstatě se nám tak daří nepořádek a černé skládky zviditelnit, jednoduše identifikovat, a tím pádem i snadněji řešit.“

Podle tvůrce Mobilního rozhlasu Ondřeje Švrčka jsou pak podobné akce důkazem, že chytré komunikaci je Česká republika na technologické špičce. Schopnost organizovat naráz stovku tisíc osob, jako tomu bylo například při jarním celorepublikovém úklidu, nebo desítku tisíc, jako nyní v září, to nezvládají jen tak někde. Přesun problému na obrazovky smartphonů zároveň pomáhají zvyšovat chuť pomáhat.

„Podobné akce ukazují, že chytrá komunikační infrastruktura má extrémní sílu a při správném využívání má i reálný dopad. Při celosvětovém úklidovém dni se sesbíralo sto tun odpadků, v přepočtu na koruny za práci dobrovolníků se bavíme o jednotkách milionů, které Češi obcím ušetřili,“ míní Švrček. „Pokud se navíc stane z dobrovolného každodenního nahlašování nepořádku a dalších komunálních problémů standard, tento trend bude sílit.“

Švrček zároveň upozorňuje, jakou sílu technologie smart komunikace a nové generace dobrovolníků mají i v dalších oblastech – například při ochraně obyvatelstva v krizových situacích, jako jsou živelné pohromy.

Zlepšeme Česko je iniciativa, spojující projekty Zmapuj.To a Ukliďme Česko Miroslava Kubáska, Mobilní rozhlas Ondřeje Švrčka a Lepší místo Petra Steklého. Založena byly v roce 2018 a jejím cílem je vytvořit celonárodní univerzální platformu pro občanskou participaci a řešení komunálních problémů

Video akce: https://www.youtube.com/watch?v=CV8ZOJhf-f8&feature=youtu.be

Konsolidace české smart governance. Jednotnou platformu Zlepšeme Česko rozšíří i Lepší místo

Česká republika má velkou šanci stát se první evropskou zemí, kde bude aktivně fungovat univerzální celorepubliková platforma pro občanskou participaci, jeden z důležitých pilířů smart governance. Do iniciativy Zlepšeme Česko se totiž zapojuje další ze zásadních českých smart city projektů, Lepší místo týmu Petra Steklého. To funguje nepřetržitě od roku 2011 a jeho nástroj pro nahlašování a správu občanských podnětů využívá 1,5 milionu obyvatel měst a obcí. Zlepšeme Česko tak spojilo nejdůležitější nástroje pro občanskou participaci pod jednu platformu.

Aplikace Lepší místo splyne počátkem podzimu s aplikací Zlepšeme Česko, jednotlivé uživatelské účty budou sloučeny a uživatelé přesměrováni. Lepší místo aplikaci obohatí o fundraising na prospěšné projekty ve městech. Zlepšeme Česko, umožňuje nahlašovat nejen černé skládky nebo nebezpečná místa v obci, ale i zatoulaná zvířata či ztracené osoby. Všechny samosprávy zároveň získají možnost spravovat přes tuto aplikaci nahlášené podněty pomocí administrace v komunikační platformě Mobilní rozhlas. Do služby navíc není problém napojit přes otevřené API i další mapovací aplikace a následně podněty koncepčně a automatizovaně předávat systémům třetích stran (například komunální služby nebo městská policie).

Podle Švrčka je to důležitý milník pro celé odvětví chytré obecní komunikace a smart governance. Právě vznik společných standardů a unifikace jednotlivých platforem jsou klíčové pro další rozvoj celé chytré obecní infrastruktury.
„Spojení probíhá na základě vzájemné dohody osobností smart city scény. Jedná se o logický krok – pokud chceme udržet technologický náskok České republiky, nemá smysl vyvíjet paralelně podobná řešení, na to není trh dost velký. Jasné rozdělení rolí naopak umožní plně se soustředit na jednotlivé specializace v rámci smart governance a dosáhnout tak nejlepších možných výsledků,“ domnívá se Ondřej Švrček, zakladatel nejrozšířenějšího nástroje pro chytrou komunikaci Mobilní rozhlas.

To potvrzují i tvůrci Lepšího místa. Jako značka bude pokračovat dál, jen se bude nově plně soustředit na propojování firem, samospráv a jejich obecních institucí – především škol – v participativních obecně prospěšných projektech.
„Naším cílem bylo vždy hledat smysluplné projekty s velkou veřejnou podporou a propojovat je s firemními partnery. Zlepšujeme tak nejen život v obcích, jejich veřejném prostoru, ale třeba i ve školách. Víme, že spojení firemního kapitálu, samospráv a samotnými občany navržených projektů dokáže šetřit energii i finance. A zároveň víme, že firmy pomáhat chtějí, jen jim často chybí mechanika, jak se zapojit do konkrétních projektů. A právě to dokáže Lepší místo jednoduše zprostředkovat. Budeme zároveň využívat technologickou infrastrukturu Mobilního rozhlasu, abychom místním i celostátním firmám doložili dopad jejich investic do veřejného prostoru a škol včetně dobrovolnických programů,“ zmiňuje Petr Steklý, ředitel Lepšího místa.

Chytrá obecní komunikace je v České republice na vzestupu právě díky aktivitám místních technologických firem. Podle Asociace moderně komunikujících občanů a starostů bude letos překonána hranice 10 % chytře komunikujících obcí a jen o trochu nižší bude podíl zapojených občanů. Další rozvoj může akcelerovat právě konsolidace a standardizace jednotlivých platforem, která umožní efektivnější propojování nástrojů. Potenciál celého trhu s chytrou komunikací a smart governance je přitom odhadován na zhruba jednu miliardu korun. Několik miliard by pak mohla smart komunikace díky zefektivnění řízení obce přinést zpět do obecních rozpočtů.

Zlepšeme Česko je iniciativa, spojující projekty Zmapuj.To a Ukliďme Česko Miroslava Kubáska, Mobilní rozhlas Ondřeje Švrčka a Lepší místo Petra Steklého. Založena byly v roce 2018 a jejím cílem je vytvořit celonárodní univerzální platformu pro občanskou participaci a řešení komunálních problémů.

zlepseme_cesko_lepsi_misto_slouceni

ZC_app_ZmapujTo

ZC_app_Screens ZC_app_Timeline ZC_app_zachranka

Startuje platforma Zlepšeme Česko, umožní každému řešit komunální problémy přes smartphone

Zjednodušit komunikaci s radnicí či starostou, propojit sousedské komunity bez zásahu samosprávy, ale také rychleji vyřešit běžné komunální problémy prostřednictvím anket nebo participativních projektů v místě bydliště. To vše s celorepublikovým pokrytím. To jsou ambice nového projektu Zlepšeme Česko, který spouští zakladatel Mobilního rozhlasu Ondřej Švrček. Iniciativa, která vznikla s podporou největší české úklidové akce Ukliďme Česko, by měla podle tvůrců dokázat ušetřit desítky milionů z obecních kas a do tří let se stát běžným standardem českých smartphonů a největší specializovanou sociální sítí pro řešení komunálních problémů.

Projekt si vzal za úkol zbavit zbytečné byrokracie celou řadu důležitých občanských úkonů. Nahlásit nalezený předmět, zaběhlého psa, autovrak, černou skládku, špatně osvětlený přechod či rozbitou zastávku hromadné dopravy už nebude znamenat nutnost navštívit úřad nebo stáhnout aplikaci města, na jehož území se zrovna nacházíte. Díky přímému propojení s ostatními uživateli aplikace na základě geolokace, s majitelem pozemku nebo samosprávou, na jejímž katastru se nacházíte, se informace ihned dostane přímo k odpovídající osobě nebo úřadu.

„Češi mají obrovskou chuť pomáhat a zlepšovat svět kolem sebe. Největší bariérou je však byrokracie, která je s tím spojená a z ní vyplývající časová náročnost. Doručit samosprávě běžný občanský podnět bývá složité a ne vždy to vede k výsledku,“ myslí si Ondřej Švrček, CEO Neogenia a autor platformy Zlepšeme Česko. „V době, kdy takřka každý vlastní chytrý telefon, chceme ukázat cestu, jak může každý zanechat otisk na kvalitě života v Česku. A to doslova – nic jiného než displej telefonu a chuť pomáhat k tomu nebude potřebovat.“

Největší know-how aplikace podle Švrčka tkví ve schopnosti propojovat zájmové skupiny tak, aby byla vždy zachována relevance sdělení – tak jak je to dnes standardem u sociálních sítí. Tak to požaduje i evropská charta pro SMART komunikaci, kterou Zlepšeme Česko respektuje. Pokud se tedy například někde zaběhne pes, uvidí tuto zprávu pouze lidé z katastru obce a okolí, kteří v aplikaci nahlásili zájem o pomoc s pátráním po ztracených zvířatech. Zprávy navíc prochází manuální kontrolou, která vyřazuje případný spam. Do budoucna by je měla vyhodnocovat umělá inteligence.
„Takto komunitně nastavená sousedská výpomoc je výrazně efektivnější a úspěšnější. Ty jednoduché problémy si lidé dokáží zpravidla vyřešit mezi sebou a nezaplavují s nimi úřady a instituce,“ vysvětluje Švrček. „Za dva roky fungování chytré komunikace v České republice máme vyzkoušeno, že tímto přístupem dokážeme ušetřit desítky milionů korun z obecních pokladen za jedinou dekádu. Z průzkumu Asociace moderně komunikujících občanů a starostů navíc vyplývá, že lidé o takový způsob komunikace v naprosté většině stojí. Bez nadsázky budujeme ‚facebook‘ pro obyvatele měst a obcí, kteří se chtějí zapojovat do společného dění.

Zlepšeme Česko zároveň umožní propojit všechny existující podnětovače do jedné platformy. Zapojí se do ní i mobilní rozhlasy jednotlivých obcí, kterých je již více než 350. Odpadne tak komplikované hlášení podnětů přes vzájemně nekompatibilní městské aplikace, kterých jsou dnes již desítky. Konsolidace pomůže i při integraci záchranných nebo bezpečnostních složek do celé infrastruktury chytré komunikace.

„Vytvořit si vlastní aplikaci pro hlášení podnětů je tak trochu obecní móda. Bohužel takové aplikace pak slouží pouze pro rezidenty, v případě, kdy chce nahlásit podnět někdo jiný, třeba turista, musel by si ji do telefonu jednorázově instalovat,“ vysvětluje Švrček. „Iniciativa Zlepšeme Česko proto nabídne otevřené API, které umožní propojit všechny obecní a občanské aplikace do jedné.“

iphone8-plus_01 iphone8-plus_02 iphone8-plus_03 iphone8-plus_04 iphone8-plus_05 ZC_app_ScreensZC_app_hlaseni_podnetu  ZC_app_Timeline ZC_app_zachranka ZC_app_ZmapujTo

Pale Fire Capital vstoupil do Neogenie, autora Mobilního rozhlasu

Největší česká platforma pro chytrou komunikaci občanů a samospráv Mobilní rozhlas získala strategického investora. Do společnosti Neogenia Ondřeje Švrčka, která projekt čtvrtým rokem vyvíjí, vstupuje Pale Fire Capital Jana Barty, Dušana Šenkypla a Davida Holého. Transakce, v jejímž rámci získal fond 10% podíl s budoucí opcí pro odkup majoritního podílu, by měla pomoci dalšímu rozvoji Mobilního rozhlasu a jeho připravovanému vstupu do zemí Evropské unie. Zbytek společnosti kromě majoritního Švrčka drží další vysocí manažeři projektu. Cena transakce není veřejná.

Mobilní rozhlas v současnosti patří mezi nejrozšířenější česká řešení pro komunikaci obcí s občany a nahlašování občanských podnětů, splňující požadavky SMART komunikace. Jeho součástí je také nejstarší český portál pro sběr podnětů ZmapujTo.cz. Mobilní rozhlas v současné době využívají více než tři stovky českých měst a obcí, včetně krizového řízení hlavního města Prahy, Prahy 10, Znojma, Litoměřic, Telče či Benešova u Prahy. Samotné ZmapujTo.cz pak využívají obce ve zhruba třetině republiky. Řešení bylo opakovaně oceněné v oborových soutěžích jako například Zlatý Erb nebo Přívětivá radnice.

„Mobilní rozhlas se za dva roky stal nejrozšířenějším nástrojem pro SMART komunikaci v ČR, a to bez investora nebo využití státních pobídek. Pro rozvoj a spuštění dalších projektů jsme hledali strategického partnera, který se bude ztotožňovat s našimi cíli a stejně jako my bude mít ambici udělat z České republiky vzorovou zemi v oblasti chytré komunikace obcí a jejich občanů,“ zmiňuje Ondřej Švrček, CEO Neogenia. „Naše know-how je navíc jednoduše replikovatelné ve většině států EU, které mají o řešení zájem. Je třeba si uvědomit, jak velký přínos pro ekonomiku leží v oblasti SMART komunikace. Věříme, že je jedním z důležitých nástrojů pro nastartování růstu regionů, ale také elementem, který dokáže znovu přinést důvěru do veřejného života.“

„Mobilní rozhlas je silný etablovaný produkt ve velmi perspektivním odvětví, rádi podpoříme jeho další vývoj pro Českou republiku i cestu do světa. Z našeho pohledu se jedná o jeden z mála příkladů efektivně fungující a veřejně prospěšné smart city technologie, která zároveň drží vlastní know-how,“ uvedl za Pale Fire Capital Dušan Šenkypl.

Nový investor bude Neogenii pomáhat také s dalšími projekty. Ve druhém kvartálu bude spuštěna iniciativa Zlepšeme Česko, která umožní využívat chytrou komunikaci každému v České republice. Výrazně zjednoduší a podpoří běžný občanský aktivismus – tedy nahlašování podnětů, nepořádku, vandalismu, ztracených zvířat nebo vedení sousedské komunikace. Ve spolupráci s oborovými organizacemi navíc Švrček hodlá zahájit vzájemnou konektivitu řešení pro chytrou komunikaci pomocí otevřených API standardů.

mobilni-rozhlas-app mobilni_rozhlas_mapa mobilni-rozhlas-zmapujto

 

Chytrou obecní komunikaci přijímá každý 14. občan v ČR

Česká republika je pravděpodobně nejen v rámci EU, ale i na celém světě státem, který nejrychleji zavádí chytrou komunikaci s občany. V současné době ji využívá zhruba desetina měst a obcí a podle Asociace moderně komunikujících občanů a starostů bude v roce 2018 toto číslo dále skokově růst, protože občané o chytrou komunikaci mají zájem. 

Komunikace se stejně jako celý náš svět vyvíjí a systémy, které stačily před 10 lety, dnes nefungují. Už v roce 2014 konstatovala souhrnná zpráva Evropského parlamentu, analyzující chytrá města napříč sedmadvacítkou, že zejména pro středoevropské státy by zavedení prvků SMART city a SMART komunikace mohlo znamenat zásadní milník v ekonomickém rozvoji i zvýšení kvality života v obcích.

Občanům dnes už nestačí informování za pomoci tradičních komunikačních prostředků jako obecního měsíčníku nebo úřední desky. Informace jsou tím lákavější, čím jsou aktuálnější. Přímá komunikace do mobilů či e-mailů občanů tak přináší jasné výhody. Zprávy dostanou okamžitě, ať už se nacházejí kdekoliv. Jde přitom pouze o relevantní informace s možností zpětné vazby. Vše je jasně měřitelné a cílení zpráv je přizpůsobeno každému občanovi zvlášť.

Obce zaváděním chytré cílené komunikace získávají unikátní databáze občanů, které mohou perfektně využít k ještě lepšímu občanskému soužití a dokonce díky nim ochránit majetek či dokonce životy. Ať už na dům spadne vlivem povětrnostních podmínek strom, praskne vodovodní řad, zatoulá se zvíře, připravuje se blokové čištění ulic, obcí se potulují podezřelí lidé nebo hrozí riziko úrazu od nebezpečného předmětu, stačí odeslat jedna zpráva na dotčenou skupinu. To je obrovská výhoda, protože zprávu zbytečně nedostanou ti, kterých se netýká, a naopak cílová skupina obyvatel bude zavčas vyrozuměna o tom, co se děje, a bude se moci na nastalé situace připravit či se podle nich zařídit.

Díky nástrojům chytré komunikace získávají obce přesná data o tom, kolik občanů informaci obdrželo, a zprávu dokonce snadno předají i nerezidentům. „Starostové měst a obcí využívající služby chytré komunikace oceňují možnost mít v jednom rozhraní kontakt na své občany, a to včetně nerezidentů. Chataři a chalupáři jsou totiž často osobami, kterým se informace o dění v obcích doručují velmi těžko. Vysbíráním a jejich uložením do zabezpečené databáze mají jistotu, že v případě problémů je mohou kdykoliv kontaktovat, a to třeba zasláním push notifikace na jejich smartphone,“ řekl Ondřej Švrček propagátor chytré obecní komunikace a provozovatel jednoho ze systémů mobilních rozhlasů.

SMART komunikaci v současné době využívá desetina českých obcí. Průměrně se do ní zaregistruje 22 % občanů v každé obci, což je skoro polovina českých domácností. Již nyní lze takto potenciálně oslovit přes 750 tisíc občanů a tak se zpráva dostane ke každému 14. občanovi ČR. Prostřednictvím spolupráce se ZmapujTo.cz je možné vystavovat fotohlášky a občanské podněty ve více jak 1 700 městech a obcích ČR, přičemž úspěšnost vyřešených případů je více než 42 %. SMART komunikace tak prokazatelně dělá život v obcích i městech kvalitnější.

Obce utrácejí nesmyslné sumy za komunikaci

Podle průzkumu Asociace moderně komunikujících občanů a starostů chce drtivá většina Čechů být informována o tom, co se děje v místě jejich bydliště. Až 89 % z dotázaných občanů by preferovalo moderní způsob komunikace ze strany měst a obcí, protože na webové stránky své obce chodí 80 % z nich méně než jednou za rok. Zveřejnění informací pouze na webu nebo na vývěsce, kterým někteří starostové plní svou zákonnou povinnost, je pro občany tedy zcela nevyhovující.

Jak ukázal průzkum Asociace moderně komunikujících občanů a starostů (AMKOS), spojení občanů se samosprávou obcí a měst je klíčové. Bohužel i ve 21. století jsou neefektivní formy informování hojně využívány a občané si musí informace pracně vyhledávat na úřední desce, webových stránkách nebo v místním zpravodaji. „Většina dotázaných lidí se shodla na tom, že netuší, kdy naposledy byla na webu obce, a řada z nich tak neučinila nikdy. Občané přitom potvrzují, že chtějí dostávat informace o dění v obcích a že je to pro ně důležité,“ řekl k průzkumu Miroslav Kubásek, člen AMKOS.

Z tradičních médií jsou občané ochotni číst pouze zpravodaj, který sleduje 55 % dotázaných, zatímco zbylých 45 % zpravodaj nečte. Někteří z dotázaných dokonce odmítají jakákoliv tištěná média, a to buď z ekologických důvodů nebo proto, že pravidelný tisk a distribuce zpravodaje může pro obec znamenat výdaj až ve stovkách tisíc. Pokud by si občané měli vybrat, jestli by dali přednost tištěnému nebo e-mailovému zpravodaji, 93 % občanů by si vybralo e-mailový, stejně jako možnost dostávat informace do mobilu. Informovaněji by si pak připadalo 79 % občanů.

Občané také kladou důraz na možnost si sami zvolit zaměření zpráv, které jim od měst a obcí přijdou. Komunikační systémy se proto dnes snaží zprávy cílit: „Občané si mohou zvolit nejen podle svých zájmů, a odebírat tak zprávy například pro pejskaře, seniory nebo třeba pro rodiny s dětmi, ale také při registraci zadat místo svého bydliště a dostávat pouze informace, které se týkají nejbližšího okolí. Občané si tuto možnost chválí hlavně kvůli informacím o odstávkách energií a čištění ulic, které by podle průzkumu AMKOS uvítalo více než 80 % dotázaných občanů,“ doplnil Ondřej Švrček, propagátor chytré obecní komunikace a provozovatel jednoho ze systémů mobilních rozhlasů.

Obce se komunikací s občany na jedné straně snaží nezatížit obecní pokladnu, na druhou stranu však utrácejí nesmyslné sumy za obecní amplionové rozhlasy, jejichž zavedení a údržba je až 100x dražší než pořízení takzvaných mobilních rozhlasů. Místní rozhlas ale není jen dražší, kvůli současnému způsobu života je také neefektivní. Hlášení není k dispozici v satelitních částech obcí a pro jeho rozšíření je zapotřebí vynaložit stovky tisíc až miliony. Navíc ampliony i tak nejsou slyšet v důsledku výměny dřevěných oken za plastové. Největší překážkou informování pomocí amplionů je ale to, že více než 2/3 obyvatel dojíždí za prací nebo do školy mimo své bydliště, a tak se k nim hlášení nedostane.

Z těchto důvodů lidé preferují přímou komunikaci, která je zastihne kdekoliv, kdykoliv, třeba i na dovolené. Navíc je může upozornit na případné nenadálé situace či nebezpečí, a tak předejít škodám na majetku či životech. Preferovanými informačními kanály jsou podle občanů hlavně SMS zprávy (64 %), následované obecními elektronickými newslettery (25 %) a aplikacemi pro smartphony (11 %)

Téměř 90 % občanů v průzkumu uvedlo, že o tom, zda se má opravit autobusová zastávka nebo postavit dětské hřiště, by rádo rozhodlo hlasováním, třeba v mobilu. „Minireferenda v mobilu jsou dnes běžnou záležitostí chytrých měst. V porovnání s klasickým referendem jsou náklady na jejich pořádání desetinové, a navíc informační systémy nové generace nejen zjednodušují jejich pořádání, ale automaticky i vše vyhodnocují,“ řekl Ondřej Švrček.

Na otázku v průzkumu, zda by lidé uvítali možnost podávat občanské podněty například o černých skládkách, podezřelých lidech, zaběhlých zvířatech či různých nebezpečích přímo z terénu, se drtivá většina z nich vyslovila kladně. „Pokud dáme občanům možnost podílet se na zlepšování života v jejich obcích a budeme je brát jako rovnocenné partnery v řešení obecních záležitostí, věřím, že se sami stanou všímavější ke svému okolí,“ dodal k průzkumu Miroslav Kubásek.

Přímá demokracie v praxi

Česká města a obce chtějí znát názor svých občanů. Klasické papírové ankety však nahradila minireferenda prostřednictvím mobilních telefonů. Občané se tak snadno a jednoduše mohou vyjádřit k dění v obci a také se na něm podílet. Starostové a zastupitelé využívají moderní metody pro dotazy spojené s chodem obce čím dál víc a vítají rychlou zpětnou vazbu, která jim pomůže při rozhodování.

Jedním z institutů moderní přímé demokracie je referendum. Zejména místním referendům se věští velká budoucnost, o čemž svědčí zvýšený zájem z řad starostů a zastupitelů měst a obcí. Lidové hlasování se řídí jasnými pravidly stanovenými zákonem č. 22/2004 Sb. o místních referendech. V nich rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které spadají do samostatné působnosti obce či města. Než se však takové referendum uskuteční, vede k němu dlouhá cesta – příprava, realizace a vyhodnocení zabere mnoho času a spotřebuje nemalé finanční prostředky. Přitom jeho výsledek je přímo závislý na tom, zda občané dorazí k hlasování a jestli jich bude více než státem stanovený počet. I proto místní samosprávy hledají nové metody pomoci, které by nezatížily obecní rozpočet, a přitom by do rozhodování o dění v obci či městě zapojily co nejvíce občanů.

Příklady využití z praxe

Starostům pomáhají nové nástroje, které díky využití moderních komunikačních prostředků „vtáhnou“ občany do obecního dění a umožní jim formou interaktivního hlasování předat názory a podněty. Tento způsob přímé demokracie si již vyzkoušela řada obcí a využívají jej například v Březině, Čeradicích, Chlumci, Frenštátu pod Radhoštěm či v Klášterci nad Ohří. Svých občanů se ptají nejen na otázky spojené s chodem obce, ale také třeba na to, zda má obec uvolnit finanční prostředky na zřízení mostku přes potok, či raději opravit zastávku autobusu. V Chlumci tímto způsobem například zjišťovali, jak chtějí občané třídit odpad u rodinných domů, a v Čeradicích rodičům posílali k výběru možné výlety pro děti. Ve Frenštátě pod Radhoštěm aktuálně zjišťují názor na revitalizaci dvou nejstarších sídlišť.

Klášterec nad Ohří využívá moderní chytrou komunikaci se svými občany prostřednictvím Mobilního rozhlasu již dva roky. Minireferenda město využilo již víckrát: „Nedávno jsme se našich občanů tímto způsobem ptali na to, zda mají na vybraných místech zájem zavést placená parkoviště. Na položený dotaz prostřednictvím minireferenda odpovědělo 61 % občanů. Výsledkem bylo, že více než polovina z nich by si je přála. Radnice tuto odpověď vyhodnotila a zpracovala pilotní projekt, který počítá s přeměnou jedné z plochy právě na zónu placeného parkování. Minireferendum hodnotíme jako výbornou možnost, jak snadno oslovit občany. Hlasovou zprávu snadno doručíte skupině lidí, kterých se týká, a prakticky ihned znáte jejich názor. Naši obyvatelé chtějí o všem vědět hned, spolurozhodovat a tento prostředek jim to umožňuje. Vedení města se zase líbí, že tento účinný komunikační nástroj stojí jen několik stokorun měsíčně, a to v závislosti na míře využití,“ řekla Adéla Václavíková z odboru komunikace a cestovního ruchu v Klášterci nad Ohří. Zároveň doplnila, že minireferendum je vždy předem avizováno prostřednictvím dalších komunikačních nástrojů města, a díky tomu se těsně před jeho realizací zvýší počet registrovaných uživatelů Mobilního rozhlasu, kteří chtějí také vyjádřit svůj názor. Město Klášterec nad Ohří informování a sběr názorů obyvatel prostřednictvím Mobilního rozhlasu tak rozhodně doporučuje všem obcím a městům v ČR.

Místní referenda = možnost se vyjádřit

Otázky celostátního významu nechť se řeší na celostátní úrovni, ale „místní“ problematika by se měla řešit na tom místě, kterého se týká. Průběžná komunikace s obyvateli je v přímé demokracii velmi důležitá. Jsou to právě občané, kteří si své vedení volí. „Cílem minireferend je sice zjistit názor občanů, ale mnohem důležitější je, že vůbec dostávají možnost vyjádřit se. Schopnost získávat zpětnou vazbu od občanů, a podle toho rozhodovat řídicí procesy, je navíc jedním ze základních pilířů evropské charty pro chytrá města a obce a má přímý vliv na ekonomický rozvoj obce. A co je jednodušší než svůj názor předat tlačítkem na telefonu?“ řekl Ondřej Švrček, propagátor smart komunikace a provozovatel jednoho ze systému mobilních rozhlasů.

Obce a města mohou používáním komunikační platformy Mobilní rozhlas pravidelně a rychle informovat své občany nejen o dění v obcích, ale také v krizových momentech předávat důležité informace. Děje se tak několika kanály, které obec využívá dle povahy sdělení. Například pro minireferenda se využívají hlasové hovory, které namluví buď představitel obce či je z textu do hlasu převede hlasový syntetizátor. Po odeslání se občanům rozezvoní telefony (a je jedno, zda jde o mobil, smartphone či klasickou pevnou linku), vyslechnou si sdělení a pomocí tlačítkové volby dají vědět svůj názor. Systém vše zaznamená a automaticky vyhodnotí. Výsledkem je tak v systému znázorněný graf odpovědí. Obce využívající tento způsob hlasování nemají žádnou povinnost se názory a celkovým výsledkem řídit. Na druhou stranu jim může sloužit jako vodítko, co by si občané přáli.

Novinkou je, že občané se stále častěji mohou vyjádřit prostřednictvím on-line anketních systémů, kde si starostové sami navolí jednotlivé otázky a pošlou občanům odkaz na vyplnění ankety. Poté už jen, stejně jako u hlasového minireferenda, v reálném čase sledují statistiky odpovědí. Za formu participace ze strany občanů se dají považovat i takzvané podnětovače. Nejrozšířenějším z nich je ZmapujTo.cz, které se uplatnilo již ve více než 1 500 obcích a městech po celé republice a v některých samosprávách s ním podněty nahlašuje i městská policie. Podnětovače umožňují vyfotit a poslat samosprávě návrh na zlepšení, ať už se jedná o černou skládku, nesvítící osvětlení nebo nekvalitní vozovku v obci. Občané tak mohou opět vyjádřit svůj názor a upozornit na aktivity, které jsou podle nich prioritou.

Čipování psů ušetří lidem problémy a obcím nemalé peníze

Novela veterinárního zákona nařizuje od roku 2020 čipování psů. Podle poslanců má pomoci zamezit byznysu s nelegálními množírnami. Novela však může významně pomoci i majitelům psů, ochránit zvířata od stresu spojeného s odchytem a obcím ulevit od zbytečných obecních výdajů spojených se zaběhnutím psů. O zbytek se postará chytrá obecní komunikace, kterou dnes již využívá 1/3 obcí v ČR.

Ztráta čtyřnohého mazlíčka je vždy nemilá. Ať už pes uteče sám, nebo se zaběhne v důsledku leknutí, může se velmi rychle dostat do stresové situace, v níž se bez pomoci nedokáže dostat domů. Frustrovaný je i majitel, pokud nemůže zvíře najít. Ovšem v případě nalezení psa vznikají zbytečné starosti také obci. Pro obecní pokladnu totiž umístění jednoho zvířete na den do útulku znamená vydat 50 až 80 Kč ze svého rozpočtu. „Pokud se na území obce nalezne zvíře, které zjevně někomu patří, vzniká nálezci povinnost oznámit tuto skutečnost bezodkladně obci. Jedná-li se o zvíře určené k zájmovému chovu, tedy zvíře chované pro potěšení jako společník člověka, a nikoliv za účelem spojeným s majetkovými a výdělečnými zájmy, a vlastník se o něj nepřihlásí do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, připadne zvíře nálezci. Jestliže nálezce sdělí obci, že zvíře nechce, může obec svěřit zvíře do útulku. Poté běží čtyřměsíční lhůta, ve které se může původní vlastník o zvíře přihlásit. Pokud se tak nestane, uplynutím této lhůty je útulek oprávněn se zvířetem volně nakládat, zejména mu nalézt nového pána,“ uvedla Zuzana Rennerová, předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE bojující za práva zvířat.

Má-li pes psí známku, tetování nebo čip, je mnohem snadnější vrátit ho majitelům. Obojek se známkou však může chybět, tetování nemusí být čitelné, a tak se jediným prostředkem k identifikaci může stát čip. Ten by měl usnadnit identifikaci majitele psa a jeho rychlejší kontaktování. Málokdo však ví, že samotný čip informaci o tom, komu pes patří, nenese. Obsahuje pouze jedinečné číslo, na jehož základě by měl být pes dohledatelný. Neexistuje však žádný centrální zvířecí registr. K dispozici jich je hned několik a majitelům zaběhnutých psů tak nezbývá než doufat, že s jejich pomocí bude pes dohledán a následně navrácen domů.

Registry psů

Národní registr čipovaných zvířat www.narodniregistr.cz
Centrální evidence zvířat a věcí www.identifikace.cz
Národní registr komory veterinárních lékařů www.vetkom.cz
Evropský registr čipovaných zvířat www.europetnet.com
Registr zvířecích čipů, identifikačních známek a tetování www.cipy-znamky.cz
BackHome registr zvířat www.backhome.cz
Mezinárodní centrální registr zvířat www.iftaregistr.cz

Pokud je majitel v některém z těchto registrů vypátrán, je situace snadná. Jestliže však ani jeden z identifikačních prostředků není k dispozici, i zde si moderní obce umí poradit: „V současné době již existují komunikační prostředky, díky kterým lze informaci o nálezu zvířecího miláčka, a nemusí to být pouze pes, dostat velmi rychle k relevantním občanům či rovnou k majiteli zvířete. Chytrá komunikace mezi občany a obcemi totiž umožňuje několika způsoby informovat nejen o tom, co se v ní děje v krizových momentech, ale také upozornit na nález psa či naopak sdělit, že došlo k jeho zaběhnutí. Informace prostřednictvím SMS zpráv přitom v první vlně mohou dostat jen ti občané, kteří jsou evidováni jako vlastníci nějakého zvířete. Obce tak ušetří náklady na komunikaci a zpráva se dostane přímo k relevantním občanům,“ řekl Ondřej Švrček, provozovatel služby Mobilní rozhlas. Obce si tak vytvářejí vlastní databáze osob, ať už s trvalým bydlištěm či nerezidentů, a mají v případě potřeby usnadněno jejich kontaktování. Osoby jsou dle preferencí řazeny do různých skupin jako například pejskaři, sport, senioři, rodiny s dětmi a podobně. Do budoucna by situace mohla být ještě jednodušší. Mobilní rozhlas totiž plánuje speciální funkcionalitu, ve které mohou na zaběhnutí psa nebo nalezení jiného zvířete občané sami jednoduše upozornit všechny uživatele v samosprávě.

Povinné čipování přinese i další výhody. Půjde snadněji zjistit, kdy a proti čemu byl pes očkován, čipování může zamezit týrání a umožní za psy lépe vybírat poplatky od majitelů. Samotné čipování psů přijde na 300 až 600 Kč a bude povinně probíhat při prvním očkování proti vzteklině, asi v půl roce věku zvířete. Ačkoliv zákon ještě nevstoupil v platnost, drtivá většina majitelů psů již nyní nechává své miláčky čipovat dobrovolně.