Storyous

Ivo Korčák nastoupil do Storyous na pozici Business Development Director

  • Ivo Korčák nastupuje do Storyous jako ředitel pro řízení expanze do zahraničí
  • Bude zodpovědný za vstup Storyous na německý, maďarský a turecký trh
  • Kromě toho povede i českou obchodní strategii, cílem je 50% růst každý rok

Gastronomický start-up Storyous získal nového manažera, který bude řídit jeho obchodní rozvoj v České republice a zároveň připraví jeho vstup na další evropské trhy. Korčák v minulosti působil v pozici business development konzultanta pro T-Mobile, UniCredit Bank, AV Media a jako CEO Alnair, kterou využívá pro IPTV například O2 Czech Republic, Swisscomm, Orange či Česká televize. Pod Korčákovým vedením by se Storyous měl ještě letos vypravit do Německa, Maďarska a Turecka, zároveň chce rozvinout aktivity na českém trhu, které by měly přinést 50% růst každý rok.        

“Analýzy zahraniční expanze jsou již připravené, nyní dokončujeme vyhodnocení legislativního a konkurenčního prostředí a nastavujeme produktové propozice. V současné době za trhy s největším potenciálem považujeme Německo, Maďarsko a Turecko. Zde bychom naše aktivity měli zahájit ještě letos, od roku 2018 pak přijdou na řadu ještě další země,” vyjmenovává Korčák.

Pod vedením Korčáka se začne připravovat také rozšíření funkcí chytrých gastronomických systémů. Na řadu přijdou integrační moduly, které systém pomocí API propojí s dalšími službami. Právě tyto změny by měly na českém trhu zajistit další růst.

“Mou vizí je mít v jednom POS zařízení všechny důležité služby pro majitele a provozovatele gastro podniků. Tedy nejen transakce, platby, skladové hospodářství a inventury, jak je tomu nyní, ale také rezervace, přehled o hostech, správu marketingových kampaní a online promotion nebo food delivery, To vše přehledně a intuitivně. Zajistit na českém trhu 50% růst každý rok je s takovým produktem zcela reálná ambice,” vysvětluje Korčák.

Storyous se daří také v Polsku, kam expandoval v roce 2016. Oblibě českých pokladen pomohlo spojení s lokálním dodavatelem hardware a distributorem fiskálních pokladen NOVITUS. Polská gastronomická scéna navíc bedlivě sledovala nasazení české elektronické evidence tržeb a má dostatek informací o tom, jak jednotlivé systémy obstály.

“Polští obchodníci si jsou díky tomu dobře vědomi, jaké technologické nároky musí takový pokladní systém splňovat. Storyous je navíc vysoce konkurenceschopný v poměru ceny ku funkcionalitě a vyspělosti systému. Díky dobré distribuci jsme nyní v Polsku bez nadsázky bestsellerem,” zakončuje Igor Třeslín, CEO Storyous.

Festivaly letos poprvé s povinností evidovat, Storyous jim nabídne pronájem EET pokladen

  • Festivaly budou poprvé evidovat – zkušenosti například z trhů naznačují, že nevhodné EET řešení je může připravit až o pětinu tržeb z občerstvení
  • Storyous provozovatelům stánků a dalším sezonním provozům nabídne profesionální pokladny na pronájem na týdenní či měsíční bázi, přinese i ekonomické vyhodnocení jejich akcí
  • EET specialista společnosti Storyous navíc pomůže s plánováním, jak evidovat – na některé prodejce se ještě pořád může vztahovat výjimka

S nadcházejícím květnem se tradičně pomalu začíná rozjíždět česká festivalová sezona. Letos by v České republice měly proběhnout stovky kulturních akcí včetně asi desítek vícedenních festivalů, na kterých bude poprvé platit povinnost evidovat tržby. Podle odhadů se na nich protočí až milion návštěvníků, přičemž finance, které utratí za občerstvení, tvoří zásadní část příjmů akcí. Festivaly lze z pohledu evidování plateb kvůli podmínkám p  ovažovat za rizikové akce a špatně zvolené EET řešení může kvůli prostojům nebo špatnému fungování způsobit ztráty na obratu v řádech desítek procent.

Storyous proto spouští program pronájmu svých ozkoušených gastronomických systémů, které mají posloužit právě festivalům a dalším sezónním akcím. Týdenní pronájem začíná již na necelé tisícikoruně. Nabídka míří především na prodejce občerstvení, merchendisingu, cateringové společnosti anebo přímo organizátory festivalu. Gastronomické pokladny Storyous fungují již v tisícovce restaurací a běžně je využívají například stánkaři.
“Ztráty způsobené neergonomickými nebo neznačkovými EET pokladnami máme doložené právě od prodejců z trhů, kteří hovoří zhruba o jedné pětině běžné tržby. Největší prostoje tak nepřináší paradoxně komunikace se servery finanční správy, ale špatné ovládání pokladny, platebního terminálu a tiskárny nebo jejich časté ‘zamrzání’ či restarty,” zmiňuje Jan Adámek, šéf marketingu Storyous.

Festivalový provoz má na rozdíl od trhů navíc další specifika. Nárazovou frekvenci objednávek o malých hodnotách a s nimi spojené vydávání jednotlivých účtenek, extrémní provoz v exteriérech za každého počasí, ale také nutnost hlídat zásoby v reálném čase či rychle zaučovat brigádníky v obsluze systému.
“Storyous slibuje především zkušenosti z gastronomického prostředí a jistotu v podobě intuitivního pokladního systému, značkového hardware či nonstop zákaznické podpory,” pokračuje Adámek.

Storyous hodlá poradit také s komplikovanou právní stránkou věci. Na festivalech se totiž spojuje hned několik modelů evidence i různé požadavky ze strany zákona. Část stánkařů bude moci například využívat výjimky a neevidovat vůbec. Na druhou stranu stále není jasné, jak se postavit například k občerstvení, prodávanému do zálohovaných obalů (vratných kelímků). Nezajímavá není ani možnost zajistit si díky Storyous podrobné vyhodnocení úspěšnosti prodejů i kvalit servisu. Tedy například rychlosti obsluhy nebo zájmu o jednotlivé stánky a jejich zboží.

“Náš gastronomický systém pochopitelně dokáže velmi přehledně vyhodnotit zájem zákazníků v čase o jednotlivé položky a zajistit přehlednou ekonomickou analýzu. Jednoduše zjistíte, kolik minut před začátkem nebo koncem koncertu a jak moc je vytížená infrastruktura u dané stage. Taková analýza se může stát klíčovým podkladem pro plánování zásobování na následující ročníky,” zakončuje Adámek.

Storyous jako publisher – jeho magazín má rekordní čtenost, ještě více se zaměří na profesionální gastronomickou komunitu

Magazín Storyous, vydávaný stejnojmenným start-upem vyvíjejícím pokladní systémy pro gastronomii, se letos stal nejnavštěvovanějším online titulem pro gastro profesionály. Za první kvartál roku 2017 měl magazín průměrnou denní návštěvnost přes 3000 reálných uživatelů, poradnu věnovanou EET pak zhlédly stovky tisíc reálných uživatelů. Podle marketingového ředitele Storyous Jana Adámka je vhodný čas pro další rozvoj. Český gastrotrh je na vzestupu a díky EET si malé i velké podniky našly zpátky cestu k odborným textům.

Storyous hodlá na zájem reagovat a využít ho pro další propojování jednotlivých subjektů české gastronomické scény. Ještě více se zaměří na recenze nových českých podniků, jako jediný se bude systematicky snažit mapovat malé projekty a nezávislou scénu. Podle Adámka zde takové médium momentálně chybí. Zájem nových podniků o publicitu je přitom enormní.

„Je obtížné najít profesionální médium, které nabídne stejný prostor nízkoobratovému i velkému gastronomickému projektu a dokáže se stejně věnovat nadšencům i profesionálům. My v tom naopak vidíme největší přínos magazínu Storyous. Po ukončení vysoce čteného seriálu věnovaného EET budeme nyní volnou kapacitu věnovat právě hlubšímu objevování a komentování české scény. Gastronomické projekty se na naši redakci rozhodně nemusí bát obrátit,“ zmiňuje Adámek.

Zájem o magazín chce Storyous využít také k rozvoji dalšího publishingu. Podniky by se letos mohli dočkat odborných e-booků, s dalšími partnery Storyous plánuje také printový občasník. Na tom by se měly podílet i další velké subjekty na trhu a měl by být na rozdíl od aktuálního onlinu ekonomicky soběstačný.

„Uvidíme, nakolik se nám podaří naplnit naši představu o spojení vysoké autorské kvality textů a monetizace redakčního prostoru. Na druhou stranu, subjektů, které mají stejně jako my zájem především na kultivaci českého gastronomického prostředí, je zde dostatek,“ domnívá se Adámek.

Storyous spustil svůj B2B online magazín v březnu loňského roku. Publikuje v něm především praktické texty a návody pro řízení podniků, reportáže z gastronomických akcí, ale také recenzím nových podniků nebo rozhovorům s důležitými osobnostmi české gastronomické scény. Články, o které se stará interní tým redaktorů, jsou přístupné zdarma.

storyous_magazin

5 nejrizikovějších faktorů druhé vlny EET

Zhruba měsíc zbývá do příchodu druhé vlny EET. Start-up Storyous, jeden z největších dodavatelů chytrých pokladních systémů, sestavil na základě svých zkušenosti z prosincové první vlny žebříček pěti nejrizikovějších faktorů, které mohou ovlivnit hladký průběh zavádění EET pro maloobchod a velkoobchod.

1) Tlačenice na úřadech a chybějící možnost konzultace

Druhá vlna EET se dotkne výrazně více obchodníků – v součtu až 250 tisíc. Pro srovnání – jen e-shopů je přes 40 tisíc, tedy tolik, kolik bylo celkem subjektů z první vlny.

Zatímco první vlna se obešla bez zásadnějších tlačenic na úřadech, tentokrát není nástup tak pozvolný. Autentizační údaje si zatím vyzvedla jen desetina obchodníků. Finanční úřady mohou být před startem druhé vlny přetížené a stejně tak oficiální EET linka, která má obchodníkům pomoci s veškerými konzultacemi. Vypomoci tedy musí dodavatelé pokladen – pokud se k tomu dobrovolně postaví čelem.

“V první vlně jsme na zákaznických linkách nejčastěji řešili pomoc se získáním a nahráním certifikátu. Ukázalo se, že dokumentace ze strany Finanční správy není pro běžného uživatele srozumitelná. Nedovedu si představit, kdo bude pomáhat tentokrát. Celá řada z dodavatelů pokladen přestala kvůli kapacitě pomáhat novým klientům s obecnými problémy, které přímo nesouvisí s jejich pokladnou. I my jsme museli posílit zákaznický servis, abychom měli jistotu, že nápor zvládneme stejně dobře jako u první vlny,” uvádí Petr Filipec, provozní ředitel Storyous.

2) Čekací doba na zákaznických linkách jednotlivých pokladních systémů

Jenže ne každý dodavatel pokladen dokáže zajistit nové kapacity pro posílení zákaznického servisu. Již nyní si podnikatelé z první vlny stěžují, že čekací doby na zákaznických linkách jsou u dodavatelů pokladen často za hranicí tolerance. Podnikatelé z druhé vlny se paradoxně nemusí obávat, že pokladnu neseženou, jako toho, že se při instalaci a provozu může protáhnout řešení i sebemenšího problému.

“Dodavatelé pokladen jsou hardwarem většinou předzásobení, komplikace však mohou nastat u instalace pokladen a u následného zákaznického servisu. Z trhu vím, že již dnes část dodavatelů funguje na hranici své kapacity. Je tedy rozhodně dobré si všímat toho, jaké zkušenosti s pokladnami mají podniky z první vlny. Doptat se na rychlost a složitost instalace, a prozkoumat dostupnost zákaznické linky,” vysvětluje Filipec.

3) Ohlášené přísnějších kontrol ze strany Finanční správy

Přístup ke startu EET byl poměrně benevolentní. Podniky měly možnost vyzkoušet si v říjnu evidenci “nanečisto”, k listopadové dobrovolné evidenci se Finanční správa rozhodla nepřihlížet. První kontroly začaly chodit až od nového roku. Ministerstvo financí se však nyní nechalo slyšet, že kontroly kvůli nedostatečnému respektování zákona zpřísní. Ne vždy jsou však obavy podnikatelů na místě – zákon je poměrně předvídavý a počítá například s technickými problémy evidenčních systémů, v takových případech tedy postih nehrozí.

“Podnikatelé z druhé vlny vstupují okamžitě do ostrého provozu, kde není pro omyly prostor.  Ministerstvo financí navíc dalo najevo, že kontroly budou častější a přísnější. Opět tedy platí, že kdo situaci podcení a nezahájí evidenci k 1. březnu, ten nemůže očekávat, že kontrola přimhouří oko. Naopak je zbytečné obávat se postihu, pokud vinou technických problémů při zapojování pokladny bude docházet k výpadku v evidenci. Na to zákon myslí a situaci dokonce výrazně zjednodušuje. Dle metodického pokynu – konkrétně části 4.3, pátého odstavce – je možné platby přijaté v době výpadku doposlat jako jednu sumární částku,” vysvětluje Filipec.

4) Chybějící metodický pokyn k výkladu zákona pro druhou vlnu

Zatímco podnikatelům z první vlny poskytlo Ministerstvo financí metodické pokyny, jak v jejich odvětví konkrétně vykládat některé body zákona, u druhé vlny podobný materiál zatím chybí. Například e-shopy tak tápou, jak přesně zajistit evidenci plateb přes platební brány, specifické otázky mohou vyvstat také pro další obchodníky. Velkou roli tak bude hrát skutečnost, nakolik se způsobem evidence pro konkrétní odvětí dokáže poradit sám dodavatel pokladního systému.

“Finanční správa se bohužel tváří, jako by vše důležité bylo řečeno již s první vlnou. Přitom je jasné, že specifických problémů se v druhé vlně vynoří více, než tomu bylo v prosinci. Velmi bychom ocenili bližší informace a doplňující pokyny, abychom je dokázali předat zákazníkům a zapracovat je do svých materiálů. Náš vlastní EET specialista je pro naše klienty často jediný, kdo jim s výkladem zákona dokáže obratem poradit. Doporučuji sledovat specializace jednotlivých pokladních systémů a jejich schopnost orientovat se a radit v konkrétní problematice. Jiné potřeby zkrátka budou mít e-shopy, supermarkety, vinotéky nebo třeba benzínové stanice,” zmiňuje Filipec.

5) Pořízením “zázračných” pokladen zdarma se mohou do problémů dostat hlavně malé provozovny

Odmítnutí výjimky ze zákona pro malé subjekty s obratem do 250 tisíc korun ročně povede k nárůstu těch, kteří se při výběru pokladny spálí. První vlna ukázala, že menší obchodníci budou inklinovat především k pokladním systémům zcela zdarma bez zákaznické podpory nebo “zázračným aplikacím”, které se však zbavují jakékoli zodpovědnosti za svou funkčnost. Důvodem je především neochota platit měsíční paušál za provoz systému.

“Pravidelné poplatky za pokladní systém se nízkoobratovým podnikatelům jeví jako zbytečnost. Je těžké obhájit, že díky nim mají záruku funkčního pokladního systému či nonstop zákaznickou podporu. Velká část těchto podniků tedy vybere co nejlevnější pokladní systém, který bude muset – tak jako jsme to viděli u první vlny – v dohledné době měnit za jiný, spolehlivější,” zakončuje Filipec.

Pokladní systém Storyous se chystá na retail, gastronomické kořeny však neopustí

Storyous, jehož doménou byly doposud restaurace, bistra a kavárny, se chystá na druhou vlnu EET. Svůj pokladní systém rozšířený o další funkce nabídne nově také obchodníkům. Podle představitelů společnosti si však bude vybírat specializované prodejny, které využijí i stávající funkce gastronomické pokladny. Věří si na několik tisíc nových klientů a nadále chce mít vedoucí roli v gastronomických pokladních systémech.

Novými klienty Storyous by se měly stát především prodejci potravin se sortimentem do 3 000 položek, obchody se zdravou výživou, gastronomickými nebo farmářskými specialitami či vinotéky. Cílit bude jak na klienty z řad kamenných obchodů, tak stánkového prodeje. Stávající systém rozšíří o nové funkce – nově přibude například možnost využívat při prodeji bluetooth čtečku čárových kódů. Změnou prošlo také skladové hospodářství, které nově nabízí možnost práce s centrálním skladem a větším množstvím lokálních skladů, které ocení především majitelé síťových prodejen. Na přání klientů je připravován také offline mód, který umožní fungování pokladny i v případě nedostupného internetu.

„Velkou přidanou hodnotou Storyous je mnoholeté know-how  z gastronomické oblasti, kde máme tisíce klientů. Je tedy logické považovat ho za náš hlavní benefit. Otevřeně cílíme především na ty, kteří ho dokáží zhodnotit a spíše než po kvantitě půjdeme po kvalitě. S druhou vlnou míříme na jednotky tisíc nových klientů,“ uvádí Petr Filipec, provozní ředitel Storyous.

Filipec totiž zároveň očekává, že další klienty bude Storyous nadále nabírat i z gastrotrhu, pro který povinnost evidovat tržby platí od loňského prosince. Za první kvartál tohoto roku by to mohly být stovky podniků. Kromě nově vznikajících by se mělo jednat především o nespokojené klienty jiných poskytovatelů pokladních systémů. Těch bude s postupem času přibývat, již nyní je totiž jasné, že někteří dodavatelé pokladen prostředí v gastronomii i kvalitu nabízených řešení podcenili. Na změnu dodavatele je přitom vhodná doba – druhá vlna EET srazila ceny pokladen na minimum.

„Hostinští si museli vyzkoušet pokladny v praxi, aby pochopili, které řešení obstojí a které ne. Ukazuje se, že u celé řady služeb je problémem jak hardware, tak software. Životnost některých na trhu prodávaných pokladen se u tak náročného provozního prostředí, jako jsou restaurace a hospody, počítá na měsíce. Software reaguje se zpožděním a zdržuje tak odbavení jednotlivých zákazníků. To povede k tomu, že do roka se většina řešení od takzvaných EET rychlokvašek v gastronomii obmění. Pomohou tomu i klesající ceny kvalitních systémů. Situace nám jakožto specialistům na pokladní systémy nahrává, chceme tedy posílit svou vedoucí roli pro segment gastronomie,“ vysvětluje Filipec.

Pokladní systém Storyous je vyvíjen již od roku 2012. Na trh za tu dobu uvedl nejkomplexnější tabletové řešení pro restaurace a kavárny včetně pokročilého skladového hospodářství a vzdálené správy podniku. Ještě před schválením zákona o EET využívala Storyous tisícovka podniků a byl tak druhým nejrozšířenějším poskytovatelem evidenčních pokladen. Po první vlně EET patří Storyous do první pětice největších dodavatelů. Systém i nadále rozvíjí, a to nejen pro český trh, ale také Polsko, kde působí od roku 2016.

Petr Filipec: Víkend ukázal, že největším problémem EET budou odfláknuté systémy

Systém elektronické evidence tržeb prošel první opravdovou zatěžkávací zkouškou. Druhý adventní víkend zajistil nadprůměrnou návštěvu hospod a restaurací a také jasně ukázal, kde leží těžiště opravdových problémů s EET. Evidence ve výsledku totiž brzdí provoz hospody pouze v případě nevhodně zvoleného řešení. Těch je však v gastro segmentu až třetina.
Monitorovali jsme nejčastější problémy, na které hostinští při konzultacích na infolince Storyous, sociálních sítích, diskuzních fórech anebo při vzájemném setkávání upozorňují. Nejvíce skloňované byly čekací doby na zákaznických linkách, skryté poplatky za asistenci nebo konzultace u tarifů zdarma, po zatěžkávací zkoušce už se do popředí dostávají také problémy spojené s nekvalitními tablety, nestabilním software nebo technickými zásahy dodavatele, které smazaly kompletní data (což u gastronomického systému znamená nastavení v řádu hodin, neboť pokladna neuchovává jen informace o položkách, ale také přesné receptury, ze kterých se skládají) či složitá reklamace systému. Právě poslední zmiňovaný bod je však důležitý – hostinští, kteří budou problémy tolerovat, mohou mít pak problém odstoupit od smlouvy.
Pokud má kasa pomalou odezvu, často padá nebo neeviduje, rozhodně to je důvod k reklamaci, kterou by měl solidní dodavatel vyřešit. Kdo bude podobné problémy tolerovat kvůli tomu, že nemá čas čekat hodinu na spojení se zákaznickým servisem, ten si může zkomplikovat odstoupení od smlouvy v budoucnu. Neuplatní totiž nárok bez zbytečného odkladu, což smlouvy často požadují. Setkali jsme se také s tím, že než stihl zákazník konkurenční řešení reklamovat, rozbil se mu vinou provozu dodaný neznačkový tablet. Na toto poškození se pak záruka nevztahovala a předchozí nárok tedy nemohl uplatnit. V tak náročném prostředí, jako je gastronomie, musí být standardem značkový hardware a dvouletá záruka. Kdo ji není ochoten nabídnout, ten z našeho pohledu své zákazníky vědomě vystavuje zbytečnému riziku.
Občas si za zdržení však mohou provozovatelé sami. Mají dokonce dva EET systémy jeden, který je poruchový a nový, který používají jako zálohu. Setkali jsme se s hostinskými, kteří již nyní používají dvě kasy – svůj původní pokladní systém, který v minulosti pořídili za desítky tisíc korun a pak novou evidenční pokladnu, kam účtenky přepisují. Nyní zjišťují, že toto provizorní řešení je dlouhodobě neudržitelné. Často to však v podstatě dělat musí, protože pořídili EET kasu bez funkcí nutných pro provoz gastronomického podniku. Předpokládám, že současný stav povede k jedinému – do roka se většina kas v gastronomii obmění. Pokud se bude opakovat model ze zahraničí, až 2/3 účelových dodavatelů (tzv. rychlokvašek) své EET systémy přestanou rozvíjet, případně zkrachují, část lidí EET pokladny možná zcela opustí díky novým výjimkám v zákonu, zbytek pak přesedlá na stabilní a solidní řešení, které prověří teprve praxe.

Do EET se zapojují už i starostové, pomáhají svým hospodám

Rychle se blížící zákonná povinnost evidence tržeb pro hospody, restaurace a ubytovací zařízení a jejich nepřipravenost nedělají vrásky na čele pouze majitelům podniků. Situaci paradoxně začínají stále více řešit také jednotlivé samosprávy – obce i menší města. Starostové se totiž rozhodli pomoci “svým” podnikatelům, aby nepřišli o hospodu, která je důležitým místem obecního života.

Podle odhadů je v České republice asi 3500 vesnických a maloměstských hospod a restaurací. Nachází se nejen v historických objektech hostinců, ale také v kulturních domech  či sokolovnách. Obce jsou často vlastníky těchto objektů a provoz hospod také různými způsoby dotují. Prostory pronajímají za symbolické peníze nebo se s podnikem dělí o náklady, aby udrželi hostinského, nabídnou mu například obecní byt. Odměnou za to mají zachované místo, kde se mohou lidé z obce scházet a pořádat kulturní akce.

Právě tato zařízení však zároveň patří mezi ohrožené druhy. Jejich provoz již nyní bývá na úrovni “černé nuly” a zavádění EET pro ně znamená další náklady. Až dvě třetiny z nich nemají stále zaveden vyhovující internet, další náklady budou spojené s nákupem a provozem pokladny. Majitelé tedy často prosí starosty o pomoc a snaží se zajistit, aby část z těchto nákladů opět nesla obec. Pro menší obce to však může znamenat komplikaci, nutné schválení zastupitelstvem u větších investic zase může celý proces zdržet.

“V průběhu října a listopadu se na nás obrátily již desítky starostů. Zmiňují, že pro ‘své’ hospodské jsou často hlavní osobou, se kterou chtějí zavádění EET řešit. Obce však v této otázce nebyly nijak proškolené, informace si tedy musí dohledávat samy,” uvádí Petr Filipec, provozní ředitel společnosti Storyous. Ta dodává komplexní řešení pro gastronomii. “Aby nedošlo k patové situaci, vyšli jsme starostům vstříc a obcím, městům a mikroregionům jsme se rozhodli nabídnout specifické podmínky. Pokud bude provozovatel nakupovat kasu ‘přes starostu’, získá pro obec slevu. Zároveň pomůžeme s instalací celého zařízení a proškolením personálu.”

 

Podle Filipce ovšem mohou některé obce na EET paradoxně vydělat. Existují totiž případy, kdy byly obcí dotované podniky ve ztrátě především kvůli tomu, že hospodský toleroval či sám podporoval “kamarádské” rozlévání alkoholu. V případě evidenčních pokladen se však taková věc lépe kontroluje.

“Pokud obec – a tím i všichni její občané – dotují provoz obecní hospody, mají právo požadovat, aby byl její provozovatel dobrým hospodářem. Snažíme se tedy mimo jiné apelovat na starosty, aby EET vnímali především jako příležitost, která pomůže zlepšit hospodaření podniku,” zakončuje Petr Filipec.

Výměna nevhodné EET pokladny do tří měsíců čeká až 10 000 podniků

Necelé dva týdny před startem EET se objevují první stovky podnikatelů, kteří nejsou spokojení s vybraným EET řešením. Díky testovacímu provozu zjišťují, že zvolená kasa buď není pro jejich druh podnikání vhodná anebo že se uvázali k nevýhodným podmínkám. Stále větší množství podniků zároveň hlásí, že jejich pokladna nezvládá přechod do dobrovolného EET módu a je tedy pravděpodobné, že bude mít problém i s ostrým startem. Paradoxně se to netýká pouze nejlevnějších řešení.

Podle odhadů pokladního systému Storyous by v následujících třech měsících mohlo vyměnit svého dodavatele EET pokladny až 10 000 podniků – což je zhruba jedna šestina všech, kteří spadají do první vlny evidence. Dalších třetina tak učiní do 12 měsíců. Týkat by se to mělo především gastronomického segmentu, kde ke změnám dodavatelů na poslední chvíli dochází již nyní. Nejvíce jich lze očekávat nejen v prosinci, ale také lednu a únoru.

Hlavním důvodem je především časový stres, v jakém provozovatelé uzavřeli nepříliš výhodné smlouvy, nejasné podmínky, které ve výsledku zvolené řešení prodraží nebo nezkušenost a neznalost konkurenčních řešení, se kterými se provozovatelé teprve nyní seznamují. Velký podíl na tom však mají i sami poskytovatelé EET služeb – na sociálních sítích konkrétních dodavatelů lze již nyní dohledat celou řadu stížností na nefunkční řešení. Rozvázat smlouvu však nemusí být jednoduché (například u řešení, která kromě kasy nabídla také internet nebo slevu na něj), závisí to vždy na podmínkách konkrétního dodavatele a je třeba počítat se stornopoplatky.

„Podnikatelé teprve při testování EET pokladen v reálném provozu zjišťují závažné nedostatky. Zejména v gastronomii, kdy je při obsluze hostů důležitý čas, si začínají uvědomovat limity neergonomického software nebo neznačkového hardware. Je zkrátka velký rozdíl, jestli hosta odbavíte na jedno anebo pět ťuknutí,” myslí si Petr Filipec ze Storyous, který paří ke špičkám právě v gastrosegmentu. “Taková kasa pak může ve vánoční špičce stát opravdovou pohromou pro chod restaurace. Druhou kapitolou jsou pak dodavatelé, kteří přecenili své síly a nebyli schopni pokladny plně převést do EET módu. Ti mohou ve výsledku přivést své klienty do doslova existenčních problémů.”

4 hlavní důvody, proč podniky mění EET pokladny

Pokladna by měla umět EET, ale neumí

Zní to jako špatný vtip, ale skutečně se najdou i takoví dodavatelé, kteří prodávají EET pokladny, které však neumí komunikovat se servery finanční správy. Vývojáři těchto řešení podcenili náročnost převedení software pokladny do ostrého režimu a soustředili se především na získání zákazníků. Ti jsou teď právem nervózní, neboť dva týdny před startem nemají i přes investované peníze jistotu, že budou zákonnou povinnost plnit.

Výběr nevýhodného řešení „pod tlakem“

Čas hrál do karet obchodníkům jednotlivých výrobců a dodavatelů pokladen. Část podnikatelů se kvůli strachu, že EET nestihnou, nechala přemluvit k nákupu kasy, která však není tak výhodná, jak se na první pohled zdálo. Teprve s ostrým provozem si uvědomují, že nesplní limity transakcí pro dosažení nulového tarifu anebo že slíbená sleva na internet při nákupu kasy není zas tak výhodná. Proto se rozhodli najít vhodnější řešení, než bude zákon v platnosti.

Neznačkový hardware

Mnoho provozovatelů dokázalo svou tabletovou kasu poškodit již během testovacího provozu. Někteří dodavatelé kvůli tlaku na cenu dodávají nejlevnější neznačkový hardware a to se pak projeví při jeho používání. Kasy mají špatnou odezvu, fantomové dotyky a fyzicky nevydrží skoro nic. V kombinaci s jednoletou zárukou je to nebezpečný mix.

Špatná ergonomie řešení

Zejména gastonomická zařízení mají na chod pokladny specifické nároky – důležitá je jednoduchost obsluhy, aby nebylo nutné složitě zaškolovat nový personál, ale především rychlost, s jakou je možné obsloužit hosty. To velká část dodavatelů, kteří nabízí univerzální kasy pro všechny obory, nedokáže splnit. Restauratéři a hostinští si díky zkušebnímu provozu alespoň uvědomili, co chtějí a začali hledat lepší alternativy – za stejné peníze totiž můžete dostat pokladnu, která neumí skoro nic a pokladní systém, který vám zajistí i skladové hospodářství.

Na EET nepadá jen kritika. Část hostinských přiznává, že je EET donutilo zmodernizovat chod podniku

Přestože se zavádění elektronické evidence tržeb – podobně jako v zahraničí – neobejde bez negativních emocí, mezi hostinskými sílí i opačné hlasy. Ti, kteří měli možnost si v uplynulých měsících vyzkoušet některé z EET pokladen, začínají být k zákonu benevolentnější. A s postupem času uznávají, že EET se pravděpodobně stane impulsem pro celkovou modernizaci chodu podniku. To všechno v situaci, kdy jsou ceny moderních pokladních systémů, které pomohou i s řízením podniku, díky konkurenčnímu boji na historickém minimu. Na druhou stranu zmiňují, že na výběr bylo málo času a spousta jejich kolegů z branže pravděpodobně skončí s nevhodnou pokladnou, kterou budou dříve nebo později stejně muset vyměnit za lepší.

Přední dodavatel EET pokladen pro gastronomická zařízení, česká společnost Storyous, sestavil na základně zpětné vazby od nových zákazníků z oblasti gastronomie žebříček věcí, které si na pokročilých pokladnách jednotliví provozovatelé nejvíce pochvalují. Není žádným překvapením, že jde většinou o funkce, které dokáží provozovatelům buď reálně ušetřit peníze, ohlídat personál nebo výrazně zjednodušit některé procesy.

Jak ostatně zmiňuje Petr Filipec, provozní ředitel Storyous: „Za ideální považuji ten stav, kdy si hospoda nebo restaurace pořídí kvůli novému zákonu pokladní systém, který si na sebe sám dokáže vydělat. Ty podniky, které měly čas vyzkoušet si různá řešení, stále častěji začínají EET vnímat i pozitivně. Zejména v krajských městech jsme slyšeli dokonce názor, že moderní EET gastropokladny provozním otevřely v otázce řízení podniku oči. Není naopak bez překvapení, že podniky, které si platí pouhý ‚přeposílač‘ účetních údajů na servery Finanční správy, v EET žádnou přidanou hodnotu nevidí a jejich špatná nálada z nového zákona trvá i nadále.“

Vzdálená správa podniku

Kolik lidí je právě v restauraci? Za co utrácí? Kolik obědů se už vydalo a jaká je úspěšnost nového týdenního menu? Všechny tyto informace dokáže díky chytré pokladně provozní nebo majitel vyčíst, aniž by musel podnik navštívit. Profesionální pokladny, které umožňují takzvanou vzdálenou správu podniku, totiž se sebranými daty pracují ve formě přehledných statistik. Ty může člověk sledovat po přihlášení z běžného počítače.

„To je velká výhoda hlavně pro majitele více podniků. Mohou zkontrolovat, zda vše běží jak má. Pokud je například obsazenost ve srovnání s jinými dny podprůměrná, mohou jet situaci ihned řešit,“ vysvětluje Filipec. „Některé z našich podniků data využily třeba k drobné úpravě interiéru – zjistily například, že restaurace má příliš mnoho velkých stolů, ke kterým si ve špičce sedne často i jediný člověk a restaurace tak přichází o tržbu. Ta jim pak okamžitě stoupla o deset procent.“

Okamžitý přehled o tržbách

Elektronická evidence vznikla především kvůli tomu, aby mohla mít Finanční správa okamžitý přehled o tržbách podniků. Málokterý podnikatel si uvědomuje, že díky tomu může mít lepší přehled o aktuálních tržbách také on sám. Stačí se podívat do pokladního systému a hned ví, kolik má dnes v kase jednotlivých podniků.

„Hospodští si velmi pochvalují možnost okamžité kontroly stavu kasy. Naše pokladny samozřejmě dokáží rozlišit platbu učiněnou v hotovosti a platbu provedenou kartou, takže přehled o aktuálních tržbách je kompletní,“ uvádí Filipec.

Průběžná inventarizace skladu

Zjistit, že před obědovou špičkou chybí ve skladu důležité suroviny, je noční můrou každého provozního. Chytré EET pokladny však pomohou ohlídat i to. Pokud je pokladna určena přímo pro gastronomická zařízení, umožňuje k jednotlivým položkám přiřadit i takzvanou recepturu – tedy přehled surovin, ze kterých se skládá. Ty pak páruje se zbožím ve skladu. Provozní tedy nemají problém například na mobilu zkontrolovat, které položky ve skladu dochází.

„Tato funkce byla pro mnohé naše zákazníky největším překvapením,“ zmiňuje Filipec. „Vůbec netušili, že díky EET pokladně dokáží zjednodušit řízení svého skladového hospodářství. Nyní nemají problém prohlédnout si obsah skladu třeba přímo v hypermarketu na nákupu a před cestou do podniku nakoupit vše potřebné. Zároveň zmiňují, že se jim radikálně snížilo plýtvání se surovinami.“

Kontrola zaměstnanců

Nejen malé a vesnické hospody se často potýkají s problémem nalévání „pod rukou“, kdy obsluha pohostí své kamarády na účet podniku. Provozovatel nebo majitel však nemá možnost jak to zjistit a nezbyde mu než piva nebo panáky zdarma zahrnout do nákladů. Stejně tak je problém rozlišit, kdo z personálu opravdu „kmitá“ a kdo si svou směnu pouze odchodí.

„Není výjimkou, kdy se zisk z výtoče po zavedení evidenční pokladny zvýšil až o třetinu,“ uvádí Filipec. „Chytrá pokladna totiž dokáže jednoduše porovnat prodaný objem rozlévaných i vytáčených nápojů s tím, jaké množství by mělo být na skladě. Případné nesrovnalosti lze pak dohledat ke konkrétnímu člověku, neboť všechny transakce personálu jsou v systému vedeny na jméno.“

Ladění jídelního lístku

Analyzovat, které položky z jídelního lístku se skutečně prodávají a které tam pouze zabírají místo, nebylo doposud úplně jednoduché. To je však věc, kterou dokáží profesionální EET pokladny, evidující nejen položky menu, ale také jejich receptury, poměrně jednoduše změnit.

„Není tedy problém sestavit si jasné favority svého menu, a to jak na základě obliby zákazníků, tak jejich výdělečnosti. Naopak ty položky, které se neprodávají, pak může provozní nemilosrdně vyškrtnout,“ vysvětluje Filipec.

Zrychlení objednávek

Mohlo by se to zdát jako samozřejmost, ale stále existují restaurace, které jedou kompletně „v papíru“. Kuchyně tedy dostává od servisu ručně psané informace o objednávkách, tedy takzvané bony. Stačí špatně zapsaný stůl nebo špatně čitelná objednávka a problém je na světě. Tento systém navíc plýtvá časem, neboť je třeba, aby personál docházel s objednávkami až do kuchyně, což není vždy krátká cesta.

„Celá řada restaurací doposud neměla tiskárnu v kuchyni. Nyní zjišťují, že tisk bonů jim výrazně zrychluje vydávání a vůbec fungování celé kuchyně,“ zmiňuje Filipec. „Bon je automaticky přidělen stolu, kde host sedí, je na něm jednoduše možné vyznačit přání zákazníka, jak mají být například jednotlivé položky objednávky vydávány.“

Restaurace v Praze jsou na EET připraveny, Ostravsko ho stále odkládá

Českým restauracím a kavárnám zbývá měsíc a půl na zavedení elektronické evidence tržeb. Přístup jednotlivých provozovatelů se ovšem kraj od kraje liší. Vyplynulo to z aktuální sondy dodavatele pokladních systémů, společnosti Storyous. Zatímco v Praze se již provozovatelé se systémem elektronických tržeb smířili, v některých regionech zatím EET neřeší, přestože si uvědomují, že se vystavují možným sankcím.

Nejdále jsou v přípravě na EET v Praze. Zde neví, jak se k EET postaví, pouze každý pátý podnik. Řešení má vybrána již takřka polovina oslovených provozovatelů, 30 % je rozhodnuto vybrat dodavatele EET pokladen do konce října. Pražští provozovatelé hospod, restaurací a kaváren se zároveň nejméně obávají negativních dopadů zákona.

Podobně pozitivně naladění jsou provozovatelé podniků ve Středočeském kraji, jižních a východních Čechách a na jižní Moravě – 69 % provozovatelů je přesvědčeno, že EET stihnou zavést do poloviny listopadu. Většina z nich má navíc pocit, že má všechny zásadní informace, které pro zavedení EET potřebuje.

Opačná situace panuje na severu Čech, kde zavedení EET i měsíc a půl před spuštěním odkládá až 30 % všech provozovatelů. Dalších 30 % by situaci rádo řešilo, stěžuje si však, že jim pro nákup EET pokladny stále chybí zásadní informace. Na Vysočině a Ostravsku dokonce dvě pětiny z oslovených provozovatelů zmiňují, že EET stále nepovažuje za prioritu. Každý sedmý provozovatel zároveň tvrdí, že se zákon buď pokusí obejít nebo ho bude rovnou ignorovat, přestože se tím vystaví sankcím.

„Zatímco provozovatelé ve velkých městech jsou s nutností zavést EET smíření a již na nic nečekají, v regionech je situace odlišná,“ uvádí Petr Filipec, provozní ředitel Storyous. „Velkému množství provozovatelů skutečně hrozí, že budou muset dodavatele vybírat na poslední chvíli anebo elektronickou evidenci nedokážou do prvního prosince zprovoznit.“

EET však nemusí nutně znamenat jen práci navíc. Zejména podnikatelé ve větších městech si podle Filipce začínají po otestování některých pokladen uvědomovat, že pro jejich podnik může být systém evidující tržby naopak přínosem.

„EET tedy může ve výsledku pomoci i těm provozovatelům, kteří se na něj momentálně dívají skepticky. Tedy pokud zvolí vhodné řešení,“ zmiňuje Filipec. „Díky modernímu pokladnímu systému mohou majitelé gastronomických zařízení zefektivnit provoz a mít neustále přehled o tom, co se u nich v podniku děje, od kontroly financí a obsazenosti podniku po správu zásob. Právě digitalizace procesů je oblast, na kterou by se v rámci EET měli soustředit nejvíce, protože pro ně může být dlouhodobým přínosem,“ zakončuje Filipec.

Storyous je jediný český pokladní systém vyvinutý přímo pro gastronomická zařízení. V současné době ho využívá více než tisíc restaurací, kaváren a bister. Kromě kompatibility s požadavky na EET umožňuje sbírat a analyzovat provozní data podniku a poskytovat tak důležité informace pro jeho řízení.