VašeVýživné.cz

Nová legislativa nedělá pro zvýšení vymahatelnosti alimentů maximum

V roce 2021 se pravděpodobně uzavře dlouholetá diskuze nad podobou státní pomoci pro rodiče, kterým není hrazeno výživné. Legislativní úpravy, které vznikly v koordinaci Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva spravedlnosti, by měli pomoci skupině rodičů nejvíce ohrožené chudobou a pokusit se o zvýšení vymahatelnosti alimentů. Podle odborníků z Asociace neúplných rodin však stát může udělat výrazně více. V kooperaci s asistenčním programem VašeVýživné.cz proto zveřejňuje 4 opatření, na které ministerstva zapomněla a jejichž efekt by byl výrazně vyšší, než jaké jsou dnes návrhy.

Podle odhadů Asociace neúplných rodin je v Česku zhruba 115 tisíc občasných anebo stálých dlužníků, z toho necelých 40 000 patří právě mezi chronické, kteří neplatí výživné principiálně. Zákon z pera Ministerstva práce a sociálních věcí se jako takový orientuje výhradě na sociálně slabé domácnosti samoživitelů. Ročně by měl pomoci desítkám tisíc z nich. Na provozní agendu nového zákona, tedy vyplácení a iniciaci následných pokusů o zpětné vymožení částky je včetně vypláceného zálohového výživného vyčleněno zhruba 1,2 miliardy korun.

V součinnosti s tím připravilo sérii opatření také Ministerstvo spravedlnosti. To chce využít možností exekuce a kromě řidičských průkazů zabavovat také rybářské lístky, zbrojní průkazy nebo letecké licence. Podle ředitelky programu VašeVýživné je chválihodné, že se legislativní debata posunula již na úroveň konkrétních přijatých opatření, problém však zůstává v tom, že opatření obou ministerstev budou ve své efektivitě pokulhávat.

Asociace neúplných rodin proto ve spolupráci s programem VašeVýživné představila vlastní návrhy opatření. Jejich uvedení do praxe by mohlo být takřka okamžité, navíc se jedná o kroky, které by byly nezatížily státní kasu.

„Sérií kroků navrhujeme zvýšit vymahatelnost výživného a naše návrhy je možné vnímat jako vhodné doplnění aktuální státní strategie. Ta z našeho pohledu zapomíná na klíčovou věc –  schopnost odfiltrovat především ty dlužníky, kteří mají prostředky, ale platbu výživného zcela upozaďují nad jinými druhy pohledávek. Zároveň chceme zcela omezit dosavadní praxi, která vede k obcházení platební morálky a je bohužel úřady hojně přijímaná,“ myslí si Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz.

Výrazným způsobem by se měla posílit také prevence. V současné době totiž neexistují účinné nástroje, které by byly mířeny na občasné dlužníky nebo povinné, kteří dluží poprvé. Úpravy Asociace navrhuje také u způsobu vyplácení výživného v průběhu exekučního řízení.

4 body Asociace neúplných rodin a programu VašeVýživné.cz pro zlepšení vymahatelnosti a vyplácení výživného

Zápis dlužníků do systému SOLUS

Využití stávajícího systému pro registr dlužníků a doplnění dlužníků na výživném ze strany soudů, úřadů a Policie České republiky. Znemožnění dlužníkovi čerpat spotřebitelské úvěry a využívat bankovní půjčky a prohlubovat tak své případné zadlužení.

SOLUS je sice zájmové sdružení právnických osob bez státní účasti, na druhou stranu zanášení dlužníků na výživném do tohoto systému plní cíle, které si předsevzalo – tedy především přispívat odpovědným úvěrováním k prevenci předlužování klientů nebo k prevenci růstu počtu dlužníků v prodlení a ke zvyšování vymahatelnosti stávajících dluhů.

Změna výpočtu termínu, kdy je možné podat trestní oznámení

V současnosti se Policie České republiky zabývá trestným oznámením na zanedbání povinné výživy ve chvíli, kdy je výživné v prodlení zpravidla 4 po sobě jdoucí měsíce v řadě. Toho využívají někteří neplatiči, kteří jednou za čas uhradí menší část výživného jen proto, aby prokázali svou ochotu platit a snížili riziko trestního stíhání.

Nově bychom rádi přešli na model, kdy se bude míra neplacení výživného posuzovat podle kumulované výše dluhu, tedy nikoli délky neplacení. S ohledem na střední výši výživného 2000 korun tedy navrhujeme výši tří měsíčních splátek.

Tento přístup bude výrazně spravedlivější vůči oběma rodičům.

Nařízená návštěva poradny

Jedním z problémů, který vytváří z občasných dlužníků dlužníky opakované je nedostatek „měkkých“ nástrojů, které by je varovaly před důsledky jejich postupu. Dlužníkům, kteří poprvé spadnou do pásma opakovaného neplacení by tedy mohla být nařízena preventivní návštěva poradny, která je seznámí s důsledky jejich jednání a připraví je na varianty trestního oznámení a exekučního vymáhání v případě, kdy svůj přístup nepřehodnotí.

Dalším preventivním krokem může být práce s rodinou. Jinými slovy, větší zásah a podpora státu v úplných rodinách, kde hrozí rozpad. Velké procento dlužníků neplatí výživné kvůli nezájmu nebo nulovému kontaktu s dítětem. Naopak rodič, který má o své potomky zájem a udržuje s nimi dobré vztahy, se snaží, aby nestrádali ani finančně.

Dobrým a smysluplným nástrojem tak může být například projekt HoSt – dobrovolnická práce s rodinou (https://hostcz.org/), která se zaměřuje na pomoc rodičů nebo osobám pečujícím o dítě.

Změna přednostního vyplácení výživného

V případě, kdy bude do exekučního řízení přihlášena pohledávka na výživném až po ostatních pohledávkách, bude se k ní přistupovat stejným způsobem, jako by byla přihlášena mezi prvními – tzn. výživné bude vypláceno ze 3/3 plné čisté mzdy po odečten nezabavitelné částky. Tím se cca o 1/3 zrychlí doba vymáhání výživného a zároveň se o 30 % zvede měsíční zasílaná částka. Ta se dnes v případě exekucí přes asistenční program průměrně pohybuje na 50 % částky, na kterou má oprávněný nárok.

Desetině samoživitelů však soud vyměří výživné nižší než 1000 korun

I přes rostoucí životní úroveň většiny obyvatel republiky a s tím spojený růst životních nákladů se průměrné soudem určované výživné v podstatě nemění. Medián i v loňském roce zůstal na 2000 korunách. Jenže výjimečné nejsou ani výrazně nižší částky. Každý dvacátý rodič má výživné vyměřené do 1000 korun včetně, 10 % má pak méně než 1000 korun. Program VašeVýživné.cz, který problematiku zkoumal, dokonce zaznamenal částky nižší než 200 korun měsíčně. Přitom i nadále platí, že ani takto malé částky celá řada rodičů není ochotna platit včas a v úplnosti.

Průměrná mzda v České republice byla dle Českého statistického úřadu v posledním kvartálu celých 33 840 Kč korun. To jinými slovy znamená meziroční nárůst průměrné mzdy nominálně o 6,9 % a reálně o 4,7 %. Toto tempo je jedno z nejrychlejších za posledních 10 let a politici i ekonomové tvrdí, že růst mezd bude pokračovat i nadále. Průměrné vyměřované výživné je přitom nejméně poslední 3 roky na stálé hladině.

Nejnižší částka, se kterou klient do programu VašeVýživné.cz vstoupil, bylo 65 korun. S maximálně pětistovkou na jedno dítě si pak musí vystačit každý dvacátý samoživitel. 10 % samoživitelů má výživné pod 1000 korun (tato skupina si musí průměrně vystačit s 600 korunami), přičteme-li i ty, kteří mají vyměřenou rovnou tisícovku, dostaneme se na 20 % z celku.

Podle odborníků za nízké vyměřované částky může i praxe dlužníků, kteří stále častěji uměle snižují svou životní situaci, aby unikly reálně vysokým alimentům. Změnit by to však mohl nedávný nález Ústavního soudu. Ten se proti takové praxi jednoznačně vymezil a tuto praxi zcela odsoudil.  Pomůže totiž výrazným způsobem odstranit šedou zónu, ve které se doposud pohybovala celá řada takzvaných „dobrovolných neplatičů“ a upravit praxi některých opatrovnických soudů, které nedostatečně prověřují skutečnou životní úroveň.

Iveta Novotná z asistenčního programu VašeVýživné.cz však upozorňuje, že na počátku vždy musí být aktivita dotčeného rodiče. V případě, kdy nejsou alimenty vyměřené ve výši, která odpovídá skutečné životní úrovni povinného je třeba bránit se soudně, nízké alimenty, nejsou-li placené, má smysl vymáhat.

„I rodič může předložit soudu důkazy o účelově snížených příjmech či skutečné životní úrovni. Pokud bylo výživné soudem určeno nespravedlivě, je to rozhodně důvod k obraně. Stejně tak není možné tolerovat neplacení alimentů, jakkoli jsou nízké,“ uvádí Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.czPokud neplatiči budeme jeho liknavost tolerovat, nebude s výdaji na potomka počítat ani kdykoli dále v budoucnu, kdy třeba dojde k navýšení částky. Pro mnoho rodin i nízké částky znamenají alespoň nějakou vzpruhu. Nezachrání, ale pomohou.“

V loňském roce policie řešila 8 351 nahlášených trestných činů zanedbání povinné výživy – nejméně za 6 let. To ovšem neznamená, že by se problém zlepšoval.

„Například chronických neplatičů je mezi povinnými stále stejné množství. A celkový počet dlužníků spíše roste s ohledem na stoupající trend rozvodovosti,“ zmiňuje Novotná. „Ve svém okolí má každý člověk zhruba čtyři lidi, kteří se nacházejí ve finanční tísni kvůli nízkému nebo neplacenému výživnému. Máme tedy před sebou jako společnost stále ještě dlouhou cestu.“

Nález ústavního soudu z 26. 2.: https://www.usoud.cz/aktualne/nalezite-oduvodneni-odlisneho-posouzeni-ucelovosti-ukonceni-podnikani-rodice-povinn/

V roce 2018 se řešilo celkem 8 351 případů neplacení alimetů

I přes klesající trend neplacení výživného nepřestává být jedním z nejčastějších trestných činů. V loňském roce bylo Policií České republiky řešeno celkem 8 351 případů zanedbání povinné výživy. To je nejméně za posledních šest let. Důvodem může být nejen klesající nezaměstnanost, ale také rostoucí životní úroveň. Za poklesem stojí i vyšší informovanost rodičů i veřejnosti, a také větší povědomí o možnostech, jak se domoci svých práv – například s pomocí asistenčních programů. Asociace neúplných rodin však varuje, že do policejních statistik se dostane asi jen polovina případů.

V Česku žije 500 tisíc dětí v neúplných rodinách. Těch je zhruba 320 tisíc, ve skoro 200 tisících pak žijí děti pouze s matkou nebo otcem. Samotných neplatičů – ať už chronických nebo občasných, je pak kolem 115 tisíc. Statisticky vzato má každý Čech ve svém okruhu známých a přátel 4 osoby, které mají sníženou životní úroveň kvůli neplacení alimentů ze strany jednoho z rodičů. Chronických neplatičů alimentů je pak v republice 7–10 %.

Podle statistik Policie České republiky bylo v loňském roce nahlášeno nejvíce případů zanedbání výživného v Ústeckém kraji, a to celých 1177 případů. Nejméně jich naopak čítá Vysočina s číslem 232 případů. Praha se podílela 635 případy, Jihomoravský kraj 847 případy, Moravskoslezský pak 1 075 případy. Odborníci však upozorňují, že policejní statistiky rozhodně nezachycují rozsah celého problému. Pokud rodiči samoživiteli dluží jeho partner výživné, existuje několik způsobů, jak se peněz domoci – nahlásit dlužníka policii, zažádat o soudní výkon rozhodnutí anebo se spojit s exekutorem. Na policii se však podle odhadů Asociace neúplných rodin dostaví jen každý druhý rodič.

„Návštěva policie by přitom měla být vždy jedním z prvních kroků, pokud druhý z partnerů přestane hradit zákonné výživné. Souběžně s tím však není problém zahájit spolupráci například s asistenčním programem a dlužné částky se zdarma domáhat,“ vysvětluje Mgr. Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz, který provozuje Asociace neúplných rodin. Právě takzvané asistenční programy, které za rodiče zdarma vyřeší veškerou agendu spojenou se získáním dlužného výživného, se těší stále větší oblibě. Dokládají to ostatně data právě z největšího programu VašeVýživné.cz. Ten jen za loňský rok přivítal přes 10 000 nových klientů a rodičům vyplatil přes 58,5 milionu korun.

Zanedbání povinné výživy dle krajů za rok 2018

Kraj Počet nahlášených případů na PČR
Praha 635
Středočeský 954
Jihočeský 688
Plzeňský 425
Ústecký 1177
Královehradecký 403
Jihomoravský 847
Moravskoslezský 1075
Olomoucký 556
Zlínský 346
Vysočina 232
Pardubický 329

Počet zjištěných TČ zanedbání povinné výživy

  • 2012 zjištěno: 14 209
  • 2013 zjištěno: 14 726 (amnestie prezidenta Klause)
  • 2014 zjištěno: 13 939
  • 2015 zjištěno: 12 089
  • 2016 zjištěno: 10 611
  • 2017 zjištěno: 8 979
  • 2018 zjištěno: 8 351

I minimální výživné může rodině pomoci…

V České republice je podle statistických údajů až 180 tisíc rodičů samoživitelů. Z toho 38,5 % z nich se potýká s neplacením alimentů. Problematika neplacení výživného je již mnohokrát diskutovaná. Málokdo ale tuší, v jakých minimálních finančních řádech se mohou takové alimenty pohybovat.

Vyživovací povinnost rodičů k dětem

Podle zákona trvá vyživovací povinnost rodičů vůči dětem do doby, než jsou děti samy schopny se uživit, tzn. dokud dítě studuje. Výše výživného je vždy individuální v závislosti na věku a potřebách dítěte a také na životní úrovni, která musí být shodná s rodiči. V případě svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, platí alimenty druhý rodič. V případě střídavé či společné péče přispívají obě strany.

Stanovení výživného

Výživné se určuje na základě doporučených tabulek Ministerstva spravedlnosti, tyto tabulky jsou dle věku dítěte a výše příjmu rodiče, který má platit. Dále se zohlednění majetky obou rodičů s tím, že by dítě mělo mít stejné nebo alespoň podobné podmínky jako oba rodiče. Soudní řízení ve věcech nezletilých dětí probíhající u opatrovnického soudu jsou osvobozena od soudních poplatků.

Je dáno, že se při určování výživného vychází z předpokladu, že mají děti právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Soud ale posuzuje možnosti rodičů, kteří alimenty mají platit.

Největší český asistenční program pro rodiče samoživitele VašeVýživné.cz připravil krátké shrnutí, jak výše výživného určuje:

  • Chcete-li znát přibližnou výši alimentů, které vám a vašim dětem právem náleží, můžete použít příslušnou tabulku zpracovanou Ministerstvem spravedlnosti. Ta určuje, jaké procento z platu povinného rodiče by mělo připadnout nezaopatřenému dítěti. Roli hraje samozřejmě také věk dítěte, se kterým se mění jeho potřeby a vzrůstají náklady na jejich uspokojení. V současné době platí následující tabulka:

 vyzivne-na-dite-tabulka

Jak ale skutečnosti ukazují, ani tabulky nejsou všemocné. A hlavně závazné pro soudce rozhodující o výši výživného. Jinými slovy: tabulky Ministerstva pro určení výše jsou jen doporučující, vůbec se jimi soud nemusí řídit.

Průměrné výživné

Průměrná výše měsíčních alimentů dle statistik VašeVýživné.cz je 2 800 Kč. Méně se ale hovoří o výživném vyměřeném státem, které se pohybuje v minimálních řádech. Ty nejnižší částky se mohou pohybovat už od 100 Kč za měsíc. Na otázku, zdali se neplacené výživné u takto nízkých částek vyplatí vymáhat, odpovídá ředitelka programu VašeVýživné.cz Mgr. Iveta Novotná: „Rozhodně by se výživné mělo řešit vždy, když rodič neplatí. Proč, když soud určí např. 100 Kč měsíčně by se druhý rodič neměl domáhat svého práva alespoň na částku, která byla určena?! Mnoho rodin je na tom špatně, a i taková částka jim pomůže, nezachrání ale pomůže. Tedy řešit vždy, když druhý rodič neplatí.“

Přestože problematika neplacení výživného rok od roku klesá, jedná se stále o jeden z nejčastějších trestních činů. Zanedbání povinné výživy například v roce 2011 policie řešila u zhruba 15 000 rodičů. V loňském roce se toto číslo výrazně zmenšilo, a to na celých 8 351 neplatících rodičů. „To ovšem neznamená, že klesá celkový rozsah problému. A proto se snažíme najít tu nejlepší cestu k řešení a chceme o něm mluvit veřejně,“ dodává Novotná.

Výživné v datech – jak na začátku roku 2019 stojí jeden z nejrozšířenějších sociálních problémů Česka?

Asociace neúplných rodin, která provozuje program VašeVýživné.cz, jež zdarma pomáhá rodinám s problematikou alimentů, přináší statistické shrnutí za loňský rok. Přestože situace i nadále zůstává kritická zejména kvůli chybějící dlouhodobé strategii státu a odkladům ve schválení potřebné legislativy, najde se i celá řada pozitivních momentů. Jaký tedy byl rok 2018 očima rodičů samoživitelů a v jaké podobě problém vstoupil do roku současného?

info grafika 2018_4 (1)

  • Pokles celorepublikového dluhu na výživném

První dobrou informací je další pokles celorepublikového dluhu na výživném. Ten se za rok 2018 dostal na samotnou hranici 10 miliard korun – což je pokles o tři miliardy za poslední tři roky. Co to znamená? Celorepublikový dluh ovlivňují dvě věci. Na jedné straně ochota povinných hradit alimenty, na straně druhé schopnost oprávněných případné dluhy vymáhat. Pomohla tedy především silnější ekonomika a větší dostupnost asistenčních programů, které zdarma pomáhají řešit případné dlužné výživné.

  • Pouze pětina případů se vyřeší exekucí, 12 % je za současné legislativy neřešitelných

Exekucí kvůli alimentům bylo za rok 2018 zahájeno zhruba 4200. Skoro polovina z nich byla realizována právě přes asistenční programy. Například VašeVýživné.cz pro své klienty v loňském roce spravovalo 1800 exekucí. Je však třeba dodat, že exekuční řešení je s ohledem na povahu situace využito pouze ve 20 % případů, v těch ostatních přichází na řadu mediace nebo domluva, zhruba 12 % případů pak spadá do pásma, kdy za současné legislativní situace není možné oprávněnému efektivně pomoci.

  • Rostoucí zájem o asistenční programy, které zdarma vše vyřeší za rodiče

Program VašeVýživné.cz za rok 2018 přivítal 10 259 nových klientů. To je zhruba o 6 % více než v předchozím roce. Rodiče, kteří se potýkají s problémy ze strany svého bývalého partnera, se na asistenční programy obrací stále častěji. Pro řešení agendy nejsou potřeba žádné zkušenosti, vše pomůže vyřešit proškolený asistent. Kromě úspory času i finančních prostředků si rodiče pochvalují také lepší vyjednávací pozice při komunikaci s dlužníkem.
„V České republice se asistenční programy staly standardem, který nám závidí všechny okolní země. Za loňský rok jsme rodičům odeslali neuvěřitelných 58,5 milionu korun, o které by jinak museli bojovat sami,“ uvádí Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz. „Je třeba si uvědomit, že rodina u dlužníků bývá v rámci splácení dluhů bohužel až na posledním místě, nemají z ní takový respekt, jako když dluží například telefonnímu operátorovi nebo poskytovateli energie. Přitom finanční prostředky většinou mají. A to chceme změnit.“

  • Klesá počet nahlášených trestných činů na policii

Již šestým rokem podle statistik PČR klesá počet nahlášených případů zanedbání povinné výživy. V roce 2018 to bude meziročně asi o 8 % méně, podle odhadů Asociace neúplných rodin by se mělo jednat o zhruba 8300 případů – data od policie zatím chybí. Pokles však není možné vnímat jednoznačně pozitivně. Utváří ho i velká část rodičů, kteří místo návštěvy policie řeší situaci alternativními cestami.
„Pokud je dlouhodobě krácena povinnost dítěte na výživném, mělo by být nahlášení problému na policii samozřejmostí. Takovou situaci není možné přehlížet a jedná se o jediný způsob, jak na ni stát upozornit,“ uvádí Novotná. „Na druhou stranu chápeme skepsi rodičů, kteří se nepotřebují pomstít partnerovi, ale hledají způsob, jak zajistit finance pro svou rodinu. To však policie ani při nejlepší vůli zařídit z podstaty věci nedokáže.“

  • Dluží stále především muži, průměrně 92 000 korun

Nejméně pozitivní informací loňského roku pak je, že v případě zahájeného vymáhání se rodičům průměrně daří vymoci stále pouze 50 % dlužné částky. I zde je však patrný posun, neboť v předchozích letech to bylo méně.
A jak se změnila průměrná persona dlužníka? Stále se jedná nejčastěji o muže (z 93 %), kterým je kolem 40 let. Možná trochu překvapivě nežijí na okraji společnosti, mají práci a velice často novou rodinu. Průměrně dluží 92 000 korun, dluh se kumuluje zhruba pět let.

Co se změní v roce 2019 aneb důležité informace pro rodiče samoživitele

Nový rok přichází s řadou změn v otázkách legislativy, práce a sociálních věcí, které jistě ocení nejeden rodič samoživitel. Od ledna dochází k historicky druhému nejvyššímu navýšení minimální mzdy od roku 1991, kdy byla zavedena. Úspěchem je také navýšení rodičovského příspěvku a další novinky.

  1. Vyšší minimální mzda

Od 1. ledna 2019 se zvyšuje minimální mzda, a to z 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc. Minimální hodinová mzda vzroste ze 73,20 Kč na 79,80 Kč. K této změně přibývá také nárůst zaručené mzdy v jednotlivých platových skupinách, což se dotkne například zdravotních sester, pokladních a dalších profesí.

Je potřeba dodat, že za minimální mzdu pracují zhruba čtyři procenta zaměstnanců, nicméně tato změna se týká všech. Navýšení minimální mzdy má pozitivní dopad nejen na 150 tisíc českých zaměstnanců, kteří ji pobírají, ale i na ostatní pracující, neboť celkově zvyšuje tlak na růst mezd. Změnu vnímáme jako velmi kladnou, protože sníží nebezpečí existenčních problémů neúplných rodin,“ říká Mgr. Iveta Novotná, ředitelka Asociace neúplných rodin a zároveň ředitelka programu VašeVýživné.cz, který pomáhá rodinám s problematikou dlužného výživného.

  1. Proplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti

Tato změna nabyde platnosti až 1.7. 2019, přesto ji stojí za to zmínit. Poslanecká sněmovna Parlamentu schválila poskytování náhrady mzdy nebo platu za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti. Tato náhrada se týká všech zaměstnanců. Iveta Novotná dodává: „Zvýšené náklady na výplatu náhrady mzdy budou zaměstnavatelům kompenzovány snížením odvodu pojistného na nemocenské pojištění. Připravuje se i opatření, aby zaměstnavatelé získali informaci o uznání dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců co nejdříve elektronickou cestou.“

  1. Navýšení rodičovského příspěvku

Podle návrhu, který MPSV předložilo vládě, by mělo dojít k navýšení rodičovského příspěvku na celkovou částku 300 000 Kč (450 000 Kč při péči o dvojčata či vícerčata). Účinnost uvedeného opatření se navrhuje od 1. ledna 2020.

Nárok na dočerpání rodičovského příspěvku budou mít i ti rodiče, kteří již původní výši rodičovského příspěvku vyčerpali, ale jejich dítě bude slavit 4 narozeniny po 31.12. 2019. Tito rodiče si o doplatek musí požádat. Pokud ovšem pobírají rodičovský příspěvek na mladšího sourozence dítěte, tak nárok na doplatek zaniká,“ dodává Novotná.

  1. Pomoc v hmotné nouzi

Poslanecká sněmovna také přijala změnu týkající se pomoci v hmotné nouzi: Senioři nad 70 let, invalidé, osoby závislé na pomoci druhé osoby či klienti v pobytových sociálních službách a další zranitelné osoby už nebudou dostávat část příspěvku v poukázkách. Nově se tedy dávky nebudou vyplácet poukázkami v případech, kdy výše příspěvku na živobytí nepřesáhne 500 Kč.

  1. Vyšší důchody

Od ledna 2019 dochází také ke zvýšení základní výměry všech důchodů, a to z 9 % na 10 %. Dojde tak ke zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů, protože všechny vyplácené i nově přiznané důchody budou zvýšeny o 1 % průměrné mzdy, což se výrazněji projeví u nižších důchodů, u kterých základní výměra tvoří větší část důchodu.

Otázku zvýšení důchodů mohou ocenit zejména ti rodiče samoživitelé, kteří žijí ve společné domácnosti s prarodiči, kteří se na rodinném rozpočtu podílejí“. Důchody se zvýší v průměru o 900 Kč,“ dodává k tématu Iveta Novotná z VašeVýživné.cz.

  1. Elektronická neschopenka a elektronický recept

Jistě znáte „omluvenku“ pro zaměstnavatele v papírové podobě. V současné době odesílá ošetřující lékař příslušnému orgánu nemocenského pojištění hlášení o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti předepsaným tiskopisem. A to nejpozději třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí. Pro hlášení lze nově využít také formu elektronickou.

Tato služba bude informační jako pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Prostřednictvím ePortálu ČSSZ bude moci zaměstnavatel v on-line prostředí zjistit, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho konkrétního zaměstnance, od jakého data a také k jakému datu byla ukončena,“ doplňuje Iveta Novotná.

Projekt eNeschopenka je rozdělen do 3 fází, které budou probíhat od tohoto ledna až do konce roku.

Třetina samoživitelek nemá na Vánoce ani korunu navíc, jejich domácnosti ženou do minusu dlužné alimenty

Skoro třetina samoživitelek nemá na Vánoce připravené žádné úspory. Dalších 45 % pak může do dárků, štědrovečerní večeře a případných cest za příbuznými vložit maximálně 3000 korun. Vyplynulo to z rozsáhlého výzkumu, který provedla Asociace neúplných rodin mezi členy svého asistenčního programu VašeVýživné.cz. Samoživitelky se zároveň shodly, že by ocenily pomoc od okolí. Samy ji však nedokážou najít a využít. Průzkum zároveň jasně ukázal, jak důležité jsou včasně placené alimenty, myslí si jeho autorka Iveta Novotná.

Vánoce jsou pro rozpočet domácností samoživitelů každoročně nejnáročnějším obdobím. Většina rodin se nedokáže zotavit z investic spojených se školní docházkou, přibývají neočekávané výdaje kvůli zimním epidemiím. Konec roku s sebou zároveň nese skokový nárůst neplatičů výživného. Celá řada domácností se kvůli tomu přímo před svátky dostává ve svém hospodaření do hlubokého minusu. Skoro třetina samoživitelek proto nemůže do vánočních oslav vložit ani korunu navíc, 17 % si musí vystačit s tisícovkou. 28 % pak dokáže v rozpočtu najít asi tři tisíce.

Naprostá většina samoživitelek se shoduje, že alimenty v době Vánoc tvoří zásadní část rodinného rozpočtu a jejich absence se do hospodaření neúplné domácnosti okamžitě promítne. Jako důvod zadlužení uvádí neplacené alimenty na prvním místě 81 % dotázaných. Strach, že partner přestane výživné před Vánoci platit, má přitom skoro 40 % dotazovaných. Špatnou zkušenost z předchozích let má přes 30 % respondentů – skoro výhradně ti, jejichž partner má druhou rodinu anebo nemá stálé zaměstnání.
„Ve chvíli, kdy musí bývalý manžel utrácet za Vánoce u nové rodiny, úplně zapomene na tu naši. Alimenty za prosinec a leden pak často doplatí až napřesrok v létě, pokud vůbec,“ zmiňuje paní Alena z Rokycan.

I přes složitou finanční situaci si většina samoživitelek nedovede představit, že by si vzala například rychlopůjčku. Jako běžné řešení finančních problémů před Vánoci tuto cestu volí naštěstí pouhá 4 % z dotazovaných. 17 % by rychlopůjčku volila pouze v případě výjimečné situace. Pro 66 % respondentů je to naopak naprosto neakceptovatelné řešení.
„Dovedu si představit situaci, kdy jsou děti nemocné, nemáme co k jídlu na stůl a do toho třeba vynechají kamna. A já mám peníze jen na jedno z toho. Jak to řešit jinak, než že si vypůjčím a upíšu se?“ polemizuje paní Jana z Ostravy.

Pokud se na Vánoce podaří samoživitelkám nějaké peníze našetřit, padnou většinou za vánoční dárky. Za nejvýraznější investici v zimním období je označily skoro 3/4 dotazovaných. 16 % samoživitelek však raději nakonec nechá peníze připravené na Vánoce jako zálohy na energie, 11 % je utratí ještě před svátky za léčení dětských zimních nemocí anebo jako kompenzaci sníženého výdělku při vlastní nemocenské.
„Měla jsem na Vánoce pro děti tisícovku na každého. Týden jsem ale ležela, a o to brala míň. Takže jsem nakonec ráda, že vůbec poplatím telefon, byt a internet,“ stěžuje si Nikola z Českých Budějovic.

Pouhá pětina rodičů samoživitelů si je jistá, že neskončí kvůli svátkům s hospodařením v minusu. 57 % z nich to považuje za svůj hlavní cíl, nemá však záruku, že se jí to podaří. Se zadlužením anebo s využitím úspor naopak počítá 23 % rodičů samoživitelů.
„Čím jsou děti starší, tím mám v lednu míň peněz. Ať dělám co dělám, začínám v novém roce třeba s dluhem pět nebo šest tisíc korun. Letos to bude ještě víc, protože stouplo nájemné a já beru pořád stejně,“ stěžuje si Michala z Prahy.

80 % samoživitelek zmínilo, že by ocenilo pomoc od svého okolí. Nejčastěji od známých, rodiny, nebo spolupracovníků. A nemusí se jednat jen o pomoc materiální, často stačí psychická podpora. Zároveň přiznávají, že nemají takřka žádné povědomí o organizacích, které se snaží samoživitelům v nouzi pomoci. Kam se obrátit, tušila pouhá desetina oslovených.

„Průzkum jasně ukazuje, jak důležité jsou řádně a včasně placené alimenty. Nejen že v mnoha rodinách rozhodují o tom, za budou mít děti alespoň nějaké Vánoce, ale především slouží rodině k překonání finančně náročného období závěru roku. Je až alarmující, kolik matek samoživitelek má zkušenost s partnery, kteří je právě o Vánocích nechali zcela na holičkách,“ zmiňuje Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýžvné.cz a autorka výzkumu. „Zároveň doufám, že spoustě lidí dojde, s jak nízkými částkami si musí rodiny samoživitelů vystačit. A že v sobě třeba najdou chuť pomoci někomu ze samoživitelů ze svého okolí. Vždyť každý z nás zná průměrně čtyři lidi pocházející z neúplné domácnosti.“

Jak vypadá typický český dlužník na výživném?

Přestože celorepublikový dluh na výživném v posledních letech klesá, neznamená to, že by se dařilo efektivně řešit celkovou problematiku dlužných alimentů. Asociace neúplných rodin, provozující největší asistenční program VašeVýživné.cz, se proto rozhodla prozkoumat, jak vlastně vypadá typický český dlužník.

V České republice je v současnosti asi 115 500 dlužníků na výživném. Ze zhruba 7 % se jedná o takzvané chronické dlužníky – tedy neplatiče, kteří svému potomkovi neposlali nikdy ani korunu, v ostatních případech jde buď o rodiče, kteří přestali platit, platí nepravidelně anebo platí méně, než kolik jim určil soud.

V naprosté většině případů se jedná o osoby práceschopné, které se však více či méně pohybují v šedé příjmové zóně a chrání se tak před exekucí. A to i kvůli tomu, že kromě alimentů ze zhruba 1/3 dluží také splátky spotřebitelských úvěrů.

Neplacení alimentů je doménou mužů, mezi dlužníky jsou zastoupeni asi 93,5 %, žen je 6,5 %. Zde však může statistika lehce zkreslovat, neboť muž výrazně častěji dlužné výživné nenahlašuje a neřeší. Nejvíce dlužníků je ve Středočeském kraji, následně v Moravskoslezském kraji a poté v hlavním městě.

„Možná rozbijeme stereotyp o dlužníkovi. Překvapivě se většinově jedná o osoby, u kterých byste to netipovali. Což je možná důvod, proč je neplacení alimentů stále tolerovaným jevem. Netýká se totiž osob na okraji společnosti, ale naprosto běžných Čechů,“ zakončuje Iveta Novotná, ředitelka asistenčního programu VašeVýživné.cz.

Typický český dlužník

Muž – říkejme mu třeba Dušan, pochází ze středočeského města. Je mu 42 let a svým dvěma dětem – Honzovi a Evě ve věku 10 a 12 let – dluží za posledních 5 let více než 92 tisíc korun. Nejedná se o chronického neplatiče. Po rozvodu, který přišel zhruba 7 let po svatbě, se snažil dětem přispívat na živobytí na základě ústní dohody. A i teď, když si děti bere na víkend, jim leckdy dá pár stokorun jako kapesné.

Postupné ochlazení vztahů s původní rodinou, na kterém se podepsaly první vážnější vztahy s novými přítelkyněmi, však vedlo k tomu, že domluvené výživné postupně přestal hradit v plné výši a začal jej využívat jako donucovací nástroj. S výší výživného, kterou posléze určil soud, nesouhlasí a rozporuje i celkovou výši dluhu.

Dušan má vzdělání s maturitou a v současné době rozhodně nemá problém si vydělat. Neumí však s penězi hospodařit, zvláště když má část mzdy vyplácenu načerno v hotovosti. Exekuce je pro něj postrach, protože by výrazně snížila jeho životní úroveň, na druhou stranu do poslední chvíle nevěří, že by jeho bývalá žena mohla dluh vymáhat exekučně.

5 tipů, jak zvládnout školu, když jeden rodič chybí

Nový školní rok má za sebou první dva měsíce a děti se v lavicích už zabydlely. Pro mnohé z nich však náročné období právě začalo, především v případě, že žijí jen s jedním z rodičů. Samoživitelé totiž musí bojovat nejen s horší finanční situací rodiny, ale i s nedostatkem času, který na své potomky mají. Neúplných rodin je přitom v České republice podle statistik programu VašeVýživné.cz, který pomáhá rodičům získat dlužné výživné, již téměř 180 tisíc. Jak zvládnout školu, domácí přípravu a náročnou logistiku i s omezeným časem a rozpočtem?

Plánujte každý den

Podrobné plánování dne je klíčové nejen v situaci, kdy jste na výchovu i péči o dítě sami. Pořiďte si přehledný diář, velkou magnetickou tabuli na stěnu nebo si veďte kalendář elektronicky – důležité je si každý týden předem rozvrhnout tak, aby vás nic nezaskočilo. Pokud vozíte dítě na kroužky, využijte čas mezi nimi třeba k psaní úkolů nebo k nákupu. Do plánování zapojte i vašeho potomka, kterému můžete rozložit povinnosti úměrně jeho věku. Čím lépe si den zorganizujete, tím víc společného volného času s dítětem získáte.

Seznamte se s ostatními rodiči

Nebojujte s krizovými situacemi sami. I když v rodině chybí rodič, pořád tu jsou další příbuzní nebo přátelé, kteří vám mohou pomoci zvládnout nemoc, pohlídat dítě nebo nakoupit, když se rozbije auto. Snažte se neizolovat od okolního světa a seznamte se i s rodiči spolužáků vašeho dítěte. Navzájem si pomůžete s vyzvedáváním dětí nebo s dopravou na mimoškolní aktivity a ušetříte čas. Informujte o tom, že jste samoživitel, také vaši školu. Může vám vyjít vstříc třeba s rozložením plateb za pomůcky na delší časový úsek.

Požádejte o pomoc

Ve chvíli, kdy se musíte potýkat se špatnou platební morálkou druhého rodiče, je každý výdaj navíc citelným zásahem do už napjaté finanční situace rodiny. Nebojte se proto požádat o pomoc v případě, kdy peníze nevycházejí. „Děti z neúplných rodin jsou často ohroženy chudobou a nedostatkem peněz na školní obědy nebo družinu, kam chodí jejich spolužáci,“ dodává Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz. „Rodiče by se neměli bát obrátit na charitativní organizace nebo úřady, které pomáhají třeba právě s placením školních obědů. Děti se díky tomu nebudou cítit izolované od ostatních, což se pozitivně projeví i na zvládání školních povinností.“

Hledejte alternativy

Platba za kroužky dokáže zahýbat s rodinným rozpočtem i v úplných rodinách. Není se čemu divit – u sportovních či hudebních kroužků se může cena vyšplhat až na dva tisíce za pololetí. Pokud nechcete ochudit dítě o mimoškolní vyžití, podívejte se, jaké možnosti jsou v okolí vašeho bydliště. Cenově příznivé sportovní vyžití nabízí třeba Sokol, další finančně dostupné kroužky najdete i v domech dětí a mládeže. Na menších obcích a městech často fungují fotbalové nebo hasičské kroužky vedené dobrovolníky, které jsou pro děti zdarma nebo jen za symbolickou cenu.

Buďte co nejvíc spolu

Většina samoživitelů musí řešit nedostatek financí i dalším přivýdělkem nad rámce práce. Na rodinné aktivity pak nezbývá moc času nebo se smrskávají jen na psaní úkolů a přípravu do školy. Pokud je to možné, najděte si s potomkem každý den alespoň půl hodiny času, který věnujete jen sobě navzájem. Může to být společné večerní čtení, společenská hra nebo procházka. O víkendu vyrazte na kulturní akce pořádané vaším městem – vstup na ně bývá často volný. Dobrou cenově dostupnou aktivitou pro děti i rodiče je třeba geocaching, při kterém si navíc můžete příjemně vyčistit hlavu v přírodě a provozovat ho můžete kdykoliv.

19. října je „den výživného“

Na 19. října vychází „den výživného“, tedy Den předané vyživovací povinnosti. Zjednodušeně řečeno se jedná o den, do kdy musí rodič samoživitelé hradit s ohledem na stanovenou výši výživného všechny potřeby svého dítěte ze svého. Tento den mohou obrazně „předat“ platby za životní náklady svého dítěte druhému z rodičů. Přestože průměrné výživné neklesá a pohybuje se lehce pod 2600 korunami, oproti loňskému roku den vychází o deset dní později, což znamená, že rodiče samoživitelé v letošním roce dokázali z alimentů pokrýt opět menší část životních nákladů potomka. Pokud by byly náklady mezi oba rodiče rozděleny spravedlivě, vyšel by Den předané vyživovací povinnosti přesně na polovinu roku.

Datum vypočítává každoročně Asociace neúplných rodin na základě dat z největšího českého asistenčního programu pro pomoc samoživitelům v otázkách výživného VašeVýživné.cz. Ten sdružuje už přes 20 000 rodičů z celé České republiky. Z něj vyplývá, že oproti loňskému roku průměrné výživné dokonce mírně stouplo, rodiče za něj však kvůli rychleji rostoucím životním nákladům pokryjí menší část potřeb dětí.

Zatímco rodič, který má dítě v péči, platí letos jeho náklady průměrně 291 dní v roce, druhý z rodičů se podílí pouze na 74 dnech. Tento nepoměr je naprosto alarmující,“ uvádí Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz. „A to se bavíme pouze o průměru pro všechny věkové skupiny. Kdybychom vzali například šestnáctileté dítě, zjistíme, že průměrné alimenty v jeho případě pokryjí jen neuvěřitelných 17 % životních nákladů a potřeb, tedy 62 dní v roce.“

Podle Novotné soudy nedokáží při určování výživného tak rychle reagovat na rostoucí životní náklady neúplných rodin. Především ve velkých městech je situace alarmující především kvůli rychle rostoucím nákladům za bydlení. Dalším problémem pak bude cena energií, jejichž skokový nárůst se očekává v roce 2019.

Nikdy zřejmě nedosáhneme toho, aby se povinní podíleli na úhradě životních nákladů přesně z 50 %. Na druhou stranu věříme, že existuje celá řada opatření, která dokáží situaci skokově zlepšit. Bavíme se především o určování výše alimentů podle obvyklých příjmů, které by mohlo znesnadnit podvody na výživným především na černo pracujícím,” zakončuje Novotná.

Jaké jsou průměrné alimenty?

 Jaký podíl tvoří alimenty u životních nákladů potomků?

rok životní potřeby podíl na bydlení celkem na rok podíl alimentů
1 36 000 Kč 21 000 Kč 60 500 Kč 38,7%
2 36 000 Kč 21 000 Kč 60 500 Kč 38,7%
3 64 800 Kč 21 000 Kč 91 200 Kč 25,6%
4 64 800 Kč 30 000 Kč 100 200 Kč 23,3%
5 64 800 Kč 30 000 Kč 100 200 Kč 23,3%
6 67 200 Kč 30 000 Kč 102 800 Kč 30,2%
7 67 200 Kč 33 000 Kč 105 800 Kč 29,3%
8 67 200 Kč 33 000 Kč 105 800 Kč 29,3%
9 67 200 Kč 33 000 Kč 105 800 Kč 29,3%
10 114 000 Kč 33 000 Kč 156 500 Kč 19,8%
11 114 000 Kč 33 000 Kč 156 500 Kč 23,3%
12 114 000 Kč 33 000 Kč 156 500 Kč 23,3%
13 114 000 Kč 36 000 Kč 159 500 Kč 22,9%
14 114 000 Kč 36 000 Kč 159 500 Kč 22,9%
15 114 000 Kč 36 000 Kč 159 500 Kč 22,4%
16 163 000 Kč 42 000 Kč 216 000 Kč 16,5%
17 163 000 Kč 42 000 Kč 216 000 Kč 16,5%
18 163 000 Kč 42 000 Kč 216 000 Kč 16,5%