VašeVýživné.cz

Zálohované výživné by se mělo vyplácet od roku 2021

Navýšení rodičovského příspěvku a zálohované výživné je na politické scéně dlouhodobě komunikované téma. Po tom, co se vláda shodla na přidání 80 000 Kč všem rodinám, které budou příspěvek pobírat, případně na něj získají nárok, se o dalších krocích zcela přestalo mluvit. Příspěvek má být dle plánů platný od 1. ledna 2020. Aktuálně se však téma znovu otevírá. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová už připravila finální návrh, který by podle ní mělo hnutí ANO podpořit na říjnovém jednání koaliční rady. Šéfka státní kasy Alena Schillerová je k tomu ale skeptická.

Zvýšení rodičovského příspěvku již prošlo prvním čtením v poslanecké sněmovně, a pokud se nic nezmění, tak všichni rodiče, co budou k 1. lednu 2020 pobírat tento příspěvek, se mohou těšit na jeho zvýšení. Ke třetímu čtení by mělo dojít již 16. října.

Zásadním požadavkem, který ministryně Maláčová předkládá je, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal 15 až 25 procent průměrné mzdy. Alena Schillerová však trvá na

opatřeních, která mají vymáhání výživného zefektivnit. Předložit je dostalo za úkol ministerstvo spravedlnosti.

Mnoho rodičů na sociálních sítích pod příspěvky paní Maláčové rozhodnutí ministryně kritizuje, a to z důvodu upřednostnění důchodců, ale také proto, že někteří z nich počítali s příspěvkem i pro starší děti.

„Je dost nefér, že děti, které se narodí pět minut před půlnocí budou mít o 80 000 Kč mít míň než ty, co se narodí o pět minut později,” komentují někteří rodiče vzniklou situaci.

Podle údajů ministerstva práce pobírá rodičovskou přes 160 tisíc rodičů dětí do tří let, 46 tisíc lidí ji má rozvrženou jen do dvou let věku a zhruba 65 tisíc lidí je na rodičovské po třetím roce do čtyř let věku dítěte. Jen pět tisíců rodičů čerpá rodičovskou pouze první rok.

Cílem ministerstva je od roku 2020 neplatičům omezit svobodu. Podle slov Schillerová musí stát samoživitelům pomoci, nelze však, aby zaskakoval za bývalé partnery, kteří se o své děti nestarají. Právě pro případ, kdy rodič na svého potomka nezaplatí řádné alimenty, by se měl prosadit zákon o zálohovaném výživném. V praxi by to mělo fungovat tak, že pokud jeden rodič dvakrát za sebou nezaplatí alimenty, rodič vychovávající dítě podá návrh na exekuci. Potom půjde na úřad práce, kde zažádá o zálohované výživné, a od státu by dostal plnou výši alimentů. Peníze od neplatiče by poté vymáhal stát, což by mělo podle Maláčové zařídit ministerstvo spravedlnosti.

O dávku budou moci žádat lidé, kteří neobdrželi výživné za dva měsíce. Dluh však musí začít vymáhat sami exekučně nebo soudně. Podmínkou by bylo také to, že děti řádně chodí do povinné poslední třídy školky či do školy. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal úřad práce.

Dle nejnovějších informací by podle návrhu úřady mohly ročně dostat asi 24.000 žádostí o výživné. Výdaje by mohly první rok dosáhnout asi 886 milionů korun, v dalších letech pak 877 milionů. Stát by zpět mohl vymoci asi desetinu sumy. Nový informační systém by stál 38 milionů a jeho provoz asi 12 milionů ročně. Přijmout by se mělo 149 úředníků. V prvním roce by to vyšlo na 111 milionů, v dalších letech na 101,3 milionu.

Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek.

„Nově připravované změny považujeme za pozitivní. Zejména kvitujeme minimální výši výživného, návrh, že by neplatiči museli vykonávat obecně prospěšné práce nebo například prevence, která by vedla k tomu, aby tak často nedocházelo k rozpadům rodin. Za zmínku stojí také výše otcovské, která činí 70 % denního vyměřovacího základu oproti ošetřovnému, který by si otec mohl také vzít z důvodu péče o dítě, kdy matka je po porodu slabá je zde 60 %. Pro mnohé rodiče, kdy mají nový přírůstek a matka pobírá pouze rodičovskou je každá koruna důležitá a při 70 % za den se nejedná o dovolenou,“ dodává ředitelka programu VašeVýživné.cz Iveta Novotná.

Délka pobytu v azylovém domě je jeden rok

Případů, kdy jsou matky samoživitelky bez nájemního bydlení, je mnoho. Důvodů, proč tomu tak je, je nespočet. Nejčastějšími jsou však ceny nájmů, kauze za byt, smlouvy s realitními kancelářemi, nákup vybavení, anebo také bytová krize, která by v důsledku změny zákona, který by měl platit od roku 2021, měl významně proměnit dávky na bydlení a měl by vzniknout nový příspěvek.Taková změna by zasáhla až 1/3 rodičů samoživitelů, zhoršila by se situace jak v chudých regionech, tak i velkých městech. Řešením bývají často právě azylové domy.

Bydlení v azylovém domě bývá často jediným řešením rodičů samoživitelů. Maminky do tohoto zařízení chodí po rozvodu, mnohdy těhotné přicházejí přímo z ulice, nemají jinou možnost, kde se svými dětmi žít, anebo mají exekuce, jejichž placení se neslučuje s aktuálními cenami nájmů. Častým důvodem odchodu z běžného nájemního bydlení do azylového domu bývá také neplacení výživného.

Smyslem azylových domů je zabránění sociálnímu vyloučení maminek samoživitelek, zajištění základních potřeb jim, a zejména jejich dětem, snaha stát se místem, které pomůže překonat nepříznivou situaci a prostorem pro posílení sociálních a pracovních návyků.

Po celé Praze lze najít celkem 12 azylových domů. Jejich kapacita bývá ale dlouhodobě zaplněná, a samoživitelky z více jak 50 % po uplynutí roční lhůty, po níž je možné v zařízení žít, odchází do jiného azylového domu. Nové místo v domě hledají po prvním půlroce bydlení. „Lze se domnívat, že situace, která je v hlavním městě, případně v dalších velkých městech jako je například Brno nebo Ostrava, je velmi specifická. Nejčastěji zde narážíme na problém nemožnosti najít finančně dostupné bydlení,“ dodává Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz.

Cena v pražském azylovém domě se pro matku s dítětem v průměru pohybuje okolo 4 030 Kč za měsíc. Stále se tak jedná o zdaleka nejlevnější možnost ubytování, které mohou samoživitelky sehnat. Tato částka se nejčastěji umořuje ze sociálních dávek, následně jim na život zbývá zhruba 3 000 Kč, s nimiž se rodič učí za pomoci pracovnic azylových domů pracovat. Zde je potřeba si uvědomit, že v azylových domech rodiny nedostávají stravu, hygienické potřeby či oblečení, jedná se o možnost bydlet. Tedy tato částka pro rodiče s dětmi na pokrytí celého měsíce a na případné našetření na kauci je velmi malá.  Ubytovací jednotky jsou zařízené jednoduše, disponují však základním vybavením.

Bydlení v azylovém domě však s sebou nese i svá daná pravidla. Obyvatelé zařízení musí dodržovat noční klid, jsou zcela zakázané drogy a alkohol, nejsou povoleny návštěvy ani domácí zvířata. K dispozici jsou zde pro maminky sociální pracovnice i sociálně aktivizační programy, které pomáhají k lehčímu návratu do běžného režimu.

„Azylové domy v malých městech nemají ani tak častý problém umístit maminky po roce do nového bydlení, ani v krizové situaci zajistit místo dítěti v dětském domově, není-li jiná možnost. Pravdou však je, že se maminky samoživitelky musí opravdu snažit, pracovat a šetřit, aby na takový krok byly připravené. Za tristní situaci lze ale považovat fakt, že se nejen ve velkých městech setkáváme s maminkami, které putují rok co rok po azylových domech a nemají možnost svou situaci příliš změnit. Varovným signálem mohou být například samotné děti, které se do domovů vrací s vlastním potomkem poté, co zde strávily už své dětství,“ doplňuje Iveta Novotná.

Pro maminky nemusí být tolik tíživé každý rok měnit místo bydlení, dle sděleních si zvyknou, ale pro děti mají tyto změny velký dopad.

Asociace neúplných rodin a program VašeVýživné.cz by proto ráda otevřela diskuzi nad možnostmi vymáhání dlužného výživného, které bývá častým důvodem, proč se rodiče samoživitelé dostávají do hluboké finanční krize. „Jistě se shodneme na tom, že by stát měl podat pomocnou ruku rodičům samoživitelům a ulehčit jim jejich nelehkou situaci. A to jak tím, že přehodnotí samotný návrh týkající se příspěvků na bydlení, ale také většími možnostmi týkající se pracovních možností, díky nimž si rodiče budou schopni udržet dobrou životní úroveň a bydlení mimo azylové domy a ubytovny,“ dodává Novotná.

Vyšší rodičovská? Věří jí pouze 13 % samoživitelů

Navýšení rodičovského příspěvku je na politické scéně dlouhodobě komunikované téma. Po tom, co se vláda shodla na přidání 80 000 Kč všem rodinám, které budou příspěvek pobírat, případně na něj získají nárok, se o dalších krocích zcela přestalo mluvit. Příspěvek má být dle plánů platný od 1. ledna 2020. Podle průzkumu, který provedla Asociace neúplných rodin s tímto příspěvkem na pevno počítá pouze 13 % samoživitelů. Dalších 40 % rodičů z 500 dotázaných nepočítá s tím, že slibované změny proběhnou.

Zvýšení rodičovského příspěvku již prošlo prvním čtením v poslanecké sněmovně, a pokud se nic nezmění, tak všichni rodiče, co budou k 1. lednu 2020 pobírat tento příspěvek, se mohou těšit na jeho zvýšení. „K druhému čtení by mělo dojít již v září v průběhu 34. schůze. Aktuálně se nejčastěji řeší pozměňovací návrhy poslanců. Faktem však zůstává, že rodičovský příspěvek chtějí podpořit i opoziční poslanci,“ dodává mluvčí resortu práce a sociálních věcí Kristýna Křupková.

Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo celkem 500 rodičů samoživitelů však vyplývá, že 40 % dotázaných s tímto krokem nepočítá a nepředpokládá, že by se ze strany státu udály nějaké změny v jejich prospěch. Celých 48 % rodičů by zvýšení příspěvku uvítalo, ale dokud se tak opravdu nestane, nechtějí a nebudou s touto věcí nijak počítat.

Nová podoba rodičovského příspěvku slibuje navýšení o 80 000 Kč. Za výraznou pomoc v tíživé životní situaci tuto změnu považuje 47 % samoživitelů, 14 % z nich bude za příspěvek ráda, ale jejich nepříliš pozitivní situaci ani tato částka situaci příliš nezlepší.

Zvýšení rodičovského příspěvku bude v praxi znamenat, že se rodičům automaticky prodlouží jeho doba čerpání. K samotnému měsíčnímu zvýšení bude rodič potřebovat zažádat na Úřadě práce. Zdali rodiče pobírající rodičovský příspěvek stihnou vyčerpat celou částku, záleží na době, kdy příspěvek ještě mohou čerpat (věku dítěte), kolik vyčerpali a také na tom, jaký mohou mít maximální měsíční příspěvek.

Maximální výše měsíční dávky se stanovuje podle dřívějšího příjmu i podle výše mateřské, která předchází rodičovskému příspěvku. Platí, že částka nemůže být vyšší než 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, který se vypočítává z průměrné mzdy za posledních 12 měsíců.

Vládní strany se jednohlasně shodly na jedné zásadní věci – chtějí pomoci rodinám s nízkými příjmy a těm, kteří se pohybují na hranici chudoby. Přes samotné zvyšování však až třetina z této rizikové skupiny nedosáhne na více jak 7 600 Kč měsíčně.

 „Z průzkumu je evidentní, že rodiče již nedůvěřují slibům. Téma rodičovský příspěvek, zálohované nebo náhradní výživné a jiné pomoci, které byly slibovány, stále nikde nejsou a rodiče, kde chybí finance, dostávající se do tíživých situací, již nevěří ničemu, co není schválené zákonem. Bohužel je to odraz toho, jak dlouho se slibuje pomoc samoživitelům a stále nic nepřichází. Pomoc pro rodiny s dětmi, sociálně slabé, nemocné a staré a celkově potřebné, by měla být co možná nejrychleji při jakýchkoliv schvalovacích procesech. Je smutné, že jsou stále upřednostňovány jiné zájmy a pomoci tam, kde je potřebná, se nedostává,“ dodává ředitelka programu VašeVýživné.cz Iveta Novotná.

Bytová krize může postihnout až 1/3 rodičů samoživitelů

Nový návrh zákona, který by měl platit od roku 2021 by měl významně proměnit dávky na bydlení a měl by vzniknout nový příspěvek. To v praxi bude znamenat zrušení doplatku a zpřísnění jeho výplaty. Taková změna by zasáhla až 1/3 rodičů samoživitelů spadající do střední třídy, kterých je dle statistik aktuálně až 100 000, zhoršila by se situace jak v chudých regionech, tak i velkých městech.

V průzkumu, který prováděl program VašeVýživné.cz provozovaný Asociací neúplných rodin, se více jak polovina z dotazovaných rodičů samoživitelů shodla na tom, že zvyšování cen nájmů vzrůstá nad únosnou mez.

Podle analýzy Centra pro společenské otázky ­– SPOT by se nový zákon dotkl nejen chudých, ale i střední třídy. Většina domácností, které spadají do těchto skupin, si jsou schopni své bydlení udržet zejména díky podpoře ze strany státu. Příspěvky na bydlení řadě domácností umožňují bydlet ve standardních bytech a pomáhají nejen samoživitelům nebo pracujícím s nižšími příjmy, kteří bydlí v ekonomických centrech, kde výrazně rostou náklady na bydlení. Zrušením této dávky hrozí, že by samoživitelé, kteří žijí v azylových domech nebo na ubytovnách, mohli přijít o střechu nad hlavou.

Program VašeVýživné.cz provedl průzkum mezi 500 rodiči samoživiteli týkající se nákladů na bydlení. Celkem 53,8 % rodičů se shodlo, že náklady rostou nad únosnou mez. To jinými slovy znamená, že by zvyšování cen nájmů ohrozilo životní úroveň a chod domácnosti celé rodiny. Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz k tomuto dodává: „Až třiceti procentům rodičů samoživitelů spadajících do střední třídy hrozí, že se mohou během krátkých šesti měsíců propadnout až na takovou úroveň, že začnou být závislí na státní podpoře a sociálních dávkách. Téměř 30 000 z nich se tak dostává do tzv. ‚spirály snižující se životní úrovně‘. Důvodem je minimum volnějších pracovních úvazků, vyšší náklady na život a bydlení. Taková situace vede k nulové možnosti ušetřit jakékoliv. Změna příspěvku na bydlení ale ohrozí všechny rodiče samoživitele, kteří pobírají tento příspěvek.“ Rostoucí náklady na život, zvyšování cen nájmů a finanční nároky na výchovu dítěte mohou mít tedy negativní dopad na ekonomický stav rodiny.

Z důvodů změn a kvůli nově navrhovanému zákonu se celkem 14 % samoživitelů bojí, že bude situace neúnosná a budou se muset uchýlit k hledání levnějšího, tedy i menšího, bydlení. Na tom, že se situace týkající se bydlení, změní k horšímu, se shoduje celkem 40 % dotázaných.

Bezvýchodnost takové situace dokazuje i vyjádření maminky samoživitelky Moniky: „Měla jsem v bydlení velké štěstí. Dostala jsem polovinu domku od své babičky darem a na druhou polovinu včetně oprav mám hypotéku ve výši 6 500 Kč měsíčně. Od svých známých vím (někteří jsou také samoživitelé), že je nájemné i jednou takové. Na hypotéku tedy mám, ale byt bych v aktuální situaci nemohla zaplatit. Momentálně jsem řešila výměnu starého nevyhovujícího kotle a splácím navíc tepelné čerpadlo, což je také „příkaz“ zákona. Nemohu si dovolit žádné navýšení. Jak již v reportážích zaznělo, zůstává nám průměrně tisíc korun na týden a bojím se každého placení navíc. Znám i ženu, která aktuálně vychází jen s pomocí rodičů a doslova každá koruna navíc pro ni může znamenat ztrátu bydlení. Další se zase k bydlení postavila jako já a se třemi dětmi si vzala hypotéku, opravila podkroví u mamky a nemůže si vynachválit úsporu z 12 tisíc korun a nájem na současných 3 500 Kč měsíčně za hypotéku.“

Z průzkumu vyplynulo, že více jak 43 % rodičů samoživitelů pojme nájem více jak polovinu měsíčního příjmu. Celou polovinu financí zaplatí 31 % rodičů.

Na otázku, o kolik peněz by mohly vzrůst ceny bydlení, aby se rodina nedostala do finančních problémů, se shodlo 31 % dotázaných na tom, že ceny nahoru jít nemohou. Celých 35 % samoživitelů by byli schopní zaplatit maximálně do 500 Kč navýšení. Faktem však zůstává, že změna toho zákona sama o sobě může zhoršit celkovou situaci do té míry, že ve výsledku rodiče budou muset na bydlení doplácet více, než tomu bylo doposud, a to i v případě, že na příspěvek dosáhnou.

„Jistě se shodneme na tom, že by stát měl podat pomocnou ruku rodičům samoživitelům a ulehčit jim jejich nelehkou situaci. A to jak tím, že přehodnotí samotný návrh, ale také většími možnostmi týkající se pracovních možností, díky nimž si rodiče budou schopni udržet dobrou životní úroveň,“ dodává Novotná.

60 % samoživitelů nemůže zaplatit mimoškolní zájmy a kroužky

Konec léta se blíží, a to pro mnohé rodiče samoživitele znamená, že nastane další z finančně náročnějších období v roce – nový školní rok. A i přesto, že se zvyšuje životní úroveň, s tím výdaje na bydlení, na valorizaci výživného zatím samoživitelé mohou nadále jen čekat.

Pořízení školních pomůcek, placení kroužků nebo obědů je velmi finančně nákladné a toho, co si samoživitelé nemohou dovolit, je nespočet. Podle statistik si našetřit peníze na tyto výdaje zvládá jen 25 % z nich. Náklady na život se samoživitelům a jejich rodinám od září v průměru dle jejich odhadů vzroste minimálně o 5 000 Kč. Oproti jiným výdajům, jako jsou narozeniny nebo Vánoce, kdy se rodiče nechtějí zadlužit, v případě školních pomůcek jsou samoživitelé ochotni jít do mínusu, případně si zažádat o půjčku.

Na nový průzkum, který prováděl program VašeVýživné.cz provozovaný Asociací neúplných rodin, odpovídalo celkem 1 000 rodičů samoživitelů.

Náklady na školáky jsou rok od roku vyšší. A proto se domácnosti s nižšími příjmy mohou v takový moment dostat do tíživé finanční situace. V průměru vychází školní výbava pro prvňáčka na 4 000 Kč, to však není finální částka. Je k tomu třeba připočítat také výdaje za školní obědy, mimoškolní kroužky apod. Na otázku, jak se na toto období v roce rodiče samoživitelé připravují, zodpovědělo pouze 25 % z nich, že mají peníze našetřené, 23 % rodičů se snaží brát věci z druhé ruky, mnoho rodičů si musí finance půjčit, případně sahají do kontokorentu.

Přestože se více jak polovina dotázaných rodičů snaží, aby jejich dítě mělo dostatek všeho a nebylo tak vyčleňováno z kolektivu a společenských zájmových kroužků, více než 30 % samoživitelů si tyto mimoškolní aktivity nemůže dovolit, 13 % rodičů pak dětem neplatí ani kroužky, ani školní obědy a jídlo si nosí z domova.

Náklady na život se samoživitelům a jejich rodinám od září v průměru dle jejich odhadů vzroste minimálně o 5 000 Kč. Shodlo se na tom celkem 66 % dotázaných. Celých 21 % svým starším dětem platí například internát, případně dopravu. Počítají proto, že jejich životní náklady budou vyšší o 10 000 Kč.

„Jsme si vědomi toho, že je finanční situace rodičů samoživitelů nesnadná, a to v jakékoliv době. Vzhledem k tomu, že mnoho maminek samoživitelek svou rodinu živí jen z jednoho příjmu a alimentů se buď nedočkají nikdy, případně dostávají úplné minimum, poptávka po nárazových pracích a brigádách v létě výrazně roste,“ říká Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz a dodává: „Obecně se doporučuje šetřit si peníze na takové velké výdaje stranou a připravovat se na nečekané situace průběžně. Velmi pozitivní je pomoc ze strany škol a programy, které rodičům nesnadnou situaci často ulehčují, a to díky „startovacím“ balíčkům pro prvňáčky, vybírání peněz na pomůcky již v červnu, namísto v září, případně pomoc v podobě školních obědů.“

Na otázku, co si v období školního roku pro své dítě nemohou rodiče samoživitelé dovolit, se většina shodla na tom, že jim nedopřejí z finančních důvodů zájmové kroužky, na druhém místě je doučování a zmiňované školní obědy.

Každá samoživitelka či samoživitel se mohou ocitnout v tíživé životní situaci, jakou je například právě začátek školního roku, a tak bude potřebovat mimořádnou okamžitou pomoc. Jedná se o jednorázovou finanční pomoc ze strany státu, aby člověk překonal nenadálou finanční krizi, kterou je potřeba řešit či odvrátit hned, bezprostředně. Jde o jednu ze tří dávek „pomoci v hmotné nouzi“. Mnoho rodičů tuto pomoc využije i pro nákup školních potřeb, faktem však zůstává, že téměř 36 % rodičů neví, že tato dávka vůbec existuje.

„Začátek školního roku považuji za nejnáročnější období roku. Dá se ošidit dovolená i Ježíšek, ale školní seznam je bez kompromisů a pro mé dvě děti opravdu dlouhý. Snažila jsem se po pár korunách odkládat, ale není moc z čeho na zahájení školního roku našetřit, tak tedy nastupuje moje mamka, která mi poskytne finanční úlevu a část potřeb dětem zaplatí. Letos se nám nasčítalo více věcí, protože oba potřebují i nové aktovky. Minulý týden jsme vyrazili na túru a zjistili jsme, že jsou dětem malé boty, krátké kalhoty a podzimní bundy budou také třeba. Když přičteme tepláky a přezůvky, tak je nutné před nástupem do školy investovat cca 5 000 Kč. Už předem počítám také s tím, že hned druhý den přinesou děti v sešitku požadavek každý minimálně na 300 Kč za pracovní sešity a dalších 700 Kč je družina pro dceru. Letošní rok nastupuje syn do sedmé třídy a obávám se lyžařského kurzu. Bude to před koncem letošního roku velký finanční zásah a i přesto, že by se rád zúčastnil, ho raději připravuji na variantu, že to kvůli financím nebude možné. Jeden z nejhorších bojů bude s dětmi o kroužky. Každoročně se dcera přihlašuje jen do těch, které jsou zdarma vedeny školou a finanční „nemožnosti“ jsou tak upřednostněny před skutečným zájmem, který by se musel zaplatit. Syn mi rovnou řekl, že bude raději doma a o „nucené“ kroužky zájem nemá. 

Zahájení školního roku nese značné napětí, a to nejen finanční. Jediným uklidňujícím vědomím je fakt, že mi zaplacené obědy umožní omezit večeře na chleba s pomazánkou, a to oproti prázdninám ušetří pár korun,“ dodává maminka samoživitelka Monika.

KOMENTÁŘ: Česko má rekordní zaměstnanost

ČSÚ tento týden zveřejnil nová data, pole kterých je v současné době v evidenci Úřadů práce pouze 105 tisíc osob. Díky ekonomické konjunktuře si Česká republika může vyzkoušet, nakolik dokáže využívat výhody plynoucí ze vzkvétajícího hospodářství. Nevychází z toho dobře. A to jsou na obzoru horší časy.

Nejprve to dobré, co nezaměstnanost samoživitelům přináší. Ještě nikdy v historii moderního Česka nebyl tak nízký počet nedobrovolných neplatičů výživného. Bez nadsázky platí, že ten, kdo chce svědomitě přispívat na své děti, může. Zároveň se poprvé dostáváme do situace, kdy dlužník na výživném dokáže nejen umořovat svůj dluh, ale zároveň platit běžné alimenty. I díky tomu klesl poprvé v historii celorepublikový dluh na výživném poprvé pod deset miliard a pokud by příznivé podmínky trvaly ještě v dalších letech, může se hypoteticky každý rok snížit o další půlmiliardu.

A teď ty špatné zprávy. Ani tlak trhu kvůli nedostatku pracovníků nedokázal bez státní podpory zajistit zvýšený počet pracovních příležitostí pro samoživitele, kteří potřebují specifický typ úvazků. Přitom stačilo zaměřit se na příspěvky na hlídání nebo motivovat zaměstnavatele odpočty. Nečinnost ministerstva zbytečně připravila české firmy o potenciální desítky tisíc kvalitních zaměstnankyň a zaměstnanců.

A co hůř – umožnila naopak diktovat nezákonné podmínky zaměstnancům, kteří dluží na výživném. Z těch 105 tisíc „nezaměstnaných“ jich totiž pracuje odhadem 10%, akorát dokázali zajistit, aby ze systému „vypadli“. Dostávají výplatu na ruku, často právě kvůli tomu, aby z ní nemuseli platit alimenty nebo na ní nedosáhla exekuce (třeba právě kvůli dluhu na výživném).

A pak jsou tady osoby, které se do evidence Úřadů práce nedostanou vůbec. Osoby bez zdanitelných příjmů, které se vyhýbají také daňové statistice, fungující na dohody o pracovní činnosti do 10 000 korun. Lidé kteří si nechávají výplatu vyplácet takzvaně na černo nebo používají jiné triky, jak ze sebe formálně udělat osoby s minimálními příjmy. A stát je v době ekonomického růstu trpí a dokonce za ně chce platit výživné z kapes těch, co pracují.

Je to obrovská škoda. Dá se předpokládat, že tak dobře, jak bylo letos, zase dlouho nebude. To, že stát nedokázal této příležitosti, která mohla jednoduše zlepšit finanční situaci celé řady samoživitelů, využít, je zarážející. Místo investice do zálohového výživného, které z podstaty musí padnout, jakmile se ekonomická situace opět zhorší, mohl zajistit, že se na pracovní trh dostanou samoživitelé, kteří ho naopak při výkyvech pomohou podržet. Sečteno – podtrženo – tato promarněná šance nás bude v příštích letech hodně bolet.

Až 61 % rodičů samoživitelů nejezdí v létě s dětmi na prázdniny

Letní prázdniny se blíží a pro mnohé rodiče samoživitele je toto období v roce velmi finančně, často i časově, náročné. I přes rostoucí životní úroveň většiny obyvatel republiky a s tím spojený růst životních nákladů se průměrné soudem určované výživné v podstatě nemění. A tak se rodiče samoživitelé musejí s dětmi uchýlit k tomu, že zůstávají doma.

Z 500 rodičů samoživitelů se na tomto závěru shodlo celkem 61 % dotázaných.

Důvod, proč více jak polovina dotázaných rodičů zůstává v létě doma, je velmi prostý – na dovolenou jim chybí dostatek financí. A právě proto by ocenili větší pomoc ze strany státu, jako jsou finanční příspěvky na letní dětské aktivity v průběhu prázdnin. Na tom se shodla většina rodičů samoživitelů. Zmíněný nedostatek financí pak nejčastěji pramení z „nepružných“ pracovních podmínek, které by rodiči samoživiteli dovolily větší časovou flexibilitu, neplacení výživného nebo výživného nízkého.

„Nejnižší částku, kterou evidujeme v rámci programu VašeVýživné.cz, je 100 korun, které byly vyměřeny rodiči soudem. Výživné pod 1000 Kč má celkem 10 % samoživitelů a s částkou 500 Kč na jedno dítě si musí vystačit každý dvacátý rodič samoživitel,“ dodává Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz.

Přestože tedy rodiče samoživitelé na prázdniny s dětmi neodjíždějí, a to nejčastěji z důvodu pracovního, nemožnosti dopřát si dovolenou nebo neplacené volno, strachu z finanční nejistoty apod., celkem 38,5 % dotázaných má možnost hlídání dětí prarodiči nebo známými. Necelých 20 % rodičů samoživitelů pak s dětmi zůstává doma.

Z průzkumu také vyšlo, že 27 % dotázaných rodičů utratí za prázdniny maximálně do 5 000 Kč. Ti, co zůstávají doma (30 %) pak za léto neutratí téměř nic. Nejmenší část dotazovaných (15 %) je ochotná na dovolenou s dětmi našetřit a utratit více jak 15 000 Kč.

S tím souvisí velmi zajímavý a pozitivní zjištění. A to, že má na prázdniny, letní tábory a další vyžití pro děti našetřeno celkem 71 % dotazovaných rodičů samoživitelů. Jen 29 % si musí často i peníze půjčit. Z toho vyplývá, že více jak polovina rodičů uvažuje racionálně a nepouští se i přes svou nelehkou situaci na tenký finanční led.

Hovoříme-li o 49 % rodičích, kteří prázdnin a volna využijí, nejčastěji samoživitelé s dětmi navštěvují příbuzné, až 21 % dětí dotázaných rodičů odjíždí v létě na tábor, pouze 13,3 % plánuje výlet k moři.

„Za velmi pozitivní zprávu považuji vysoké číslo, které vypovídá o tom, že se rodiče samoživitelé i přes svou nelehkou situaci snaží šetřit. Přesto by však bylo vhodné, aby se stát zamyslel nad možnostmi finanční výpomoci všem rodičům, kteří z důvodu nedostatku financí nemohou dětem nebo sobě samotným, dopřát dovolenou nebo jiné letní aktivity v průběhu prázdnin. Za program VašeVýživné.cz bychom navrhovali podporu mimoškolních a prázdninových kroužků, které budu hrazeny státem, flexibilní pracovní dobu, kterou budou rodiče samoživitelé vítat s povděkem zejména v letních měsících, provoz letních školek nebo například dobrovolnické hlídání dětí,“ dodává Iveta Novotná.

Celorepublikový dluh na výživném klesl pod 10 miliard

Celorepublikový dluh na výživném–tedy aktuální součet všech dlužených alimentů­–poprvé v novodobé historii Česka klesl prokazatelně pod hranici 10 miliard korun. Vyplynulo to z údajů Asociace neúplných rodin, která jeho hodnotu pravidelně vypočítává na základě informací z rozsudků a exekučních výměrů. Spolu s dluhem se snížila se také průměrná dlužená částka na hlavu.  

Celorepublikový dluh na výživném se s největší pravděpodobností aktuálně pohybuje v rozmezí 9,7 – 9,9 miliard korun a má i nadále klesající tendenci. To je způsobeno především tím, že stále větší část dlužníků je schopna nejen dluh splácet, ale zároveň hradit i pravidelné alimenty. Průměrná dlužná částka přihlášená do programu VašeVýživné.cz klesla v posledních měsících zhruba na 83 tisíc korun, a i nadále se rychlým tempem snižuje. Počet dlužníků je podle odhadů setrvalý, v rozmezí mezi 115 a 120 tisíci.

Hodnota dluhu bude s největší pravděpodobností klesat, dokud potrvají ekonomicky příznivé podmínky. Vysoká zaměstnanost a vyšší mzdy totiž výrazným způsobem zvyšují šance na vymožení případného dluhu, neplatiči mají zároveň větší chuť dluh nadále nezvyšovat.

„V podstatě se dá říci, že nikdy nebyly tak ideální podmínky. Máme minimum nedobrovolných neplatičů a zřejmě v historicky největším množství případů dokáže neplatič nejen umořovat dluh, ale zároveň spolu s tím platit i pravidelné výživné,“ uvádí Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz, který v rámci své asistenční služby pro rodiče provozuje Asociace neúplných rodin.

Novotná však varuje, že tato situace nebude trvat věčně. Jakmile se ekonomický růst zpomalí, je možné očekávat opětovný nárůst celorepublikového dluhu.

„Nebudu daleko od pravdy s tvrzením, že pouze dnes je možné dosáhnout toho kdo nezačne řešit případný dluh dnes, ten může mít v budoucnu problém,“ zmiňuje Novotná. „S úbytkem peněž v ekonomice se průměrný dluh bude opět zvyšovat.“

Ani za ekonomické konjunktury přitom není úspěšnost zajištění stávajících dluhů nijak vysoká. Asociace neúplných rodin dokáže podle Novotné u případů, kde je navrženo takzvané asistované vymáhání, průměrně zajistit asi polovinu dlužné částky. Aby byl poměr vyšší, musel by stát výrazným způsobem zvýšit vymahatelnost výživného a přijmout další opatření. V této oblasti však plánuje pouze dílčí kroky a více si toho slibuje od zálohového výživného – tedy státní úhradu dlužných alimentů u nízkopříjmových skupin.

„Asociace neúplných rodin proto sama navrhla vlastní soubor opatření, která se bude snažit prosazovat,“ uvádí Novotná. „Bez omezení práce na černo, zavedení evidence dlužníků nebo zvýšení celospolečenského tlaku na dlužníky budou mít samoživitelé i nadále svázané ruce při řešení své životní situace.“

Z jakých dat ANR hodnotu celorepublikového dluhu vypočítává?

K výpočtu slouží statisticky významná data z programu VašeVýživné.cz, který v současnosti disponuje informacemi o více než 30,5 tisíců případů dlužených alimentů za poslední 3 roky. Tyto informace obsahují výši soudem určených alimentů a počet dlužných měsíců, zároveň informují o úspěšnosti vymáhání a výši uhrazeného výživného.

 

Jak se celorepublikový dluh na výživném vyvíjel

2012: cca 16 miliard – zdroj Exekutorská komora

2014: cca 13 miliard – zdroj Exekutorská komora

2018: cca 10 miliard – zdroj Asociace neúplných rodin

 Snímek obrazovky 2019-05-29 v 13.22.37

Mnoho samoživitelů střední třídy propadá chudobě

Téměř 100 000 rodičů samoživitelů ze střední třídy je ohroženo jevem zvaným „spirála snižující se životní úrovně“. Týká se to především těch, kteří z důvodu výše svých příjmů nemají možnost čerpat státní podporu vypočítanou na základě životního minima. Riziko výrazně stoupá v korelaci s poklesem ekonomického růstu. Už dnes se zhruba 30 000 neúplných rodin ze střední třídy životní situace rok od roku zhoršuje. S informací přišel největší český program pro rodiče samoživitele VašeVýžiné.cz, provozovaný Asociací neúplných rodin.

Na počátku „spirály snižující se úrovně“ je snaha o co možná nejefektivnější propojení péče o děti a zajištění finančního zabezpečení domácnosti. Vzhledem k tomu, že často není možné starat se jako jediný dospělý o dítě a zároveň mít práci na plný úvazek, opouští rodič samoživitel své zaměstnání a hledá jiné, kde mu bude umožněn částečný úvazek. Vlivem péče o rodinu se snižuje jejich flexibilita a časové možnosti v zaměstnání. Díky tomu jej často musí vyměnit za méně lukrativní. Tím však začnou vydělávat méně peněz a přibírají si brigády, které způsobí, že jim nezbývá žádný čas na navazování a udržování sociálních kontaktů. Situace může vést k úplnému vyloučení samoživitele ze sociálního života a s tím spojenými průvodními jevy, například pozvolný nástup syndromu vyhoření.

Efekt „spirály“ se nejčastěji týká rodin ze střední třídy. Ředitelka programu VašeVýživné.cz Mgr. Iveta Novotná k tomuto problému doplňuje: „Až třiceti procentům této rizikové skupiny hrozí, že se mohou během krátkých šesti měsíců propadnout až na takovou úroveň, že začnou být závislí na státní podpoře a sociálních dávkách. Téměř 30 000 z nich se tak dostává do zmiňované ‚spirály snižující se životní úrovně‘. Důvodem je minimum volnějších pracovních úvazků, vyšší náklady na život a bydlení. Taková situace vede k nulové možnosti ušetřit jakékoliv finance a v případě krizové situace a nečekaných výdajů se samoživitel dostává do silného psychického náporu a následné izolace.“

Finanční nároky na výchovu dítěte se zvyšují, stejně tak rostou náklady na chod domácnosti. S přibržděním růstu ekonomiky je navíc možné očekávat další negativní dopady. Tisíce domácností se během pár měsíců dostat do pásma chudoby.

„Pro rodiče samoživitele bývá kritickým obdobím jakékoli zvýšení finančních nároků dítěte. Nebavíme se pouze o platbě zájmových kroužků nebo mimoškolních aktivitách, ale také o nevyhnutelných nákladech, jako je třeba nástup do základní nebo střední školy či nárocích, které s sebou nese například zdravotní stav dítěte. Průměrná výše povinného výživného přitom často nepokryje ani základní náklady,“ dodává Novotná.

Ženy jsou mnohem více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením než muži. V České republice jsou pro zajištění životního standardu rodiny s dětmi nutné dva příjmy, proto se osamělý rodič s dětmi zákonitě ocitá z finančního hlediska v nevýhodě. Až z 87 % jsou samoživitelkami právě ženy a téměř 60 % z nich má zaměstnání, anebo jinou formu přivýdělku.  Za chudobou pracujících matek samoživitelek nejčastěji stojí již zmíněná složitá situace a špatné pracovní možnosti.

„O snižující se životní úroveň samozřejmě nestojí žádný rodič samoživitel. A prevence je ze strany státu téměř nulová,“ říká Iveta Novotná a dodává: „Stát by měl pomáhat nejen těm nejchudším, ale i těm rodičům samoživitelům, kteří se snaží bojovat, pracovat a udržet si úroveň tak vysokou, jak jen to jde a je v jejich možnostech.“

 Jaké kroky navrhuje asistenční program VašeVýživné.cz?

  • Pružná pracovní doba a státní podpora atypických úvazků pro rodiče samoživitele.
  • Jistota předškolního zařízení již od 2let věku dítěte.
  • Možnost dát dítě do školky i v období prázdnin.
  • Podpora zaměstnanosti pro samoživitele (zkrácené úvazky, pružná pracovní doba).
  • Výhody a benefity ze strany pojišťoven (plně nebo částečně hrazené kroužky, tábory…).
  • Proplácení obědů, doučování, školních pomůcek, škol v přírodě, kroužků pro nízkopříjmové rodiny.

Program VašeVýživné.cz představuje příručku pro samoživitele

Asociace neúplných rodin a program VašeVýživné.cz představuje první ucelenou příručku pro samoživitele a jejich nejbližší. Tímto krokem chce Asociace podat pomocnou ruku všem rodičům, kteří ji potřebují a potýkají se s neplacením výživného a dalšími stinnými stránkami, které s touto problematikou souvisejí. Příručka čerpá ze zkušeností programu VašeVýživné.cz a příběhů klientů, kteří se na něj obrátili a jejichž aktuální počet je celkem 30 337. A právě z jejich potřeb vychází.

V Česku žije 500 tisíc dětí v neúplných rodinách, z toho 38,5 % řeší problém toho, že jim jeden z rodičů neplatí výživné. Chronických neplatičů je pak v republice 7-10 %. Průměrný dluh na výživném se pohybuje okolo sta tisíc, přičemž celkové dluhy činí 10 miliard korun.

Program VašeVýživné.cz si je vědom toho, že se jedná o problém, který potřebuje jasné řešení. Rodiče samoživitelé čekají na pomoc, a to nejen z důvodu patové situace, do níž se kvůli neplacení výživného dostávají.

Nová příručka, kterou Asociace právě představuje, má za cíl posílit informovanost tématu samoživitelství, je pomocnou rukou a nástrojem zodpovídající otázky týkajících se rodičovství, financí, výživného, psychologické pomoci nebo dalších lidsko-právních problémů této sociální skupiny.

Ředitelka programu VašeVýživné.cz Mgr. Iveta Novotná považuje vznik takové publikace za nesmírně důležitou v pomoci všem samoživitelům. „Tato příručka by měla být tím, o co se budou moci rodiče samoživitelé opřít. Dnes a denně se setkáváme s maminkami nebo tatínky, kteří bojují za své děti a snaží se dobrat svých práv i neuhrazených alimentů. Příběhy našich klientů jsou tou hlavní inspirací a důvodem, proč brožura vznikla,“ říká Novotná.

Příručka pro samoživitele vznikla za podpory a spolupráce Evropského sociálního fondu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Je souhrnem nejen základních otázek a odpovědí týkajících se financí, práce na mateřské, právních rad a mnoha dalšího. Tvoří prostor komunikace a upozorňuje na celkovou problematiku samoživitelství. Kromě těchto základních faktů, je také příručka jedinečná tím, že se podrobně zabývá stinnými stránkami samoživitelství, jako jsou deprese, domácí násilí, sebeobviňování nebo například spirálou snižující se životní úrovně.

Příručka bude pravidelně aktualizována a volně ke stažení na stránkách VašeVýživné.cz.