AGdata

Za přemnožení hrabošů i jiných škůdců může také špatná detekce. S mapováním přitom mohou pomoci satelity

Letošní hrabošová kalamita mimo jiné poukazuje na zajímavou skutečnost. V českém zemědělství se stále nedostatečně využívají moderní technologie – a to včetně prevence přemnožení škůdců. Největší dodavatel digitalizačních systémů pro české zemědělství Agdata upozorňuje, že v některých lokalitách se dalo kalamitě předejít – chyběl však monitoring, který by na přítomnost hraboše včas upozornil. Senzory nebo satelitní sledování pozemků jsou přitom běžně dostupnou službou.

Škody, které hraboši zatím způsobili, mohou jít do miliard. Hraboši likvidují v podstatě všechny plodiny, od obilí po brambory a cukrovou řepu, nebezpeční jsou však také pro ovocné stromy nebo vinnou révu. Ve spojitosti s extrémním suchem se mohou v některých oblastech zásadněji podepsat na trendu klesající úrody, která je pro Česko v posledních letech typická.

Problém s výskytem hrabošů tkví mimo jiné v obtížné detekci. Do určité velikosti hraboší kolonie jsou totiž takřka nezjistitelní. Počet jedinců v kolonii se přitom může během jediného měsíce asi zpětinásobit, takže ve chvíli, kdy se objeví první výraznější známky přítomnosti, bývá již většinou pozdě.

Zásadním pomocníkem pro včasnou detekci hrabošů je pravidelný monitoring pozemků. Jenže na ten kvůli chybějící lidské síle v zemědělství nezbývá čas. Stále více zemědělců si proto vypomáhá dostupnými technologiemi a celá řada z nich začíná využívat pravidelné satelitní mapování. To umožní identifikovat škůdce takřka ihned, navíc i tam, kde by při běžných obchůzkách unikli zakrytí vegetací pozornosti.

Pokud zemědělec využívá naši digitální platformu, má možnost pravidelného satelitního screeningu svých pozemků. V závislosti na počasí získá zhruba každých pět dnů snímek, který zachytí aktuální podobu vegetačního cyklu. Na základě toho může jednoduše posuzovat zdravotní stav a kvalitu porostu, uvádí Lukáš Musil, zemědělský konzultant společnosti Agdata. Z dat tak jednoduše vyčte, která část pozemku může být napadena hraboši, a situaci pak může řešit okamžitě, dřívnež dojde k jejich populační explozi.

Podle Musila je pouze otázkou času, kdy se automatizovaný monitoring škůdců pomocí senzorických dat a satelitních snímků stane standardem. Provoz služby si na sebe již dnes hravě vydělá prevencí škod a tlak na její zavádění vytváří také zmiňovaný nedostatek pracovníků.

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Večeřou v roce 2016. Společnost Agdata v současné době pomocí svých senzorů hlídá, vyhodnocuje a spravuje přes 650 000 hektarů zemědělské půdy. Využívá ji skoro 1500 zemědělských podniků a farmářů. Během tří let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. V roce 2018 získala společnost investici od fondu Pale Fire Capital.

agdata_satelitni_monitoring ag_data_meteo ag_data_system

 

KOMENTÁŘ: Zemědělci, digitální premianti? Zatím ne

Komentář Lukáše Musila v reakci na průzkum, realizovaný Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (http://amsp.cz/zemedelci-jsou-v-digitalizaci-dale-nez-prumysl/)

15% na spotřebě paliva, 8% na investicích do osiv a sadby, až 100% redukce ztrát. Agenda a výkaznictví snížené na 10 % – 15 % původního času. Takové jsou plody digitalizace českého zemědělství, která je podle průzkumu Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR na vzestupu a může být vzorem pro zbytek průmyslu. Má to jednu potíž – není to tak úplně pravda. I přes velké investice do nových technologií zůstává průměrný český zemědělec v jejich skutečném využívání daleko za světovou špičkou. Přitom stačí málo – chtít tento přístup změnit, třeba i na základě větší orientace státu na tuto problematiku. Jinak přinese digitalizace úspory a růst jen malé části hospodářů.

Neznamená to, že by moderní technologie v českém zemědělství chyběly. Je to dáno historicky, Češi byli vždy v agrárním výzkumu a vývoji na světové špičce, díky dotační politice pak mohli nakoupit celou řadu moderních nástrojů. Na polích se tak setkáváme s traktory vybavenými palubními počítači, sledujeme pozvolný nástup robotizace a automatizace. Jen v Česku se takto investovaly jednotky miliard. Jenže stále chybí to podstatné – digitální myšlení, a tím pádem schopnost tuto investici zhodnotit.

Aby se obor mohl považovat za digitalizovaný, musí splnit několik podmínek. V první řadě je třeba, aby ve svých procesech produkoval data v digitální podobě. V druhé, aby je dokázal vyhodnocovat a vzájemně korelovat. Třetí, aby se s nimi dalo pracovat z jednoho centrálního místa – tedy aby existovala univerzální digitální infrastruktura, kam pomocí jednoduchého API připojíte v podstatě cokoli. Čtvrtý bod je nejsložitější. Vyžaduje schopnost chápat zásadní roli digitalizace, rozšiřovat celý digitální ekosystém a rozhodovat se právě na základě datové orientace.

Jen pro představu, jaké plody dokáže digitalizace přinést. Agdata jakožto největší český nástroj, spravující 650 000 hektarů, zemědělcům v průměru šetří asi 50 % člověkohodin měsíčně. U malých farem to může znamenat jednu mzdu, u velkých klidně desítku mezd. Zvyšují efektivitu – 8 % na spotřebě paliva, 15 % na ostatních investicích. A zrychlují agendu, v případě dobrého nastavení na neuvěřitelných 10 % – 15 % původního času. Není tedy nadsazené říci, že plná digitalizace českého zemědělství, která je dnes i díky rozšíření bezdrátových sítí pro komunikaci strojů a hardware technicky dosažitelná, by každý rok šetřila stovky milionů korun. O dopadu na krajinu ani nemluvě.

Výzkum říká, že moderní technologie využívají 4/5 zemědělců. Za ty s digitálním smýšlením se jich však mohou označit pouhé jednotky procent. Není však třeba být pesimističtí. Digitalizace českého zemědělství rozhodně postupuje a tempo se bude zrychlovat. Hlavním hybatelem však nebude pozitivní motivace, ale ta již zmíněná negativní. Nedostatek pracovní síly, stoupající administrativní zátěž či klimatická změna, která má na zemědělství větší dopad než na jiné obory. Ti, kteří tyto výzvy začnou včasně řešit za pomoci digitálních nástrojů, mají velkou šanci ztlumit jejich zásadní dopad, a tím se pohnout výrazně kupředu. Ostatní budou muset počkat do doby, kdy tyto podmínky udělají z digitalizace nutnost, nikoli možnost.

Agdata investuje do PR aktivit, digitalizaci zemědělství vidí jako nutnost

Agdata, největší český agrotech startup, zabývající se kompletní digitalizací zemědělských aktivit, posiluje svoje PR aktivity. Nově se chce ve své komunikaci zaměřit na mnohem větší portfolio klientů a posunout vnímání značky na úroveň poskytovatele komplexního softwarového a hardwarového ekosystému. S komunikací směrem k médiím, potenciálním klientům, ale také oborovým organizacím či univerzitám mu pomůže tým FYI Prague.

Agdata nabízí komplexní cloudový systém pro řízení zemědělských podniků, farem, vinic nebo sadů, který je možné ovládat jak z administrativního zázemí, tak přímo z terénu. Z jediného místa umožňuje spravovat data z národních zemědělských registrů, meteorologická měření pro zpřesnění agrotechnických rozhodnutí, predikci škůdců, senzorická data, jako jsou třeba informace o vlhkosti půdy, úrovni hnojení s telematickými daty nejen z GPS modulů, které zaznamenávají například pohyb zemědělských strojů. Systém dokáže data analyzovat a porovnávat s výrobními plány, generovat podklady pro pěstební plány, ale také je využít pro kompletní a automatizovaný reporting vyžadovaný nejen státem, ale také jednotlivými dotačními programy.

„Digitalizace farem a zemědělských podniků je nevyhnutelná. Možnost sběru dat pomocí senzorů a jejich vyhodnocování se v následujících letech stane nikoli možností, jako spíše nutností. Již nyní vidíme, jak se kvůli nedostatku pracovní síly, nárůstu administrativní agendy i vlivem klimatických změn rozevírají nůžky mezi farmáři, kteří mají datově orientované zemědělství, a těmi, kteří fungují konvenčně,“ zmiňuje Jiří Musil, CEO Agdata. „Zemědělci zároveň dlouhodobě nedůvěřují datovým platformám, leckdy oprávněně. A právě toto smýšlení nyní chceme změnit.“

Agdata se proto chce více zapojit do diskuze o budoucnosti českého zemědělství.

„Agdata v současné době pomocí svých senzorů hlídá, vyhodnocuje a spravuje přes 650 000 hektarů zemědělské půdy. Využívá nás skoro 1500 zemědělských podniků a farmářů. Máme jednu z největších datových platforem v republice a dostatečně velký vzorek na to, abychom dokázali monitorovat všechny problémy a výzvy, které se zemědělců týkají. Máme jasnou představu a celou řadu příkladů dobré praxe, jak dokáže technologie zlepšovat zemědělskou i živočišnou výrobu. Toto know-how jsme ochotni sdílet, abychom přispěli k vybudování lepšího prostředí pro české zemědělce,“ zakončuje Musil.

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Večeřou v roce 2016. Během tří let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. V roce 2018 získala společnost investici od fondu Pale Fire Capital.

ag_data_GPS ag_data_meteo ag_data_seč ag_data_senzor ag_data_system