AGdata

Počasí v roce 2020: Stálé oteplování, nadprůměrné srážky i nebezpečný vítr

Náhlé změny a zároveň pokračující trendy. Takový byl rok 2020 z hlediska klimatických podmínek podle odborníků ze zemědělského startupu Agdata, lídra v oblasti digitalizace zemědělství. Farmáři se letos museli potýkat s přívalovými dešti, nárazovým větrem a rovněž s pokračujícím oteplováním vzduchu. Rekordní období sucha sice částečně skončilo, ale teplota vzduchu se konstantně zvyšuje. K přívalovým dešťům se letos stále více přidávaly silné poryvy větru, které na některých místech dosahovaly takřka stokilometrové rychlosti. 

Oproti minulým rokům se letos oteplilo o zhruba 1,5 stupňů Celsia oproti dlouhodobému průměru mezi lety 1961 až 2020. Rok 2020 je tak z hlediska průměrné teploty vzduchu na hranici první desítky nejteplejších let. „Na první pohled se zdá, že letošek byl chladný, ale zdání klame. Je to zejména proto, že předcházející dva roky byly extrémně horké a suché. Rok 2020 byl sice o něco chladnější než ty předcházející dva, ale vzduch se neustále otepluje, byť ne v takovém rozsahu,“ přibližuje Lukáš Musil, akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství a zároveň obchodní ředitel Agdata. Tři čtvrtiny roku byly teplotně nadprůměrné, období mezi květnem až červencem bylo o 1 až 2 stupně pod dlouhodobým průměrem. Především díky dešťům.

„Pro letošní rok bylo charakteristické teplo a přívalové deště. Díky nim se podařilo zachránit přírodu od sucha, ale nese to s sebou jeden problém, se kterým se potýkat neumíme, a sice zadržování vody v krajině. Kvůli vypařování a rychlému odtoku se srážky dostanou pod povrch do zhruba 40 centimetrů, ale hlouběji často ne. I tak letošek vybočoval z řady let 2015 až 2019. Vyloženě deštivý přelom jara a léta přinesl v červnu v průměru více než 15 centimetrů srážek po celé zemi,“ uvádí Lukáš Musil.

Přívalové deště se podepsaly i na kvalitě úrody. Podzimní deště neprospěly sklizni, což vysvětluje Musil následovně: „Letošní úroda byla poněkud zvláštní. Sice se částečně zlevnily ceny tuzemských potravin, protože je tolik neohrožovalo sucho, ale farmáři museli vynaložit daleko více prostředků na ošetření plodin, neboť přípravky byly neustále smývány deštěm, a zároveň je sklizeň stála více sil. V období konce září a října vydatně pršelo a nebylo snadné se s těžkou technikou dostat do všech míst na poli. Proto například desetina brambor musela zůstat ladem. I přes veškeré úsilí farmářů a brigádníků nebylo zkrátka možné vše sklidit. Letošní sezona nám tak ukázala, že je zde stále prostor pro lepší agrotechnická či biotechnická opatření, která by pomohla lépe zadržet vodu v půdě. V dalších letech bude pro české zemědělství klíčové, aby se s tímto problémem co nejlépe vypořádalo.”

V letošním roce v Česku zatím napršelo 735 milimetrů srážek, což je nejvíce za posledních 10 let. Naposledy v roce 2010 napršelo o zhruba 120 mm více. Například ve srovnání s vyloženě suchým rokem 2018 napršelo o více než třetinu. Kvůli neustále se zvyšující průměrné teplotě se však stále více vody vypařuje a pro vládu je úkolem pro další roky, aby se tak nedělo. Zabránit by tomu částečně mělo lednové zastropování polností na maximálně 30 hektarů. Plochy rozdělené travními porosty nebo mezemi částečně zadržení vody v krajině pomůžou.

Jedním z málo diskutovaných fenoménů počasí letošního roku je vítr a jeho nárazy. Farmáři se letos museli potýkat se silnými poryvy spojenými často s krupobitím, které měly za následek tisíce pojistných událostí. Namátkou se dá zmínit orkán Sabine, který se zkraje roku prohnal Českem. Nárazy větru i v nížinách dosahovaly sta kilometrů v hodině. Opakovaně však náhlé poryvy překračovaly hranici 20 metrů za sekundu. Nad tuto hodnotu hovoříme o vichřicích.

„Největší poryv jsme zaznamenali při bouři Sabine u Chlumci u Dačic, kde vítr dosahoval rychlosti 95 kilometrů za hodinu. Nárazy větru mohou vadit především farmářům, kteří mají lesy. Rovněž se stává, že vítr může zničit střechy stodol nebo jiných budov, které nejsou zabezpečené. Tento trend se v příštích letech podle našich informací nezmění a přítomnost senzoriky bude pro farmáře zásadní. Díky ní budou mít ihned informaci o tom, že se blíží silný vítr, a budou se moci připravit. Orkány typu Sabine nebo vichřice typu Victoria nás čekají i příští rok. Zjednodušeně se dá říct, že rok 2020 nám částečně poodkryl počasí pro další desetiletí – tedy neustálé oteplování a náhlé výkyvy v úhrnu srážek či rychlosti větru,“ uzavírá Lukáš Musil.

Hyperlokální meteostanice samy pošlou komunální služby sypat konkrétní ulice. Agdata City zefektivní boj proti náledí

Výrazně snížit riziko úrazu a zredukovat počet autonehod vinou náledí či snížené viditelnosti. To je cíl startupu Agdata, respektive jeho služby pro města a obce Agdata City. Ta k monitoringu prachových částic připravila na zimu další novinky. Mezi ně patří i včasná komunikace s technickými službami a zefektivnění posypu či výjezdů sypacích vozů pomocí automaticky předaných dat z hyperlokalních obecních meteostanic či telematických čidel přímo na vozech.

Agdata City je prvním projektem svého typu v Česku, který díky budované hyperlokální sítí meteostanic – tedy velkého množství senzorů, které vyhodnocují podmínky přímo v místě svého osazení s přesností na desítky metrů – zvládne pokrýt konkrétní oblast v dané obci či městě.


„Naše meteostanice kromě senzorů prašnosti monitorují rovněž vlhkost a teplotu vzduchu, úhrn srážek nebo například sílu a směr větru. Samospráva si může sama určit, které lokality osadí senzory. Ty pak předají automaticky aktuální informace o klimatických podmínkách například technickým službám, které mohou včas zahájit posyp silnic či chodníku. Díky tomu by nemělo docházet k tomu, že důležité úseky komunikací nebudou protažené či posypané. Stejné informace mohou být v případě potřeby šířeny i mezi obyvatelstvo a občané budou mít zprávy o tom, kde je zrovna náledí a kde si mají dát pozor. V reálném čase a s přesností na čtvrť nebo dokonce ulici,“ vysvětluje Jiří Musil, zakladatel a výkonný ředitel Agdata City.

Více informací a méně vynaložených financí

Jednou z dalších výhod hyperlokálních sítí meteostanic jsou i nezanedbatelné úspory. Vzhledem k ojedinělému propojení meteorologické senzoriky systému Agdata City města dokáží chytře a efektivně využít své zdroje a směřovat je tam, kde jsou aktuálně potřebné. Podle propočtů tvůrců projektu by se mělo ve standardních situacích ušetřit až 70 % nákladů na zimní údržbu. A to i díky využití telematických senzorů z ekosystému Agdata City, které mohou hlídat trasy posypových vozů, vypočítat nejefektivnější cesty, a tím šetřit i spotřebu pohonných hmot.

Technické služby mohou také pružněji reagovat na nenadálé změny v počasí, neboť systém Agdata City sleduje aktuální hodnoty nepřetržitě a předává je řídicímu středisku dané samosprávy. Pokud se tedy přiblíží kritické hodnotě, může obec okamžitě přijmout potřebná opatření, jako je aktivace výstražných značek, zaslání varování řidičům nebo zajištění posypu, což rapidně sníží riziko například autonehod. Právě nepřizpůsobení jízdy stavu vozovky je podle statistik Policie ČR 5. nejčastějším důvodem nehod v Česku.

Z Moravy a Slezska také do Čech

Projekt Agdata City byl v průběhu roku pilotně testován v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Starostové zapojených obcí si pochvalují především informace o kvalitě ovzduší, díky které například ředitelé mateřských škol vědí, kdy je vhodné vzít děti ven a kdy je lepší zůstat uvnitř. Balíček informací o venkovních podmínkách zase napomůže občanům, kteří by si například nedávali pozor a na namrzlém chodníku si přivodili nepříjemný úraz. Díky připravovanému propojení s platformou Mobilní Rozhlas budou mít české samosprávy šanci udělat další krok k modernějšímu informování obyvatelstva a lepším podmínkám pro žití v daném městě či obci. „Pilotní testování proběhlo nad očekávání dobře. I proto se chceme v příštím roce rozrůst více do Čech, kde například v horských oblastech mohou informace o hyperlokálních klimatických podmínkách značně pomoci,“ dodává Musil.

Online vzdělávání a webináře o digitálním farmaření. Zemědělci se připravují na nedostatek pracovních sil

Koronavirová epidemie nutí české zemědělce zapojovat stále více moderní technologie. Farmáři se vzdělávají pomocí online seminářů neboli webinářů, které jim zprostředkovává český agrotech startup Agdata, lídr v oblasti precizního zemědělství. Dochází tak k málo vídanému jevu, kdy konzervativní sektor zemědělství přechází formou online učení na nová řešení. Zemědělcům digitalizace v současné době pomáhá především s náhradou pracovních sil, kterých je v oboru stále nedostatek.

Stárnoucí populace zemědělců a nedostatek mladých. To nejsou optimální výchozí podmínky pro přechod do digitální éry a následování trendů v IoT. Avšak podle slov Jiřího Musila, CEO Agdata, je opak pravdou. „V minulém týdnu jsme spustili webináře pro naše stávající klienty i pro ostatní zemědělce, kteří se chtějí vzdělávat v oboru. Z počátku jsme mysleli, že budeme mít maximálně jednoho farmáře denně, ale velký zájem překonal naše očekávání a v současné době nabízíme celkem čtyři termíny denně, které jsou vždy obsazené a často probíhá v jeden čas několik paralelních webinářů. První dny po otevření registrací jsme registrovali několik desítek zájemců,“ vysvětluje Musil.

Online semináře slouží především k získání odborných znalostí a zdokonalení práce s telematikou nebo se věnují využití senzoriky na vlastní polnosti. Zemědělci si tak aktivně dohledávají informace a učí se, jak aplikovat moderní technologie a využívat je, aby jim nahradily chybějící pracovní sílu. S tím souvisí i aktuální nedostatek sezónních pracovníků především ze zahraničí. Vzhledem k současným nařízením vlády není možné, aby brigádníci přijeli a pomohli s výsadbou a sklizní prvních plodin, jako je cibule či kapusta. Proto farmáři vyhledávají všechny možné způsoby, jak co nejvíce úkonů zefektivnit, aby se mohli věnovat práci na poli.

Podle dat společnosti Agdata současná situace zasáhne zhruba 1000 velkých farem, kterým bude chybět až třetina sezónních pracovníků. Pokud se situace nezmění, tak v prvních letních měsících při sklizni lesních plodů či raných brambor budou chybět jednotky tisíců pracovníků, kteří by jinak pomáhali se sklizní. I proto český startup eviduje zvýšenou poptávku po výuce digitalizace jako takové.

Vzhledem k současné náročné situaci jsme se rozhodli, že naše semináře budou zdarma. Uvědomujeme si, že je nutné si v krizi vypomoci a chceme jít příkladem. V minulosti jsme pořádali živé semináře pro zemědělce, naposled v Jihlavě. Ale vzhledem k omezenému pohybu a nutnosti jednat hned jsme se rozhodli, že budeme farmáře vzdělávat online. Plánujeme webináře využívat i po zklidnění situace. Zatím máme pouze pozitivní ohlasy a jsme rádi, že se zemědělcům tato forma komunikace líbí,“ uzavírá Jiří Musil.

K webináři je možné se přihlásit na webu agdata.cz/webinar. Společnost Agdata v současné době operuje na více než 20 % české půdy a její nástroje využívá více než 1700 aktivních zemědělců, což je zhruba 10 % všech, které zemědělství živí nebo jej mají jako primární zdroj příjmů.

Zemědělci bojují s dopady koronaviru. Pomoci jim může digitalizace

Zoufalý nedostatek pracovních sil v zemědělství ohrožuje letošní rostlinnou i živočišnou výrobu. Uzavření hranic kvůli epidemii koronaviru způsobilo mimo jiné i to, že brigádníci ze zahraničí nebudou moci českým farmářům pomoci s manuálními pracemi na polích či v lese. Omezený pohyb domácího obyvatelstva a strach z nakažení zákeřnou nemocí ochromil i tuzemské pracovníky, kteří často obsluhují složité stroje. Farmáři mají však pomoc právě v technologiích. Klíčem k minimalizování škod může být digitalizace vlastních polností.

Rostlinná výroba je v ohrožení již nyní. Absence pracovních sil může mít neblahé důsledky například při sklizni chřestu, která se blíží nebo při zakládání úrody zeleniny. Farmáři se rovněž potýkají s všudypřítomnou administrativou a proměnlivými klimatickými podmínkami. Živočišnou výrobu negativně ovlivnilo omezení tzv. prodejů ze dvora nebo zavření restaurací, které jsou častým odběratelem surovin z místních chovů a jatek. Pro zemědělce je tak klíčové najít vhodný systém, který by jim co nejvíce ulehčil práci a plánování, aby mohli vrhnout zbylé síly na samotnou práci v terénu.

Řešením může být digitalizace. Farmářům pomáhá při zaznamenávání polní práce, s intuitivním plánováním plodin, při sledování pohybu hospodářských zvířat nebo s hlídáním stavu skladů. To je jen několik úkonů, kterými digitalizovaná farma zvládne farmáři ulehčit práci. V současné době je již několik tisíc zemědělců, které chytré systémy využívají a stále další se přidávají, ačkoli stále chybí jednotná vládní politika, která by digitalizaci více prosazovala.

Mezi zemědělci cítíme sílící obavy. Narozdíl od průmyslových podniků však nemohou utlumit výrobu, zasít musí ve správný čas. Rovněž i oni jsou vzhledem k absenci pracovních sil nuceni improvizovat, aby vše zvládli. Obrací se na nás velké množství farmářů, kteří zjišťuji, jakými našimi produkty by mohli zefektivnit svoji práci a nahradit nedostatek lidi. Snažíme se jim vysvětlit, že je nejvyšší čas digitalizovat, aby si ulehčili práci v kanceláři a měli víc času na poli a po ruce měli co nejpřesnější data o klimatických podmínkách či o pojezdech mechaniky,“ uvádí Lukáš Musil, obchodní ředitel společnosti Agdata a zároveň akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství.

České zemědělství má pro digitalizaci dobré podmínky. Celá země je pokryta kvalitním IoT signálem sítí a dodavatelé systémů mají mnohaleté know-how, které v rámci Evropské unie řadí Česko na úplnou špičku. Společnost Agdata v současné době operuje zhruba na 20 % české půdy a její nástroje využívá více než 1700 aktivních zemědělců, což je zhruba 10 % všech, kteří mají zemědělství jako svou obživu. „Doufáme, že se co nejvíce farmářům povede minimalizovat ztráty a letošní úroda nakonec dopadne navzdory katastrofickým scénářům dobře. Jsme připraveni jim co nejvíce pomoci,“ uzavírá Musil.

Může digitalizace zemědělství ochránit zemědělce od klimatických změn?

Naše příroda prochází změnami. Můžeme debatovat o tom, jaký vliv na to máme my lidé, ale musíme se smířit s tím, že určité obměny krajiny se zkrátka dějí. Neumíme sice změřit, jaké dopady budou mít klimatické proměny na půdu našich zemědělců, ale nějaké již pociťujeme, obzvlášť když si v obchodě připlácíme stále více za zeleninu či mléčné výrobky. Zemědělce z toho nemůžeme vinit. Oni pouze reagují na to, jak se mění jejich pole a co po nich požaduje česká i evropská legislativa. Ta je jedním z viníků současného stavu českého zemědělství. Zemědělci musí neustále vyhovovat novým vyhláškám a přirozeně pak nemají čas na svou práci. Souvisejícím problémem je i výrazný nedostatek lidí v oboru, takže se dostáváme do situace, kdy zemědělci musí plnit různé byrokratické požadavky, a poté jim už nezbývá čas na samotnou práci na poli. Důsledkem toho je fyzické i psychické přetížení. Jak z této bludné spirály ven?

Jedním z nástrojů, jak si ulehčit práci, je digitalizace zemědělství. Český zemědělec má mnoho možností, jak svá pole či louky modernizovat, aby měl s jejich správou a administrativou méně práce, ale bohužel je nevyužívá, a tak v evropském měřítku stále zaostává. V současné době se stát začíná o digitalizaci zajímat, a dokonce vznikají skvělé akademické projekty na České zemědělské univerzitě jako „Chytrá krajina“, ale je důležité, aby důsledně začali digitalizovat sami zemědělci a nebáli se novinek, které jim mohou značně ulehčit práci, šetřit peníze a hlavně čas.

České republice stále chybí souvislá vládní strategie, která by zemědělce dostatečně vzdělávala a zároveň je k využití digitálních technologií pobízela například formou dotační politiky. Aktuálně registrujeme důležitá regulatorní opatření na zadržování vody v krajině. Někdo může namítnout, že to je málo a vláda by měla dělat více, ale chápejme to spíše jako první krok ministerstva zemědělství a životního prostředí k tomu, že čeští zemědělci budou mít konečně ucelené a akceschopné vedení. Chytrá dotační politika by mohla změnit současnou situaci, kdy jsou zemědělci odkázáni na složité mechanismy EU, na které kapacitně sami nestačí a v lepším případě si musí najímat drahé externí agentury.

Přitom situace nevypadá tak špatně, jak by se mohlo zdát. Česká republika má ideální podmínky pro to, aby plně digitalizovala půdu určenou pro zemědělství a mohla by se stát digitálním premiantem v celé Evropské unii, což by tuzemským zemědělcům jistě pomohlo. A opravdu stačí jen málo. Přesvědčit zemědělce, aby moderním technologiím dali zelenou, a zároveň pokračovat v kontinuální politice státu, který by farmářům poskytnul dostatečný informační servis a pomohl jim vhodně zvolenou dotační politikou. Potřebné sondy či meteostanice jsou již dnes k dostání a samotná instalace není nijak zvlášť náročná.

 

Pomoc na poli i s daňovým přiznáním – farmáři díky digitalizaci zefektivňují administrativní práci

Digitalizace zemědělství přináší kromě pomocí v terénu i důležitou úlevu při nutné administrativě. Zemědělci se každý rok musí potýkat s vyměřováním svých pozemků, ať už se jedná o vlastníky, uživatele či pachtýře. Český lídr v oblasti argotech startup Agdata proto přináší novinky, které farmářům zjednoduší byrokracii a budou mít víc času na práci na poli.

Datum 31. ledna je pro zemědělce vlastnící pozemek důležitým dnem, protože do tohoto termínu musí podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí podat daňové přiznání za rok 2019. Ti, kteří své pozemky digitalizují, mají před ostatními náskok. Díky chytrému systému pro správu polností, který je zakomponován do platformy Agdata, mohou z pohodlí mobilního telefonu či počítače jednoduše své pozemky administrativně spravovat, což jim řádově šetří desítky hodin jinak namáhavé a zdlouhavé práce. Evidence půdy je podle dat startupu Agdata nepostradatelnou součástí práce pro všechny zemědělce, kteří hospodaří na pozemku větším než 250 hektarů. Těch je několik tisíc. Avšak i ostatní zemědělci potřebují s vymezením pozemku pomoci.

„Při debatách s farmáři jsme zjistili, že je trápí především složité mapování pozemků a náročné řešení s katastrálním úřadem. Proto jsme do našeho systému správy pozemku zapojili LPIS a KN mapy. S těmi může farmář jednoduše pracovat. K tomu jsou přidané vektorové kresby, které získáváme z GPS. Mapy se mohou vzájemně překrývat, takže zemědělec má vždy přehled o tom, jak přesně jeho pozemek vypadá, kde končí a tím pádem ho může s pomocí našeho chytrého systému snadno vyměřit,“ uvádí Lukáš Musil, obchodní ředitel společnosti Agdata a zároveň akreditovaný konzultant ministerstva zemědělství.

Správa daňových přiznání a evidence pozemků je součástí ekosystému Agdata, který je určen pro malé i velké podniky. Aplikace pomáhá generovat podklady pro tvorbu daňového přiznání, jehož vyplnění je poté otázkou několika kliknutí a nezabere více než pár minut. Zemědělci díky zapojení moderních technologií mají lepší přehled o svém pozemku a mohou se efektivněji věnovat své práci. Podle údajů platformy Agdata se efektivita zapojených zemědělců zlepšila více než pětinásobně, což vzhledem k výkyvům počasí a častému suchu dokazuje nutnost využívání moderních technologií v současném zemědělství. V současné době je do ekosystému Agdata zapojeno přes 1700 farmářů a další neustále přibývají. Díky tomu operují již na 20 % české půdy.

Agdata operují již na 20 % české zemědělské půdy. Farmáře do digitalizace tlačí legislativa i klima

 

České zemědělství se nepřestává pod tlakem legislativy, klimatických změn a hledání úspor digitalizovat, z moderních technologií se stává nový nutný standard. Dokládají to čísla agrotech startupu Agdata, největší české společnosti, která se digitalizací farem a implementací chytrých senzorů zabývá. Na konci roku 2019 její nástroje poprvé využívalo ji více než 1700 farmářů, což je asi 10 % ze všech, kteří mají zemědělství jako svou obživu. Celkem tito farmáři obdělávají pětinu zemědělské půdy v Česku. Podle představitelů Agdata by přesto mělo být tempo digitalizace rychlejší.

 

Počet farmářů, využívajících nástroje společnosti Agdata stoupl v roce 2019 o více než desetinu. Digitální nástroje a periferie se nově objevily jak na polnostech malých farem, tak velkopodniků, stále větší zájem o ně mají také sadaři a vinaři, pronikají i do živočišné výroby. Výrazně také narostl počet plně digitalizovaných farem – tedy těch, které využívají digitální software i IoT hardware jako běžnou součást svého hospodářství. Zastoupeny jsou sice v jednotkách procent případů, meziročně jejich počet však stoupl na zhruba dvojnásobek.

V současné době Agdata provozují několik tisíc senzorů a IoT zařízení. Nejpoptávanějším produktem se staly chytré meteostanice, které poskytují v reálném čase hyperlokální předpověď počasí a slouží tak jako odpověď na nevyzpytatelné povětrnostní podmínky. Na druhém místě se nachází inteligentní GPS navigace, umožňující mít přehled o pojezdech mechanizace a detailně plánovat jízdy zemědělské techniky, čímž mohou přinést úspory v čase stráveném na poli i spotřebě paliva. Třetí nejpoptávanější jsou senzory na kontrolu úrody, které se staly novým standardem při ochraně plodin před novými druhy škůdců.

„Zemědělci stojí před největšími výzvami v novodobé historii. Musí se potýkat s klimatickou změnou a výkyvy v počasí, které ovlivňují úrodu v podstatě všech pěstovaných plodin a přináší nová rizika v podobě škůdců. Zároveň jsou vystaveni novým tlakům v podobě regulatorních nařízení, které upravují způsob, jak nakládat s výsadbou. Digitalizace se proto musí stát novým standardem, dostáváme se do bodu, kdy se bez ní neobejde žádná farma,“ zmiňuje Jiří Musil, výkonný ředitel Agdata. Zároveň uvádí, že tempo digitalizace by mělo být s ohledem na okolnosti ještě rychlejší.

Čeští zemědělci přitom mají pro digitalizaci svých provozů ideální podmínky. Republika je pokryta kvalitním signálem IoT sítí, dodavatelé řešení mají mnohaleté know-how a digitalizaci farem je nakloněn i stát. Technologie zároveň zlevňují a zlepšuje se jejich dostupnost.

Dnes už není problém kupovat si jednotlivé komponenty v e-shopu a instalovat si je svépomocí. Zemědělci tak mají možnost budovat a vylepšovat digitální farmy nepřetržitě. S počtem zapojených farem také rostou příklady dobré praxe. I proto předpokládáme, že tempo digitalizace bude v roce 2020 ještě rychlejší,“ dokončuje Musil.

Zemědělci kvůli nedostatečné evidenci přicházejí o dotace, těch navíc ubude i kvůli brexitu. Řešením je digitalizace

  • Česko je v čerpání zemědělských dotací o 4 % pod průměrem EU
  • Ze 31 tisíc podaných dotací jich část vypadne kvůli špatně zpracované evidenci nebo nedoložení klíčových dat, peněz ve fondech bude navíc kvůli brexitu méně
  • Přechod na digitální systémy evidence, které udělají práci za farmáře jde však pomalu – stále je využívají jen procenta farmářů, a to i přesto, že agendu spojenou s dotacemi sníží na 10–15 % původního času.

Dotace jsou jedním z nejdůležitějších příjmů pro zemědělce. Pojí se s nimi však velká administrativní zátěž a náročný proces vyplňování příslušných žádostí, která je i díky nedostatku pracovních sil často nad časové možnosti jednotlivých farmářů. SZIF sám uvádí, že jedním z nejčastějších problémů, bránících vyplacení dotace, je nedostatečná evidence a nedoložení klíčových dat. Řešením je zautomatizovat agendu v rámci digitalizace farmy a usnadnit řízení celého podniku. A přestože počet digitálních zemědělců roste, stále jsou to jen jednotky procent.

V loňském roce bylo podáno téměř 31 tisíc žádostí o dotaci a následně bylo mezi zemědělce rozděleno zhruba 32 miliard korun. Mnozí však na dotaci nedosáhnou, protože nezvládnou podat v pořádku vyplněnou žádost. Složitá administrativa si žádá lidský potenciál i velké množství času stráveného nad desítkami formulářů, které je nutné řádně vyplnit. To ostatně potvrzuje i fakt, že Česká republika patří mezi podprůměrné státy, co se týče čerpání dotací. Jen šest členských států EU čerpá dotace pomaleji. Česko čerpá v průměru o 4 % méně než zbytek Evropské unie.

Podle Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) jsou nejčastěji na vině nedostatečná evidence a nedoložení klíčových dat v podobě výměry obhospodařované půdy, množství osiva či nedostatečné prokázání objemu vlastní produkce. Problém s dokládáním povinných údajů, nutných pro českou a evropskou legislativu, tak často vede k tomu, že příslušná částka nemůže být vyplacena nebo je proces vyplácení vinou administrativy natolik zpomalen, že se nestihne zaevidovat a zemědělec o dotaci přijde. Celkový balík dotací navíc výhledově bude kvůli brexitu menší, což představuje další problém.

Podle zakladatele a obchodního ředitele společnosti Agdata Lukáše Musila, lídra v oblasti digitalizace zemědělství, je proto důležité zemědělcům pomoci chytrým systémem, který by šetřil čas i práci, protože dosavadní stav není dlouhodobě udržitelný: „Na zemědělce je kladena neúměrná zátěž, kdy se musí starat o svá pole a po práci venku sedí nad papíry, kterým často nerozumí ani vyškolený personál. Navíc nejsou zvyklí na úředničinu a neví, co mají kdy a kam dodat. Proto pokládáme za důležité jim práci ušetřit a pomoci jim s byrokracií, bez které nedosáhnou na potřebnou podporu ze strany EU,“ vysvětluje Lukáš Musil.

Pomoc by mohla přinést digitalizace dat a elektronická evidence. Příkladem může být právě aplikace společnosti Agdata, která pomáhá zemědělcům s řízením podniku a také s vedením zákonné a dotační evidence. Díky tomuto chytrému řešení získá zemědělec snadný přístup k potřebným datům a zároveň dojde k automatizaci procesů, které zvládne počítač. Tím se podstatně zkracuje celý průběh žádosti – úřad dostane zpracované všechny náležitosti napoprvé a není nutné proces schvalování nijak prodlužovat. Pravděpodobnost, že zemědělec dosáhne úspěšně na potřebnou finanční injekci, se tak výrazně zvyšuje. Musil uvádí, že v případě dobrého nastavení systému Agdata sníží agendu na neuvěřitelných 10 % – 15 % původního času.

Digitalizace farem a s ní související automatický sběr a záznam jdou však stále pomalu. Za plně digitální se dají označit zatím pouhá procenta českých farem. Tempo by se však v budoucnu mělo zrychlovat. Hlavním hybatelem by kromě stoupající administrativní zátěže mohla být také klimatická změna, která má na zemědělství větší dopad než na jiné obory. Precizní zemědělci totiž mají větší šanci ztlumit negativní dopady těchto jevů.

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Večeřou v roce 2016. Během tří let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem, spravující 650 000 hektarů půdy.  Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Zemědělcům její nástroje dokážou ušetřit asi 50 % člověkohodin měsíčně a zvyšují efektivitu farem – například 8 % na spotřebě paliva, 15 % na ostatních investicích. Agendu dokážou v případě dobrého nastavení zrychlit na neuvěřitelných 10 % – 15 % původního času. V roce 2018 získala společnost investici od fondu Pale Fire Capital.

Pro chytrou farmu do e-shopu. Digitalizace českého zemědělství opět pokročila

Na první pohled drobnost, v důsledku však jasný důkaz, že se digitalizace českého zemědělství pohybuje mílovými kroky kupředu. Agdata, největší česká společnost poskytující digitální řešení pro české farmáře, mění způsob, jakým se komponenty chytré farmy nakupují a instalují. Senzory a telematické nástroje poprvé míří do e-shopů, zemědělci si je zároveň budou moci sami instalovat do svých digitálních systémů. Digitalizaci zemědělství napomáhá jak rostoucí počet skutečně digitálních farem, tak i stále pestřejší technologické možnosti.

Zatímco doposud si zemědělci objednávali komponenty digitálních systému jako „krabicová řešení“ instalovaná specialisty, nově si své systémy budou moci měnit a doplňovat sami. Agdata tak reagují na potřeby stále větší skupiny „digitálních evangelistů“ – tedy zemědělců a farmářů, kteří již dokáží digitální možnosti využívat skutečně naplno. Jejich počet není v Česku zatím vysoký, ale rychle roste především kvůli klimatickým změnám, novým škůdcům, regulatorním požadavkům státu, ale také klesajícím cenám senzorových technologií a dobrému pokrytí IoT sítí, které zemědělci využívají ke komunikaci s terminály.

V e-shopu je nyní možné koupit polní navigace, chytré meteorologické stanice, senzory hlídající úrodu, GPS systémy, které samy poznají řidiče, připojený vlek či půdní senzory. Veškeré prodávané produkty jsou součástí ekosystému Agdata, se kterým komunikují prostřednictvím LoRa sítě. Je tedy snadné jednotlivé komponenty implementovat do stávajícího nastavení a nadále využívat systém Agdata.

Nový e-shop zároveň otevírá možnosti pro další využití digitálního systému Agdata. Jeho představitelé předpokládají, že do budoucna ho začnou mnohem více využívat nejen farmáři, vinaři nebo sadaři, ale třeba také zahrádkáři, včelaři či lesníci. Zájem by mohly mít také přímo samosprávy. Sledování precizních dat z terénu pomocí vlastních systémů se totiž stává důležité nejen pro zemědělce, ale vzhledem ke klimatickým změnám i pro odbornou a širokou veřejnost.

„Abychom mohli s přírodou fungovat v souladu, musíme ji skvěle znát i vzhledem k tomu, jak se krajina neustále mění. Hyperlokální měření stavu půdy, porostu nebo podnebí, která poskytnou podklady pro precizní rozhodování nejen v zemědělství, jsou bez diskuze cestou budoucnosti. Počet čidel a telemetrických nástrojů v českém zemědělství se bude každoročně exponenciálně zvedat a tlak farmářů na možnost nakupovat je samostatně prostřednictvím e-shopu to dokazuje. Nespornou výhodou je, že instalaci a zapojení do systému zvládnou farmáři sami,“ zmiňuje Jiří Musil, CEO Agdata.

Již dnes využívá systém Agdata asi 1500 farmářů, kteří celkem spravují 650 000 hektarů. To je asi jedna desetina veškeré zemědělské půdy v Česku. Agdata zmiňují, že s digitalizací každý rok začne několik stovek dalších farmářů. Zhruba 500 farem v Česku využívá možnosti digitalizace naplno a řadí se tak mezi digitální evangelisty – v přepočtu na všechny hospodařící subjekty jsou to však stále pouhé jednotky procent. Lepší digitalizaci by podle Agdata pomohl především větší zájem ze strany státu.

E-shop Agdata k nahlédnutí zde: https://obchod.agdata.cz

ag_data_senzor ag_data_system agdata_senzorový_interface ag_data_eshop ag_data_meteo

Za přemnožení hrabošů i jiných škůdců může také špatná detekce. S mapováním přitom mohou pomoci satelity

Letošní hrabošová kalamita mimo jiné poukazuje na zajímavou skutečnost. V českém zemědělství se stále nedostatečně využívají moderní technologie – a to včetně prevence přemnožení škůdců. Největší dodavatel digitalizačních systémů pro české zemědělství Agdata upozorňuje, že v některých lokalitách se dalo kalamitě předejít – chyběl však monitoring, který by na přítomnost hraboše včas upozornil. Senzory nebo satelitní sledování pozemků jsou přitom běžně dostupnou službou.

Škody, které hraboši zatím způsobili, mohou jít do miliard. Hraboši likvidují v podstatě všechny plodiny, od obilí po brambory a cukrovou řepu, nebezpeční jsou však také pro ovocné stromy nebo vinnou révu. Ve spojitosti s extrémním suchem se mohou v některých oblastech zásadněji podepsat na trendu klesající úrody, která je pro Česko v posledních letech typická.

Problém s výskytem hrabošů tkví mimo jiné v obtížné detekci. Do určité velikosti hraboší kolonie jsou totiž takřka nezjistitelní. Počet jedinců v kolonii se přitom může během jediného měsíce asi zpětinásobit, takže ve chvíli, kdy se objeví první výraznější známky přítomnosti, bývá již většinou pozdě.

Zásadním pomocníkem pro včasnou detekci hrabošů je pravidelný monitoring pozemků. Jenže na ten kvůli chybějící lidské síle v zemědělství nezbývá čas. Stále více zemědělců si proto vypomáhá dostupnými technologiemi a celá řada z nich začíná využívat pravidelné satelitní mapování. To umožní identifikovat škůdce takřka ihned, navíc i tam, kde by při běžných obchůzkách unikli zakrytí vegetací pozornosti.

Pokud zemědělec využívá naši digitální platformu, má možnost pravidelného satelitního screeningu svých pozemků. V závislosti na počasí získá zhruba každých pět dnů snímek, který zachytí aktuální podobu vegetačního cyklu. Na základě toho může jednoduše posuzovat zdravotní stav a kvalitu porostu, uvádí Lukáš Musil, zemědělský konzultant společnosti Agdata. Z dat tak jednoduše vyčte, která část pozemku může být napadena hraboši, a situaci pak může řešit okamžitě, dřívnež dojde k jejich populační explozi.

Podle Musila je pouze otázkou času, kdy se automatizovaný monitoring škůdců pomocí senzorických dat a satelitních snímků stane standardem. Provoz služby si na sebe již dnes hravě vydělá prevencí škod a tlak na její zavádění vytváří také zmiňovaný nedostatek pracovníků.

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Večeřou v roce 2016. Společnost Agdata v současné době pomocí svých senzorů hlídá, vyhodnocuje a spravuje přes 650 000 hektarů zemědělské půdy. Využívá ji skoro 1500 zemědělských podniků a farmářů. Během tří let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. V roce 2018 získala společnost investici od fondu Pale Fire Capital.

agdata_satelitni_monitoring ag_data_meteo ag_data_system