AGdata

Agdata operují již na 20 % české zemědělské půdy. Farmáře do digitalizace tlačí legislativa i klima

 

České zemědělství se nepřestává pod tlakem legislativy, klimatických změn a hledání úspor digitalizovat, z moderních technologií se stává nový nutný standard. Dokládají to čísla agrotech startupu Agdata, největší české společnosti, která se digitalizací farem a implementací chytrých senzorů zabývá. Na konci roku 2019 její nástroje poprvé využívalo ji více než 1700 farmářů, což je asi 10 % ze všech, kteří mají zemědělství jako svou obživu. Celkem tito farmáři obdělávají pětinu zemědělské půdy v Česku. Podle představitelů Agdata by přesto mělo být tempo digitalizace rychlejší.

 

Počet farmářů, využívajících nástroje společnosti Agdata stoupl v roce 2019 o více než desetinu. Digitální nástroje a periferie se nově objevily jak na polnostech malých farem, tak velkopodniků, stále větší zájem o ně mají také sadaři a vinaři, pronikají i do živočišné výroby. Výrazně také narostl počet plně digitalizovaných farem – tedy těch, které využívají digitální software i IoT hardware jako běžnou součást svého hospodářství. Zastoupeny jsou sice v jednotkách procent případů, meziročně jejich počet však stoupl na zhruba dvojnásobek.

V současné době Agdata provozují několik tisíc senzorů a IoT zařízení. Nejpoptávanějším produktem se staly chytré meteostanice, které poskytují v reálném čase hyperlokální předpověď počasí a slouží tak jako odpověď na nevyzpytatelné povětrnostní podmínky. Na druhém místě se nachází inteligentní GPS navigace, umožňující mít přehled o pojezdech mechanizace a detailně plánovat jízdy zemědělské techniky, čímž mohou přinést úspory v čase stráveném na poli i spotřebě paliva. Třetí nejpoptávanější jsou senzory na kontrolu úrody, které se staly novým standardem při ochraně plodin před novými druhy škůdců.

„Zemědělci stojí před největšími výzvami v novodobé historii. Musí se potýkat s klimatickou změnou a výkyvy v počasí, které ovlivňují úrodu v podstatě všech pěstovaných plodin a přináší nová rizika v podobě škůdců. Zároveň jsou vystaveni novým tlakům v podobě regulatorních nařízení, které upravují způsob, jak nakládat s výsadbou. Digitalizace se proto musí stát novým standardem, dostáváme se do bodu, kdy se bez ní neobejde žádná farma,“ zmiňuje Jiří Musil, výkonný ředitel Agdata. Zároveň uvádí, že tempo digitalizace by mělo být s ohledem na okolnosti ještě rychlejší.

Čeští zemědělci přitom mají pro digitalizaci svých provozů ideální podmínky. Republika je pokryta kvalitním signálem IoT sítí, dodavatelé řešení mají mnohaleté know-how a digitalizaci farem je nakloněn i stát. Technologie zároveň zlevňují a zlepšuje se jejich dostupnost.

Dnes už není problém kupovat si jednotlivé komponenty v e-shopu a instalovat si je svépomocí. Zemědělci tak mají možnost budovat a vylepšovat digitální farmy nepřetržitě. S počtem zapojených farem také rostou příklady dobré praxe. I proto předpokládáme, že tempo digitalizace bude v roce 2020 ještě rychlejší,“ dokončuje Musil.

Zemědělci kvůli nedostatečné evidenci přicházejí o dotace, těch navíc ubude i kvůli brexitu. Řešením je digitalizace

  • Česko je v čerpání zemědělských dotací o 4 % pod průměrem EU
  • Ze 31 tisíc podaných dotací jich část vypadne kvůli špatně zpracované evidenci nebo nedoložení klíčových dat, peněz ve fondech bude navíc kvůli brexitu méně
  • Přechod na digitální systémy evidence, které udělají práci za farmáře jde však pomalu – stále je využívají jen procenta farmářů, a to i přesto, že agendu spojenou s dotacemi sníží na 10–15 % původního času.

Dotace jsou jedním z nejdůležitějších příjmů pro zemědělce. Pojí se s nimi však velká administrativní zátěž a náročný proces vyplňování příslušných žádostí, která je i díky nedostatku pracovních sil často nad časové možnosti jednotlivých farmářů. SZIF sám uvádí, že jedním z nejčastějších problémů, bránících vyplacení dotace, je nedostatečná evidence a nedoložení klíčových dat. Řešením je zautomatizovat agendu v rámci digitalizace farmy a usnadnit řízení celého podniku. A přestože počet digitálních zemědělců roste, stále jsou to jen jednotky procent.

V loňském roce bylo podáno téměř 31 tisíc žádostí o dotaci a následně bylo mezi zemědělce rozděleno zhruba 32 miliard korun. Mnozí však na dotaci nedosáhnou, protože nezvládnou podat v pořádku vyplněnou žádost. Složitá administrativa si žádá lidský potenciál i velké množství času stráveného nad desítkami formulářů, které je nutné řádně vyplnit. To ostatně potvrzuje i fakt, že Česká republika patří mezi podprůměrné státy, co se týče čerpání dotací. Jen šest členských států EU čerpá dotace pomaleji. Česko čerpá v průměru o 4 % méně než zbytek Evropské unie.

Podle Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) jsou nejčastěji na vině nedostatečná evidence a nedoložení klíčových dat v podobě výměry obhospodařované půdy, množství osiva či nedostatečné prokázání objemu vlastní produkce. Problém s dokládáním povinných údajů, nutných pro českou a evropskou legislativu, tak často vede k tomu, že příslušná částka nemůže být vyplacena nebo je proces vyplácení vinou administrativy natolik zpomalen, že se nestihne zaevidovat a zemědělec o dotaci přijde. Celkový balík dotací navíc výhledově bude kvůli brexitu menší, což představuje další problém.

Podle zakladatele a obchodního ředitele společnosti Agdata Lukáše Musila, lídra v oblasti digitalizace zemědělství, je proto důležité zemědělcům pomoci chytrým systémem, který by šetřil čas i práci, protože dosavadní stav není dlouhodobě udržitelný: „Na zemědělce je kladena neúměrná zátěž, kdy se musí starat o svá pole a po práci venku sedí nad papíry, kterým často nerozumí ani vyškolený personál. Navíc nejsou zvyklí na úředničinu a neví, co mají kdy a kam dodat. Proto pokládáme za důležité jim práci ušetřit a pomoci jim s byrokracií, bez které nedosáhnou na potřebnou podporu ze strany EU,“ vysvětluje Lukáš Musil.

Pomoc by mohla přinést digitalizace dat a elektronická evidence. Příkladem může být právě aplikace společnosti Agdata, která pomáhá zemědělcům s řízením podniku a také s vedením zákonné a dotační evidence. Díky tomuto chytrému řešení získá zemědělec snadný přístup k potřebným datům a zároveň dojde k automatizaci procesů, které zvládne počítač. Tím se podstatně zkracuje celý průběh žádosti – úřad dostane zpracované všechny náležitosti napoprvé a není nutné proces schvalování nijak prodlužovat. Pravděpodobnost, že zemědělec dosáhne úspěšně na potřebnou finanční injekci, se tak výrazně zvyšuje. Musil uvádí, že v případě dobrého nastavení systému Agdata sníží agendu na neuvěřitelných 10 % – 15 % původního času.

Digitalizace farem a s ní související automatický sběr a záznam jdou však stále pomalu. Za plně digitální se dají označit zatím pouhá procenta českých farem. Tempo by se však v budoucnu mělo zrychlovat. Hlavním hybatelem by kromě stoupající administrativní zátěže mohla být také klimatická změna, která má na zemědělství větší dopad než na jiné obory. Precizní zemědělci totiž mají větší šanci ztlumit negativní dopady těchto jevů.

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Večeřou v roce 2016. Během tří let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem, spravující 650 000 hektarů půdy.  Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. Zemědělcům její nástroje dokážou ušetřit asi 50 % člověkohodin měsíčně a zvyšují efektivitu farem – například 8 % na spotřebě paliva, 15 % na ostatních investicích. Agendu dokážou v případě dobrého nastavení zrychlit na neuvěřitelných 10 % – 15 % původního času. V roce 2018 získala společnost investici od fondu Pale Fire Capital.

Pro chytrou farmu do e-shopu. Digitalizace českého zemědělství opět pokročila

Na první pohled drobnost, v důsledku však jasný důkaz, že se digitalizace českého zemědělství pohybuje mílovými kroky kupředu. Agdata, největší česká společnost poskytující digitální řešení pro české farmáře, mění způsob, jakým se komponenty chytré farmy nakupují a instalují. Senzory a telematické nástroje poprvé míří do e-shopů, zemědělci si je zároveň budou moci sami instalovat do svých digitálních systémů. Digitalizaci zemědělství napomáhá jak rostoucí počet skutečně digitálních farem, tak i stále pestřejší technologické možnosti.

Zatímco doposud si zemědělci objednávali komponenty digitálních systému jako „krabicová řešení“ instalovaná specialisty, nově si své systémy budou moci měnit a doplňovat sami. Agdata tak reagují na potřeby stále větší skupiny „digitálních evangelistů“ – tedy zemědělců a farmářů, kteří již dokáží digitální možnosti využívat skutečně naplno. Jejich počet není v Česku zatím vysoký, ale rychle roste především kvůli klimatickým změnám, novým škůdcům, regulatorním požadavkům státu, ale také klesajícím cenám senzorových technologií a dobrému pokrytí IoT sítí, které zemědělci využívají ke komunikaci s terminály.

V e-shopu je nyní možné koupit polní navigace, chytré meteorologické stanice, senzory hlídající úrodu, GPS systémy, které samy poznají řidiče, připojený vlek či půdní senzory. Veškeré prodávané produkty jsou součástí ekosystému Agdata, se kterým komunikují prostřednictvím LoRa sítě. Je tedy snadné jednotlivé komponenty implementovat do stávajícího nastavení a nadále využívat systém Agdata.

Nový e-shop zároveň otevírá možnosti pro další využití digitálního systému Agdata. Jeho představitelé předpokládají, že do budoucna ho začnou mnohem více využívat nejen farmáři, vinaři nebo sadaři, ale třeba také zahrádkáři, včelaři či lesníci. Zájem by mohly mít také přímo samosprávy. Sledování precizních dat z terénu pomocí vlastních systémů se totiž stává důležité nejen pro zemědělce, ale vzhledem ke klimatickým změnám i pro odbornou a širokou veřejnost.

„Abychom mohli s přírodou fungovat v souladu, musíme ji skvěle znát i vzhledem k tomu, jak se krajina neustále mění. Hyperlokální měření stavu půdy, porostu nebo podnebí, která poskytnou podklady pro precizní rozhodování nejen v zemědělství, jsou bez diskuze cestou budoucnosti. Počet čidel a telemetrických nástrojů v českém zemědělství se bude každoročně exponenciálně zvedat a tlak farmářů na možnost nakupovat je samostatně prostřednictvím e-shopu to dokazuje. Nespornou výhodou je, že instalaci a zapojení do systému zvládnou farmáři sami,“ zmiňuje Jiří Musil, CEO Agdata.

Již dnes využívá systém Agdata asi 1500 farmářů, kteří celkem spravují 650 000 hektarů. To je asi jedna desetina veškeré zemědělské půdy v Česku. Agdata zmiňují, že s digitalizací každý rok začne několik stovek dalších farmářů. Zhruba 500 farem v Česku využívá možnosti digitalizace naplno a řadí se tak mezi digitální evangelisty – v přepočtu na všechny hospodařící subjekty jsou to však stále pouhé jednotky procent. Lepší digitalizaci by podle Agdata pomohl především větší zájem ze strany státu.

E-shop Agdata k nahlédnutí zde: https://obchod.agdata.cz

ag_data_senzor ag_data_system agdata_senzorový_interface ag_data_eshop ag_data_meteo

Za přemnožení hrabošů i jiných škůdců může také špatná detekce. S mapováním přitom mohou pomoci satelity

Letošní hrabošová kalamita mimo jiné poukazuje na zajímavou skutečnost. V českém zemědělství se stále nedostatečně využívají moderní technologie – a to včetně prevence přemnožení škůdců. Největší dodavatel digitalizačních systémů pro české zemědělství Agdata upozorňuje, že v některých lokalitách se dalo kalamitě předejít – chyběl však monitoring, který by na přítomnost hraboše včas upozornil. Senzory nebo satelitní sledování pozemků jsou přitom běžně dostupnou službou.

Škody, které hraboši zatím způsobili, mohou jít do miliard. Hraboši likvidují v podstatě všechny plodiny, od obilí po brambory a cukrovou řepu, nebezpeční jsou však také pro ovocné stromy nebo vinnou révu. Ve spojitosti s extrémním suchem se mohou v některých oblastech zásadněji podepsat na trendu klesající úrody, která je pro Česko v posledních letech typická.

Problém s výskytem hrabošů tkví mimo jiné v obtížné detekci. Do určité velikosti hraboší kolonie jsou totiž takřka nezjistitelní. Počet jedinců v kolonii se přitom může během jediného měsíce asi zpětinásobit, takže ve chvíli, kdy se objeví první výraznější známky přítomnosti, bývá již většinou pozdě.

Zásadním pomocníkem pro včasnou detekci hrabošů je pravidelný monitoring pozemků. Jenže na ten kvůli chybějící lidské síle v zemědělství nezbývá čas. Stále více zemědělců si proto vypomáhá dostupnými technologiemi a celá řada z nich začíná využívat pravidelné satelitní mapování. To umožní identifikovat škůdce takřka ihned, navíc i tam, kde by při běžných obchůzkách unikli zakrytí vegetací pozornosti.

Pokud zemědělec využívá naši digitální platformu, má možnost pravidelného satelitního screeningu svých pozemků. V závislosti na počasí získá zhruba každých pět dnů snímek, který zachytí aktuální podobu vegetačního cyklu. Na základě toho může jednoduše posuzovat zdravotní stav a kvalitu porostu, uvádí Lukáš Musil, zemědělský konzultant společnosti Agdata. Z dat tak jednoduše vyčte, která část pozemku může být napadena hraboši, a situaci pak může řešit okamžitě, dřívnež dojde k jejich populační explozi.

Podle Musila je pouze otázkou času, kdy se automatizovaný monitoring škůdců pomocí senzorických dat a satelitních snímků stane standardem. Provoz služby si na sebe již dnes hravě vydělá prevencí škod a tlak na její zavádění vytváří také zmiňovaný nedostatek pracovníků.

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Večeřou v roce 2016. Společnost Agdata v současné době pomocí svých senzorů hlídá, vyhodnocuje a spravuje přes 650 000 hektarů zemědělské půdy. Využívá ji skoro 1500 zemědělských podniků a farmářů. Během tří let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. V roce 2018 získala společnost investici od fondu Pale Fire Capital.

agdata_satelitni_monitoring ag_data_meteo ag_data_system

 

KOMENTÁŘ: Zemědělci, digitální premianti? Zatím ne

Komentář Lukáše Musila v reakci na průzkum, realizovaný Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (http://amsp.cz/zemedelci-jsou-v-digitalizaci-dale-nez-prumysl/)

15% na spotřebě paliva, 8% na investicích do osiv a sadby, až 100% redukce ztrát. Agenda a výkaznictví snížené na 10 % – 15 % původního času. Takové jsou plody digitalizace českého zemědělství, která je podle průzkumu Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR na vzestupu a může být vzorem pro zbytek průmyslu. Má to jednu potíž – není to tak úplně pravda. I přes velké investice do nových technologií zůstává průměrný český zemědělec v jejich skutečném využívání daleko za světovou špičkou. Přitom stačí málo – chtít tento přístup změnit, třeba i na základě větší orientace státu na tuto problematiku. Jinak přinese digitalizace úspory a růst jen malé části hospodářů.

Neznamená to, že by moderní technologie v českém zemědělství chyběly. Je to dáno historicky, Češi byli vždy v agrárním výzkumu a vývoji na světové špičce, díky dotační politice pak mohli nakoupit celou řadu moderních nástrojů. Na polích se tak setkáváme s traktory vybavenými palubními počítači, sledujeme pozvolný nástup robotizace a automatizace. Jen v Česku se takto investovaly jednotky miliard. Jenže stále chybí to podstatné – digitální myšlení, a tím pádem schopnost tuto investici zhodnotit.

Aby se obor mohl považovat za digitalizovaný, musí splnit několik podmínek. V první řadě je třeba, aby ve svých procesech produkoval data v digitální podobě. V druhé, aby je dokázal vyhodnocovat a vzájemně korelovat. Třetí, aby se s nimi dalo pracovat z jednoho centrálního místa – tedy aby existovala univerzální digitální infrastruktura, kam pomocí jednoduchého API připojíte v podstatě cokoli. Čtvrtý bod je nejsložitější. Vyžaduje schopnost chápat zásadní roli digitalizace, rozšiřovat celý digitální ekosystém a rozhodovat se právě na základě datové orientace.

Jen pro představu, jaké plody dokáže digitalizace přinést. Agdata jakožto největší český nástroj, spravující 650 000 hektarů, zemědělcům v průměru šetří asi 50 % člověkohodin měsíčně. U malých farem to může znamenat jednu mzdu, u velkých klidně desítku mezd. Zvyšují efektivitu – 8 % na spotřebě paliva, 15 % na ostatních investicích. A zrychlují agendu, v případě dobrého nastavení na neuvěřitelných 10 % – 15 % původního času. Není tedy nadsazené říci, že plná digitalizace českého zemědělství, která je dnes i díky rozšíření bezdrátových sítí pro komunikaci strojů a hardware technicky dosažitelná, by každý rok šetřila stovky milionů korun. O dopadu na krajinu ani nemluvě.

Výzkum říká, že moderní technologie využívají 4/5 zemědělců. Za ty s digitálním smýšlením se jich však mohou označit pouhé jednotky procent. Není však třeba být pesimističtí. Digitalizace českého zemědělství rozhodně postupuje a tempo se bude zrychlovat. Hlavním hybatelem však nebude pozitivní motivace, ale ta již zmíněná negativní. Nedostatek pracovní síly, stoupající administrativní zátěž či klimatická změna, která má na zemědělství větší dopad než na jiné obory. Ti, kteří tyto výzvy začnou včasně řešit za pomoci digitálních nástrojů, mají velkou šanci ztlumit jejich zásadní dopad, a tím se pohnout výrazně kupředu. Ostatní budou muset počkat do doby, kdy tyto podmínky udělají z digitalizace nutnost, nikoli možnost.

Agdata investuje do PR aktivit, digitalizaci zemědělství vidí jako nutnost

Agdata, největší český agrotech startup, zabývající se kompletní digitalizací zemědělských aktivit, posiluje svoje PR aktivity. Nově se chce ve své komunikaci zaměřit na mnohem větší portfolio klientů a posunout vnímání značky na úroveň poskytovatele komplexního softwarového a hardwarového ekosystému. S komunikací směrem k médiím, potenciálním klientům, ale také oborovým organizacím či univerzitám mu pomůže tým FYI Prague.

Agdata nabízí komplexní cloudový systém pro řízení zemědělských podniků, farem, vinic nebo sadů, který je možné ovládat jak z administrativního zázemí, tak přímo z terénu. Z jediného místa umožňuje spravovat data z národních zemědělských registrů, meteorologická měření pro zpřesnění agrotechnických rozhodnutí, predikci škůdců, senzorická data, jako jsou třeba informace o vlhkosti půdy, úrovni hnojení s telematickými daty nejen z GPS modulů, které zaznamenávají například pohyb zemědělských strojů. Systém dokáže data analyzovat a porovnávat s výrobními plány, generovat podklady pro pěstební plány, ale také je využít pro kompletní a automatizovaný reporting vyžadovaný nejen státem, ale také jednotlivými dotačními programy.

„Digitalizace farem a zemědělských podniků je nevyhnutelná. Možnost sběru dat pomocí senzorů a jejich vyhodnocování se v následujících letech stane nikoli možností, jako spíše nutností. Již nyní vidíme, jak se kvůli nedostatku pracovní síly, nárůstu administrativní agendy i vlivem klimatických změn rozevírají nůžky mezi farmáři, kteří mají datově orientované zemědělství, a těmi, kteří fungují konvenčně,“ zmiňuje Jiří Musil, CEO Agdata. „Zemědělci zároveň dlouhodobě nedůvěřují datovým platformám, leckdy oprávněně. A právě toto smýšlení nyní chceme změnit.“

Agdata se proto chce více zapojit do diskuze o budoucnosti českého zemědělství.

„Agdata v současné době pomocí svých senzorů hlídá, vyhodnocuje a spravuje přes 650 000 hektarů zemědělské půdy. Využívá nás skoro 1500 zemědělských podniků a farmářů. Máme jednu z největších datových platforem v republice a dostatečně velký vzorek na to, abychom dokázali monitorovat všechny problémy a výzvy, které se zemědělců týkají. Máme jasnou představu a celou řadu příkladů dobré praxe, jak dokáže technologie zlepšovat zemědělskou i živočišnou výrobu. Toto know-how jsme ochotni sdílet, abychom přispěli k vybudování lepšího prostředí pro české zemědělce,“ zakončuje Musil.

Agdata založili bratři Musilové spolu s Jiřím Večeřou v roce 2016. Během tří let se platforma stala nejrozšířenějším ekosystémem pro chytrou správu zemědělských podniků a farem. Určená je pro subjekty všech velikostí, od malých rodinných podniků po velké zemědělské koncerny. Ekosystém Agdata zahrnuje cloudovou softwarovou platformu a celou řadu telematických čidel a senzorů komunikujících pomocí GPS nebo LoRa sítě. V roce 2018 získala společnost investici od fondu Pale Fire Capital.

ag_data_GPS ag_data_meteo ag_data_seč ag_data_senzor ag_data_system