Banking Software Company

Petr Štěpánek (BSC): Apple představil vlastní kreditní kartu. Blíží se soumrak klasických bank?

Apple dnes výrazným způsobem zčeřil vody bankovního sektoru, když představil vlastní kreditní kartu a významněji tak pronikl do oblasti financí. V České republice způsobila velký rozruch již samotná služba Apple Pay, která umožňuje snadno a bezpečně provést platbu mobilem, a v zahraničí si již lidé stihli oblíbit posílání peněz mezi uživateli skrze službu Apple Pay Cash. S novinkou v podobě kreditní karty v jablečném telefonu, kterou Apple přináší ve spolupráci s bankou Goldman Sachs, ovšem Apple jde ještě o pořádný kus dál a ukazuje, že se vstupu do světa bankovnictví rozhodně nebojí.

Apple navíc rozhodně není jediný z technologických gigantů, který do finanční sféry postupně proniká. Amazon jedná s JPMorgan Chase, WeChat a AliPay vládnou Číně, Google má své e-money dokonce již s licencí v Litvě a další a další. Finanční svět se zkrátka mění a tzv. „Big Tech“ společnosti v něm začínají být vidět. Co to pro nás znamená? Mají se banky u nás v Evropě obávat?

V krátkodobém horizontu se pravděpodobně nic dramatického neuděje. Řada služeb je dostupná jen na vybraných trzích a mimo Evropu. U nás jsme zvyklí používat platební karty, milujeme e-shopy a jejich platební tlačítka, jako evropané jsme dost konzervativní a  nepatříme tak k trhům s největším růstovým potenciálem. Navíc směrnice PSD2 otevírá nové možnosti integrace bankovních služeb a prostředí tedy může být velmi konkurenční. To by nás ale nemělo ukolébat.

Pryč jsou doby kdy bylo nutné platit za zřízení účtu, za výběr z bankomatu. Končí období kdy jsme se při čerpání hypotéky museli upsat bance do konce svého života. Lidé dnes mají možnost volby, lidé chtějí žít, lidé se chtějí rozhodovat, a to pokud možno ihned. Končí tedy éra „bankovních domů“ a bankovnictví jako instituce?

Služby bank budou stále více a více integrované a budou součástí mnoha aplikací a každodenních aktivit lidí. U nás v Evropě to budou služby respektující lokální charakter a zvyky dílčích zemí. Dá se očekávat, že řada služeb spojených s dlouhodobou důvěrou a stabilitou, jako jsou důchodová spoření, investice, ověřování identity apod. budou i nadále doménou bank. Naopak platby, věrnostní programy a marketing se ale stanou primárně doménou technolgických firem a fintechů. Bude tak docházet k prolínání služeb, vzniku nových agregovaných služeb a vzájemné spolupráci mezi „starým“ a „novým“.

Na tuto spolupráci budou banky muset být dobře technologicky připraveny. Budou potřebovat moderní architekturu informačních systémů, dokumentovaná a zabezpečená API, rychlé a de facto kontinuální inovace, možnost pilotního testování, doprovodné školící materiály či kurzy a podobně. Na IT v bankách se tak již nedívejme jako na jedno z interních oddělení, ale jako na jednu z klíčových a veřejných služeb moderních bank 21 století. Moderních bank, které se nebudou muset přicházejících změn a nových hráčů obávat, ale naopak z nich těžit.

Petr Štěpánek, Banking Software Company

BSC_vizual

Banky mají dle PSD2 zajistit testovací provoz API pro třetí strany. Formálně mají splněno, vývojáře však nenadchnou

Od 14. března mají banky povinnost na základě směrnice PSD2, která mimo jiné nastavuje rámec pro rozvoj openbankingu, vystavit dokumentaci svých API a zajistit testovací provoz pro třetí strany. Přestože naprostá většina bank je připravena tento požadavek splnit a celá řada z nich to již udělala, už nyní je jasné, že ani tento den nebude přelomem v otevírání a propojování bankovního světa. Jak se ukazuje, jen malé procento bank je připraveno jinak než formálně. Pokud má PSD2 přinést v září, kdy se API přesunou do ostrého provozu, vyžadovaný efekt, finální podoba napojení se rozhodně nemůže podobat tomu, co většina bank představila nyní.

Možná se to dalo čekat. Zaprvé času na přípravu bylo opravdu málo, v souběhu s PSD2 se objevilo mnoho nových regulatorních požadavků mířících na banky. Banky zároveň neměly zjevnou motivaci, proč právě přípravu API předřadit nad jiné priority. Námluvy s tuzemskými vývojáři, kteří by příležitost využili v oboustranný prospěch, se zatím nekonaly. Funkčních řešení, které by šla nad rámec demonstrace, jak by openbanking jednou mohl vypadat, se také našlo poskrovnu. A ostatně ani klienti zatím nedali jasný impuls, že o inovace spojené s návratem bankovních dat a transakcí do jejich vlastnictví stojí. Částečně i kvůli tomu, že zatím chybí přelomová řešení, která přijdou až se silnými partnerstvími obchodníků, služeb a finančních institucí. K tomu je nutné přičíst minimální zájem státu, který v bankovních inovacích zatím nevidí věc hodnou většího zájmu, ostatně ani ČNB není na novou technologickou éru úplně připravena. A přístup bank se bude zdát logický.

Přesto se nešlo úplně vyhnout roztrpčení ve chvíli, kdy se vývojáři pokusili s připravenými API pracovat. Preciznost a zájem o prezentaci skutečných možností banky by vývojář našel jen málokde. Dokumentace k API často neodpovídá jeho skutečné podobě. Některá API jsou zjednodušená (zejména v oblasti autentizace uživatele) a fungují v sandboxu, který se ani nesnaží emulovat skutečné prostředí banky. Některá API mají extrémně krátké limity pro spojení, které v podstatě znemožňují delší relace. Část bank si klade podmínky pro připojení k API – například tou formou, že je uzavírá pouze pro zasmluvněné partnery, čímž zcela popírá původní ideu volného přístupu. Naprostá většina bank omezuje API na elementární transakce (výpis z účtu, jednoduchý převod) a zcela ignoruje například velice atraktivní možnost odvolávání plateb, hromadné platební příkazy nebo tvalé platby.

Svět bankovnictví se kvůli tomu rozhodně nezhroutí. Ale je obrovská škoda, že banky se na povinnosti vyplývající z PSD2 dívají stále jako na nutné zlo a většina z nich nevyužívá jejich potenciál pro zkoumání všech možností, které přináší. Ať už jsou důvody jakékoli. Přitom globální digitální transformace jasně ukazuje, jaké příležitosti může otevřená banka zhodnocovat, a právě tento rok je rokem 0, kdy se definitivně začnou rozevírat nůžky mezi bankami, které openbanking považují za ohrožení a těmi, kteří ho považují za příležitost, jež je přiblíží technologické nebo e-commerce sféře. A není zřejmě daleko od pravdy, když řeknu, že ta první skupina bank to bude mít rok od roku složitější.

Petr Koutný, CEO Banking Software Company

Petr-Koutny-2

Řešení BSC pro banky budoucnosti bude u svých zakázek využívat i Deloitte

Softwarové řešení české společnosti Banking Software Company (BSC) pro stavbu bank budoucnosti bude na základě nově navázaného partnerství využívat poradenská a technologická společnost Deloitte. Softwarové jádro myGEMINI, na jehož základě je možné v řádu měsíců vybudovat plně funkční neobanku, a nástroje myBI pro regulatorní výkaznictví využije Deloitte pro rozvoj svých klientů z finančního sektoru.

Řešení BSC může výrazným způsobem urychlit transformaci celé řady projektů z oblasti bankovnictví a kapitálových trhů, pojišťovnictví nebo investičního managementu. Deloitte s ním chce mířit nejen na tuzemské, ale také evropské projekty. Na základě dohody budou technologie BSC integrovány přímo do řešení Deloitte – podobným způsobem již BSC pracuje se svými partnery v USA i jinde ve světě.

„Naše řešení myGEMINI patří mezi globálně nejpokročilejší softwarové nástroje pro stavbu moderních technologických projektů z finančního sektoru. Splňuje velmi vysoké standardy, je velice flexibilní a skvěle slouží projektům, které hledají nové cesty na trhu transformujícího se bankovnictví a nových finančních služeb. Z tohoto pohledu nám dává spolupráce s partnerem, který patří mezi největší znalce nadcházejících trendů, velký smysl,“uvádí Čeněk Navrátil, Sales Director BSC.

„Deloitte si od partnerství slibuje doplnění technologických komponent, kterými vhodně rozšíří svoji digitální bankovní platformu. Společnost Deloitte tak bude moci nyní v rámci digitalizace a zlepšování uživatelského zážitku nabízet a implementovat u klientů jak komplexní platformu, tak pouze platformu BSC, či její části,“doplňuje Štěpán Húsek, partner technologického poradenství Deloitte.

Banking Software Company je ryze česká firma, fungující od roku 1990. V České republice je s obratem více než 300 milionů za rok 2017 ve svém segmentu jedničkou. Aplikace pro banky a finanční instituce vyvinuté společností BSC využívají desítky bank a více než 10 milionů koncových uživatelů po celém světě. Mezi největší klienty patří například Alfa Bank, VTB Bank či TBC Bank, v České republice pak Česká spořitelna, Raiffeisenbank, MONETA Money Bank či Equa bank.

Deloitte poskytuje služby v oblasti technologického poradenství, businessové a digitální transformace, právního a finančního poradenství, auditu, daní, řízení rizik a související služby klientům v celé řadě odvětví soukromého a veřejného sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má společnost Deloitte světové možnosti a poznatky a poskytuje svým klientům, mezi něž se řadí čtyři z pěti společností figurujících v žebříčku Fortune Global 500®, vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých řeší své nejkomplexnější businessové výzvy. Mezi klienty Deloitte patří přední finanční instituce, velké soukromé společnosti, veřejné instituce, rychle se rozvíjející firmy i startupy. Více informací naleznete na www.deloitte.cz.

Petr Koutný, CEO BSC

Petr Koutný, CEO BSC

Petr Koutný: Bankovní trendy (nejen) pro rok 2019

Bankovní sektor se mění, digitalizuje a stává se technologicky vyspělejším. Banky se v posledních letech dostávají čím dál více pod tlak startupů a nebankovních společností, jež se svým vysokým tempem inovací dokáží svým uživatelům přinést možnosti, kterých se jim ze strany tradičních bank nedostávalo. A bankám tak nezbývá, než se jejich tempu snažit přizpůsobit.

Pod tlakem inovací ze strany tzv. neobank, challanger bank a fintechových startupů tak banky začínají pracovat na kompletní digitalizaci procesů, změně obchodních modelů a zaměřují se na lepší práci s daty.

Jaké jsou konkrétní oblasti, na které se banky nyní soustředí, a které se zároveň stanou hlavními trendy v bankovním sektoru v příštím roce?

Služby flexibilně připravené na míru

Banky svou nabídkou služeb či marketingovými aktivitami již dnes cílí na různé úzkoprofilové skupiny obyvatelstva – například na mladé, na mileniály, na seniory či třeba na živnostníky. Trendem do budoucna ale bude klienty rozlišovat také dle jejich životního stylu, hodnot a osobních potřeb. Banky se budou čím dál častěji soustředit na potřeby jednotlivců v čase a šít jim nabídku na míru.

Toto bude umožněno díky integraci s dalšími zdroji zákaznických dat, lepší práci s daty, které již banka má, a pokročilými analytickými nástroji, skrze něž lze data zpracovávat. Banky budou chtít využít ochoty klientů zaplatit si za službu, která bude pomáhat naplňovat jejich potřeby a musí tedy přicházet s takovými nabídkami, které daného jednotlivce skutečně zaujmou a budou spojené s řešením jejich konkrétní potřeby.

Banky budou v budoucnu více vtažené do procesu realizace zákaznických potřeb s nimiž jsou spojené finanční produkty a služby. Větší propojení s realizací zákaznick potřeb a pokročilou personalizaci založenou na datech navíc kromě soukromých osob ocení i malé a střední podniky, jejichž potřeby jsou rovněž specifické.

Lepší práce s daty a zapojení umělé inteligence budou banky využívat k různým modelacím, tvorbě předpovědí i třeba lepšímu výpočtu kreditního skóre. Prediktivní bankovnictví skýtá velký potenciál, protože schopnost předvídat bance umožní zrychlit přípravu a zlepšit kvalitu personalizovaných nabídek, zvýšit efektivitu a minimalizovat rizika.

Digitální kontakt s klienty

Banky postupně digitalizují jednotlivé procesy, ubývá papírování a velká část procesů mezi bankou a klientem lze již obsloužit na dálku skrze počítač či chytrý telefon. Rychlým tempem přibývají tzv. „digital-only“ banky, které nemají ani jedinou pobočku, a klient tak obslouží na dálku úplně vše. Tento trend bude pokračovat, protože digitální kontakt je ve většině případů příjemnější pro klienta a výrazně levnější pro banku. Banky se budou zaměřovat na plně digitální onboarding klientů, digitalizaci komunikace včetně smluvní dokumentace i na on-line prodej produktů a služeb.

S digitálním kontaktem mezi bankou a klienty přirozeně souvisí i postupné zapojování umělé inteligence. Klientům budou čím dál více k ruce různí chatboti a virtuální poradci, kteří jim díky lepší práci bank s daty budou schopni relevantně pomoci a poradit. Někteří klienti ale samozřejmě stále preferují osobní kontakt a klíčem k úspěchu tedy bude nalézt vyvážený mix mezi plně digitální bankou a fyzickou institucí pro konzervativnější klienty včetně zajištění jednotné a bezproblémové obsluhy klientů napříč různými kanály, ať už digitálními či fyzickými.

„Open banking“ a API

Velkou budoucností je také systém otevřeného bankovnictví, kdy si uživatel bude sám moci vybrat, v jakém rozhraní bude své finance spravovat. Na mobilní aplikaci či webové rozhraní navíc bude v rámci API (Application Programming Interface) možné napojovat specializované služby třetích stran, které umožní například správu osobních nebo firemních financí či vedení firemního účetnictví.

Otevřené bankovnictví je cestou k rychlejším inovacím, protože klient banky již nebude závislý jen na míře inovací uvnitř finanční instituce, které svěřil své prostředky, ale bude moci využívat specializované služby a nástroje napříč trhem, a to i mimo bankovní sektor. Nástup tohoto trendu výrazně pomůže implementace evropské směrnice PSD2. Předpokládáme, že lídři na trhu využijí “Open banking” ve svůj prospěch a nabídnou komplexnější finanční produkty a služby.

Zapojení technologických gigantů

Odvětví spojené s platbami je a i nadále bude nesmírně dynamickou oblastí s rychlým vývojem. Na možnost snadno platit si lidé rychle zvykají a inovace v této oblasti v poslední době přicházejí jedna za druhou. Podstatné inovace v tomto směru přicházejí ze strany technologických gigantů Googlu a Applu, díky kterým lidé mohou v kamenných obchodech čím dál častěji platit mobilem či třeba chytrými hodinkami. V e-shopech pak Google Pay či Apple Pay umožňují placení jediným klepnutím. Právě ti se pro banky mohou stát do budoucna konkurentem číslo jedna, protože platbami to začíná, ale rozhodně nekončí.

Závěr:

Dá se očekávat, že tempo inovací a přijímání nových trendů ze strany bank bude nadále růst. Sektor bankovnictví je napěchován konkurencí a inovace pohání i regulace ze strany států či třeba Evropské unie. Technologie se navíc rychle vyvíjejí a oproti dřívějšku přichází mnohem více inovací také zvenčí – od technologických společností a startupů. Dalším důležitým faktorem je pak to, že jak bankovním organizacím klesají marže, logicky cítí tlak zefektivňovat procesy a digitalizovat.

Výsledkem všeho výše nastíněného je, že se uživatelé mohou těšit na ještě lepší služby, nové bankovní produkty pro uspokojení specifických potřeb a v neposlední řadě také na vyšší svobodu v rámci správy svých financí.

Petr Koutný, CEO Banking Software Company 

 

Petr-Koutny-2

Takzvané neobanky by i v Česku mohly získat v příštím roce první klienty

Nemají kamenné zastoupení nebo vlastní bankomaty. Jejich těžištěm je digitální svět, středobodem aplikace pro smartphone. Většinu bankovních služeb však poskytnou lépe, rychleji a pohodlněji než běžné banky. Na těch fungují buď zcela nezávisle anebo jsou jejich vlastním, na zelené louce vybudovaným projektem. Řeč je o takzvaných neobankách, které se pravděpodobně v příštím roce objeví i v Česku.

Výhody neobank jsou nesporné. Postavit neobanku je záležitostí pouhých několika měsíců, investice do vybudování i náklady na následný provoz jsou natolik nízké, že se je vyplatí budovat i pro velmi omezený okruh klientů. Stejně rychle je pak možné neobanku upravovat na základě potřeb trhu, případně ji technologicky rozšiřovat.

Neobanky zajímají nejen hlavní bankovní hráče, pro které se může jednat o cestu, jak provést postupně vlastní náročnou transformaci, ale také fintechové startupy či e-commerce projekty a obchodníky. Ve světě tento koncept využívají již miliony klientů. A podle Banking Software Company, která se stavbou neobank zabývá, by první neobanka mohla v příštím roce vzniknout i v České republice.

„Na vybudování neobanky nepotřebujete vysokou vstupní investici ani stovky zaměstnanců a vyplácí se vám už při tisícovkách klientů. Předpokládáme, že by tento koncept mohl v příštím roce zaujmout jak velké banky, které se potýkají s nedostatkem IT expertů pro vlastní digitální transformaci, tak třeba největší e-commerce hráče,“ myslí si Petr Koutný, CEO Banking Software Company. „Že se v Česku o klienty v příštím roce utká první neobanka, považuji tedy za velmi pravděpodobné.“

BSC má za sebou zkušenosti se stavbou bank nového typu především v USA. V loňském roce zde například zajistila digitální transformaci floridské Surety Bank. Z České republiky by ráda udělala evropský středobod nových digitálních trendů v bankovnictví a svůj americký model zde využila právě pro stavbu neobank.

Pojem neobanka etablovala společnost Gartner zhruba před pěti lety v reakci na vznik prvních digitálních bank ve Velké Británii. Dnes tento trend považuje za budoucnost celého oboru většina bankovních expertů. Podle předpovědi Gartneru budou kvůli neobankám tradiční banky do roku 2030 za zenitem[1]. Variant Market Research zase odhaduje, že do roku 2025 budou mít neobanky hodnotu již 356 milionů amerických dolarů a desítky milionů klientů.[2] Dominovat budou především v USA, Spojeném království a Německu.

[1] https://www.gartner.com/en/newsroom/press-releases/2018-10-29-gartner-says-digitalization-will-make-most-heritage-financial-firms-irrelevant-by-2030
[2] https://www.variantmarketresearch.com/report-categories/banking-financial-services-insurance-bfsi/neo-and-challenger-bank-market

Česká BSC na Floridě digitálně transformovala první banku

Přední český vývojář chytré softwarové infrastruktury pro banky a finanční instituce, společnost Banking Software Company (BSC), má za sebou první úspěch v USA. Ve spolupráci s lokálním partnerem, společností Nymbus, plně digitálně transformovala první banku. 90 let fungující Surety Bank, držící vklady ve výši skoro 90 milionů dolarů, přenesla do kompletně digitálního prostředí v průběhu necelých čtyř měsíců.

Podle Ryana Jamese, CEO Surety Bank, je právě rozsáhlá digitální transformace cestou, jak si udržet zákazníky v konkurenci s velkými technologickými hráči.
„Naši klienti stále častěji vyžadují standardy služby, které nabízí leadeři jako například Amazon. Digitalizace a nasazení řešení s open API nám umožňuje vytvářet jednoduchá a efektivní rozhraní snadno dostupná z jakéhokoliv zařízení. Klíčové bylo transformaci zvládnout rychle a ze zastaralých systémů ihned přejít na novou infrastrukturu.“

Rychlost přesunu byla v tomto případě rekordní. Veškeré systémy banky se podařilo zmigrovat do čtyř měsíců. Podle Petra Koutného, CEO BSC, se však jedná o nový standard budoucnosti, který pouze reflektuje vyspělost digitální platformy, kterou BSC vyvinulo.

Digitální transformace, někdy nazývaná také jako „startupizace“ bank, je ostatně trend, který se nevyhne ani českým finančním institucím, protože jen díky němu mohou držet krok s rozvojem celého trhu. Za poslední tři roky se totiž výrazným způsobem rozevřely nůžky mezi potenciálem bankovních trhů a agilitou českých bank. Na vině jsou především nedostatečně připravené IT systémy, ale také příliš složité rozhodovací procesy.

„Stejně jako v zahraničí, i v České republice se musí banky připravit na nový typ konkurence. Tou se stávají technologičtí giganti jako Amazon, Google, Apple nebo Facebook,“ myslí si Koutný. „Takzvaná ‚startupizace‘ v řádech měsíců změní celé technologické zázemí banky a plně ji připraví na využívání příležitostí v digitálním prostředí. Stane se fintechem nebo bude s existujícími fintechy spolupracovat.“

Banking Software Company je ryze česká firma, fungující od roku 1990. V České republice je s obratem 260 milionů za rok 2017 ve svém segmentu jedničkou. Aplikace pro banky a finanční instituce vyvinuté společností BSC využívají desítky bank a více než 10 milionů koncových uživatelů po celém světě. Mezi největší klienty patří například Bank of China, Alfa Bank či Sberbank, v České republice pak Česká spořitelna, Raiffeisenbank, MONETA Money Bank, Equa bank či AirBank.

BSC představuje globální relaunch, chce se stát světovým lídrem openbankingu

Jedna největších světových společností dodávajících openbankingové systémy, pražská BSC, přichystala globální relaunch své značky. Kampaň spojená s kompletním redesignem bude název společnosti nově vysvětlovat jako „Banking Software Company“. Sjednotí se doposud roztříštěná komunikace všech světových poboček i produktové portfolio. Změny jsou reakcí na pokračující globální expanzi společnosti, ale také na vývoj nových produktů, které by BSC ráda přinesla na celosvětový trh.

BSC kromě Evropy působí také v Rusku, na Blízkém východě a v Tichomoří. V loňském roce se svými produkty expandovala také na americký trh, kde pomáhá nastartovat nové trendy v digitálním bankovnictví.
Během několika let jsme se definitivně přerodili z lokální společnosti podnikající na zahraničních trzích na skutečně globálního dodavatele. Naše produkty jsou známé na třech kontinentech, podařilo se nám dostat mezi světové lídry. Pomocí vlastních investic do nových technologií jsme se zásadním způsobem zasloužili o rozvoj openbankingu,“ uvádí Petr Koutný, CEO BSC. „Nově připravený globální relaunch tento posun zohledňuje.“

BSC bude na všech trzích jednotně vystupovat jako “Banking Software Company”, pod společnou identitu se sloučí také všech 8 poboček. Redesign konsoliduje komunikaci hlavních produktových linek, které doposud fungovaly samostatně. Společnost nově bude symbolizovat jednoduchý čtverec v korálové barvě jako symbol stability, jednoduchosti a sebevědomí.
Náš úspěch je založen především na profesionalitě, odhodlání a pracovitosti všech členů našeho týmu. Naše práce vždy mluvila za nás a bude tak tomu i nadále. Hledali jsme proto jednoduchý symbol, který bude tento přístup dobře reprezentovat,“ zakončuje Koutný.

BSC je ryze česká firma, fungující od roku 1990. V České republice je s obratem 260 milionů za rok 2017 ve svém segmentu jedničkou. Aplikace pro banky a finanční instituce vyvinuté společností BSC využívají desítky bank a více než 10 milionů koncových uživatelů po celém světě. Mezi největší klienty patří například Bank of China, Alfa Bank či Sberbank, v České republice pak Česká spořitelna, Raiffeisenbank, MONETA Money Bank, Equa bank či AirBank.

logo_BSC  BSC_worldwideBSC_vizualbsc_produkty

Jaká rizika s sebou nese otevírání bankovního trhu?

Pro bankovní svět je PSD2 a její legislativní nastavení evropských pravidel open bankingu bezesporu událostí desetiletí. Řadu nesporných výhod však vyvažuje také celá řada potenciálních rizik. Ta nejskloňovanější shrnula společnost BSC, evropská jednička a globální TOP 5 hráč v oblasti digitalizace bankovnictví.

Nízká erudice běžných uživatelů

Otevření bankovního světa a možnost udělit třetí straně souhlas ke zpracování vlastních bankovních údajů je změna v pojetí soukromí srovnatelná snad pouze s nástupem sociálních sítí a jejich přístupu k osobním údajům. A pokud bychom měli použít tuto analogii, je již nyní jasné, že naučit uživatele přistupovat k jednotlivým službám opatrně, prověřovat jejich původ a udělovat přístupy jen těm důvěryhodným službám bude oříšek. Nezbude tedy než pečlivě sledovat původ jednotlivých služeb a řídit se zdravým rozumem.

Osobně považuji za jedno z největších rizik lehkovážnost koncových uživatelů, kteří budou schopni přidělit přístup ke svým bankovním datům takřka komukoli,“ zmiňuje Petr Koutný, CEO společnosti BSC. „Díky kontrole ze strany ČNB bude trh samozřejmě regulován, ale i tak může z nízké erudice běžných uživatelů vyplynout celá řada zneužitelných šedých zón.“

Startupy zbrzdí byrokracie, které předtím nebylo potřeba

S nástupem PSD2 je skloňován především očekávaný boom fintech startupů. Společnosti, které začínají zjišťovat, co podnikání v tomto segmentu bude nově znamenat, čeká určité vystřízlivění. Fintech společnosti musí nově získat speciální licenci od České národní banky, která má na její udělení 3 až 6 měsíců od obdržení žádosti. O licenci fintechy navíc mohou žádat až od poloviny ledna, to znamená, že na výsledky řízení naprostá většina z nich stále čeká. Podnikání finančních startupů s licencí bude nově podléhat také pravidelným auditům.

Na jednu stranu je samozřejmě velmi dobré, že podnikání s klientskými bankovními daty bude podléhat přísnému dozoru. Na stranu druhou budeme české fintech startupy i nadále počítat na jednotky, nikoli desítky,“ zmiňuje Koutný. „Tolikrát skloňovaný ‘boom’ fintech startupů tak bude spíš pozvolným růstem jejich počtu v následujících letech.“

Investoři některým bankám neschválí investici do transformace v rámci klientských služeb založených na PSD2

Globálně se výnosnost kapitálu bank dostává na úroveň pěti až sedmi procent ročně a sehnat prostředky a důvěru na zásadní restrukturalizaci není za takových okolností jednoduché. Rychleji porostou banky, které se laicky řešeno dokáží „startupizovat“ či investovat do startupů se zajímavým produktem, pomaleji pak ty banky, které příležitost promeškají. Klíčovou roli v tom bude díky pracovnímu trhu hrát také to, kolik IT kapacit budou moci banky uvolnit na svůj rozvoj. I zde jsou velké rozdíly. Navrch mohou mít ty banky, které nespoléhají pouze na vlastní vývoj, ale chytře spolupracují s partnery. Banky využívající „vícerychlostní“ přístup k rozvoji své aplikační architektury budou mít jednoznačně náskok.

Již dnes se asi 60 % interních IT týmů zaměřuje na pokrývání regulatorních požadavků a údržbu bankovních systémů. To banky neskutečně brzdí,“ zmiňuje Koutný. „Banky si potřebují uvolnit ruce pro inovace. Nevymýšlet to, co již bylo vymyšleno jinde, standardizovat procesy, které jim nepřinášejí konkurenční výhodu. Díky složitosti jejich stávajícího IT prostředí někdy i založit týmy stojící mimo vlastní strukturu.“

Vzniknou startupy na efekt bez realizovatelných business plánů, jejich následné krachy utlumí původní optimismus

Důvěra bude pro rozvoj open bankingu důležitá. Tak konzervativní odvětví, jako je bankovnictví, si bude na nové příležitosti spojené s postupující digitalizací složitě zvykat a především u koncových zákazníků se to neobejde bez změny dosavadních návyků. O to víc mohou důvěru oslabit neúspěšné fintech společnosti, které nedokáží za dobu svého fungování najít životaschopný business model. Služby končící ze dne na den, zanechávající po sobě otazníky v podobě bezpečnosti svěřených dat, se tak mohou stát brzy realitou i v bankovním světě.

Technická pravidla budou příliš přísná a nepřinesou zjednodušení

Technická prováděcí norma (RTS), kterou nyní připravuje EBA a která bude pravděpodobně schválena v průběhu tohoto roku, stanoví podmínky, za jakých budou banky umožňovat přístup klientů a zmocněných třetích stran k jejich bankovním datům. Touto normou se bankovní služby v oblasti bezpečnosti principiálně přibližují takovým procesům, na jaké jsme zvyklí u jiných nebankovních internetových služeb současnosti. Samozřejmě s nadstavbou odpovídající citlivosti finančních dat a transakcí. Může se ovšem stát, že to povede k extrému, kdy bezpečnost zvítězí nad použitelností. Pak dobře myšlený záměr v podstatě znemožní práci s ergonomickými službami.

Udělování souhlasů, omezená historie klientských dat a další požadavky normy mohou mít negativní vliv na použitelnost nadstavbových služeb nad PSD2. Nicméně až reálná zkušenost z trhu nám dá zpětnou vazbu. Pevně věřím, že pokud bude negativní, regulátor přehodnotí své požadavky a bude v budoucnu reagovat úpravou této normy,“ zmiňuje Koutný.

Rozdíly v národní legislativě nevytvoří homogenní systém

PSD2 má bankovní trh Evropské unie integrovat. I přesto se zdá, že v některých oblastech může vyvolat diferenciaci na úrovni národní legislativy. Řeč je o spořících účtech, termínovaných vkladech, hypotékách nebo pojištění. Na ně se totiž povinnosti spjaté s PSD2 nevztahují, některé státy to však považují za nelogické omezení v rámci open bankingu a povinnost zpřístupnit tato data chtějí řešit na úrovni vlastních zákonů. To jen ilustruje, že ani přijímání PSD2 jednotlivými státy nemusí být bez dalších otazníků a výsledkem může být poměrně heterogenní systém, i nadále komplikující fintechům působení na jednotlivých trzích.

BSC, přední dodavatel bankovních systémů, vstupuje na americký trh

  • Ryze česká IT firma vstupuje na americký trh s produktem my|GEMINI Omni-channel
  • Nové unikátní řešení moderního digitálního bankovnictví
  • BSC provozuje také dvě pobočky na Slovensku a čtyři v Rusku

Po více než 26 letech zkušeností s projekty ve finančním sektoru po celém světě vstupuje společnost BSC PRAHA na americký trh. Klíčovým produktem BSC pro americký trh bude my|GEMINI Omni-channel, unikátní řešení digitálního bankovnictví, které bankám umožňuje poskytovat klientům inovativní služby pro správu osobních i firemních financí.

Řešení my|GEMINI Omni-channel je výsledkem dvou desetiletí spolupráce BSC s bankami na evropských a asijských trzích. V současné době jej využívají nejvýznamnější banky na českém a slovenském trhu, stejně jako velké banky v Rusku, Gruzii, Kazachstánu, Ázerbájdžánu a na Ukrajině s miliony klientů. Díky tomuto řešení mohou banky flexibilně reagovat na změny a nabízet svým zákazníkům bohaté funkce pro ovládání bankovních účtů a plánování financí. V rámci my|GEMINI Omni-channel jsou podporovány všechny moderní distribuční kanály osobního bankovnictví s extrémním důrazem na zabezpečení transakcí.

Své zahraniční operace řeší BSC primárně z Prahy. Prostřednictvím dvou poboček na Slovensku a čtyř kanceláří na území Ruské federace upevňuje a posiluje svoji pozici i v dalších regionech. Na americký trh vstupuje BSC ve spolupráci se společností NYMBUS, která vyvíjí vlastní core bankovní systémy. Řešení my|GEMINI Omni-channel bude ve Spojených státech nasazováno pod značkou NYMBUS SmartDigital – jako samostatný produkt nebo jako součást bankovního systému NYMBUS SmartCore.

Naší prioritou pro nadcházející období je obchodní expanze, pro kterou máme špičkový produkt s desítkami referencí a miliony koncových uživatelů,“ říká Petr Koutný, generální ředitel společnosti BSC. „Po letech vývoje a příprav vstoupíme na velmi náročný a dynamický americký trh, kde představíme naše řešení moderního bankovnictví. Partnerem nám bude americká společnost NYMBUS, která pomáhá finančním institucím s jejich digitální transformací. Naše nové partnerství není jedním z mnoha, je jedinečné ve své konstrukci a potenciálu, který přináší.

Digitální transformace již není pro bankovní odvětví volbou, ale nevyhnutelnou nutností a záležitostí přežití,“ říká David Mitchell, prezident společnosti NYMBUS. „S řešením SmartDigital mají finanční instituce, které v současné době provozují zastaralé technologie, možnost nasadit digitální produkty nové generace. Pomůžeme jim s přechodem na platformu NYMBUS SmartCore, jakmile vyprší jejich současné kontrakty, popřípadě jejich současné kontrakty vykoupíme. Chceme totiž, aby finanční instituce, které jsou rukojmími svých zastaralých technologií, měly možnost vylepšit a rozšířit svoji nabídku digitálních kanálů. NYMBUS udělá vše pro to, abychom těmto finančním institucím pomohli přežit a hladce je provedli jejich transformací.

BSC