Imper

Monitora vstupuje na slovenský trh monitoringu médií

  • Slovenský tým s rozsáhlými zkušenostmi z monitoringu médií
  • Pokrytí všech významných slovenských médií
  • Pokročilý real-time monitoring a mediální analýza

15. listopadu 2018: Společnost Monitora, která poskytuje komplexní real-time monitoring médií, expanduje na slovenský trh. Kromě nejobsáhlejšího seznamu zdrojů pokrývajícího všechna významná slovenská média nabídne klientům i pokročilou mediální analýzu a další nadstandardní služby. Slovenský tým povede Country Manager Ľubomír Šimášek, který dříve působil v Newton Media.

Po únorové akvizici služby Media Tenor je pro Monitoru vstup na slovenský trh dalším významným krokem. Na Slovensku se Monitora opře o zkušený tým, v jehož čele stojí Country Manager Ľubomír Šimášek, který se v oboru vydavatelství a monitoringu médií pohybuje dlouhodobě. Několik let působil jako CEO Newton Media, kde získal zkušenosti s řízením a strategickým rozvojem PR služeb a řešení. „Těším se, že budu moci zúročit své dosavadní zkušenosti z monitoringu médií a spolu s celým týmem představit Monitoru na novém trhu. Věřím, že stejně jako v ČR i na Slovensku klienti ocení komplexnost a rychlost, s jakou tento nástroj poskytuje monitoring a mediální analýzu,“ dodává Šimášek.

 

Jako Sales Manager nastupuje do slovenského týmu Karolína Sámelová, která zúročí své rozsáhlé zkušenosti z obdobné pozice ze společností Albatros Media a Newton Media. Technologický rozvoj produktu vede zkušený tým programátorů v čele s Michalem Danilákem, který dříve pracoval například ve společnosti Facebook, a Tomášem Bergerem, který stojí za celým konceptem komplexního monitoringu médií a pokročilé analytiky v jednom.

Monitora sleduje všechny významné slovenské deníky, týdeníky, magazíny a televizní, internetová a rozhlasová vysílání. Monitoruje také drtivou většinu slovenských webů a neustále přidává nové. Nabízí tak komplexní nástroj pro monitoring médií a mediální analýzu, která se opírá o pokročilou technologii počítačového zpracování dat a o machine learning. Monitora posouvá možnosti monitoringu médií na slovensku o personalizované reporty, náhledy článků, monitoring v reálném čase, sledování zásahu na sociálních sítích či pokročilý reporting, robustní analýzu, možnost mobilní aplikace a mnoho dalšího. Náročnější klienti mohou využít i nadstandardní služby jako ruční zpracování denního monitoringu, manažerská shrnutí, překlady a mnohé další.

 

Monitora tak přináší na slovenský trh inovaci v podobě monitoringu médií druhé generace a hlavně pokročilé řešení pro analýzu a měření médií. Aplikaci je možné bezplatně vyzkoušet na webu www.monitora.sk

Monitoring médií druhé generace: Startup Monitora Media roste a kupuje monitoring od Media Tenoru

Startup Monitora Media kupuje 100 % podíl střediska monitoringu ve společnosti Media Tenor, která se zaměřuje na mediální analýzy a dosud poskytovala mediální monitoring řadě významných firem na českém trhu. Monitora Media se díky této akvizici v řádech desítek milionů korun stává během dvou let existence dvojkou na trhu v monitoringu médií, přičemž již nyní drží prvenství z hlediska rychlosti a šíře služeb.

Monitora nyní nabízí nejen samotný monitoring médií, ale také jeho měření a analýzu, díky níž mohou firmy lépe komunikovat s veřejností. „Díky monitoringu nové generace, který média nejen monitoruje, ale i měří a analyzuje, jsme během dvou let získali stovky klientů a zásadní podíl na trhu. Akvizicí monitorovacích služeb od společnosti Media Tenor urychlíme náš růst a zároveň dodáme klientům výrazně lepší službu za výhodnějších podmínek,“ dodává Tomáš Berger, CEO Monitora Media.

Za dva roky působení na trhu si Monitora Media vybudovala silnou pozici a především zázemí, díky kterému může akvírovat aktivity významných hráčů, jako je právě Media Tenor. V rámci akvizice dojde k převodu klientů na novou platformu a integraci části týmu Media Tenor do struktury Monitora Media. Technologický rozvoj produktu vede zkušený tým programátorů v čele s Michalem Danilákem, který dříve pracoval například ve společnosti Facebook.

Zákaznické projekty a výstupy sjednocené pod Monitora Media budou obohaceny nejen o stovky nových zdrojů, ale také o řadu nových funkcí, personalizované reporty, sledování zásahu na sociálních sítích i pokročilý systém upozornění. Ten například umí vyhodnotit televizní a radiový vstup nejen na základě klíčového slova, ale také pomocí analýzy hlasu.

Služeb Monitora Media využívají stovky významných společností, mezi něž patří Transparency International, AVAST, CzechInvest, TPCA, hlavní město Praha, Ministerstvo dopravy ČR i mnoho dalších firem, které chtějí efektivně komunikovat a vnímat informace v širším kontextu.

Zeman, Topolánek, Drahoš, nebo někdo jiný?

Již za týden se otevřenou volební místnosti a voliči budou rozhodovat o svém budoucím prezidentovi. Boj o Hrad probíhá na různých místech a média v něm hrají velkou roli. Analytici společnosti Monitora Media se proto podívali na to, jak se průběh kampaně jednotlivých kandidátů odráží v jejich medializaci.

Za posledních 30 dnů ve všech typech médií jasně dominuje stávající prezident Miloš Zeman. Jeho jméno v předních on-line, tištěných, televizních, ale i rozhlasových médiích válcuje veškeré ostatní kandidáty. Všech téměř 36 % zmínek v tématech o prezidentských kandidátech patří právě jemu. Druhým nejzmiňovanějším kandidátem je Mirek Topolánek s 11,5 % a třetí s mírnou ztrátou je Jiří Drahoš s 11,2 %. Hranici deseti procent ještě překonal Michal Horáček s 10,5 % zmínek ve všech médiích.

Převaha v médiích

Miloš Zeman dominuje ve všech typech médií. Největší převahu má však v rádiu (45,3 %) a následně v TV (40,8 %), a to i přesto, že předvolební debaty zarputile odmítá navštěvovat. Zpravodajská média o něm však referují i bez něj. Druhá místa v médiích patří Mirkovi Topolánkovi, s výjimkou rádia, kde dominuje jméno Michala Horáčka. Jako nejčastějšího kandidáta na třetím místě ve všech typech médií můžeme vidět a slyšet Jiřího Drahoše.

Procentuální převaha kandidátů v jednotlivých a ve všech médiích

Kandidát On-line Tisk TV Rádio Všechna média
Miloš Zeman 35 % 38,2 % 40,8 % 45,3 % 35,9 %
Mirek Topolánek 11,5 % 12,3 % 10,4 % 9 % 11,5 %
Jiří Drahoš 11,3 % 11,8 % 7,5 % 9,5 % 11,2 %
Michal Horáček 10,9 % 9,6 % 7,3 % 9,9 % 10,5 %
Pavel Fischer 7,2 % 6,2 % 6,8 % 6,2 % 7,1 %
Marek Hilšer 6,6 % 6,6 % 6,4 % 4,8 % 6,5 %
Jiří Hynek 5,9 % 6,6 % 7,9 % 4,9 % 6 %
Petr Hannig 6 % 4 % 6,4 % 4,9 % 5,7 %
Vratislav Kulhánek 5,6 % 4,7 % 6,4 % 5,5 % 5,5 %

Podíl médií na publicitě

On-line média mají největší podíl na publicitě budoucích prezidentů. U všech uchazečů se v průměru pohybuje na 81 % z veškerých zpráv. S velkým odstupem následuje tisk s téměř 13 %, poté TV s 3,2 % a poslední je rádio s 2,9 %.

Podíl na publicitě dle typu média

Kandidát On-line Tisk TV Rádio
Miloš Zeman 78 % 14,3 % 3,7 % 4 %
Mirek Topolánek 80,2 % 14,4 % 2,9 % 2,5 %
Jiří Drahoš 81,1 % 14,1 % 2,2 % 2,7 %
Michal Horáček 82,6 % 12,1 % 2,3 % 3 %
Pavel Fischer 82,3 % 11,8 % 3,1 % 2,8 %
Marek Hilšer 80,9 % 13,6 % 3,2 % 2,3 %
Jiří Hynek 78,3 % 14,8 % 4,3 % 2,6 %
Petr Hannig 84,2 % 9,4 % 3,6 % 2,7 %
Vratislav Kulhánek 81,6 % 11,4 % 3,8 % 3,2 %

20 nejmedializovanějších pivovarů v ČR

Zatímco pivovary se rok co rok předhánějí v tom, který uvaří více piva, v tichosti u nich zuří válka také na jiném poli. Mediálním poli. Analytici společnosti Monitora Media zveřejnili žebříček nejmedializovanějších českých pivovarů. Z TV obrazovky, rádia, titulků novin, časopisů a webů na nás nejvíce působí značky spadající do skupiny Plzeňského Prazdroje. Kdyby za svou medializaci měly zaplatit, stálo by je to 1,1 miliardy korun. Nejlepší sentiment získal Březňák.

Společnost Monitor Media, jednička na trhu monitoringu médií, na základě statistiky výrazů sestavila žebříček zkoumající medializaci největších pivovarů na českém trhu v období od ledna do listopadu 2017. Reflektuje nejen počet zmínek v předních médiích, ale také jejich mediální zásah (GRP), přepočet na reklamní plochu (AVE) a míru emočního zaujetí.

Žebříček nejmedializovanějších pivovarů

Největší vliv na média, a tudíž také nejmedializovanější pivovary patří zahraničním majitelům. „První příčka se skoro dvojnásobným náskokem na druhou, co se počtu zmínek v médiích týká, patří značce Gambrinus. Následovaná je dalším pivovarem spadající do jedné skupiny, a to sice Pilsner Urquellem. Třetí pozici obsadil Ostravar a čtvrtou Staropramen, oba patřící do skupiny Staropramen. První pětku uzavírá Velkopopovický Kozel opět ze skupiny Plzeňského Prazdroje,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media. Dále následuje první pivovar ze skupiny Heineken, a to sice Krušovice, a za ním Lobkowicz. Bernardu patří osmá příčka a nošovickému Radegastu devítka. První desítku uzavírají Svijany. Až na posledním, 20. místě, figuruje státní podnik Budějovický Budvar.

Pozice Pivovar Počet zmínek Skupina
1. Pivovar Gambrinus 7 403 Plzeňský Prazdroj
2. Pilsner Urquell 3 950 Plzeňský Prazdroj
3. Pivovar Ostrava 2 424 Pivovary Staropramen
4. Pivovar Staropramen 2 058 Pivovary Staropramen
5. Pivovar Velké Popovice 1 960 Plzeňský Prazdroj
6. Pivovar Krušovice 1 099 Heineken Česká republika
7. Pivovar Lobkowicz 870 Pivovary Lobkowicz Group
8. Pivovar Humpolec (Bernard) 699 Rodinný pivovar Bernard
9. Pivovar Nošovice (Radegast) 680 Plzeňský Prazdroj
10. Pivovar Svijany 552 LIF Group
11. Pivovar Přerov (Zubr) 469 PMS Přerov
12. Pivovar Brno (Starobrno) 337 Heineken Česká republika
13. Pivovar Hanušovice (Holba) 328 PMS Přerov
14. Pivovar Litovel 325 PMS Přerov
15. Pivovar Strakonice (Dudák) 305 Měšťanský pivovar Strakonice
16. Pivovar Březňák 302 Heineken Česká republika
17. Pivovar Benešov (Ferdinand) 292 Pivovar Benešov
18. Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 272 EPOS CZ
19. Pivovar Chodová Planá 267 Chodovar
20. Pivovar Budvar 250 Budějovický Budvar

Z hlediska vlastníků pivovarů, respektive pivovarnických skupin se v první desítce objevují zejména společnosti se zahraničními majiteli. Výjimku tvoří humpolecký Bernard (který však z poloviny vlastní Belgičané) a Svijany. Pokud bychom se podívali na první dvacítku, tak zde se situace mění. Figuruje v ní hned osm pivovarnických skupin patřících tuzemským podnikatelům (Rodinný pivovar Bernard, LIF Group, PMS Přerov, Měšťanský pivovar Strakonice, Pivovar Benešov, EPOS CZ, Chodovar a Budějovický Budvar).

Pro srovnání se pojďme podívat na letošní předpokládaný výstav pivních skupin, tedy kolik vyprodukují piva: „Stejně jako v předchozích letech bude českému trhu jasně dominovat skupina Plzeňského Prazdroje (cca 11 milionů hl/rok), druhé skončí pivovary Staropramen (cca 3 miliony hl/rok) a třetí pivovary skupiny Heineken ČR (cca 2,4 milionů hl/rok). S mírným odstupem bude následovat Budějovický Budvar (cca 1,6 milionu hl/rok). Nad milion se už žádný jiný pivovar výstavem zřejmě nedostane a o další pozice se podělí skupiny Pivovary Lobkowicz Group, LIF Group a PMS Přerov. V tomto roce nejspíše dále poroste humpolecký pivovar Bernard, který dosáhl v roce 2016 ročního výstavu více než 300 tisíc hl. V ČR je dnes cca dalších desítka pivovarů, které mají výstav nad 100 tisíc hl ročně, a poté je trh již značně segmentován a zaznamenává posledních 4-5 let velký nárůst menších řemeslných pivovarů. Vždy s příchodem nové vlády nejen český trh bedlivě sleduje, co bude s Budějovickým Budvarem. Zdali se jej rozhodne stát zprivatizovat prodejem investorovi, nebo nabídne akcie Budvaru na pražské Burze cenných papírů. Případně jaká bude další strategie Budvaru zůstane-li plně v rukou státu,“ řekl Jan Brabec, odborník na pivovary ze serveru Žejdlík.cz.

Žebříček podle mediálního zásahu

Podrobením zkoumání dalšího ukazatele, mediálního zásahu (GRP), zjistíme, že žebříček má poněkud jinou podobu. Největšího zásahu se opět dostalo Gambrinusu, následovaného Pilsner Urquellem. Avšak ačkoliv ostravskému pivovaru Ostravar se v médiích z hlediska počtu zmínek podařilo obsadit třetí pozici, v případě GRP si o jedno pohoršila. Ztráta pro pivovar to sice je, ale v rámci skupiny nikterak zásadní. Pouze si totiž prohodila místo s mateřským Staropramenem. Největším skokanem se však stal Budvar. Státní podnik si v případě mediálního zásahu polepšil o deset míst. Změna pozic se odehrála také u Radegastu a Svijan. Zcela jiné pořadí figuruje v závěru žebříčku, od třináctého místa, kdy hned sedm pivovarů změnilo pozice.

Pozice Pivovar GRP Skupina
1. Pivovar Gambrinus 1 246 Plzeňský Prazdroj
2. Pilsner Urquell 1 170 Plzeňský Prazdroj
3. Pivovar Staropramen 842 Pivovary Staropramen
4. Pivovar Ostrava 721 Pivovary Staropramen
5. Pivovar Velké Popovice 658 Plzeňský Prazdroj
6. Pivovar Krušovice 395 Heineken Česká republika
7. Pivovar Lobkowicz 349 Pivovary Lobkowicz Group
8. Pivovar Humpolec (Bernard) 275 Rodinný pivovar Bernard
9. Pivovar Svijany 138 LIF Group
10. Pivovar Budvar 136 Budějovický Budvar
11. Pivovar Nošovice (Radegast) 122 Plzeňský Prazdroj
12. Pivovar Přerov (Zubr) 111 PMS Přerov
13. Pivovar Brno (Starobrno) 105 Heineken Česká republika
14. Pivovar Březňák 90 Heineken Česká republika
15. Pivovar Strakonice (Dudák) 82 Měšťanský pivovar Strakonice
16. Pivovar Litovel 80 PMS Přerov
17. Pivovar Hanušovice (Holba) 68 PMS Přerov
18. Pivovar Chodová Planá 58 Chodovar
19. Pivovar Benešov (Ferdinand) 55 Pivovar Benešov
20. Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 28 EPOS CZ


Žebříček podle reklamní plochy

Přepočtem na ekvivalent reklamní plochy (AVE), tedy případné obsazení reklamních ploch ceníkovými cenami inzerátů v příslušném médiu, se žebříček promění následovně. Nejvíce se dařilo uskupení Plzeňského Prazdroje, který v součtu získal v médiích prostor za 642 milionů. Jedničkou se stal Gambrinus (340 milionů), dvojkou Pilsner Urquell (184 milionů), trojkou Staropramen (118 milionů), čtyřkou Velké Popovice (93,5 milionu) a první pětku uzavírá Ostravar (87 milionů). Skokanem je královedvorský Tambor, tomu se z 18. pozice téměř podařilo atakovat první desítku a umístil se na 11. místě. Všech 20 pivovarů by v případě získání svých mediálních prostor muselo z rozpočtů vynaložit 1,1 miliardy korun.

Pozice Pivovar AVE Skupina
1. Pivovar Gambrinus 340 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
2. Pilsner Urquell 184 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
3. Pivovar Staropramen 118 milionů Kč Pivovary Staropramen
4. Pivovar Velké Popovice 94 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
5. Pivovar Ostrava 87 milionů Kč Pivovary Staropramen
6. Pivovar Krušovice 60 milionů Kč Heineken Česká republika
7. Pivovar Lobkowicz 41 milionů Kč Pivovary Lobkowicz Group
8. Pivovar Humpolec (Bernard) 30 milionů Kč Rodinný pivovar Bernard
9. Pivovar Nošovice (Radegast) 24 milionů Kč Plzeňský Prazdroj
10. Pivovar Svijany 21 milionů Kč LIF Group
11. Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 13 milionů Kč EPOS CZ
12. Pivovar Litovel 13 milionů Kč PMS Přerov
13. Pivovar Hanušovice (Holba) 12 milionů Kč PMS Přerov
14. Pivovar Chodová Planá 12 milionů Kč Chodovar
15. Pivovar Strakonice (Dudák) 12 milionů Kč Měšťanský pivovar Strakonice
16. Pivovar Brno (Starobrno) 11 milionů Kč Heineken Česká republika
17. Pivovar Přerov (Zubr) 11 milionů Kč PMS Přerov
18. Pivovar Březňák 11 milionů Kč Heineken Česká republika
19. Pivovar Budvar 10 milionů Kč Budějovický Budvar
20. Pivovar Benešov (Ferdinand) 8 milionů Kč Pivovar Benešov


Žebříček podle sentimentu zmínek

Zajímavý pohled nabízí srovnání sentimentů mediálních výstupů. Zatímco pivovar Březňák se ve všech žebříčcích umisťoval zejména na posledních příčkách, v případě analýzy hodnotového vyznění příspěvků jich z celkového počtu vyznívala skoro polovina pozitivně. To znamená, že média o něm psala v kladném smyslu. Naopak Gambrinus, který vedl žebříčky, získal pouze 25 % pozitivních výstupů. Nejméně negativně se psalo opět o Březňáku a nejvíce o pivovaru Lobkowicz. Nejčastěji však pro pivovary zprávy vyznívaly neutrálně. Ambivalentní články, tedy takové, které pouze nechválí a ani pouze nekritizují, vyznívaly nejčastěji pro Budvar a ani jeden nebyl zaznamenán v případě královédvorského Tamboru.

Pivovar Pozitivní Negativní Neutrální Ambivalentní Skupina
Pivovar Březňák 49,4 % 1,7 % 45,5 % 3,4 % Heineken Česká republika
Pivovar Strakonice (Dudák) 42,2 % 7,8 % 41,7 % 8,3 % Měšťanský pivovar Strakonice
Pivovar Krušovice 34,3 % 13,5 % 47,5 % 4,7 % Heineken Česká republika
Pivovar Litovel 33,3 % 7,3 % 57,3 % 2,2 % PMS Přerov
Pilsner Urquell 30,6 % 10,5 % 53,8 % 5,2 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Nošovice (Radegast) 29,6 % 3 % 57,6 % 9,9 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Přerov (Zubr) 29,4 % 15,4 % 49,2 % 6 % PMS Přerov
Pivovar Brno (Starobrno) 28,9 % 8,6 % 54,7 % 7,8 % Heineken Česká republika
Pivovar Svijany 28,9 % 12,4 % 56,6 % 2,1 % LIF Group
Pivovar Ostrava 27,1 % 11,1 % 55,8 % 6 % Pivovary Staropramen
Pivovar Velké Popovice 24,6 % 8,8 % 60,2 % 6,4 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Humpolec (Bernard) 24,5 % 24,9 % 43,9 % 6,7 % Rodinný pivovar Bernard
Pivovar Gambrinus 24,4 % 17,7 % 50,7 % 7,3 % Plzeňský Prazdroj
Pivovar Benešov (Ferdinand) 22,4 % 6,7 % 66,7 % 4,2 % Pivovar Benešov
Pivovar Hanušovice (Holba) 21,7 % 17,2 % 55,7 % 5,3 % PMS Přerov
Pivovar Staropramen 21,1 % 8,8 % 63,3 % 6,8 % Pivovary Staropramen
Pivovar Chodová Planá 20,3 % 2,8 % 74,2 % 2,8 % Chodovar
Pivovar Lobkowicz 17,5 % 26,4 % 44,3 % 11,9 % Pivovary Lobkowicz Group
Pivovar Budvar 13,9 % 20,8 % 31,7 % 33,7 % Budějovický Budvar
Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor) 4,8 % 2,4 % 92,9 % 0 % EPOS CZ

Monitora spustila nový nástroj Social Media

Služba pro monitoring a vyhodnocování mediální publicity Monitora spustila do ostrého provozu nový nástroj. Monitoring sociálních sítí Monitora Social Media umožňuje zachycovat a analyzovat veškeré zmínky, které se kdy objevily nebo kontinuálně objevují na sociálních sítích. Ať už společnost je, či není aktivní na sociálních sítích, nyní má jedinečnou možnost komunikaci naslouchat a odhalovat případné zárodky krizí.

Sociální sítě, diskuzní fóra i blogy jsou plné silných influencerů a uživatelé online komunikačních kanálů se dennodenně vyjadřují k dění, reagují na podněty a komentují. Mediální obraz firmy či osoby tak může být závislý na jeho prezentaci na sociálních sítích a na schopnosti včas reagovat. Monitora Social Media sbírá a analyzuje data z mezilidské komunikace na síti. Indexuje nejen sociální sítě, ale také blogy, diskuzní fóra pod články na zpravodajských serverech, komentáře, tweety, posty, statusy, blogy a videoblogy. „Na těchto místech se denně objevuje obrovské množství informací, ve kterých se nacházejí cenná data. My je vytěžíme a předložíme v přehledné podobě. Následně mohou pomoci firmám spustit reaktivní kroky,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media.

Monitoring sociálních médií se zaměřuje na dodávání kvalitního a komplexního monitoringu a současně poskytuje možnost pokročilých analýz a filtrů nad monitorovanými výstupy. Měření probíhá v reálném čase. Sledovat je možné několik témat najednou a porovnávat výsledky na denní bázi. V přehledné vizualizaci jsou viditelné jednotlivé zmínky pomáhající odhalit nejen názor lidí (tonalitu), ale také analyzovat stávající či potencionální zákazníky, a tak je možné okamžitě reagovat. „Našim zákazníkům nabízíme nástroj, který jim dá obrázek o aktuálním dění na blozích, v diskuzích, Facebooku, Twitteru, Instagramu, Google+, internetových videích, komentářích, cenových porovnávačích a dalších zdrojích. Nejlepší na tom je, že generovaný reporting bude zákazníky bavit. Přináší totiž v intuitivní podobě užitečné informace strategického charakteru v detailní a jasné podobě, a to včetně grafů a infografiky,“ dodal Tomáš Berger.

Každý analytický report a dashboard je generován v reálném čase na základě aktuálních dat. Navíc lze monitorované zmínky jednoduše třídit a filtrovat díky intuitivnímu nastavení. Obsahem analýz mohou být například jen negativní zmínky nebo zmínky pouze od žen či od mužů. Díky možnostem intuitivního nastavení lze monitorovaný obsah třídit na klik.

Zatímco běžný monitoring médií zachycuje veškeré sledované zmínky v tisku, rozhlasu, televizi a na internetových portálech, social monitoring se zaměřuje na celé online prostředí z pohledu uživatele. Snadněji tak lze odhalit rizikové skupiny a vstoupit do krizových diskuzí, spustit reaktivní marketing a ovlivňovat povědomí o značce. Kombinací obou forem monitoringu vzniká monitoring druhé generace, který nepředstavuje pouhé zachycování zmínek, ale i jejich automatickou analýzu.

Vliv EET na vznik a zánik dotčených subjektů

Spuštění obou vln elektronické evidence tržeb mělo velký vliv na podnikatelské subjekty spadající do těchto kategorií. Přestože celá řada z nich svoji činnost z tohoto důvodu ukončila, v meziročním srovnání jejich počet nakonec vzrostl. Změna nejvíce postihla živnostníky v kategorii ubytování, stravování a pohostinství.

Zákon o evidenci elektronických tržeb byl prezidentem České republiky podepsán 30. března 2016. Vyvolal různorodé reakce, které se projevily i na chování firem a živnostníků, jichž se ustanovení týká. Jaký vliv mělo EET na podnikatele v Česku?

Výměna IČ

První vlna byla spuštěna 1. prosince 2016 a spadala do segmentu ubytování (NACE 55), stravování a pohostinství (NACE 56). Datový tým nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz zjistil, že ještě před spuštěním první vlny EET došlo v dotčených oborech v meziročním srovnání k razantnímu poklesu nově vzniklých subjektů. Naopak raketově vystřelil počet zaniklých subjektů. „Další rozbor dat ukázal, že tuto abnormalitu měla na svědomí hromadná obměna IČ. Zjednodušené řečeno, firmy a podnikatelé v řadě případů ukončili podnikání a obnovili ho pod jiným IČ. Nejvíce změn se odehrálo koncem listopadu a v průběhu prosince, kdy skončilo přes tisíc subjektů, na druhou stranu 1,4 tisíc vzniklo, většinou firem,“ řekl k vývoji Tomáš Berger, zakladatel služby Merk.cz. Celkově ve sledovaném období od 11/2016 do 6/2017 ukončilo svoji činnost přes 2,5 tisíce firem, z toho 89 % bylo živnostníků. Ve stejném období vloni, tedy od 11/2015 do 5/2016, přitom bylo uzavřeno přes 2,3 tisíc firem, z toho 54 % bylo živnostníků. Oproti letošnímu roku se v tom minulém však neodehrál žádný výrazný výkyv.

Druhá fáze EET, spuštěna 1. března 2017, se týkala subjektů v oborech maloobchod a velkoobchod (NACE 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47). Stejně jak u první, tak i u druhé vlny byl zjištěn pokles počtu vzniklých subjektů, a naopak nárůst těch zaniklých. Od února do června 2017 zaniklo v oboru maloobchodu a velkoobchodu přes 5,4 tisíc subjektů, z čehož 74 % tvoří živnostníci, a vzniklo 5,8 tisíc subjektů, z čehož 59 % tvoří živnostníci. Zákon tak měl největší dopad opět na živnostníky. V porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku (2/2016 – 6/2016) zaniklo přes 6,6 tisíc subjektů (z toho 82 % bylo živnostníků) a vzniklo přes 7,2 tisíc subjektů (z toho 62 % bylo živnostníků).

Aktuální počet subjektů

V oborech zasažených oběma vlnami EET aktuálně existuje přes 600 tisíc subjektů. Z toho 1/6 v oboru ubytování, stravování a pohostinství a přes 500 tisíc v oborech velkoobchod a maloobchod. Statutárními osobami nebo vlastníky subjektů z první vlny jsou v 62 % případů muži, ženy mají 38 %. Poměr vlastníků dle pohlaví je ve druhé vlně obdobný: 65 % muži vs. 35 % ženy. Pokud bychom se podívali na genderové rozložení vlastníků zaniklých subjektů, tak zde je situace zhruba půl na půl. „Příchod EET v meziročním srovnání neovlivnil počet podnikatelských subjektů – je podobný. Řada z nich svoje podnikání ukončila, ale noví naopak začali. Přesto však zákon dopadl především na řadu drobných živnostníků, a to zejména na venkově. Ti ostatní museli překonat počáteční překážky spojené se zavedením EET a přizpůsobit se novému systému účtování,“ řekl závěrem Tomáš Berger.

Třetí vlna EET začne 1. března 2018 a bude se týkat svobodných povolání (lékařů, právníků, účetních), stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích nebo autoservisů a pneuservisů.

ČR předčilo v počtu podnikatelských subjektů SR

Od zániku Československa na přelomu roku uplyne 25 let. Z podnikatelského hlediska na tomto rozdělení vydělalo Česko. Od roku 1993 u nás vzniklo přes 1,872 milionu ekonomických subjektů, zatímco na Slovensku pouze 573 tisíc. Jak však zjistili analytici nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz, více rostoucích subjektů je na straně Slovenské republiky.

Od rozdělení jednotného státu se podnikání v obou zemích věnuje mnoho ekonomických subjektů. Trend je stále rostoucí, přičemž Česko nad Slovenskem vede: 77 % vs. 23 % (a to i při přepočítání na počet obyvatel). V České republice také vzniklo více společností s obratem nad 1,5 miliard korun. Aktuálně je to 909 subjektů, zatímco na Slovensku je jich pouze 26.

Slovensko má více rostoucích firem

Jen 4 % českých firem vzniklých po roce 1993 jsou v současnosti obratově rostoucí, zatímco na Slovensku tvoří obratově rostoucí firmy 11 %. V případě firem s klesajícím obratem je na tom Česko oproti Slovensku o něco lépe: 4 % vs. 15 %. Slovenská republika také eviduje více firem s dluhem u zdravotních pojišťoven.

Čeští i slovenští podnikatelé se nejvíce realizují v odvětví velkoobchodu a maloobchodu, kde působí shodně 23 % firem. Hned dalším oblíbeným oborem jsou profesní, vědecké a technické činnosti. Na Slovensku je naopak o něco populárnější stavebnictví.

Praha a Bratislava vedou

V obou zemích se podnikání centralizuje do hlavních měst. V Praze a Bratislavě má sídlo shodně 23 % ekonomických subjektů. V České republice je druhým nejvýznamnějším místem pro byznys Středočeský kraj a na Slovensku Žilinský kraj.

Pouze 34 % tuzemských společností má ve svém vedení (vlastníci a statutáři) ženské zastoupení. Ve slovenských firmách jsou procenta ještě nižší – pouze v 29 % firem je na pozici vlastníka nebo statutára žena.

Rozložení ekonomických subjektů

Od roku 1993 bylo v Česku evidováno 1,872 milionu ekonomických subjektů. Z nich bylo 64 % fyzických osob, 21 % společností s ručením omezeným a pouze 1 % akciových společností. Na Slovensku je evidováno 573 tisíc subjektů: fyzických osob 58 %, společností s ručením omezeným 30 %, akciových společností 1 % a ostatních 11 %.

„Za tu dobu v tuzemsku 349 českých akciových společností dosáhlo na obrat nad 1,5 miliardy korun za rok a u čtyřech z nich aktuálně probíhá insolvenční řízení. Společností s ručením omezeným s obratem nad 1,5 miliard korun je evidováno 480. Na Slovensku do současné doby 23 subjektů disponovalo obratem nad 500 milionů eur a žádná z nich aktuálně nemá pohledávky na zdravotním pojištění,“ řekl ke statistikám Tomáš Berger, zakladatel služby Merk.cz.

Žebříček virtuálních adres českých firem dle měst

Skoro polovina tuzemských firem má sídlo v Praze, často však jde o virtuální adresy. Rekordmanem v metropoli je čtyřpatrový dům v ulici Rybná 24, kde své sídlo uvádí hned 3 746 firem. Mezi adresy s největší koncentrací firem v Brně patří Lidická 19 s 1 209 sídly. Datový tým nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz zjistil také to, které ulice jsou v dalších velkých českých městech firmami nejvíce žádané.

Ač je to možná na první pohled zvláštní, jedna adresa může poskytovat sídlo až pro tisíce firem. Nejde přitom o obrovskou kancelářskou budovu, ale o dům, nejčastěji dokonce pouze o jednu kancelář. Takovýchto míst má nejvíce Praha, dle databáze Merk.cz jich je přes 200.

Tři minuty chůze od Staroměstského náměstí, jednu minutu chůze od OC Palladium a v těsné blízkosti metra B (Náměstí republiky) se v pražské ulici Rybná v čp. 24 nachází nenápadný dům. Vypadá jako klasický nájemní. V přízemí se nacházejí prostory pro obchody a v patrech byty a kanceláře. A přesto je něčím jiný – jde totiž o dům s nejvíce sídly tuzemských firem – dle obchodního rejstříku tuto adresu uvádí hned 3 746 firem. Papírové sídlo na této lukrativní adrese přijde na 199 Kč za měsíc. „Druhou nejčastěji využívanou adresou v metropoli najdeme v ulici Kaprova 14, kde je zapsaných 2 732 společností. Pokud bychom analyzovali celé ulice, potom nejvíce sídel je vedených opět v ulicích Rybná, Kaprova a následně Sokolovská. V Brně mezi domy s největší koncentrací firem patří Lidická 19 (s 1 209 sídly), Příkop 4 (s 952 sídly) a Příkop 6 (s 651 sídly),“ řekl Tomáš Berger zakladatel služby Merk.cz.

Virtuální sídla jsou v Česku stále populárnější. Každým rokem jich přibyde několik desítek. Při splnění všech zákonných požadavků jsou plně legální variantou umístění sídla. Mezi tyto zákonné povinnosti patří správné označení sídla, zajištění přebírání písemností, zajištění kontaktu s veřejností a státními orgány. Firmy volí virtuální sídlo především kvůli možnosti získat lukrativní adresu za velmi výhodnou cenu a také kvůli nižšímu riziku finančních kontrol. Sídlo společnosti umístěné v anonymnějším prostředí většího města může také přinést větší klid k podnikání a rozvoji firmy.

TOP nejuváděnější české firemní adresy dle měst

Město 1.     místo 2.     místo 3.     místo Další ulice
Praha Rybná Kaprova Sokolovská Koněvova, Vinohradská, Kubelíkova, Korunní, Revoluční, Bořivojova, Jaurisova
Brno Lidická Příkop Merhautova Vídeňská, Oblá, Botanická, Palackého třída, Cejl, Údolní, Nové sady
Ostrava 28. října Nádražní Výškovická Sokolská třída, Hlavní třída, Opavská, V Zátiší, Horní, Dr. Martínka, Volgogradská
Plzeň Sokolovská Žlutická Klatovská třída Tachovská, Rabštejnská, Koterovská, Kralovická, Manětínská, Brněnská, Lábkova
Olomouc Olomoucká Trnkova Nádražní Stiborova, Komenského, Foerstrova, Kmochova, Jiráskova, Sokolská, Lazecká
Hradec Králové třída Edvarda Beneše Štefánikova Pod Zámečkem Milady Horákové, Hradecká, Jungmannova, Pražská třída, Severní, Jana Masaryka, Čajkovského
České Budějovice Lidická tř. V. Volfa J. Bendy Plzeňská, Rudolfovská tř., Dlouhá, Větrná, Nová, Pražská tř., Čechova
Liberec Dobiášova Liberecká Gagarinova Aloisina výšina, Husova, Jáchymovská, Ruprechtická, Sametová, Na Pískovně, Haškova
Pardubice nábřeží Závodu míru Dašická Erno Košťála Pardubická, Bartoňova, Jana Zajíce, Bělehradská, Palackého třída, Lonkova, Na Drážce
Ústí nad Labem Masarykova Jizerská Klíšská Peškova, Kmochova, Keplerova, Žežická, Spartakiádní, Palachova, Nová

Tyto a další statistiky včetně heatmap, se nacházejí na stránce www.merk.cz/did-you-know/factoid/address-heatmaps. Na heatmapě je možné vidět místa s nejvyšší penetrací sídel firem.

Teplotní mapy prozrazují, jaký vliv měl orkán Kyrill

Již v červnu vstoupí v platnost novela zákona o národních parcích, která od začátku vzniku budila rozpaky. Někteří zastánci novely tvrdí, že na fungování firem na Šumavě a v okolí měl zásadní vliv orkán Kyrill a následná kůrovcová kalamita a novela zákona je dalším hřebíčkem do rakve firem věnujícím se podnikání souvisejícímu s těžbou dřeva. Analýzu toho, jak si dnes tyto firmy vedou, provedla firma Imper CZ, provozovatel nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz.

Před deseti lety si orkán Kyrill vyžádal 48 obětí, čtyři v ČR. Mohl také za masivní rozšíření kůrovcové kalamity na Šumavě, čímž zasáhl i odvětví věnující se turismu a zpracování dřeva. Novela zákona mění ochranu přírody v parcích a upravuje pravidla pro turisty a těžbu dřeva. Bude to znamenat i změnu pro byznys firem v parcích? To zkoumali analytici Merk.cz, kteří vybrali firmy se sídlem na Šumavě a okolí a podívali se, jak v průběhu let přibývaly a zanikaly ty věnující se ubytování a stravování, lesnictví, zpracování dřeva, výrobě nábytku, a jaký vliv na ně měl právě orkán Kyrill a následné státní restrikce. Pro dokreslení výsledky porovnali s trendy v celé republice.

Odvětví ubytování a stravování v České republice roste od roku 1990. Analyzujeme-li především firmy vykonávající tuto činnost na Šumavě, můžeme konstatovat, že kopíruje celorepublikový trend. Mírný pokles byl zaznamenán od roku 2013, kdy několik stovek subjektů svoji činnost ukončilo. Zatímco v celorepublikovém měřítku počet firem od roku 2015 zase roste, na Šumavě přetrvává trend jejich nepatrného poklesu.

Jako po každé kalamitě podobného druhu jako orkán Kyrill došlo k druhotnému množení kůrovců. Lesnické odvětví na Šumavě jím bylo poznamenáno záhy. V Národním parku Šumava bylo Kyrillem poničeno milion stromů a kůrovec jich poznamenal 2,6 milionu. Firmy následně vytěžily 1,1 milionu krychlových metrů, zbytek zůstal stát nebo ležet v bezzásahových územích parku. Lesnické práce neustaly ani potom a bylo jich dostatek, což dokazuje také statistika Merk.cz. Pokles počtu firem věnujících se tomuto odvětví nastal teprve v roce 2013 a trvá dodnes.

Podobný vývoj se odehrál u výroby nábytku a zpracování dřeva. Orkán Kyrill ani následná kůrovcová kalamita neměla zásadní vliv na tato dvě odvětví v okolí Šumavy. V podstatě kopíruje sestupný trend celorepublikového průměru, kdy v roce 2012 byl zaznamenán nejvyšší počet subjektů s tímto druhem podnikání.

Tyto a další statistiky včetně heatmap (teplotních map) s možností porovnat si celkové celorepublikové počty aktivních firem najdete na stránce www.merk.cz/did-you-know/factoid/sumava. Na teplotních mapách přitom máte možnost vidět nejen místa s nejvyšší penetrací firem, ale také v průběhu let vidět jejich vývoj – čím tmavší místo, tím je na něm koncentrováno více firem.

25 % firem v ČR zaniká nejčastěji v pátek

Černý pátek, i tak by se dal nazvat den, kdy v České republice konči svoji činnost většina podnikatelských subjektů. Naopak nejvhodnějším dnem pro založení firmy je středa. Pátek třináctého, celosvětově označovaný jako nešťastný, přitom neznamená pohromu a den, kdy firmy zavírají své brány. Analýzu mnohdy jepičích životu subjektů zveřejnila nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz.

V loňském roce se poprvé od roku 2011 obrátil sestupný trend nově založených tuzemských subjektů. Zatímco v roce 2015 jich bylo ještě 98 546, v roce 2016 už 99 931. Příznivě vnímaným faktem je také to, že svoji činnost do dvou let od založení ukončilo 3 021, respektive pouze 998 subjektů.

Počty nově založených subjektů v letech 2016 – 2012

Subjekt 2016 2015 2014 2013 2012
OSVČ 56 786 58 510 57 508 63 413 72 090
Společnost s ručením omezeným 27 913 26 119 24 400 22 268 21 682
Akciová společnost 902 862 657 648 891
Ostatní 14 330 13 055 17 436 14 702 15 969
Celkem 99 931 98 546 100 001 101 031 110 632

Nelichotivý rekord si připsal rok 2013. To padlo 154 358 subjektů, nejvíce od roku 1993, kdy skončilo 286 668 subjektů. Vloni zaniklo nejvíce OSVČ (76 %), s velkým odstupem následované společnostmi s ručením omezeným (12 %) a akciovkami (1 %). „Historicky nejvíce firem bylo založeno v roce 1991, celkem 589 107. V tomto roce jsme zaznamenali také nejvíc subjektů, které ukončily působení do dvou let od svého založení, bylo jich 113 141. V roce 1993 byl dokonce počet zavřených firem větší než počet nově založených. Stejná situace nastala pak v celé historii ještě jednou, a to v roce 2013,“ řekl Tomáš Berger zakladatel služby Merk.cz.

Počty subjektů, které ukončily činnost v letech 2016 – 2012

Subjekt 2016 2015 2014 2013 2012
OSVČ 46 106 49 930 48 962 108 987 43 023
Společnost s ručením omezeným 7 392 6 019 4 692 4 760 4 785
Akciová společnost 648 619 436 480 536
Ostatní 6 322 5 990 6 772 40 131 12 051
Celkem 60 468 62 558 60 862 154 358 60 395

Nejčastější dny zániku

Pro ukončení svých činností subjekty nejčastěji volí pátek. Tento den je zpravidla vybrán v 24,7 % případů. Dalšími dny jsou středa (18,9 %) a čtvrtek (15,8 %). Z pohledu dnů v měsíci téměř 40 % subjektů skládá karty koncem měsíce (29,6 % k 31. v měsíci, 7,9 % k 30. a 2,6 % k 28. v měsíci). Pokud firma končí 13. dne v měsíci, je to pátek jen ve 12 % případů. Zavírací pátek ze 63 % vychází na 31. den v měsíci. Majitelé firem tímto výběrem dnů chtějí udělat tlustou čáru za dosavadní činností a nový měsíc tak začít načisto.

Nejčastější dny ukončení činnosti subjektů

Pořadí Den Procentuální vyjádření
1. Pátek 24,7 %
2. Středa 18,9 %
3. Čtvrtek 15,8 %
4. Pondělí 15,3 %
5. Úterý 11,3 %
6. Neděle 8,6 %
7. Sobota 5,4 %

„Ze statistik také vyplývá, že jako nejvhodnější dny pro založení firmy je vhodné zvolit středu či pondělí (28,7 %, respektive 28,6 %). Ale ani tyto dva dny nezaručují obchodní úspěch. Jsou totiž nejčetnějšími dny založení firem, které již neexistují, a dokonce i těch, které zkrachují do dvou let od založení,“ dodal závěrem Tomáš Berger.

Tyto a další statistiky včetně interaktivních grafů s možností porovnat si počty a poměry firem, které ukončily působnost do dvou, pěti a deseti let od svého vzniku, najdete na stránce www.merk.cz/did-you-know/factoid/closed-within-years.