Neogenia

Poruchy veřejného osvětlení: Při hlášení nezapomeňte na unikátní kód každé lampy

Krátké a pošmourné dny dávají ještě více vyniknout důležitosti veřejného osvětlení. Rozbitá lampa nám může značně ztížit ranní cesty do práce a do školy nebo večerní venčení psa v parku. Nejen řidiči zase ocení funkční osvětlení přechodů pro chodce, které v období snížené viditelnosti pomáhá bezpečně přejít silnici. Kam a jakým způsobem případnou poruchu veřejného osvětlení hlásit?

Komu hlásit poruchu

Každá obec v ČR má vlastní způsob, jakým řeší správu veřejného osvětlení. Ve větších městech tato povinnost často spadá pod technické služby, případně dopravní podniky. Například v Praze je v provozu přibližně 135 tisíc lamp veřejného osvětlení, jejichž opravy řeší Technologie hlavního města Prahy. Rychlost, s jakou musí lampu opravit, závisí vždy na konkrétní míře poškození. „Pokud je lampa poškozená v oblasti patky, jsou například vylomená dvířka a hrozí nebezpečí zranění, případně byl sloup nabouraný a ohrožuje okolí, musí se technik k opravě dostavit do 30 minut,“ popisuje systém oprav Ondřej Švrček, zakladatel Mobilního Rozhlasu, platformy pro chytrou obecní komunikaci. „Pokud by třeba nesvítila jen jedna lampa v řadě a na osvětlení místa by to mělo malý vliv, doba opravy trvá v řádech dnů.“

K nahlášení poruchy mohou občané využít internetové formuláře nebo speciální telefonní linky. Ne vždy je však snadné dohledat, jak poruchu nahlásit. Ne za každou lampu zodpovídá město: „Celá řada lamp je soukromých a patří třeba k developerským projektům, u zastávek hromadné dopravy pak případnou poruchu řeší dopravní podnik daného města nebo SŽDC. V menších obcích zase mají opravy na starost přímo obecní úřady, které pak řeší další kroky se servisními firmami,“ zmiňuje František Brož, ředitel Asociace moderně komunikujících samospráv.

Stále více obcí proto využívá k hlášení poruch moderní a univerzální komunikační nástroje – třeba v podobě aplikace mobilní Rozhlas, kde lze problém nahlásit několika kliknutími. „Rozbité lampy si člověk všimne “v terénu” a mnohdy nemá čas nebo možnosti hledat na webových stránkách kontakty a vyplňovat formuláře. V mobilní aplikaci si jednoduše vyfotí štítek s číslem lampy a přes aplikaci odešle hlášení, které se rychle a jednoduše dostane až k zodpovědné osobě, která hlášku zpracuje a zařídí opravu,“ doplňuje Ondřej Švrček z Mobilního Rozhlasu. Ten využívá už více než 550 obcí v ČR mimo jiné i k hlášení podnětů od občanů – aplikaci je možné použít na nahlášení jakékoliv závady na území celé ČR.

Evidenční štítek může zachraňovat životy

Evidenční štítky, kterými jsou lampy veřejného osvětlení vybaveny, neslouží jen k hlášení poruch. Díky jejich evidenci je využívají také složky integrovaného záchranného systému. Pokud například dojde k dopravní nehodě a volající si není jistý tím, kde se nachází, stačí nahlásit číslo nejbližší lampy. Operátor pak jednoduše dohledá místo nehody podle evidenčního štítku. Hodit se může i rodičům s menšími dětmi, které někdy mohou zabloudit a když si nejsou jisté svou polohou, jednoduše rodičům zavolají číslo nejbližšího osvětlení. Ti si pak ve veřejně přístupné databázi místo i potomka najdou.

Evidenční štítky zachraňují životy – nejen u lampPři nahlašování nebezpečných událostí jde často o minuty a pokud se člověk nachází v neznámé lokalitě, tak mnohdy nemůže odbíhat k nejbližší lampě. Proto jsou od roku 2009 značeny také železniční přejezdy. Samolepící fólie bývá umístěna na dopravní značce označující přejezd nebo na zadní straně signalizačního zařízení. Toto označení pomůže pomoci k časné identifikaci přejezdu, když na něm někdo z řidičů uvízne a k co nejrychlejšímu zastavení železniční dopravy v daném úseku.Záchranáři pomáhají nejen ve městech, ale i v přírodě, kde ovšem často žádné pevné orientační body nenachází. V posledních letech jsou tak na turistických trasách či cyklostezkách umisťovány tzv. body záchrany, kterým se také říká také traumabody. Ty pomáhají horské službě a záchranářům k lokalizování zraněných turistů nebo požárů. Proto je všem návštěvníkům přírody doporučováno, aby si pamatovali číslo posledního bodu záchrany, který na své cestě minou a vždy tak byli schopni záchranářům určit, kde se nacházejí.

 

ondrej_svrcek mr_app_2 mr_app_fotohláška mr_app mr_app_1

Jak se bránit podomním prodejcům? Starostové na šmejdy upozorňují přes mobil

Elektřina, plyn, nové zámky nebo předražené spotřební zboží. Ačkoliv podomní prodej mnoho obcí výslovně zakazuje, stále se najdou obchodníci, kteří pokoušejí štěstí a neúnavně obcházejí domácnosti. Cílí přitom především na seniory a starší obyvatele, kteří se jim mnohdy nedokáží bránit. Obce a města proto stále častěji sahají po prostředcích chytré obecní komunikace, které jim v boji se „šmejdy“ pomáhají.

Zatímco před několika lety vedlo u podomních prodejců především spotřební zboží, s uvolněním trhu se rozmohly nabídky na změnu dodavatele energií nebo mobilních tarifů. Nemění se ale vlezlost některých prodejců, kteří neváhají se do domácností dostat pod nejrůznějšími záminkami, například s odečtem elektroměru nebo s „přeplatkem“ za plyn. Městské samosprávy pak řeší, jak obyvatele před šmejdy co nejrychleji varovat. „Vzhledem k tomu, že drtivá většina Čechů včetně seniorů vlastní mobil, je pro samosprávy nejjednodušší poslat okamžitě hromadnou zprávu, díky níž se o potenciální nezvané návštěvě včas dozví. Nedostávají se tak do stresových situací, kdy je podomní obchodníci zastihnou nepřipravené,“ doplňuje Ondřej Švrček, zakladatel platformy Mobilní Rozhlas.

Obce se brání vyhláškou

Zákaz podomního prodeje zboží a služeb ukotvuje stále více obcí ve vyhláškách a o platném zákazu pak informují i dodatkové tabulky u vjezdů do obce. Přesto mnoho prodejců tyto zákazy ignoruje a své služby a produkty nadále v domácnostech nabízí. Porušením vyhlášky se však prodejce dopouští přestupku, který může dále řešit orgán místní samosprávy ve správním řízení s pokutou až do výše 200 tisíc korun. Pokud se v obci prodejce porušující vyhlášku vyskytne, je nejúčinnějším řešením volat městskou policii, která sepíše oznámení o přestupku a předá je příslušnému správnímu orgánu. „Kombinací rychlé komunikace s občany přes mobilní aplikaci a spoluprací s policií se nám podařilo návštěvy šmejdů v obci téměř eliminovat a pokud se objeví, pak je z území obce rychle vykázat,“ dodává Vojtěch Krňanský, starosta města Chrast, které využívá ke komunikaci platformu Mobilní Rozhlas.

Co s nechtěnou smlouvou?

I přes všechna opatření se může stát, že například důvěřivý senior nevýhodnou smlouvu podepíše. Pak je třeba situaci včas řešit odstoupením od smlouvy v zákonné lhůtě 14 dní. I v takovém případě chytrá komunikace pomáhá, jak potvrzuje Krňanský: „Když jsem zjistil, že se někteří lidé nachytali a smlouvu šmejdům podepsali, zaslal jsem přes Mobilní Rozhlas zprávu o tom, aby se dotyční zastavili za mnou na úřad, kde jim pomůžu vypracovat odstoupení od smlouvy. Zvláště u starších lidí tento přístup pomohl a namísto uschování smluv doma v šuplíku se nám podařilo je všechny včas vypovědět.”

mr_app_1 mr_app_2 mobilni-rozhlas-app

Obce přes zimu hlídají chatařům majetek, před zloději varují už přes 16 000 z nich

Podezření na pohyb zlodějů po obci nebo osadě, varování před vichřicí nebo mapování následků kalamity. To všechno jsou informace, které vedení obcí zcela zdarma sdílí prostřednictvím nástrojů chytré komunikace s majiteli objektů ve svém katastru. Extrémně užitečné jsou především pro chataře a chalupáře, kteří mají bydliště vzdálené často desítky kilometrů a informují o tom, co se v místě, kde se nachází jejich nemovitost, děje. Jen za rok 2019 obce rozeslaly stovky. Odměnou jim za to je výrazně vyšší loajalita rekreantů, kteří se více zapojují do obecního života.

Systém Mobilní Rozhlas v současnosti využívá skoro desetina českých obcí, přičemž premianty v chytré komunikaci jsou paradoxně spíše ty menší. Chytrou komunikaci si ostatně nezřídkakdy pořizují právě díky možnosti oslovit také skupiny nerezidentů na svém území – tedy nejčastěji právě chataře a chalupáře. Díky zapojení do Mobilního Rozhlasu tak často poprvé získávají ucelenou databázi kontaktů na majitele chat a chalup, kterou mohou využít pro vzájemnou komunikaci.

Jen za rok 2019 se počet osob zaregistrovaných k odběru informací pro chataře a chalupáře zvedl asi na dvojnásobek. Užitečné informace od své obce přijímá již přes 16 000 rekreantů z 546 vesnic a měst – tedy hrubým odhadem asi 4 % v přepočtu na počet rekreačních objektů v ČR. Za celý uplynulý rok jim bylo rozesláno několik tisíc SMS zpráv a e-mailů. Většinu z nich tvořily zprávy o výpadcích elektrického proudu nebo přistavení kontejnerů na zahradní odpad, roste však počet těch, které mají bezpečnostní charakter. Desítky obcí například informovaly o pohybu zlodějů v chatových osadách, vykradených objektech, poškození vinou kalamity nebo varovaly před suchem či vysokým rizikem vzniku požárů.

Starosta má díky Mobilnímu Rozhlasu hned několik možností, jak případné majitele objektů informovat – rozesílkou varovných SMS v případě, kdy je podezření na pohyb podezřelých osob v oblasti nebo e-mailingem s fotodokumentací následků kalamity. Pracovat mohou také s desítkami podnětů a upozornění, které posílají pomocí národní participační platformy sami obyvatelé a turisté.

“Je úžasné, že obce komunikaci s chataři a chalupáři dobrovolně přijímání jako jednu ze svých povinností. Vysoký počet zapojených příjemců zpráv jasně ukazuje, jak moc je tato služba užitečná,” zmiňuje Ondřej Švrček, zakladatel Mobilního Rozhlasu. “Díky hlášení obcí se mohou majitelé na podnět obce vydat na kontrolu svého objektu a případné škody řešit v nejkratším možném termínu.”

Podle Švrčka je navíc dobrovolná aktivita obcí ve výsledku prospěšná i pro ně. Rekreanti, se kterými je obec v kontaktu, se totiž stále více hlásí také do dobrovolnických skupin. Na tyto kontakty pak obce rozesílají pravidelné prosby na bezplatnou výpomoc.
“Z praxe víme, že intenzivní komunikace s rekreanty se obcím v dobrém vrátí. Přes léto, kdy jezdí pravidelně na chaty a chalupy, jsou ochotni se nezištně věnovat zlepšování života v obci, účastní se i kulturních akcí pořádaných obcí. Opět se tedy potvrzuje schopnost obecní komunikace zvyšovat kvalitu života v obci a podporovat obecní život,” zakončuje Švrček.

mobilni-rozhlas-zmapujto mr_app_1 mobilni-rozhlas-app

Silvestrovské veselí zvířata stresuje, i letos jich mnoho skončí v útulcích

Poslední den v roce se blíží, a s tím rostou i obavy majitelů domácích mazlíčků. Hlučná zábava, několikaminutové ohňostroje a ohlušující petardy každoročně vystresují stovky domácích zvířat, která končí v lepším případě v útulku, v horším pod koly auta či vlaku. Zaběhlé zvíře je přitom i vzhledem k mrazivému zimnímu počasí nutné vypátrat co nejrychleji.

Silvestrovská pyrotechnika dělá majitelům domácích zvířat těžkou hlavu v průběhu celého prosince. Mnozí lidé ji nakupují s předstihem a neváhají ozvláštnit ohňostrojem i vánoční svátky a zbytek odpalují průběžně až do Silvestra. Zásoby rachejtlí pak někteří spotřebovávají ještě během ledna a zvířata jsou tak ve stresu dlouhodobě.

„Počet zaběhnutých psů, kteří končí u nás v útulku, se každoročně výrazně zvýší během prosince a začátku ledna. Nejde jen o samotný silvestrovský večer – stačí totiž, když při venčení někdo odpálí jednu petardu, a pes puštěný na volno se lekne a majiteli uteče. Ve stresu zvíře zvládne překonat i velké vzdálenosti a pokud není očipované a čip registrovaný, jeho majitel se velmi špatně dohledává. Některá zvířata pak u nás v útulku bohužel zůstávají,“ doplňuje Michaela Zemánková z psího útulku DogPoint.

Zaběhnuté psy musí po Novém roce řešit i samotná města a obce. Vyděšená zvířata mohou způsobit dopravní nehodu nebo ve stresu někoho napadnout, proto je důležité pokusit se nalézt jejich majitele co nejdříve. Stále více obcí proto k hledání využívá prostředky moderní obecní komunikace včetně mobilních aplikací. Ztraceného psa stačí přes aplikaci nahlásit úřadu, který může rozeslat informaci s fotkou a upozorněním přímo na mobily občanů.

Výhodou mobilní aplikace je oproti jiným komunikačním kanálům především přesnější cílení hlášení. „V záplavě informací zveřejňovaných na sociálních sítích se může snadno stát, že příspěvek o ztraceném zvířeti zapadne mezi jinými nebo zůstane bez povšimnutí. U chytré aplikace systém pracuje i s určením polohy a zodpovědná osoba, která hlášení řeší, může snadno rozeslat zprávu na lidi v okolí nebo třeba pouze na pejskaře, a výrazně zvýšit šance nalezení zvířete či majitele,“ doplňuje Ondřej Švrček, provozovatel služby Mobilní Rozhlas.

Zaběhl se vám pes?

  • Přidejte jeho fotografii pomocí aplikace Mobilní Rozhlas. V sekci Ztracená zvířata vyberte položku „nahlásit ztracené zvíře“.
  • Aplikace sama rozešle informaci lidem v okolí – především těm, kteří jsou sami majiteli zvířat
  • K fotografii můžete připojit popis, jeho jméno, číslo čipu nebo kontakt na Vás
  • Pokud ho někdo uvidí, tak se Vám ozve zpět, případně Vás bude kontaktovat místní samospráva

mr_app_fotohláška MR_ztracena_zvirata mr_app

Nebezpečný sníh na střeše i přerušené vedení můžete nahlásit přes aplikaci

Zima se hlásí o slovo a s ní se začínají objevovat i klasické zimní neduhy českých měst. Špatně odklizený sníh, neposypaný chodník nebo nebezpečné překážky na cestě dokáží pohyb v obci značně znepříjemnit. I proto stále více měst hledá co nejjednodušší způsob, jak by mohli občané problémy hlásit.

Zimní počasí je nevyzpytatelné a obleva a následný pokles teplot může během okamžiku přinést nebezpečnou ledovku, klouzající chodníky a nesjízdné komunikace. Náhlá sněhová nadílka zase lehce zláme větve, které pak spadnou na vozovku, a silný mráz může porušit elektrické vedení či veřejné osvětlení. Obce přitom často nemají kapacitu na monitorování všech hrozeb a mobilní aplikace chytré obecní komunikace jsou tak pro ně důležitým kanálem, díky kterému se o problémech dozví včas.

Na chodce číhá v zimě ve městech a obcích mnoho nástrah. Evergreenem jsou neodklizené chodníky, kdy se může stát, že po deseti uklizených metrech následuje pět metrů zcela zasněžených a zledovatělých. Chodce často ohrožuje také těžký sníh na střechách domů a nebezpečné rampouchy. Pokud na takovýto problematický úsek narazíte, je nejrychlejším řešením vše vyfotit a poslat zodpovědné osobě. Pro tyto účely využívá už více než 500 obcí v ČR aplikaci Mobilní Rozhlas, přes kterou se fotohláška obratem dostane k pověřenému člověku na vyřízení. Hlásit je možné i rozbité veřejné osvětlení nebo třeba špatně zaparkovaná vozidla, která brání provozu.

Navzdory mnoha ekologickým snahám se stále najde mnoho lidí, kteří v zimě topí doslova vším, co najdou po ruce. Štiplavý zápach dokáže překazit větrání a značně znepříjemnit cestu do práce a do školy, nehledě na zdravotní rizika. Hříšníky z řad soukromých osob můžete nahlásit třeba přes aplikaci Mobilního rozhlasu na místní obecní úřad, který bude dál celou věc řešit. Pokud máte podezření na spalování nebezpečných látek u firem, obraťte se přímo na Českou inspekci životního prostředí. Ta si poradí i s černou skládkou, které během zimy „vylézají“ v okolí obcí na povrch.

mr_app_1 mr_app_2 mr_app

 

Aplikace Záchranka a Mobilní Rozhlas budou společně varovat před nebezpečím. Vzniká Systém digitálního varování obyvatelstva

Povodně, požáry či uniklé zplodiny do ovzduší. Nejen na tyto krizové situace upozorňují starostové své občany. Efektivním způsobem, jak oslovit co nejvíce lidí žijících na daném území, se stává digitální komunikace. Prostřednictvím té lze předat klíčovou informaci obyvatelům daného města či obce přímo do jejich mobilních telefonů. Díky okamžitému spojení je tak možné eliminovat újmy na zdraví i na majetku. Na to se spoléhá i nový Systém digitálního varování obyvatelstva, tzv. SDVO, který zatím díky aplikaci Záchranka a napojenému Mobilnímu Rozhlasu funguje v Praze, Brně a v Plzni.

Aplikace Záchranka i Mobilní Rozhlas patří mezi lídry v oblasti chytré komunikace. Záchranku má staženou přes milion uživatelů a do platformy Mobilní Rozhlas je zapojeno čtvrt milionu občanů ve více než 550 obcí, to je zhruba 10 % všech obcí v ČR. Díky tomu je možné rychle informovat velké množství obyvatel – varování před nebezpečím dostanou všichni, kdo si ve svém telefonu nastavili odběr aktuálních zpráv o hrozícím nebezpečí z daného města či obce. Ať už se tedy nacházejí na území krizové situace nebo ne, klíčová informace včetně návodu, jak postupovat, se k nim dostane.

Systém digitálního varování obyvatelstva (SDVO) je podřízen složkám krizového řízení a ochrany obyvatel. Informaci do systému po domluvě s IZS zadává pracovník krizového řízení města či kraje. Uživatelům aplikace Záchranka je zpráva šířena formou Push notifikace a emailu. Starosta následně rozhodne, které komunikační kanály v rámci systému Mobilní Rozhlas jsou pro rozesílku nejvhodnější a jak bude varovná zpráva distribuována. Ta se poté objeví ve formě notifikace či jako SMS zpráva na všech telefonech, které jsou registrovány v platformě Mobilní Rozhlas. Zprávy jsou rozšiřitelné na hlasovou zprávu pro osoby se zrakovým postižením.

„Jsme rádi, že se nám povedlo uskutečnit náš dlouhodobý plán a můžeme spolupracovat s aplikací Záchranka. Náš společný dosah činí zhruba 1,5 milionů obyvatel. Tedy zhruba každý sedmý člověk v zemi je zapojen do našich systémů. Díky napojení na krizová řízení měst prostřednictvím Záchranky jsme nyní schopni odeslat varování přímo do mobilních telefonů,” uvádí Ondřej Švrček, zakladatel Mobilního Rozhlasu.

Výhodou systému je i možnost odeslat jako součást notifikace odkaz na krizový portál města či kraje, kde lze zjistit další podrobnosti k dané události. Občané tak získají přesné, a díky spolupráci s krizovým řízením i nejaktuálnější informace o tom, co se v dané lokalitě právě děje a jak se mají zachovat. Každý člověk s mobilním telefonem registrovaným v aplikaci Záchranka nebo Mobilní Rozhlas tak navyšuje reálný dosah krizového sdělení města či kraje.

„Aplikace Záchranka představila systém varování letos na jaře. Do dnešního dne se přidala Praha, Plzeň a Brno, a v jednání už jsou další města, ale i celé kraje, jako např. Jihomoravský. Snažíme se hledat synergii ve všem, co děláme, chceme, aby aplikace Záchranka mohla nabídnout pomoc co nejvíce lidem. I proto jsme vytvořili společnou iniciativu s Mobilním Rozhlasem, kdy se zpráva o krizové situaci šíří z jednoho bodu bez duplicit všemi možnými kanály, i takovými, které jsme dosud neměli k dispozici. Např. pomocí SMS nebo e-mailu,” uzavírá autor aplikace Záchranka Filip Maleňák.

 

MR_Záchranka2 Proces SDVO MR_Záchranka

Mobilní Rozhlas seniory informuje i chrání

Klasický rozhlas už jako hlavní zdroj obecních informací nestačí. Senioři v České republice se učí pracovat s moderními komunikačními nástroji, které města a obce využívají. Nové technologie jim přináší řadu výhod a slouží jako forma aktivního zapojení do života v obci, a to jak u starších lidí, tak u hendikepovaných.

Informace ihned po ruce

Příjezd pojízdné prodejny, odstávka vody, porucha kanalizace či upozornění na silný vítr… Podobné zprávy z obce je třeba předat obyvatelům okamžitě. K tomu je mimo klasické komunikační kanály vhodná i rozesílka mobilních zpráv. Tu začínají využívat všechny věkové skupiny. Rostoucí zájem seniorů o nové způsoby komunikace potvrzuje i Ondřej Švrček ze společnosti Neogenia, jejíž službu Mobilní Rozhlas už používá více než 500 obcí v České republice. „Mobilní Rozhlas je vhodným doplňkem pro místní samosprávy. Jeho předností je fakt, že zastihne všechny obyvatele i v situaci, kdy se v dané lokalitě nenachází. Platforma umožňuje ihned zasílat textové či hlasové zprávy, které si senioři mohou pohodlně přehrát, kolikrát potřebují, a dozví se tak vše podstatné.“ Hlasové a textové zprávy v mobilu vycházejí vstříc i potřebám hendikepovaných obyvatel, kteří díky nim nejsou odtrženi od aktuálního života v obci.

Přehled pro širší rodinu

Napojení na obecní komunikaci se přitom nemusí omezit pouze na seniora. K odběru zpráv z obce se může zaregistrovat i jeho rodina, která bydlí jinde. Děti či vnoučata tak budou mít přehled o dění v obci a neuniknou jim důležité informace – ať už půjde o úhradu plateb, výpadek elektřiny či upozornění na pohyb podomních prodejců – a budou moci zareagovat. Klasické komunikační platformy už v tomto ohledu nedostačují. Sociální sítě jsou nepřehledné, relevantní příspěvek se rychle ztratí, a nejen starší člověk ho může snadno přehlédnout. Ne každý je navíc na sociálních sítích aktivní, oproti tomu mobilními telefony v dnešní době disponují i senioři. Proto starostové hledají nové způsoby, jak informovat o dění v obci efektivně. „Mobilní Rozhlas je podle mého názoru a názoru mnoha lidí, se kterými se stýkám, velice moderní a potřebnou informační technologií. Ať se nacházím kdekoli, tak s Mobilním Rozhlasem se dovídám to nejpodstatnější, co bych měl vědět jako občan města,“ potvrzuje bývalý učitel a v současné době důchodce Jindřich Solovský ze Zábřehu, který platformu Mobilní Rozhlas využívá.

Dát o sobě vědět

Impuls k přechodu na modernější formu komunikace přitom nepřichází vždy ze strany samospráv. Zájem často jako první projevují právě občané, kteří mají pocit, že o dění v obci nejsou dostatečně informovaní. Zvláště senioři či hendikepovaní lidé s omezenými možnostmi pohybu mají mnohdy pocit odtržení od veřejného života a nemožnosti předat zpětnou vazbu. Právě v tom jim moderní komunikace pomáhá. „Moderní nástroje obecní komunikace by neměly být jen aplikace, které přeposílají zprávy z obecního webu. Přes Mobilní Rozhlas mohou lidé nahrávat podněty a přání nebo odpovídat na ankety. To je to, co seniorům na klasické obecní komunikaci většinou chybí,“ potvrzuje Švrček.

ZC_app_Screens ZC_app_ZmapujTo ZC_app_hlaseni_podnetu

 

Česká jednička v chytré obecní komunikaci Mobilní Rozhlas jde na Slovensko, do dvou let tu chce mít až 20 % zapojených obcí

Největší česká platforma pro chytrou obecní komunikaci Mobilní Rozhlas zamířila na Slovensko. Bude zde působit pod značkou Mobilný Rozhlas a v první fázi usiluje o zapojení zhruba dvou desítek samospráv včetně krajských měst. Jako první Mobilný Rozhlas spustily západoslovenské Topoľčany, kterým se během jediného týdne podařilo zapojit do systému přes 1100 obyvatel, tedy takřka 10 % domácností. Do dvou let by měl Mobilný Rozhlas rád zapojenou až pětinu měst, jednat chce také přímo se státními institucemi a kraji.

Slovensko se stává první destinací zahraniční expanze Mobilního Rozhlasu. Kromě Topoľčan jsou v první fázi jednání další dvě desítky slovenských měst včetně krajských metropolí. Samosprávám nabídne Mobilní Rozhlas veškeré funkce, se kterými mohou pracovat i české obce. Kromě samotného jádra ekosystému s databází SMART kontaktů je to možnost využívat celou řadu kanálů pro informování obyvatel od SMS a hlasových zpráv pro nevidomé a slabozraké po mailingy nebo zprávy v aplikaci. Pro sběr zpětné vazby jsou určena minireferenda, ankety nebo například moduly pro participační rozpočty či tvorbu pocitových map.

Také na Slovensku je nyní možné využívat aplikaci Mobilný Rozhlas (v Česku distribuována jako Mobilní Rozhlas / Zlepšeme Česko), která slouží pro nahlašování občanských podnětů, jež mají samosprávy v systému spravovat. Občany je tak možné zapojit do celé řady participačních aktivit, jako jsou hlášení, která místním samosprávám pomáhají řešit lokální problémy. Podobně jako v Česku, i na Slovensku Mobilní Rozhlas připravuje spolupráci přímo s kraji či státními institucemi.

Rychlost, s jakou se Topoľčanům podařilo do systému zapojit první domácnosti, dobře ilustruje zájem o chytrou komunikaci na Slovensku. Týden od spuštění služby se do systému Mobilný Rozhlas zaregistrovalo přes 1 100 občanů. To je zhruba 10 % domácností z celé obce, která má 26 000 obyvatel.

„Jsme nesmírně rádi, že se nám povedlo odstartovat zahraniční expanzi Mobilního Rozhlasu. Můžeme nabídnout obrovské zkušenosti načerpané při několikaletém působení v České republice, kde se do systému zapojilo již 250 000 obyvatel, kteří se chtějí aktivně podílet na rozvoji místa, kde žijí,“ uvedl Ondřej Švrček, autor projektu Mobilní Rozhlas. „Je skvělé, že prvním zahraničním partnerem se staly právě Topoľčany, které jsou díky elánu vedení města tím správným místem pro start Mobilného Rozhlasu na Slovensku. Deset procent takřka ihned zapojených obyvatel – v očích starosty také aktivních voličů, se kterými může samospráva komunikovat v reálném čase a zapojovat je do rozhodování, je skvělý výsledek.“

Přestože je Mobilní Rozhlas vyvíjen v Brně, na jeho rozvoji se podílí i celá řada specialistů právě ze Slovenska. I na tom bude projekt při své expanzi hodně stavět.

„V centrále Mobilního Rozhlasu máme v týmu velmi silné slovenské zastoupení. Proto mě těší, že se rozrůstáme i na mé rodné Slovensko. Topoľčany měly enormní zájem o to být prvním městem, kde Mobilný Rozhlas zavedeme, a je skvělé, s jakou vervou ke spolupráci přistoupily,“ dodal Ivan Kosturák, zástupce jednatele a vedoucí technického oddělení.

V Česku je Mobilní Rozhlas nejrozšířenější platformou pro chytrou komunikaci místních samospráv s občany. Využívá ho asi 530 z celkem 6400 českých obcí a zapojeno je do něj celkem 250 000 obyvatel. Samosprávám, ale také například krajům, nabízí kompletní ekosystém pro chytrou komunikaci. Ta umožňuje komunikovat s obyvatelstvem v reálném čase a díky varovným zprávám nabízí ochranu před potenciálním nebezpečím či přírodními katastrofami.

mobilni_rozhlas_slovensko mobilni_rozhlas_slovensko_grafika

Uhynulá zvířata v obci – jak a komu hlásit?

Uhynulá zvířata v obci – jak a komu hlásit?

Nález uhynulého zvířete není nikdy příjemným zážitkem, přesto je třeba znát základní pravidla, jak se v takové situaci zachovat. Řada nejasností panuje jak kolem nakládání s uhynulým domácím mazlíčkem, tak i kolem toho, komu nahlásit mrtvé zvíře ve městě či v lese. Samostatnou kapitolou je pak ohlašovací povinnost, která se na některé typy úhynu vztahuje.

Důstojné rozloučení s domácími mazlíčky

Odchod domácího mazlíčka bývá psychicky náročný a mnozí lidé si nejsou jisti, jak s uhynulým psem či kočkou nakládat a zda je možné mu v mezích zákona udělat např. hrob na zahradě. U zájmových chovatelů toto není problém – dle veterinárního zákona je drobné zvíře možné na pozemku majitele zahrabat, avšak do hloubky minimálně 80 cm, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí. Na zahradě však není možné zakopat přežvýkavce či prasata, ani zvířata, u kterých existuje důvodné podezření z nákazy. Pokud majitel nechce či nemůže uhynulé zvíře zahrabat na vlastním pozemku, může využít asanační službu nebo kafilerní box, na nějž by ho měla odkázat obec.

Zvěř patří myslivcům

Zvláště v období říje se v lesích i na loukách blízko silnic může nacházet uhynulá zvěř, často například důsledkem kolize s autem. Takováto zvěř spadá pod správce příslušné honitby, což bývá většinou myslivecké sdružení, a to by se mělo postarat o její likvidaci. Správci se hlásí i nález otrávené návnady či pytlácké pasti. Pokud jde o uhynulou lišku, musí být provedeno veterinární vyšetření, aby byla vyloučena vzteklina, a to i přesto, že poslední výskyt této nemoci byl v ČR zaznamenán v roce 2002. Obdobné preventivní opatření platí i při nálezu většího množství hromadně uhynulých ptáků, o němž by se měla co nejdříve dozvědět krajská veterinární správa, která zajistí potřebná vyšetření pro vyloučení nákazy. Pozor je třeba si dát v případě, že uhynulé zvíře patří mezi chráněný živočišný druh. Ochrana se vztahuje i na uhynulého živočicha a jeho nález je proto třeba ohlásit. Manipulovat s chráněným zvířetem může vždy jen oprávněná osoba.

Kdy za likvidaci odpovídá obec

Likvidaci uhynulých zvířat, která nemají majitele, má na starosti příslušná obec, v níž k úhynu dojde. Týká se to především drobných živočichů, ježků, ptáků, ale i volně pobíhajících psů a koček, jež bývají častou „obětí“ rušné automobilové dopravy. Nález sraženého či jinak uhynulého zvířete je vhodné oznámit na příslušném obecním či městském úřadě, na který pak připadne následná ohlašovací povinnost a odstranění. Občané měst či vesnic využívajících moderní komunikační systémy mohou hlášku o úhynu odesílat i přes mobilní aplikace. „Právě uhynulá, ztracená či volně se pohybující zvířata patří mezi nejčastější druhy hlášek, které občané svým samosprávám odesílají,“ potvrzuje Ondřej Švrček, autor aplikace Zlepšeme Česko, přes kterou jde uhynulé zvíře snadno nahlásit. „Výhodou je, že není nutné čekat s nahlášením na úřední hodiny, podnět se dostane ke starostovi či jiné pověřené osobě rychle a ta ho může začít okamžitě řešit.“

 

Které zákony se vztahují na uhynulá zvířata

Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání

ZC_app_hlaseni_podnetu

Jak zajistit dětem bezpečnou cestu do školy

Blíží se začátek nového školního roku a pro tisíce prvňáčků i první cesta do školy. Trasa, která pohledem dospělého působí bezpečně, může ale pro dítě skrývat řadu nástrah. Proto je vhodné celou cestu od domu až do školy ještě před koncem prázdnin s dítětem několikrát projít a podívat se na ni dětskýma očima. Na co si dát pozor a jak řešit případné problémy? 

Dopravní nástrahy

Bezpečná cesta do školy začíná zvládnutím orientace v dopravě a s tím souvisí i nepoškozené dopravní značení. Klíčové je především funkční a dobře viditelné svislé či vodorovné značení u přechodů pro chodce. Je také důležité, aby dítě mělo při přecházení dobrý rozhled a nebránil mu v něm například příliš rozrostlý keř nebo autovrak stojící přímo u přechodu.

„Bujná a přerostlá vegetace patří mezi jeden z častých podnětů, se kterým se občané na samosprávy obracejí,“ doplňuje Ondřej Švrček, autor platformy Zlepšeme Česko, která umožňuje zasílání podnětů samosprávám. „Díky odeslání fotografie problematického místa přes mobilní aplikaci se podnět dostane ihned k zodpovědné osobě, která ho může začít obratem řešit.“

Aby dítě zvládlo cestu do školy bezpečně i v ranním šeru, musí správně fungovat také veřejné osvětlení. Ideální je proto zkusit si projít společně trasu večer a zkontrolovat, zda všechny lampy svítí a zda by nebylo vhodné navrhnout některá místa, jako jsou přechody pro chodce, osvětlit více. I takový podnět je pak možné pomocí aplikace jednoduše předat místnímu úřadu.

Nenápadné nástrahy a překážky

Některé problémy na cestě do školy ohrožují nejen děti, ale i dospělé. Patří k nim například uvolněné poklopy na kanálech, kterými může dítě propadnout a dospělý se o ně vážně zranit, nebo ohnuté a vyviklané zábradlí. Především ve větších městech se pak oblíbeným terčem vandalů stávají některé části mobiliáře. Poničené lavičky mohou být pro děti nebezpečné, proto je třeba jejich poškození nahlásit, aby mohla samospráva zasáhnout. Platí to i v případě znečištění chodníku, podchodu nebo jiného veřejného prostranství. Pokud dostane obecní či městský úřad podnět, může se na problematický úsek více zaměřit a dalšímu poničení tak předejít třeba instalací kamer se záznamem.

Pozor na zvířata

Volně pobíhající pes může cestu z nebo do školy proměnit v adrenalinový zážitek. Děti rychle zpanikaří, proto by v první řadě měly vědět, jak se chovat v situaci, kdy potkají zvíře bez majitele, případně najdou takové, které bude sražené, nemocné nebo uhynulé.

Pokud se na trase do školy opakovaně vyskytuje pes, který často utíká, je za špatně zajištěným plotem nebo se pohybuje zcela volně, situaci je třeba řešit. Možné je obrátit se přímo na majitele, případně předat podnět na zastupitele obce. Ti mohou situaci řešit efektivněji a předejít možným osobním konfliktům. V případě hrozícího útoku zvířete je pak nutné vždy nejprve volat městskou policii.

Lákadla v okolí

Během cesty do školy, a především pak ze školy, kdy je více času, děti rády objevují lákadla v okolí. Ve městě to mohou být zajímavé průchody a průjezdy, na vesnici zase třeba opuštěný statek nebo blízký potok. Při „cvičném“ procházení trasy je proto vhodné dívat se i do širšího okolí a předvídat možné nástrahy, které by tam mohly děti potkat. Problematické mohou být nezajištěné vchody do objektů, poklopy od septiků, staré studně, ale také nebezpečný odpad vyvezený formou černé skládky, který láká k prozkoumání. Takovýto problém lze nahlásit opět na příslušný obecní úřad, v případě skládky pak i na policii či inspekci životního prostředí.

 

Jaké problémy lze hlásit:

Nepořádek (vysypané koše, znečištěné podchody)

Rozbitý mobiliář (lavičky atd.)

Uvolněné poklopy kanalizace

Nefunkční veřejné osvětlení

Neoznačený výkop / staveniště

Překážky na cestě (stavební materiál)

Černá skládka

Nebezpečná zvířata

ZC_app_kanal ZC_app_Screens ZC_app_hlaseni_podnetu