VašeVýživné.cz

Až 61 % rodičů samoživitelů nejezdí v létě s dětmi na prázdniny

Letní prázdniny se blíží a pro mnohé rodiče samoživitele je toto období v roce velmi finančně, často i časově, náročné. I přes rostoucí životní úroveň většiny obyvatel republiky a s tím spojený růst životních nákladů se průměrné soudem určované výživné v podstatě nemění. A tak se rodiče samoživitelé musejí s dětmi uchýlit k tomu, že zůstávají doma.

Z 500 rodičů samoživitelů se na tomto závěru shodlo celkem 61 % dotázaných.

Důvod, proč více jak polovina dotázaných rodičů zůstává v létě doma, je velmi prostý – na dovolenou jim chybí dostatek financí. A právě proto by ocenili větší pomoc ze strany státu, jako jsou finanční příspěvky na letní dětské aktivity v průběhu prázdnin. Na tom se shodla většina rodičů samoživitelů. Zmíněný nedostatek financí pak nejčastěji pramení z „nepružných“ pracovních podmínek, které by rodiči samoživiteli dovolily větší časovou flexibilitu, neplacení výživného nebo výživného nízkého.

„Nejnižší částku, kterou evidujeme v rámci programu VašeVýživné.cz, je 100 korun, které byly vyměřeny rodiči soudem. Výživné pod 1000 Kč má celkem 10 % samoživitelů a s částkou 500 Kč na jedno dítě si musí vystačit každý dvacátý rodič samoživitel,“ dodává Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz.

Přestože tedy rodiče samoživitelé na prázdniny s dětmi neodjíždějí, a to nejčastěji z důvodu pracovního, nemožnosti dopřát si dovolenou nebo neplacené volno, strachu z finanční nejistoty apod., celkem 38,5 % dotázaných má možnost hlídání dětí prarodiči nebo známými. Necelých 20 % rodičů samoživitelů pak s dětmi zůstává doma.

Z průzkumu také vyšlo, že 27 % dotázaných rodičů utratí za prázdniny maximálně do 5 000 Kč. Ti, co zůstávají doma (30 %) pak za léto neutratí téměř nic. Nejmenší část dotazovaných (15 %) je ochotná na dovolenou s dětmi našetřit a utratit více jak 15 000 Kč.

S tím souvisí velmi zajímavý a pozitivní zjištění. A to, že má na prázdniny, letní tábory a další vyžití pro děti našetřeno celkem 71 % dotazovaných rodičů samoživitelů. Jen 29 % si musí často i peníze půjčit. Z toho vyplývá, že více jak polovina rodičů uvažuje racionálně a nepouští se i přes svou nelehkou situaci na tenký finanční led.

Hovoříme-li o 49 % rodičích, kteří prázdnin a volna využijí, nejčastěji samoživitelé s dětmi navštěvují příbuzné, až 21 % dětí dotázaných rodičů odjíždí v létě na tábor, pouze 13,3 % plánuje výlet k moři.

„Za velmi pozitivní zprávu považuji vysoké číslo, které vypovídá o tom, že se rodiče samoživitelé i přes svou nelehkou situaci snaží šetřit. Přesto by však bylo vhodné, aby se stát zamyslel nad možnostmi finanční výpomoci všem rodičům, kteří z důvodu nedostatku financí nemohou dětem nebo sobě samotným, dopřát dovolenou nebo jiné letní aktivity v průběhu prázdnin. Za program VašeVýživné.cz bychom navrhovali podporu mimoškolních a prázdninových kroužků, které budu hrazeny státem, flexibilní pracovní dobu, kterou budou rodiče samoživitelé vítat s povděkem zejména v letních měsících, provoz letních školek nebo například dobrovolnické hlídání dětí,“ dodává Iveta Novotná.

Celorepublikový dluh na výživném klesl pod 10 miliard

Celorepublikový dluh na výživném–tedy aktuální součet všech dlužených alimentů­–poprvé v novodobé historii Česka klesl prokazatelně pod hranici 10 miliard korun. Vyplynulo to z údajů Asociace neúplných rodin, která jeho hodnotu pravidelně vypočítává na základě informací z rozsudků a exekučních výměrů. Spolu s dluhem se snížila se také průměrná dlužená částka na hlavu.  

Celorepublikový dluh na výživném se s největší pravděpodobností aktuálně pohybuje v rozmezí 9,7 – 9,9 miliard korun a má i nadále klesající tendenci. To je způsobeno především tím, že stále větší část dlužníků je schopna nejen dluh splácet, ale zároveň hradit i pravidelné alimenty. Průměrná dlužná částka přihlášená do programu VašeVýživné.cz klesla v posledních měsících zhruba na 83 tisíc korun, a i nadále se rychlým tempem snižuje. Počet dlužníků je podle odhadů setrvalý, v rozmezí mezi 115 a 120 tisíci.

Hodnota dluhu bude s největší pravděpodobností klesat, dokud potrvají ekonomicky příznivé podmínky. Vysoká zaměstnanost a vyšší mzdy totiž výrazným způsobem zvyšují šance na vymožení případného dluhu, neplatiči mají zároveň větší chuť dluh nadále nezvyšovat.

„V podstatě se dá říci, že nikdy nebyly tak ideální podmínky. Máme minimum nedobrovolných neplatičů a zřejmě v historicky největším množství případů dokáže neplatič nejen umořovat dluh, ale zároveň spolu s tím platit i pravidelné výživné,“ uvádí Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz, který v rámci své asistenční služby pro rodiče provozuje Asociace neúplných rodin.

Novotná však varuje, že tato situace nebude trvat věčně. Jakmile se ekonomický růst zpomalí, je možné očekávat opětovný nárůst celorepublikového dluhu.

„Nebudu daleko od pravdy s tvrzením, že pouze dnes je možné dosáhnout toho kdo nezačne řešit případný dluh dnes, ten může mít v budoucnu problém,“ zmiňuje Novotná. „S úbytkem peněž v ekonomice se průměrný dluh bude opět zvyšovat.“

Ani za ekonomické konjunktury přitom není úspěšnost zajištění stávajících dluhů nijak vysoká. Asociace neúplných rodin dokáže podle Novotné u případů, kde je navrženo takzvané asistované vymáhání, průměrně zajistit asi polovinu dlužné částky. Aby byl poměr vyšší, musel by stát výrazným způsobem zvýšit vymahatelnost výživného a přijmout další opatření. V této oblasti však plánuje pouze dílčí kroky a více si toho slibuje od zálohového výživného – tedy státní úhradu dlužných alimentů u nízkopříjmových skupin.

„Asociace neúplných rodin proto sama navrhla vlastní soubor opatření, která se bude snažit prosazovat,“ uvádí Novotná. „Bez omezení práce na černo, zavedení evidence dlužníků nebo zvýšení celospolečenského tlaku na dlužníky budou mít samoživitelé i nadále svázané ruce při řešení své životní situace.“

Z jakých dat ANR hodnotu celorepublikového dluhu vypočítává?

K výpočtu slouží statisticky významná data z programu VašeVýživné.cz, který v současnosti disponuje informacemi o více než 30,5 tisíců případů dlužených alimentů za poslední 3 roky. Tyto informace obsahují výši soudem určených alimentů a počet dlužných měsíců, zároveň informují o úspěšnosti vymáhání a výši uhrazeného výživného.

 

Jak se celorepublikový dluh na výživném vyvíjel

2012: cca 16 miliard – zdroj Exekutorská komora

2014: cca 13 miliard – zdroj Exekutorská komora

2018: cca 10 miliard – zdroj Asociace neúplných rodin

 Snímek obrazovky 2019-05-29 v 13.22.37

Mnoho samoživitelů střední třídy propadá chudobě

Téměř 100 000 rodičů samoživitelů ze střední třídy je ohroženo jevem zvaným „spirála snižující se životní úrovně“. Týká se to především těch, kteří z důvodu výše svých příjmů nemají možnost čerpat státní podporu vypočítanou na základě životního minima. Riziko výrazně stoupá v korelaci s poklesem ekonomického růstu. Už dnes se zhruba 30 000 neúplných rodin ze střední třídy životní situace rok od roku zhoršuje. S informací přišel největší český program pro rodiče samoživitele VašeVýžiné.cz, provozovaný Asociací neúplných rodin.

Na počátku „spirály snižující se úrovně“ je snaha o co možná nejefektivnější propojení péče o děti a zajištění finančního zabezpečení domácnosti. Vzhledem k tomu, že často není možné starat se jako jediný dospělý o dítě a zároveň mít práci na plný úvazek, opouští rodič samoživitel své zaměstnání a hledá jiné, kde mu bude umožněn částečný úvazek. Vlivem péče o rodinu se snižuje jejich flexibilita a časové možnosti v zaměstnání. Díky tomu jej často musí vyměnit za méně lukrativní. Tím však začnou vydělávat méně peněz a přibírají si brigády, které způsobí, že jim nezbývá žádný čas na navazování a udržování sociálních kontaktů. Situace může vést k úplnému vyloučení samoživitele ze sociálního života a s tím spojenými průvodními jevy, například pozvolný nástup syndromu vyhoření.

Efekt „spirály“ se nejčastěji týká rodin ze střední třídy. Ředitelka programu VašeVýživné.cz Mgr. Iveta Novotná k tomuto problému doplňuje: „Až třiceti procentům této rizikové skupiny hrozí, že se mohou během krátkých šesti měsíců propadnout až na takovou úroveň, že začnou být závislí na státní podpoře a sociálních dávkách. Téměř 30 000 z nich se tak dostává do zmiňované ‚spirály snižující se životní úrovně‘. Důvodem je minimum volnějších pracovních úvazků, vyšší náklady na život a bydlení. Taková situace vede k nulové možnosti ušetřit jakékoliv finance a v případě krizové situace a nečekaných výdajů se samoživitel dostává do silného psychického náporu a následné izolace.“

Finanční nároky na výchovu dítěte se zvyšují, stejně tak rostou náklady na chod domácnosti. S přibržděním růstu ekonomiky je navíc možné očekávat další negativní dopady. Tisíce domácností se během pár měsíců dostat do pásma chudoby.

„Pro rodiče samoživitele bývá kritickým obdobím jakékoli zvýšení finančních nároků dítěte. Nebavíme se pouze o platbě zájmových kroužků nebo mimoškolních aktivitách, ale také o nevyhnutelných nákladech, jako je třeba nástup do základní nebo střední školy či nárocích, které s sebou nese například zdravotní stav dítěte. Průměrná výše povinného výživného přitom často nepokryje ani základní náklady,“ dodává Novotná.

Ženy jsou mnohem více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením než muži. V České republice jsou pro zajištění životního standardu rodiny s dětmi nutné dva příjmy, proto se osamělý rodič s dětmi zákonitě ocitá z finančního hlediska v nevýhodě. Až z 87 % jsou samoživitelkami právě ženy a téměř 60 % z nich má zaměstnání, anebo jinou formu přivýdělku.  Za chudobou pracujících matek samoživitelek nejčastěji stojí již zmíněná složitá situace a špatné pracovní možnosti.

„O snižující se životní úroveň samozřejmě nestojí žádný rodič samoživitel. A prevence je ze strany státu téměř nulová,“ říká Iveta Novotná a dodává: „Stát by měl pomáhat nejen těm nejchudším, ale i těm rodičům samoživitelům, kteří se snaží bojovat, pracovat a udržet si úroveň tak vysokou, jak jen to jde a je v jejich možnostech.“

 Jaké kroky navrhuje asistenční program VašeVýživné.cz?

  • Pružná pracovní doba a státní podpora atypických úvazků pro rodiče samoživitele.
  • Jistota předškolního zařízení již od 2let věku dítěte.
  • Možnost dát dítě do školky i v období prázdnin.
  • Podpora zaměstnanosti pro samoživitele (zkrácené úvazky, pružná pracovní doba).
  • Výhody a benefity ze strany pojišťoven (plně nebo částečně hrazené kroužky, tábory…).
  • Proplácení obědů, doučování, školních pomůcek, škol v přírodě, kroužků pro nízkopříjmové rodiny.

Program VašeVýživné.cz představuje příručku pro samoživitele

Asociace neúplných rodin a program VašeVýživné.cz představuje první ucelenou příručku pro samoživitele a jejich nejbližší. Tímto krokem chce Asociace podat pomocnou ruku všem rodičům, kteří ji potřebují a potýkají se s neplacením výživného a dalšími stinnými stránkami, které s touto problematikou souvisejí. Příručka čerpá ze zkušeností programu VašeVýživné.cz a příběhů klientů, kteří se na něj obrátili a jejichž aktuální počet je celkem 30 337. A právě z jejich potřeb vychází.

V Česku žije 500 tisíc dětí v neúplných rodinách, z toho 38,5 % řeší problém toho, že jim jeden z rodičů neplatí výživné. Chronických neplatičů je pak v republice 7-10 %. Průměrný dluh na výživném se pohybuje okolo sta tisíc, přičemž celkové dluhy činí 10 miliard korun.

Program VašeVýživné.cz si je vědom toho, že se jedná o problém, který potřebuje jasné řešení. Rodiče samoživitelé čekají na pomoc, a to nejen z důvodu patové situace, do níž se kvůli neplacení výživného dostávají.

Nová příručka, kterou Asociace právě představuje, má za cíl posílit informovanost tématu samoživitelství, je pomocnou rukou a nástrojem zodpovídající otázky týkajících se rodičovství, financí, výživného, psychologické pomoci nebo dalších lidsko-právních problémů této sociální skupiny.

Ředitelka programu VašeVýživné.cz Mgr. Iveta Novotná považuje vznik takové publikace za nesmírně důležitou v pomoci všem samoživitelům. „Tato příručka by měla být tím, o co se budou moci rodiče samoživitelé opřít. Dnes a denně se setkáváme s maminkami nebo tatínky, kteří bojují za své děti a snaží se dobrat svých práv i neuhrazených alimentů. Příběhy našich klientů jsou tou hlavní inspirací a důvodem, proč brožura vznikla,“ říká Novotná.

Příručka pro samoživitele vznikla za podpory a spolupráce Evropského sociálního fondu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Je souhrnem nejen základních otázek a odpovědí týkajících se financí, práce na mateřské, právních rad a mnoha dalšího. Tvoří prostor komunikace a upozorňuje na celkovou problematiku samoživitelství. Kromě těchto základních faktů, je také příručka jedinečná tím, že se podrobně zabývá stinnými stránkami samoživitelství, jako jsou deprese, domácí násilí, sebeobviňování nebo například spirálou snižující se životní úrovně.

Příručka bude pravidelně aktualizována a volně ke stažení na stránkách VašeVýživné.cz.

Nová legislativa nedělá pro zvýšení vymahatelnosti alimentů maximum

V roce 2021 se pravděpodobně uzavře dlouholetá diskuze nad podobou státní pomoci pro rodiče, kterým není hrazeno výživné. Legislativní úpravy, které vznikly v koordinaci Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva spravedlnosti, by měli pomoci skupině rodičů nejvíce ohrožené chudobou a pokusit se o zvýšení vymahatelnosti alimentů. Podle odborníků z Asociace neúplných rodin však stát může udělat výrazně více. V kooperaci s asistenčním programem VašeVýživné.cz proto zveřejňuje 4 opatření, na které ministerstva zapomněla a jejichž efekt by byl výrazně vyšší, než jaké jsou dnes návrhy.

Podle odhadů Asociace neúplných rodin je v Česku zhruba 115 tisíc občasných anebo stálých dlužníků, z toho necelých 40 000 patří právě mezi chronické, kteří neplatí výživné principiálně. Zákon z pera Ministerstva práce a sociálních věcí se jako takový orientuje výhradě na sociálně slabé domácnosti samoživitelů. Ročně by měl pomoci desítkám tisíc z nich. Na provozní agendu nového zákona, tedy vyplácení a iniciaci následných pokusů o zpětné vymožení částky je včetně vypláceného zálohového výživného vyčleněno zhruba 1,2 miliardy korun.

V součinnosti s tím připravilo sérii opatření také Ministerstvo spravedlnosti. To chce využít možností exekuce a kromě řidičských průkazů zabavovat také rybářské lístky, zbrojní průkazy nebo letecké licence. Podle ředitelky programu VašeVýživné je chválihodné, že se legislativní debata posunula již na úroveň konkrétních přijatých opatření, problém však zůstává v tom, že opatření obou ministerstev budou ve své efektivitě pokulhávat.

Asociace neúplných rodin proto ve spolupráci s programem VašeVýživné představila vlastní návrhy opatření. Jejich uvedení do praxe by mohlo být takřka okamžité, navíc se jedná o kroky, které by byly nezatížily státní kasu.

„Sérií kroků navrhujeme zvýšit vymahatelnost výživného a naše návrhy je možné vnímat jako vhodné doplnění aktuální státní strategie. Ta z našeho pohledu zapomíná na klíčovou věc –  schopnost odfiltrovat především ty dlužníky, kteří mají prostředky, ale platbu výživného zcela upozaďují nad jinými druhy pohledávek. Zároveň chceme zcela omezit dosavadní praxi, která vede k obcházení platební morálky a je bohužel úřady hojně přijímaná,“ myslí si Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz.

Výrazným způsobem by se měla posílit také prevence. V současné době totiž neexistují účinné nástroje, které by byly mířeny na občasné dlužníky nebo povinné, kteří dluží poprvé. Úpravy Asociace navrhuje také u způsobu vyplácení výživného v průběhu exekučního řízení.

4 body Asociace neúplných rodin a programu VašeVýživné.cz pro zlepšení vymahatelnosti a vyplácení výživného

Zápis dlužníků do systému SOLUS

Využití stávajícího systému pro registr dlužníků a doplnění dlužníků na výživném ze strany soudů, úřadů a Policie České republiky. Znemožnění dlužníkovi čerpat spotřebitelské úvěry a využívat bankovní půjčky a prohlubovat tak své případné zadlužení.

SOLUS je sice zájmové sdružení právnických osob bez státní účasti, na druhou stranu zanášení dlužníků na výživném do tohoto systému plní cíle, které si předsevzalo – tedy především přispívat odpovědným úvěrováním k prevenci předlužování klientů nebo k prevenci růstu počtu dlužníků v prodlení a ke zvyšování vymahatelnosti stávajících dluhů.

Změna výpočtu termínu, kdy je možné podat trestní oznámení

V současnosti se Policie České republiky zabývá trestným oznámením na zanedbání povinné výživy ve chvíli, kdy je výživné v prodlení zpravidla 4 po sobě jdoucí měsíce v řadě. Toho využívají někteří neplatiči, kteří jednou za čas uhradí menší část výživného jen proto, aby prokázali svou ochotu platit a snížili riziko trestního stíhání.

Nově bychom rádi přešli na model, kdy se bude míra neplacení výživného posuzovat podle kumulované výše dluhu, tedy nikoli délky neplacení. S ohledem na střední výši výživného 2000 korun tedy navrhujeme výši tří měsíčních splátek.

Tento přístup bude výrazně spravedlivější vůči oběma rodičům.

Nařízená návštěva poradny

Jedním z problémů, který vytváří z občasných dlužníků dlužníky opakované je nedostatek „měkkých“ nástrojů, které by je varovaly před důsledky jejich postupu. Dlužníkům, kteří poprvé spadnou do pásma opakovaného neplacení by tedy mohla být nařízena preventivní návštěva poradny, která je seznámí s důsledky jejich jednání a připraví je na varianty trestního oznámení a exekučního vymáhání v případě, kdy svůj přístup nepřehodnotí.

Dalším preventivním krokem může být práce s rodinou. Jinými slovy, větší zásah a podpora státu v úplných rodinách, kde hrozí rozpad. Velké procento dlužníků neplatí výživné kvůli nezájmu nebo nulovému kontaktu s dítětem. Naopak rodič, který má o své potomky zájem a udržuje s nimi dobré vztahy, se snaží, aby nestrádali ani finančně.

Dobrým a smysluplným nástrojem tak může být například projekt HoSt – dobrovolnická práce s rodinou (https://hostcz.org/), která se zaměřuje na pomoc rodičů nebo osobám pečujícím o dítě.

Změna přednostního vyplácení výživného

V případě, kdy bude do exekučního řízení přihlášena pohledávka na výživném až po ostatních pohledávkách, bude se k ní přistupovat stejným způsobem, jako by byla přihlášena mezi prvními – tzn. výživné bude vypláceno ze 3/3 plné čisté mzdy po odečten nezabavitelné částky. Tím se cca o 1/3 zrychlí doba vymáhání výživného a zároveň se o 30 % zvede měsíční zasílaná částka. Ta se dnes v případě exekucí přes asistenční program průměrně pohybuje na 50 % částky, na kterou má oprávněný nárok.

Desetině samoživitelů však soud vyměří výživné nižší než 1000 korun

I přes rostoucí životní úroveň většiny obyvatel republiky a s tím spojený růst životních nákladů se průměrné soudem určované výživné v podstatě nemění. Medián i v loňském roce zůstal na 2000 korunách. Jenže výjimečné nejsou ani výrazně nižší částky. Každý dvacátý rodič má výživné vyměřené do 1000 korun včetně, 10 % má pak méně než 1000 korun. Program VašeVýživné.cz, který problematiku zkoumal, dokonce zaznamenal částky nižší než 200 korun měsíčně. Přitom i nadále platí, že ani takto malé částky celá řada rodičů není ochotna platit včas a v úplnosti.

Průměrná mzda v České republice byla dle Českého statistického úřadu v posledním kvartálu celých 33 840 Kč korun. To jinými slovy znamená meziroční nárůst průměrné mzdy nominálně o 6,9 % a reálně o 4,7 %. Toto tempo je jedno z nejrychlejších za posledních 10 let a politici i ekonomové tvrdí, že růst mezd bude pokračovat i nadále. Průměrné vyměřované výživné je přitom nejméně poslední 3 roky na stálé hladině.

Nejnižší částka, se kterou klient do programu VašeVýživné.cz vstoupil, bylo 65 korun. S maximálně pětistovkou na jedno dítě si pak musí vystačit každý dvacátý samoživitel. 10 % samoživitelů má výživné pod 1000 korun (tato skupina si musí průměrně vystačit s 600 korunami), přičteme-li i ty, kteří mají vyměřenou rovnou tisícovku, dostaneme se na 20 % z celku.

Podle odborníků za nízké vyměřované částky může i praxe dlužníků, kteří stále častěji uměle snižují svou životní situaci, aby unikly reálně vysokým alimentům. Změnit by to však mohl nedávný nález Ústavního soudu. Ten se proti takové praxi jednoznačně vymezil a tuto praxi zcela odsoudil.  Pomůže totiž výrazným způsobem odstranit šedou zónu, ve které se doposud pohybovala celá řada takzvaných „dobrovolných neplatičů“ a upravit praxi některých opatrovnických soudů, které nedostatečně prověřují skutečnou životní úroveň.

Iveta Novotná z asistenčního programu VašeVýživné.cz však upozorňuje, že na počátku vždy musí být aktivita dotčeného rodiče. V případě, kdy nejsou alimenty vyměřené ve výši, která odpovídá skutečné životní úrovni povinného je třeba bránit se soudně, nízké alimenty, nejsou-li placené, má smysl vymáhat.

„I rodič může předložit soudu důkazy o účelově snížených příjmech či skutečné životní úrovni. Pokud bylo výživné soudem určeno nespravedlivě, je to rozhodně důvod k obraně. Stejně tak není možné tolerovat neplacení alimentů, jakkoli jsou nízké,“ uvádí Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.czPokud neplatiči budeme jeho liknavost tolerovat, nebude s výdaji na potomka počítat ani kdykoli dále v budoucnu, kdy třeba dojde k navýšení částky. Pro mnoho rodin i nízké částky znamenají alespoň nějakou vzpruhu. Nezachrání, ale pomohou.“

V loňském roce policie řešila 8 351 nahlášených trestných činů zanedbání povinné výživy – nejméně za 6 let. To ovšem neznamená, že by se problém zlepšoval.

„Například chronických neplatičů je mezi povinnými stále stejné množství. A celkový počet dlužníků spíše roste s ohledem na stoupající trend rozvodovosti,“ zmiňuje Novotná. „Ve svém okolí má každý člověk zhruba čtyři lidi, kteří se nacházejí ve finanční tísni kvůli nízkému nebo neplacenému výživnému. Máme tedy před sebou jako společnost stále ještě dlouhou cestu.“

Nález ústavního soudu z 26. 2.: https://www.usoud.cz/aktualne/nalezite-oduvodneni-odlisneho-posouzeni-ucelovosti-ukonceni-podnikani-rodice-povinn/

V roce 2018 se řešilo celkem 8 351 případů neplacení alimetů

I přes klesající trend neplacení výživného nepřestává být jedním z nejčastějších trestných činů. V loňském roce bylo Policií České republiky řešeno celkem 8 351 případů zanedbání povinné výživy. To je nejméně za posledních šest let. Důvodem může být nejen klesající nezaměstnanost, ale také rostoucí životní úroveň. Za poklesem stojí i vyšší informovanost rodičů i veřejnosti, a také větší povědomí o možnostech, jak se domoci svých práv – například s pomocí asistenčních programů. Asociace neúplných rodin však varuje, že do policejních statistik se dostane asi jen polovina případů.

V Česku žije 500 tisíc dětí v neúplných rodinách. Těch je zhruba 320 tisíc, ve skoro 200 tisících pak žijí děti pouze s matkou nebo otcem. Samotných neplatičů – ať už chronických nebo občasných, je pak kolem 115 tisíc. Statisticky vzato má každý Čech ve svém okruhu známých a přátel 4 osoby, které mají sníženou životní úroveň kvůli neplacení alimentů ze strany jednoho z rodičů. Chronických neplatičů alimentů je pak v republice 7–10 %.

Podle statistik Policie České republiky bylo v loňském roce nahlášeno nejvíce případů zanedbání výživného v Ústeckém kraji, a to celých 1177 případů. Nejméně jich naopak čítá Vysočina s číslem 232 případů. Praha se podílela 635 případy, Jihomoravský kraj 847 případy, Moravskoslezský pak 1 075 případy. Odborníci však upozorňují, že policejní statistiky rozhodně nezachycují rozsah celého problému. Pokud rodiči samoživiteli dluží jeho partner výživné, existuje několik způsobů, jak se peněz domoci – nahlásit dlužníka policii, zažádat o soudní výkon rozhodnutí anebo se spojit s exekutorem. Na policii se však podle odhadů Asociace neúplných rodin dostaví jen každý druhý rodič.

„Návštěva policie by přitom měla být vždy jedním z prvních kroků, pokud druhý z partnerů přestane hradit zákonné výživné. Souběžně s tím však není problém zahájit spolupráci například s asistenčním programem a dlužné částky se zdarma domáhat,“ vysvětluje Mgr. Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz, který provozuje Asociace neúplných rodin. Právě takzvané asistenční programy, které za rodiče zdarma vyřeší veškerou agendu spojenou se získáním dlužného výživného, se těší stále větší oblibě. Dokládají to ostatně data právě z největšího programu VašeVýživné.cz. Ten jen za loňský rok přivítal přes 10 000 nových klientů a rodičům vyplatil přes 58,5 milionu korun.

Zanedbání povinné výživy dle krajů za rok 2018

Kraj Počet nahlášených případů na PČR
Praha 635
Středočeský 954
Jihočeský 688
Plzeňský 425
Ústecký 1177
Královehradecký 403
Jihomoravský 847
Moravskoslezský 1075
Olomoucký 556
Zlínský 346
Vysočina 232
Pardubický 329

Počet zjištěných TČ zanedbání povinné výživy

  • 2012 zjištěno: 14 209
  • 2013 zjištěno: 14 726 (amnestie prezidenta Klause)
  • 2014 zjištěno: 13 939
  • 2015 zjištěno: 12 089
  • 2016 zjištěno: 10 611
  • 2017 zjištěno: 8 979
  • 2018 zjištěno: 8 351

I minimální výživné může rodině pomoci…

V České republice je podle statistických údajů až 180 tisíc rodičů samoživitelů. Z toho 38,5 % z nich se potýká s neplacením alimentů. Problematika neplacení výživného je již mnohokrát diskutovaná. Málokdo ale tuší, v jakých minimálních finančních řádech se mohou takové alimenty pohybovat.

Vyživovací povinnost rodičů k dětem

Podle zákona trvá vyživovací povinnost rodičů vůči dětem do doby, než jsou děti samy schopny se uživit, tzn. dokud dítě studuje. Výše výživného je vždy individuální v závislosti na věku a potřebách dítěte a také na životní úrovni, která musí být shodná s rodiči. V případě svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, platí alimenty druhý rodič. V případě střídavé či společné péče přispívají obě strany.

Stanovení výživného

Výživné se určuje na základě doporučených tabulek Ministerstva spravedlnosti, tyto tabulky jsou dle věku dítěte a výše příjmu rodiče, který má platit. Dále se zohlednění majetky obou rodičů s tím, že by dítě mělo mít stejné nebo alespoň podobné podmínky jako oba rodiče. Soudní řízení ve věcech nezletilých dětí probíhající u opatrovnického soudu jsou osvobozena od soudních poplatků.

Je dáno, že se při určování výživného vychází z předpokladu, že mají děti právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Soud ale posuzuje možnosti rodičů, kteří alimenty mají platit.

Největší český asistenční program pro rodiče samoživitele VašeVýživné.cz připravil krátké shrnutí, jak výše výživného určuje:

  • Chcete-li znát přibližnou výši alimentů, které vám a vašim dětem právem náleží, můžete použít příslušnou tabulku zpracovanou Ministerstvem spravedlnosti. Ta určuje, jaké procento z platu povinného rodiče by mělo připadnout nezaopatřenému dítěti. Roli hraje samozřejmě také věk dítěte, se kterým se mění jeho potřeby a vzrůstají náklady na jejich uspokojení. V současné době platí následující tabulka:

 vyzivne-na-dite-tabulka

Jak ale skutečnosti ukazují, ani tabulky nejsou všemocné. A hlavně závazné pro soudce rozhodující o výši výživného. Jinými slovy: tabulky Ministerstva pro určení výše jsou jen doporučující, vůbec se jimi soud nemusí řídit.

Průměrné výživné

Průměrná výše měsíčních alimentů dle statistik VašeVýživné.cz je 2 800 Kč. Méně se ale hovoří o výživném vyměřeném státem, které se pohybuje v minimálních řádech. Ty nejnižší částky se mohou pohybovat už od 100 Kč za měsíc. Na otázku, zdali se neplacené výživné u takto nízkých částek vyplatí vymáhat, odpovídá ředitelka programu VašeVýživné.cz Mgr. Iveta Novotná: „Rozhodně by se výživné mělo řešit vždy, když rodič neplatí. Proč, když soud určí např. 100 Kč měsíčně by se druhý rodič neměl domáhat svého práva alespoň na částku, která byla určena?! Mnoho rodin je na tom špatně, a i taková částka jim pomůže, nezachrání ale pomůže. Tedy řešit vždy, když druhý rodič neplatí.“

Přestože problematika neplacení výživného rok od roku klesá, jedná se stále o jeden z nejčastějších trestních činů. Zanedbání povinné výživy například v roce 2011 policie řešila u zhruba 15 000 rodičů. V loňském roce se toto číslo výrazně zmenšilo, a to na celých 8 351 neplatících rodičů. „To ovšem neznamená, že klesá celkový rozsah problému. A proto se snažíme najít tu nejlepší cestu k řešení a chceme o něm mluvit veřejně,“ dodává Novotná.

Výživné v datech – jak na začátku roku 2019 stojí jeden z nejrozšířenějších sociálních problémů Česka?

Asociace neúplných rodin, která provozuje program VašeVýživné.cz, jež zdarma pomáhá rodinám s problematikou alimentů, přináší statistické shrnutí za loňský rok. Přestože situace i nadále zůstává kritická zejména kvůli chybějící dlouhodobé strategii státu a odkladům ve schválení potřebné legislativy, najde se i celá řada pozitivních momentů. Jaký tedy byl rok 2018 očima rodičů samoživitelů a v jaké podobě problém vstoupil do roku současného?

info grafika 2018_4 (1)

  • Pokles celorepublikového dluhu na výživném

První dobrou informací je další pokles celorepublikového dluhu na výživném. Ten se za rok 2018 dostal na samotnou hranici 10 miliard korun – což je pokles o tři miliardy za poslední tři roky. Co to znamená? Celorepublikový dluh ovlivňují dvě věci. Na jedné straně ochota povinných hradit alimenty, na straně druhé schopnost oprávněných případné dluhy vymáhat. Pomohla tedy především silnější ekonomika a větší dostupnost asistenčních programů, které zdarma pomáhají řešit případné dlužné výživné.

  • Pouze pětina případů se vyřeší exekucí, 12 % je za současné legislativy neřešitelných

Exekucí kvůli alimentům bylo za rok 2018 zahájeno zhruba 4200. Skoro polovina z nich byla realizována právě přes asistenční programy. Například VašeVýživné.cz pro své klienty v loňském roce spravovalo 1800 exekucí. Je však třeba dodat, že exekuční řešení je s ohledem na povahu situace využito pouze ve 20 % případů, v těch ostatních přichází na řadu mediace nebo domluva, zhruba 12 % případů pak spadá do pásma, kdy za současné legislativní situace není možné oprávněnému efektivně pomoci.

  • Rostoucí zájem o asistenční programy, které zdarma vše vyřeší za rodiče

Program VašeVýživné.cz za rok 2018 přivítal 10 259 nových klientů. To je zhruba o 6 % více než v předchozím roce. Rodiče, kteří se potýkají s problémy ze strany svého bývalého partnera, se na asistenční programy obrací stále častěji. Pro řešení agendy nejsou potřeba žádné zkušenosti, vše pomůže vyřešit proškolený asistent. Kromě úspory času i finančních prostředků si rodiče pochvalují také lepší vyjednávací pozice při komunikaci s dlužníkem.
„V České republice se asistenční programy staly standardem, který nám závidí všechny okolní země. Za loňský rok jsme rodičům odeslali neuvěřitelných 58,5 milionu korun, o které by jinak museli bojovat sami,“ uvádí Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz. „Je třeba si uvědomit, že rodina u dlužníků bývá v rámci splácení dluhů bohužel až na posledním místě, nemají z ní takový respekt, jako když dluží například telefonnímu operátorovi nebo poskytovateli energie. Přitom finanční prostředky většinou mají. A to chceme změnit.“

  • Klesá počet nahlášených trestných činů na policii

Již šestým rokem podle statistik PČR klesá počet nahlášených případů zanedbání povinné výživy. V roce 2018 to bude meziročně asi o 8 % méně, podle odhadů Asociace neúplných rodin by se mělo jednat o zhruba 8300 případů – data od policie zatím chybí. Pokles však není možné vnímat jednoznačně pozitivně. Utváří ho i velká část rodičů, kteří místo návštěvy policie řeší situaci alternativními cestami.
„Pokud je dlouhodobě krácena povinnost dítěte na výživném, mělo by být nahlášení problému na policii samozřejmostí. Takovou situaci není možné přehlížet a jedná se o jediný způsob, jak na ni stát upozornit,“ uvádí Novotná. „Na druhou stranu chápeme skepsi rodičů, kteří se nepotřebují pomstít partnerovi, ale hledají způsob, jak zajistit finance pro svou rodinu. To však policie ani při nejlepší vůli zařídit z podstaty věci nedokáže.“

  • Dluží stále především muži, průměrně 92 000 korun

Nejméně pozitivní informací loňského roku pak je, že v případě zahájeného vymáhání se rodičům průměrně daří vymoci stále pouze 50 % dlužné částky. I zde je však patrný posun, neboť v předchozích letech to bylo méně.
A jak se změnila průměrná persona dlužníka? Stále se jedná nejčastěji o muže (z 93 %), kterým je kolem 40 let. Možná trochu překvapivě nežijí na okraji společnosti, mají práci a velice často novou rodinu. Průměrně dluží 92 000 korun, dluh se kumuluje zhruba pět let.

Co se změní v roce 2019 aneb důležité informace pro rodiče samoživitele

Nový rok přichází s řadou změn v otázkách legislativy, práce a sociálních věcí, které jistě ocení nejeden rodič samoživitel. Od ledna dochází k historicky druhému nejvyššímu navýšení minimální mzdy od roku 1991, kdy byla zavedena. Úspěchem je také navýšení rodičovského příspěvku a další novinky.

  1. Vyšší minimální mzda

Od 1. ledna 2019 se zvyšuje minimální mzda, a to z 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc. Minimální hodinová mzda vzroste ze 73,20 Kč na 79,80 Kč. K této změně přibývá také nárůst zaručené mzdy v jednotlivých platových skupinách, což se dotkne například zdravotních sester, pokladních a dalších profesí.

Je potřeba dodat, že za minimální mzdu pracují zhruba čtyři procenta zaměstnanců, nicméně tato změna se týká všech. Navýšení minimální mzdy má pozitivní dopad nejen na 150 tisíc českých zaměstnanců, kteří ji pobírají, ale i na ostatní pracující, neboť celkově zvyšuje tlak na růst mezd. Změnu vnímáme jako velmi kladnou, protože sníží nebezpečí existenčních problémů neúplných rodin,“ říká Mgr. Iveta Novotná, ředitelka Asociace neúplných rodin a zároveň ředitelka programu VašeVýživné.cz, který pomáhá rodinám s problematikou dlužného výživného.

  1. Proplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti

Tato změna nabyde platnosti až 1.7. 2019, přesto ji stojí za to zmínit. Poslanecká sněmovna Parlamentu schválila poskytování náhrady mzdy nebo platu za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti. Tato náhrada se týká všech zaměstnanců. Iveta Novotná dodává: „Zvýšené náklady na výplatu náhrady mzdy budou zaměstnavatelům kompenzovány snížením odvodu pojistného na nemocenské pojištění. Připravuje se i opatření, aby zaměstnavatelé získali informaci o uznání dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců co nejdříve elektronickou cestou.“

  1. Navýšení rodičovského příspěvku

Podle návrhu, který MPSV předložilo vládě, by mělo dojít k navýšení rodičovského příspěvku na celkovou částku 300 000 Kč (450 000 Kč při péči o dvojčata či vícerčata). Účinnost uvedeného opatření se navrhuje od 1. ledna 2020.

Nárok na dočerpání rodičovského příspěvku budou mít i ti rodiče, kteří již původní výši rodičovského příspěvku vyčerpali, ale jejich dítě bude slavit 4 narozeniny po 31.12. 2019. Tito rodiče si o doplatek musí požádat. Pokud ovšem pobírají rodičovský příspěvek na mladšího sourozence dítěte, tak nárok na doplatek zaniká,“ dodává Novotná.

  1. Pomoc v hmotné nouzi

Poslanecká sněmovna také přijala změnu týkající se pomoci v hmotné nouzi: Senioři nad 70 let, invalidé, osoby závislé na pomoci druhé osoby či klienti v pobytových sociálních službách a další zranitelné osoby už nebudou dostávat část příspěvku v poukázkách. Nově se tedy dávky nebudou vyplácet poukázkami v případech, kdy výše příspěvku na živobytí nepřesáhne 500 Kč.

  1. Vyšší důchody

Od ledna 2019 dochází také ke zvýšení základní výměry všech důchodů, a to z 9 % na 10 %. Dojde tak ke zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů, protože všechny vyplácené i nově přiznané důchody budou zvýšeny o 1 % průměrné mzdy, což se výrazněji projeví u nižších důchodů, u kterých základní výměra tvoří větší část důchodu.

Otázku zvýšení důchodů mohou ocenit zejména ti rodiče samoživitelé, kteří žijí ve společné domácnosti s prarodiči, kteří se na rodinném rozpočtu podílejí“. Důchody se zvýší v průměru o 900 Kč,“ dodává k tématu Iveta Novotná z VašeVýživné.cz.

  1. Elektronická neschopenka a elektronický recept

Jistě znáte „omluvenku“ pro zaměstnavatele v papírové podobě. V současné době odesílá ošetřující lékař příslušnému orgánu nemocenského pojištění hlášení o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti předepsaným tiskopisem. A to nejpozději třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí. Pro hlášení lze nově využít také formu elektronickou.

Tato služba bude informační jako pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Prostřednictvím ePortálu ČSSZ bude moci zaměstnavatel v on-line prostředí zjistit, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho konkrétního zaměstnance, od jakého data a také k jakému datu byla ukončena,“ doplňuje Iveta Novotná.

Projekt eNeschopenka je rozdělen do 3 fází, které budou probíhat od tohoto ledna až do konce roku.