VašeVýživné.cz

„Výpadky“ v podobě prázdnin nebo nemocí se výrazně podepisují na rozpočtu domácností

Rodiče samoživitele výrazně finančně ovlivňuje jakýkoliv „výpadek“ v podobě prázdnin nebo nemocí. Shodlo se na tom celkem 30 % dotázaných rodičů, kteří se snaží vyžít s dětmi v domácnosti z jednoho příjmu. V případě nemoci se snaží samoživitelé využít tzv. paragraf, často své dítě rodiče nechávají samotné doma nebojsou nucenizaplatit si hlídání. To vyplynulo z rozsáhlého průzkumu, který provedla Asociace neúplných rodin mezi členy svého asistenčního programu VašeVýživné.cz. Dotazováno bylo na 350 rodičů.

Přestože se 60 % rodičů samoživitelů snaží v případě nemoci svých dětí využívat tzv. paragraf neboli ošetřovné. Jedná se o dávku nemocenského pojištění a počítá se z denního základu. Podmínkou nároku na ošetřovné je, že zaměstnanec je takzvaně nemocensky pojištěn. A přestože této dávky využívá vyšší počet rodičů, 33 % samoživitelů se shoduje na tom, že kvůli nemoci potomků přicházejí o únosný rozpočet jejich domácnosti.

Zbylých 40 % samoživitelů na ošetřovné nemá nárok. Po mateřské si přivydělávají brigádně, anebo pracují na zkrácený úvazek.

V případě, že se dostanou do situace, kdy dojdou i případné rezervy, jsou nuceni si peníze na dané období vypůjčit.

Na dotaz: Kolik dní je pro váš možné zůstat s nemocným dítětem doma, aby to výrazně nezasáhlo vaše finanční možnosti? odpovědělo celkem 44 % rodičů, že je únosné být s dětmi maximálně tři dny. Celých 26 % rodičů však přiznalo, že je pro ně výrazný zásah i jen jediný den nemoci.

Vzhledem k časté chřipkové epidemii dochází často i k zavírání škol nebo školek. Celkem 33 % rodičů je nuceno vzít si proto dovolenou a zůstat s dítětem doma, a to i v případě, že jejich potomek nemocný není. Až 25 % samoživitelů své děti nechává doma samotné.

Mnoho rodičů samoživitelů by z důvodu takových případů jako je uzavření školy, nemoc, anebo prázdniny, ocenilo pružnější pracovní podmínky, které by jim dovolily alespoň nějakou flexibilitu.

Aktuální jarní prázdniny jsou dalším možným finančním „výpadkem“, který rodiče samoživitelé řeší. Je-li to možné, plánují rodiče standardní dovolenou, aby se tak mohli naplno věnovat svým dětem. Variantou, jak svého potomka zabavit, je také tábor pořádá OSPOD. Taková možnost je však omezená počtem zúčastněných dětí.

Více jak 40 % samoživitelů však z finančních důvodů opět nechává své děti doma. Celých 60 % rodičů tak za jarní prázdniny nemusí utratit žádné peníze. K tomuto číslu se pak řadí i ti, jimž pomáhají s hlídáním prarodiče. Částku do 3 000 Kč pak utratí za jarní prázdniny 20 % dotázaných.

„Z průzkumů také víme, že se o špatné finanční situaci rodiče samoživitelé snaží se svými potomky mluvit, na tom se shodlo celých 52 % dotázaných. Až 36 % tím děti nechce zatěžovat a snaží se, se jich tato problematika týkala co nejméně,“ doplňuje výsledky průzkumu Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz.

Rodiče samoživitelé se snaží svým dětem dopřát maximum, a tak je celých 23 % z nich ochotno si pro tyto případy peníze vypůjčit, aby mohly děti jet na lyžařský kurz nebo se věnovat jiné aktivitě. Více jak polovina dotázaných má na tyto výdaje peníze našetřené. Ostatní rodiče se shodují na tom, že by neměli z čeho případné půjčky splácet. „Jsem v insolvenci, nemohu si půjčit. Musím ten měsíc výrazně šetřit na jídle, abych děti o prázdninách zabavila,“ dodává maminka Renata.

Rodiče samoživitelé se také shodují na tom, že by ocenili finanční příspěvek na takový či podobný typ aktivit pro děti. Stejně tak více možností, jak děti zabavit v blízkosti domova.

„Jsme si vědomi toho, že je finanční situace rodičů samoživitelů nesnadná, a to v jakékoliv době. Vzhledem k tomu, že mnoho maminek samoživitelek svou rodinu živí jen z jednoho příjmu a alimentů se buď nedočkají nikdy, případně dostávají úplné minimum, poptávka po nárazových pracích a brigádách výrazně roste,“ říká Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz a dodává: „Obecně se doporučuje šetřit si peníze na takové velké výdaje stranou a připravovat se na nečekané situace průběžně. Velmi pozitivní je pomoc ze stran nejrůznějších institucí, které nabízí bezplatnou pomoc rodičům samoživitelům. Za zmínku stojí například Neziskové organizace, WomenforWomen, Aperio, místní charitativní organizace, a také náš asistenční program VašeVýživné.cz, které kromě služeb asistovaného vymáhání výživného nabízí také konzultace a poradenství zdarma, mnoho rad a tipů, jak ušetřit či jak překlenout tíživou situaci.“

ANALÝZA: Na co narazí zálohované výživné v praxi?Přehlcení exekutoři, extrémně dlouhý proces a staronové fígle neplatičů

Koaliční shoda na návrhu zákona o zálohovém výživném zřejmě dovede jeden z nejskloňovanějších nástrojů, který má pomoci samoživitelkám, do praxe. Čím více jsou však jasnější jednotlivé detaily návrhu, tím více začíná být jasné, že v praxi to s jeho aplikací nebude jednoduché. Největší asistenční program pro samoživitele VašeVýživné.cz, který provozuje Asociace neúplných rodin, analyzoval, kde mohou nastat největší problémy.

Projděme si základní údaje o rozsahu problému. Vychází ze znalosti prostředí od programu VašeVýživné.cz, který má momentálně o povaze problému neplacení výživného nejvíce dat a více než polovina rodičů řeší problém s jeho asistencí. Z více než 300 tisíc povinných rodičů výživné v posledních dvou letech občas nezaplatí něco kolem 120 000 z nich. Těch „chronických dlužníků“, tedy osob, které neplatí vůbec protože nechtějí nebo nemohou, je kolem 7–14 %. Číslo je těžké určit, hodně ho ovlivňuje ekonomická situace země. Počítejme tedy, že v době konjunktury to je spíše 8000 případů, v době turbulencí na pracovním trhu klidně jednou tolik.

Pokud bychom na toto číslo aplikovali zjištění, že 2/3 osob nedosáhnou na průměrnou mzdu, jsme na cca 5000 případů (pravděpodobně však lehce více), na které se bude zákon o zálohovaném výživném vztahovat. Jen pro srovnání – číslo koreluje s počtem nahlášených trestných činů neplacení povinné výživy (8351 v roce 2018, aktuálnější údaj zatím není) a počtu rozběhnutých exekucí kvůli výživnému dle exekutorské komory (cca 3500), zhruba polovinu asistuje program VašeVýživné.cz.

Určit, kolika lidí se zálohované výživné bude v následujících letech v praxi týkat, tedy není úplně jednoduché. Čím více je totiž podmínek pro jeho vyplacení, anebo zamítnutí, tím více se vzdalujeme od reálného výpočtu. Obrovskou roli hraje také ekonomická situace – stačí klopýtnutí na pracovním trhu a schopnost a chuť platit výživným se extrémním způsobem sníží. A zároveň se sníží počet těch, kteří dosáhnou na průměrnou mzdu a tím pádem budou moci uplatnit nárok na zálohované výživné.Na jaké problémy se je tedy již nyní nutné připravit?

Kapacita exekutorských úřadů a jejich schopnost korektního postupu

Už nyní tedy víme, že počet exekucí se zhruba zdvojnásobí, jakmile se zhorší ekonomická situace, může jejich počet narůstat exponenciálně. Exekutorské úřady to pravděpodobně zvládnou, na druhou stranu – ze zkušenosti víme, jaké jsou mezi nimi rozdíly. Pokud již dnes nejsou schopny odbavovat tak citlivé exekuce, jako jsou ty na výživném, individuálně, situace se může ještě výrazně zhoršit. Mají opravdu kapacitu, aby pomáhaly každé nové mamince nebo otci zvlášť s návrhy na nařízení exekuce? Sami víme, že bez vyspělého digitálního systému řízení to prostě nejde. Navíc u tak citlivé problematiky je třeba, aby exekutoři přistoupili na specifické podmínky – což jsou ochotni jen někteří.

Co bude po dvou letech, když „doběhne“ zálohované výživné, ale dlužník nebude platit?

V současné podobě má každé dítě nárok na proplácení zálohového výživného po dobu 24 měsíců. Jenže co nastane pak? Pokud bude stát vést proti dlužníkovi exekuci, kam se se svou pohledávkou v prioritách postaví samoživitel, pokud bude nucen vymáhat výživné i nadále? Bude mít přednost ten, kdo rozeběhl exekuci jako první anebo stát jako takový? Bude se rozbíhat druhá, paralelně běžící exekuce nebo dlužník zpětně převezme již běžící exekuci?

Jak se zákon postaví k nákladům exekutora?

Jak se zákon bude stavět k odměnám exekutora? Zamítne žádost na vyplácení zálohovaného výživného ve chvíli, kdy rodič podá návrh na exekuci, exekuce bude úspěšně probíhat, bude se z ní však hradit výhradně odměna exekutora, jak to zákon umožňuje? Síla asistenčního programu VašeVýživné.cz je mimo jiné i v tom, že umožňuje na základě dohody s exekutorem vyplácet alespoň část výživného již z prvních zajištěných peněz a není třeba čekat na „umoření“ odměny – což se může v běžných případech protáhnout i na jednotky let.

Trestní oznámení, ke kterému nemusí dojít

Počet trestních oznámení na zanedbání povinné výživy dlouhodobě klesá. Jedním z důvodů – kromě lepšící se hospodářské situace – je i skutečnost, že podání trestního oznámení není úplně efektivním způsobem, jak situaci řešit (přestože z podstaty problému – tedy krácení práv dítěte, i kterém oprávněný ví, je nutné). Trestnímu oznámení se dá jednoduše vyhnout. Tedy například tak, že povinný alespoň jednou za čtyři měsíce prokáže dobrou vůli a pošle oprávněnému symbolickou částku.

Časová prodleva – klidně až půl roku

Každý, kdo se problematikou neplacených alimentů zabývá ví, že největším problémem je nemožnost plánovat výdaje domácnosti. Samoživitelé nejčastěji bojují s nedostatkem financí na běžný provoz a paradoxně je pro ně často klíčovější jistá tisícikoruna, kterou dostanou každý měsíc ihned než desítky tisíc, ke kterým se dostanou až za několik let. Již nyní se díky kombinaci podání návrhu na exekuci a trestního oznámení dostává povinný na několik měsíců „skluzu“. 4 měsíce musí čekat na možnost podat trestní oznámení (kterého se ovšem nemusí dočkat), v tom nejlepším případě cca 3 měsíce na to, aby exekuce jako taková fakticky probíhala, další měsíc pak Úřad práce posuzuje oprávněnost žádosti.

Kdo bude rodičům pomáhat s agendou?

Velkým problémem je také nízká informovanost rodičů. Kdo bude radit se specializovanými dotazy? Počítá ministerstvo s neziskovým sektorem? S námi jakožto největším asistenčním programem na tomto poli zatím situaci nikdo neprobíral. Na druhou stranu již dnes pomáháme s proškolováním OSPODů nebo poskytováním metodické pomoci úředníkům ÚP a jsme připraveni dělat to i nadále.

Zadlužování povinných s negativním dopadem na oprávněné

Opomíjenou skutečností je také dopad na dlužníky. Přestože státu není lhostejná zadluženost jeho občanů (viz nedávná novela insolvenčního zákona), zálohované výživné může dluhovou spirálu v některých případech výrazně prohloubit. Pokud vzniknou dvě exekuce (státní a oprávněného), vzniknou také dvoje náklady na exekuci pro dlužníka. Zároveň – dokud nezaplatí exekuci státu, nebude mít možnost platit výživné své rodině a dluh mu bude pochopitelně narůstat.

Jde to i lépe, respektive důsledněji

VašeVýživné.czdlouhodobě upozorňuje na celou řadu opatření, které by situaci mohly skokově zlepšit. V první řadě je to prevence – podpora Cochemské praxe, mediace, rodinných a partnerských sezení. V druhé řadě je to maximální represe vůči dobrovolným dlužníkům – tedy například jejich zápis do systému SOLUS, který jim znemožní zadlužovat se v rámci jejich spotřebního chování. Rodinám je třeba pomáhat hned. Pomohlo by například zvýšení životního minima a tím optimalizace dávkového systému.

Shoda koalice na zálohovaném výživném

Mnoho let diskutované zálohované výživné pravděpodobně získalo podobu, která má šanci na definitivní prohlasování. Podle posledních informací získal původní velkorysý návrh MPSV nové limity – strop ve výši 3000 korun a časové omezení na 24 měsíců. Zálohu by vyplácely úřady práce.

Na zálohované výživné dosáhnout pouze ti, kteří neobdrželi soudem vyměřené výživné alespoň po dobu čtyř měsíců. Podmínkou je podané trestní oznámení a návrh na exekuci. Stát by měl vyplácet celou částku přiznanou soudem, maximálně však dostane rodič, kterému partner dluží, 3000 korun měsíčně. Vyplácením zálohovaného výživného budou pověřeny Úřady práce, následné vymáhání dluhu státem bude spadat do kompetence Ministerstvo spravedlnosti. Ruku v ruce by pak mělo jít další efektivní „utahování šroubů“ na straně dlužníků – využívání možností exekuce řidičského oprávnění a nařizování veřejně prospěšných prací nebo domácího vězení s možností práce.

Zastropování maximální částky výživného dává s ohledem na statistiky smysl.

 „V rámci programu VašeVýživné.cz máme vyměřené výživné nad 3 000 Kč u zhruba 14 % dětí. Průměrné výživné u těchto 14 % pak činí asi 5 000 Kč,“ dodává Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz, který provozuje Asociace neúplných rodin.

Větší problém je však s časovou omezeností vyplácené zálohy.

Dvouleté maximum se mi nejeví jako šťastné řešení. Maximální strop se tak dostává na 72 tisíc korun. Pokud vezmeme modelový případ neplatiče, který nehradí výživné od narození dítěte do 18 let věku a exekučně není možné mu cokoli zabavit, jedná se o pouhé 4 tisíce korun na rok dítěte,“ podotýká Novotná.

Podle Novotné je zároveň klíčové, aby debata nad výživným nalezením shody neutichla a hledaly se efektivní cesty, jak zvyšovat vymahatelnost zákonné povinnosti – už jen z toho důvodu, že nyní je zálohované výživné extrémně vázané na veřejné finance a je možné, že s koncem ekonomické konjunktury bude muset být přehodnoceno. Program VašeVýživné.cz již v minulosti například představil několik bodů, které by mohly situaci výrazným způsobem posunout.

„Pevně věříme, že například zápis dlužníků do systému SOLUS, změna výpočtu termínu, kdy je možné podat trestní oznámení, soudem nařízená návštěva rodičovské poradny nebo změna přednostního vyplácení výživného by mohly mít spolu se zálohovaným výživným kýžený efekt,“ doplňuje Novotná. „Vzhledem k tomu, že koalice i ministerské resorty jsou nyní ve shodě, realizace těchto kroků by mohla být velice rychlá.“

Situace kolem neplacení výživného se zlepšuje již několik let v řadě, a to díky lepší informovanosti samoživitelů, ale také ekonomické situaci, díky které ubylo nedobrovolných dlužníků. Podle informací programu VašeVýživné.cz došlo k výraznému poklesu průměrného dluhu – ten je nyní na úrovni 57 000 korun na dítě, spolu s ním také výrazně klesl celorepublikový dluh na výživném, který poprvé klesl k hranici 7 miliard korun.

Problematika výživného v roce 2019

Začátek roku patří bilancování. Program VašeVýživné.cz přináší statistické shrnutí za loňský rok. Jak si vedl jeden z nejpalčivějších sociálních problémů Česka v roce 2019?

Průměrný dluh klesá

Zatímco v roce 2018 činil průměrný dluh na výživném 92 000 Kč, v roce 2019 se částku podařilo stáhnout na 57 000 Kč. Snížení o celých 35 000 Kč lze považovat obrovskou výhru.

Dobrou informací je také celkový pokles celorepublikového dluhu na výživném, ten se v loňském roce dostal až k hranici 7 miliard korun. Vliv na toto číslo má ochota povinných hradit alimenty a schopnost oprávněných případné dluhy vymáhat. Pomohla tedy především silnější ekonomika a větší dostupnost asistenčních programů, které zdarma pomáhají řešit případné dlužné výživné.

Zájem o pomoc ze strany asistenčních programů

Celkem 70 000 000 Kč bylo prostřednictvím programu VašeVýživné.cz v roce 2019 odesláno rodičům, kterým jejich bývalý partner dluží na výživném. „V roce 2018 jsme se dostali na částku 58 500 000 Kč, i tady jsme tak zaznamenali pozitivní vývoj a nárůst o více než 11 milionů korun,“ dodává Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz

Loni se do programu registrovalo 9 563 rodičů. V naprosté převaze jsou ženy, které provedly 87 % registrací. Kvitujeme ale také velký nárůst počtu mužů samoživitelů, kteří se na nás obrací s prosbou o pomoc ohledně neplaceného výživného.

Celkově je k 31. 12. 2019 do projektu zapojeno 37 565 rodičů. V rámci bezplatné infolinky bylo v roce 2019 uskutečněno 30 591 hovorů.

Je třeba si uvědomit, že rodina u dlužníků bývá v rámci splácení dluhů bohužel až na posledním místě, nemají z ní takový respekt, jako když dluží například telefonnímu operátorovi nebo poskytovateli energie. Přitom finanční prostředky většinou mají. A to chceme změnit,“ říká Novotná.

Průměrné výživné zůstává neměnné

V roce 2019 se nezměnila částka průměrného měsíčního výživného, která stejně jako v roce 2018 zůstává na hodnotě 2 800 Kč.

Průměrná mzda v České republice byla dle Českého statistického úřadu v posledním kvartálu celých 33 840 Kč korun. To jinými slovy znamená meziroční nárůst průměrné mzdy nominálně o 6,9 % a reálně o 4,7 %. Toto tempo je jedno z nejrychlejších za posledních 10 let a politici i ekonomové tvrdí, že růst mezd bude pokračovat i nadále. Průměrné vyměřované výživné je přitom nejméně poslední 3 roky na stálé hladině.

Faktem však zůstává, že nejnižší částka, se kterou klient do programu VašeVýživné.cz vstoupil, bylo 100 korun. S maximálně pětistovkou na jedno dítě si pak musí vystačit každý dvacátý samoživitel. 10 % samoživitelů má výživné pod 1000 korun (tato skupina si musí průměrně vystačit s 600 korunami), přičteme-li i ty, kteří mají vyměřenou rovnou tisícovku, dostaneme se na 20 % z celku.

Průměrným dlužníkem je stále muž

Tady se oproti roku 2018 mnoho nemění. Průměrným dlužníkem je stále čtyřicátník (v roce 2019 je to muž ve věku 43 let), který má středoškolské vzdělání a je zaměstnaný. Dlužník má 1–2 děti ve věku 10–17 let a pochází z Ústeckého kraje. Oproti roku 2018 se změnilo především bydliště, neboť průměrný dlužník v té době pocházel z menšího středočeského města.

„Představa nezaměstnaného dlužníka stále zůstává mylná. Fakt, že většina dlužníků zaměstnání má, nám dává mnohem větší šance na získání dlužného výživného. Proto jsme rádi, že rodiče tuto šanci využívají a obracejí se na nás s novými žádostmi o pomoc. Věříme, že i v roce 2020 se nám podaří dosahovat stále lepších výsledků.,“ doplňuje Iveta Novotná.

Období Vánoc bývá pro samoživitele nejtěžší částí roku

Pro dvě třetiny samoživitelek jsou Vánoce nejvíce stresujícím obdobím roku. Až 73 % z nich nemá na vánoční dárky našetřené žádné peníze a 32 % rodičů utratí za svátky maximálně do 2 000 Kč, více si nemohou dovolit. To vyplynulo z rozsáhlého průzkumu, který provedla Asociace neúplných rodin mezi členy svého asistenčního programu VašeVýživné.cz. Dotazováno bylo na 1 000 rodičů.

Vánoce jsou pro většinu domácností velmi náročnou částí roku. Výrazně hůře jsou na tom pak rodiče samoživitelé, kteří se z minimálních příjmů snaží dopřát svým dětem maximum. Většina takových domácností nejenže na svátky nestíhá našetřit, ale navíc se nestíhá ani stabilizovat po výdajích za nový školní rok. Dle statistik na konci roku také přibývá neplatičů výživného. Téměř třetina samoživitelů proto za Vánoce neutratí skoro nic, další část dotazovaných se přiznala, že utratí do 1 000 Kč. Nedostatek financí nejčastěji pramení z „nepružných“ pracovních podmínek, které by rodiči samoživiteli dovolily větší časovou flexibilitu, neplacení výživného nebo výživného nízkého. „Nejnižší částku, kterou evidujeme v rámci programu VašeVýživné.cz, je 100 korun, které byly vyměřeny rodiči soudem. Výživné pod 1000 Kč má celkem 10 % samoživitelů a s částkou 500 Kč na jedno dítě si musí vystačit každý dvacátý rodič samoživitel,“ dodává ředitelka programu VašeVýživné.cz Iveta Novotná.

Nemohou-li si samoživitelé půjčku dovolit a finance jsou nejisté, snaží se dětem alespoň něco ušít či vyrobit. „Za velmi pozitivní zprávu považuji vysoké číslo, které vypovídá o tom, že se rodiče samoživitelé i přes svou nelehkou situaci snaží vyhýbat se půjčkám. Přesto by však bylo vhodné, aby se stát zamyslel nad možnostmi finanční výpomoci všem rodičům, kteří z důvodu nedostatku financí nemohou dětem nebo sobě samotným, dopřát alespoň základní potřeby, jímž se jim nedostává,“ říká Iveta Novotná.

O špatné finanční situaci se rodiče samoživitelé snaží se svými potomky mluvit, shodlo se na to celých 52 % dotázaných. Až 36 % tím děti nechce zatěžovat a snaží se, aby si Vánoce maximálně užily. Dvanáct procent rodičů přiznalo, že jsou si jejich děti vědomí špatné finanční situace a nečekají velké dárky.

Na dotaz, co musí rodiče samoživitelé svým dětem během Vánoc odepřít, se shodlo celkem 72 % na tom, že jejich děti nelyžují nebo nejezdí na hory. Mnoho samoživitelů si nemůže dovolit ani klasickou štědrovečerní večeři a snaží se o levnější alternativu. Až 7 % rodičům musí svým dětem odepřít jejich přítomnost u štědrovečerního stolu, bývají v období svátků v práci. Dovolenou si nemohou z finančních důvodů dovolit. „Sobě odepřu cokoliv, bylo období, kdy jsem se snažila uživit sebe a své dvě děti a jedla jsem proto obden,“ přiznává maminka Martina.

„Jsme si vědomi toho, že je finanční situace rodičů samoživitelů nesnadná, a to v jakékoliv době. Období Vánoc je však dobou, která je s obdarováváním, spjatá. Vzhledem k tomu, že mnoho maminek samoživitelek svou rodinu živí jen z jednoho příjmu a alimentů se buď nedočkají nikdy, případně dostávají úplné minimum, poptávka po nárazových pracích a brigádách výrazně roste,“ říká Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz a dodává: „Obecně se doporučuje šetřit si peníze na takové velké výdaje stranou a připravovat se na nečekané situace průběžně. Velmi pozitivní je pomoc ze stran nejrůznějších institucí, které nabízí bezplatnou pomoc rodičům samoživitelům. Za zmínku stojí například Neziskové organizace, Women for Women, Aperio, místní charitativní organizace, a také náš asistenční program VašeVýživné.cz, které kromě služeb asistovaného vymáhání výživného nabízí také konzultace a poradenství zdarma, mnoho rad a tipů, jak ušetřit či jak překlenout tíživou situaci.“

„Vánoce jsou náročným obdobím pro peněženky, ale dají se ošidit. Řeším to tedy tak. Každoročně napíšeme seznam pro Ježíška. Na seznamu se ukazují drahé položky, protože mi děti chtějí ušetřit, tak píšou Ježíškovi, abych věci nemusela kupovat já, což oceňuji a současně přemýšlím, jak z toho ven. Přichází vždy upozornění, že Ježíšek nadělí podle celoročních zásluh, protože se celou dobu díval, jak „pomáhají“ a plní své povinnosti. Vždy si u toho přeji mít dostatek prostředků k tomu, tuto větu další rok nemuset říct. Pod stromečkem je nakonec jen něco, na co finančně stačím a věci, které jsou potřebné, jako oblečení. V zaměstnání dostáváme bonusy ve formě poukázek, které berou v knihkupectví a mou záchranou je vášeň dětí v knížkách. Cukroví si upečeme a žádné další zbytečnosti neřešíme. Koupíme jen obvyklé potraviny, které se skutečně sní. 

Odpírat z důvodu financí musím neustále a celý rok, ale myslím, že na Vánocích je velmi důležitá atmosféra a dosud se mi dařilo krásným vánočním pocitem vyrovnávat množství a cenu dárků. Nejkrásnější a nejvýznamnější jsou přípravy a těšení se na ten večer. V době největší krize jsem si peníze na dárky půjčila a znovu to nutné nebylo.

Myslím, že naše Vánoce jiné nejsou. Možná ano. Možná, že máme hezčí. Po stromečkem nejsou drahé dárky a není jich mnoho, ale máme krásnou atmosféru. Zdobíme společně dům, chodíme na večerní procházky prohlížet světýlka v zahradách, pečeme spolu cukroví, večery trávíme povídáním u zapálené svíčky a na Štědrý den nesmí chybět rozkrojené jablíčko a lodičky ze skořápek,“ svěřuje se maminka Monika.

Dlužné výživné a úroky z prodlení mohou být vymáhány zpětně

Požadování úroků z prodlení bylo v případě dluhu na výživném velmi dlouhou dobu úplné tabu. Ačkoliv se někteří odborníci i soudci shodli, že by mělo být umožněno spolu s dlužnou částkou požadovat i úroky, Nejvyšší soud ČR možnost vymáhání úroků zamítl. 

Změnu přinesla až novela občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb.). Ta nabyla účinnosti 28. února 2017. Součástí novely je i § 921, který jasně říká, že: „Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.“ Změna je to zdánlivě logická – dluh na výživném je dluhem jako každý jiný a není důvod, proč by z něj neměl oprávněnému připadnout také úrok z prodlení.

Úroky z prodlení mohou být vymáhány na návrh zástupce nezletilého dítěte a soud je může přiznat zpětně, ale i podmíněně do budoucna. To znamená, že soud přizná úroky nejen ze splátek výživného, které bylo už v minulosti pozdě zaplaceno, ale také pro případ, že by teprve časem došlo k nezaplacení výživného na dítě včas. K prodlení přitom dochází už den poté, co mělo být výživné placeno. Pokud má tedy otec posílat výživné každého 15. v měsíci, už 16. se dostává do prodlení.

Nejlepším a nejjednodušším způsobem je žádat o možnost vymáhání úroků spolu s nějakým dalším rozhodnutím ohledně výživného – ať už s jeho samotným určením nebo například zvýšením. Úroky lze následně exekučně vymáhat stejným způsobem jako samotné dlužné výživné,“ dodává ředitelka program VašeVýživné.cz Iveta Novotná.  

Úroky se při neplacení výživného řídí stejnými pravidly jako jakékoliv jiné úroky z prodlení. Je tedy třeba určit jejich správnou výši. Výše úroků z prodlení se vždy odvíjí od sazby, kterou pravidelně zveřejňuje Česká národní banka. V případě výživného se využívá tzv. repo sazba, která k 3. 5. 2019 činí 2 %.

K této sazbě je v případě výživného připočítáno 8 %. Nyní tak úroková sazba pro dlužné výživné činí ročně 10 % z výše dluhu. Úroková sazba se počítá ke dni vzniku prodlení a je neměnná po celou dobu prodlení. Více o výpočtu úroků z prodlení najdete přímo na stránkách ČNB.

Novelou zákona č. 296/2017 Sb. s účinností od 30. září 2017 vstoupilo v platnost nařízení, že úroky pro výživné na nezletilé děti lze určit nejen na splátky výživného, které jsou v době soudního řízení v prodlení, ale také na všechny budoucí platby.

Pokud by se tedy v budoucnu splátka na výživném dostala do prodlení, automaticky by se zvyšovala o úroky. Výživné je přitom v prodlení už následující den po datu splatnosti.

Bude-li splatnost výživného uvedena v soudním rozhodnutí, nebude složité určit, odkdy úrok z prodlení běží. Vyživovací povinnost vzniká přímo ze zákona a má specifický charakter (zejména vázanost na osobní vztahy). Tzn., že nevzniká až na základě pravomocného rozhodnutí. V soudním rozhodnutí se pak zpravidla stanoví sporná výše výživného. Nová právní úprava však teoreticky umožňuje, aby se dlužník dostal do prodlení ještě dříve, než by byla sporná výše vyživovací povinnosti soudem stanovena (neboť např. výživné pro děti lze přiznat i za dobu nejdéle 3 let zpět ode dne zahájení soudního řízení). Jak se k tomu postaví soudní praxe, se ukáže později.

„Novou právní úpravu lze hodnotit jenom pozitivně. Jednak úrok z prodlení představuje sankci pro osobu výživou povinnou, která neplní svou vyživovací povinnost, jednak pro osobu oprávněnou bude alespoň jakýmsi drobným odškodněním za nevčasné plnění vyživovací povinnosti ze strany osoby povinné.,“ doplňuje na závěr Novotná.

Zálohované výživné by se mělo vyplácet od roku 2021

Navýšení rodičovského příspěvku a zálohované výživné je na politické scéně dlouhodobě komunikované téma. Po tom, co se vláda shodla na přidání 80 000 Kč všem rodinám, které budou příspěvek pobírat, případně na něj získají nárok, se o dalších krocích zcela přestalo mluvit. Příspěvek má být dle plánů platný od 1. ledna 2020. Aktuálně se však téma znovu otevírá. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová už připravila finální návrh, který by podle ní mělo hnutí ANO podpořit na říjnovém jednání koaliční rady. Šéfka státní kasy Alena Schillerová je k tomu ale skeptická.

Zvýšení rodičovského příspěvku již prošlo prvním čtením v poslanecké sněmovně, a pokud se nic nezmění, tak všichni rodiče, co budou k 1. lednu 2020 pobírat tento příspěvek, se mohou těšit na jeho zvýšení. Ke třetímu čtení by mělo dojít již 16. října.

Zásadním požadavkem, který ministryně Maláčová předkládá je, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal 15 až 25 procent průměrné mzdy. Alena Schillerová však trvá na

opatřeních, která mají vymáhání výživného zefektivnit. Předložit je dostalo za úkol ministerstvo spravedlnosti.

Mnoho rodičů na sociálních sítích pod příspěvky paní Maláčové rozhodnutí ministryně kritizuje, a to z důvodu upřednostnění důchodců, ale také proto, že někteří z nich počítali s příspěvkem i pro starší děti.

„Je dost nefér, že děti, které se narodí pět minut před půlnocí budou mít o 80 000 Kč mít míň než ty, co se narodí o pět minut později,” komentují někteří rodiče vzniklou situaci.

Podle údajů ministerstva práce pobírá rodičovskou přes 160 tisíc rodičů dětí do tří let, 46 tisíc lidí ji má rozvrženou jen do dvou let věku a zhruba 65 tisíc lidí je na rodičovské po třetím roce do čtyř let věku dítěte. Jen pět tisíců rodičů čerpá rodičovskou pouze první rok.

Cílem ministerstva je od roku 2020 neplatičům omezit svobodu. Podle slov Schillerová musí stát samoživitelům pomoci, nelze však, aby zaskakoval za bývalé partnery, kteří se o své děti nestarají. Právě pro případ, kdy rodič na svého potomka nezaplatí řádné alimenty, by se měl prosadit zákon o zálohovaném výživném. V praxi by to mělo fungovat tak, že pokud jeden rodič dvakrát za sebou nezaplatí alimenty, rodič vychovávající dítě podá návrh na exekuci. Potom půjde na úřad práce, kde zažádá o zálohované výživné, a od státu by dostal plnou výši alimentů. Peníze od neplatiče by poté vymáhal stát, což by mělo podle Maláčové zařídit ministerstvo spravedlnosti.

O dávku budou moci žádat lidé, kteří neobdrželi výživné za dva měsíce. Dluh však musí začít vymáhat sami exekučně nebo soudně. Podmínkou by bylo také to, že děti řádně chodí do povinné poslední třídy školky či do školy. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal úřad práce.

Dle nejnovějších informací by podle návrhu úřady mohly ročně dostat asi 24.000 žádostí o výživné. Výdaje by mohly první rok dosáhnout asi 886 milionů korun, v dalších letech pak 877 milionů. Stát by zpět mohl vymoci asi desetinu sumy. Nový informační systém by stál 38 milionů a jeho provoz asi 12 milionů ročně. Přijmout by se mělo 149 úředníků. V prvním roce by to vyšlo na 111 milionů, v dalších letech na 101,3 milionu.

Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek.

Délka pobytu v azylovém domě je jeden rok

Případů, kdy jsou matky samoživitelky bez nájemního bydlení, je mnoho. Důvodů, proč tomu tak je, je nespočet. Nejčastějšími jsou však ceny nájmů, kauze za byt, smlouvy s realitními kancelářemi, nákup vybavení, anebo také bytová krize, která by v důsledku změny zákona, který by měl platit od roku 2021, měl významně proměnit dávky na bydlení a měl by vzniknout nový příspěvek.Taková změna by zasáhla až 1/3 rodičů samoživitelů, zhoršila by se situace jak v chudých regionech, tak i velkých městech. Řešením bývají často právě azylové domy.

Bydlení v azylovém domě bývá často jediným řešením rodičů samoživitelů. Maminky do tohoto zařízení chodí po rozvodu, mnohdy těhotné přicházejí přímo z ulice, nemají jinou možnost, kde se svými dětmi žít, anebo mají exekuce, jejichž placení se neslučuje s aktuálními cenami nájmů. Častým důvodem odchodu z běžného nájemního bydlení do azylového domu bývá také neplacení výživného.

Smyslem azylových domů je zabránění sociálnímu vyloučení maminek samoživitelek, zajištění základních potřeb jim, a zejména jejich dětem, snaha stát se místem, které pomůže překonat nepříznivou situaci a prostorem pro posílení sociálních a pracovních návyků.

Po celé Praze lze najít celkem 12 azylových domů. Jejich kapacita bývá ale dlouhodobě zaplněná, a samoživitelky z více jak 50 % po uplynutí roční lhůty, po níž je možné v zařízení žít, odchází do jiného azylového domu. Nové místo v domě hledají po prvním půlroce bydlení. „Lze se domnívat, že situace, která je v hlavním městě, případně v dalších velkých městech jako je například Brno nebo Ostrava, je velmi specifická. Nejčastěji zde narážíme na problém nemožnosti najít finančně dostupné bydlení,“ dodává Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz.

Cena v pražském azylovém domě se pro matku s dítětem v průměru pohybuje okolo 4 030 Kč za měsíc. Stále se tak jedná o zdaleka nejlevnější možnost ubytování, které mohou samoživitelky sehnat. Tato částka se nejčastěji umořuje ze sociálních dávek, následně jim na život zbývá zhruba 3 000 Kč, s nimiž se rodič učí za pomoci pracovnic azylových domů pracovat. Zde je potřeba si uvědomit, že v azylových domech rodiny nedostávají stravu, hygienické potřeby či oblečení, jedná se o možnost bydlet. Tedy tato částka pro rodiče s dětmi na pokrytí celého měsíce a na případné našetření na kauci je velmi malá.  Ubytovací jednotky jsou zařízené jednoduše, disponují však základním vybavením.

Bydlení v azylovém domě však s sebou nese i svá daná pravidla. Obyvatelé zařízení musí dodržovat noční klid, jsou zcela zakázané drogy a alkohol, nejsou povoleny návštěvy ani domácí zvířata. K dispozici jsou zde pro maminky sociální pracovnice i sociálně aktivizační programy, které pomáhají k lehčímu návratu do běžného režimu.

„Azylové domy v malých městech nemají ani tak častý problém umístit maminky po roce do nového bydlení, ani v krizové situaci zajistit místo dítěti v dětském domově, není-li jiná možnost. Pravdou však je, že se maminky samoživitelky musí opravdu snažit, pracovat a šetřit, aby na takový krok byly připravené. Za tristní situaci lze ale považovat fakt, že se nejen ve velkých městech setkáváme s maminkami, které putují rok co rok po azylových domech a nemají možnost svou situaci příliš změnit. Varovným signálem mohou být například samotné děti, které se do domovů vrací s vlastním potomkem poté, co zde strávily už své dětství,“ doplňuje Iveta Novotná.

Pro maminky nemusí být tolik tíživé každý rok měnit místo bydlení, dle sděleních si zvyknou, ale pro děti mají tyto změny velký dopad.

Asociace neúplných rodin a program VašeVýživné.cz by proto ráda otevřela diskuzi nad možnostmi vymáhání dlužného výživného, které bývá častým důvodem, proč se rodiče samoživitelé dostávají do hluboké finanční krize. „Jistě se shodneme na tom, že by stát měl podat pomocnou ruku rodičům samoživitelům a ulehčit jim jejich nelehkou situaci. A to jak tím, že přehodnotí samotný návrh týkající se příspěvků na bydlení, ale také většími možnostmi týkající se pracovních možností, díky nimž si rodiče budou schopni udržet dobrou životní úroveň a bydlení mimo azylové domy a ubytovny,“ dodává Novotná.

Vyšší rodičovská? Věří jí pouze 13 % samoživitelů

Navýšení rodičovského příspěvku je na politické scéně dlouhodobě komunikované téma. Po tom, co se vláda shodla na přidání 80 000 Kč všem rodinám, které budou příspěvek pobírat, případně na něj získají nárok, se o dalších krocích zcela přestalo mluvit. Příspěvek má být dle plánů platný od 1. ledna 2020. Podle průzkumu, který provedla Asociace neúplných rodin s tímto příspěvkem na pevno počítá pouze 13 % samoživitelů. Dalších 40 % rodičů z 500 dotázaných nepočítá s tím, že slibované změny proběhnou.

Zvýšení rodičovského příspěvku již prošlo prvním čtením v poslanecké sněmovně, a pokud se nic nezmění, tak všichni rodiče, co budou k 1. lednu 2020 pobírat tento příspěvek, se mohou těšit na jeho zvýšení. „K druhému čtení by mělo dojít již v září v průběhu 34. schůze. Aktuálně se nejčastěji řeší pozměňovací návrhy poslanců. Faktem však zůstává, že rodičovský příspěvek chtějí podpořit i opoziční poslanci,“ dodává mluvčí resortu práce a sociálních věcí Kristýna Křupková.

Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo celkem 500 rodičů samoživitelů však vyplývá, že 40 % dotázaných s tímto krokem nepočítá a nepředpokládá, že by se ze strany státu udály nějaké změny v jejich prospěch. Celých 48 % rodičů by zvýšení příspěvku uvítalo, ale dokud se tak opravdu nestane, nechtějí a nebudou s touto věcí nijak počítat.

Nová podoba rodičovského příspěvku slibuje navýšení o 80 000 Kč. Za výraznou pomoc v tíživé životní situaci tuto změnu považuje 47 % samoživitelů, 14 % z nich bude za příspěvek ráda, ale jejich nepříliš pozitivní situaci ani tato částka situaci příliš nezlepší.

Zvýšení rodičovského příspěvku bude v praxi znamenat, že se rodičům automaticky prodlouží jeho doba čerpání. K samotnému měsíčnímu zvýšení bude rodič potřebovat zažádat na Úřadě práce. Zdali rodiče pobírající rodičovský příspěvek stihnou vyčerpat celou částku, záleží na době, kdy příspěvek ještě mohou čerpat (věku dítěte), kolik vyčerpali a také na tom, jaký mohou mít maximální měsíční příspěvek.

Maximální výše měsíční dávky se stanovuje podle dřívějšího příjmu i podle výše mateřské, která předchází rodičovskému příspěvku. Platí, že částka nemůže být vyšší než 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, který se vypočítává z průměrné mzdy za posledních 12 měsíců.

Vládní strany se jednohlasně shodly na jedné zásadní věci – chtějí pomoci rodinám s nízkými příjmy a těm, kteří se pohybují na hranici chudoby. Přes samotné zvyšování však až třetina z této rizikové skupiny nedosáhne na více jak 7 600 Kč měsíčně.

 „Z průzkumu je evidentní, že rodiče již nedůvěřují slibům. Téma rodičovský příspěvek, zálohované nebo náhradní výživné a jiné pomoci, které byly slibovány, stále nikde nejsou a rodiče, kde chybí finance, dostávající se do tíživých situací, již nevěří ničemu, co není schválené zákonem. Bohužel je to odraz toho, jak dlouho se slibuje pomoc samoživitelům a stále nic nepřichází. Pomoc pro rodiny s dětmi, sociálně slabé, nemocné a staré a celkově potřebné, by měla být co možná nejrychleji při jakýchkoliv schvalovacích procesech. Je smutné, že jsou stále upřednostňovány jiné zájmy a pomoci tam, kde je potřebná, se nedostává,“ dodává ředitelka programu VašeVýživné.cz Iveta Novotná.

Bytová krize může postihnout až 1/3 rodičů samoživitelů

Nový návrh zákona, který by měl platit od roku 2021 by měl významně proměnit dávky na bydlení a měl by vzniknout nový příspěvek. To v praxi bude znamenat zrušení doplatku a zpřísnění jeho výplaty. Taková změna by zasáhla až 1/3 rodičů samoživitelů spadající do střední třídy, kterých je dle statistik aktuálně až 100 000, zhoršila by se situace jak v chudých regionech, tak i velkých městech.

V průzkumu, který prováděl program VašeVýživné.cz provozovaný Asociací neúplných rodin, se více jak polovina z dotazovaných rodičů samoživitelů shodla na tom, že zvyšování cen nájmů vzrůstá nad únosnou mez.

Podle analýzy Centra pro společenské otázky ­– SPOT by se nový zákon dotkl nejen chudých, ale i střední třídy. Většina domácností, které spadají do těchto skupin, si jsou schopni své bydlení udržet zejména díky podpoře ze strany státu. Příspěvky na bydlení řadě domácností umožňují bydlet ve standardních bytech a pomáhají nejen samoživitelům nebo pracujícím s nižšími příjmy, kteří bydlí v ekonomických centrech, kde výrazně rostou náklady na bydlení. Zrušením této dávky hrozí, že by samoživitelé, kteří žijí v azylových domech nebo na ubytovnách, mohli přijít o střechu nad hlavou.

Program VašeVýživné.cz provedl průzkum mezi 500 rodiči samoživiteli týkající se nákladů na bydlení. Celkem 53,8 % rodičů se shodlo, že náklady rostou nad únosnou mez. To jinými slovy znamená, že by zvyšování cen nájmů ohrozilo životní úroveň a chod domácnosti celé rodiny. Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz k tomuto dodává: „Až třiceti procentům rodičů samoživitelů spadajících do střední třídy hrozí, že se mohou během krátkých šesti měsíců propadnout až na takovou úroveň, že začnou být závislí na státní podpoře a sociálních dávkách. Téměř 30 000 z nich se tak dostává do tzv. ‚spirály snižující se životní úrovně‘. Důvodem je minimum volnějších pracovních úvazků, vyšší náklady na život a bydlení. Taková situace vede k nulové možnosti ušetřit jakékoliv. Změna příspěvku na bydlení ale ohrozí všechny rodiče samoživitele, kteří pobírají tento příspěvek.“ Rostoucí náklady na život, zvyšování cen nájmů a finanční nároky na výchovu dítěte mohou mít tedy negativní dopad na ekonomický stav rodiny.

Z důvodů změn a kvůli nově navrhovanému zákonu se celkem 14 % samoživitelů bojí, že bude situace neúnosná a budou se muset uchýlit k hledání levnějšího, tedy i menšího, bydlení. Na tom, že se situace týkající se bydlení, změní k horšímu, se shoduje celkem 40 % dotázaných.

Bezvýchodnost takové situace dokazuje i vyjádření maminky samoživitelky Moniky: „Měla jsem v bydlení velké štěstí. Dostala jsem polovinu domku od své babičky darem a na druhou polovinu včetně oprav mám hypotéku ve výši 6 500 Kč měsíčně. Od svých známých vím (někteří jsou také samoživitelé), že je nájemné i jednou takové. Na hypotéku tedy mám, ale byt bych v aktuální situaci nemohla zaplatit. Momentálně jsem řešila výměnu starého nevyhovujícího kotle a splácím navíc tepelné čerpadlo, což je také „příkaz“ zákona. Nemohu si dovolit žádné navýšení. Jak již v reportážích zaznělo, zůstává nám průměrně tisíc korun na týden a bojím se každého placení navíc. Znám i ženu, která aktuálně vychází jen s pomocí rodičů a doslova každá koruna navíc pro ni může znamenat ztrátu bydlení. Další se zase k bydlení postavila jako já a se třemi dětmi si vzala hypotéku, opravila podkroví u mamky a nemůže si vynachválit úsporu z 12 tisíc korun a nájem na současných 3 500 Kč měsíčně za hypotéku.“

Z průzkumu vyplynulo, že více jak 43 % rodičů samoživitelů pojme nájem více jak polovinu měsíčního příjmu. Celou polovinu financí zaplatí 31 % rodičů.

Na otázku, o kolik peněz by mohly vzrůst ceny bydlení, aby se rodina nedostala do finančních problémů, se shodlo 31 % dotázaných na tom, že ceny nahoru jít nemohou. Celých 35 % samoživitelů by byli schopní zaplatit maximálně do 500 Kč navýšení. Faktem však zůstává, že změna toho zákona sama o sobě může zhoršit celkovou situaci do té míry, že ve výsledku rodiče budou muset na bydlení doplácet více, než tomu bylo doposud, a to i v případě, že na příspěvek dosáhnou.

„Jistě se shodneme na tom, že by stát měl podat pomocnou ruku rodičům samoživitelům a ulehčit jim jejich nelehkou situaci. A to jak tím, že přehodnotí samotný návrh, ale také většími možnostmi týkající se pracovních možností, díky nimž si rodiče budou schopni udržet dobrou životní úroveň,“ dodává Novotná.