VašeVýživné.cz

Vyšší rodičovská? Věří jí pouze 13 % samoživitelů

Navýšení rodičovského příspěvku je na politické scéně dlouhodobě komunikované téma. Po tom, co se vláda shodla na přidání 80 000 Kč všem rodinám, které budou příspěvek pobírat, případně na něj získají nárok, se o dalších krocích zcela přestalo mluvit. Příspěvek má být dle plánů platný od 1. ledna 2020. Podle průzkumu, který provedla Asociace neúplných rodin s tímto příspěvkem na pevno počítá pouze 13 % samoživitelů. Dalších 40 % rodičů z 500 dotázaných nepočítá s tím, že slibované změny proběhnou.

Zvýšení rodičovského příspěvku již prošlo prvním čtením v poslanecké sněmovně, a pokud se nic nezmění, tak všichni rodiče, co budou k 1. lednu 2020 pobírat tento příspěvek, se mohou těšit na jeho zvýšení. „K druhému čtení by mělo dojít již v září v průběhu 34. schůze. Aktuálně se nejčastěji řeší pozměňovací návrhy poslanců. Faktem však zůstává, že rodičovský příspěvek chtějí podpořit i opoziční poslanci,“ dodává mluvčí resortu práce a sociálních věcí Kristýna Křupková.

Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo celkem 500 rodičů samoživitelů však vyplývá, že 40 % dotázaných s tímto krokem nepočítá a nepředpokládá, že by se ze strany státu udály nějaké změny v jejich prospěch. Celých 48 % rodičů by zvýšení příspěvku uvítalo, ale dokud se tak opravdu nestane, nechtějí a nebudou s touto věcí nijak počítat.

Nová podoba rodičovského příspěvku slibuje navýšení o 80 000 Kč. Za výraznou pomoc v tíživé životní situaci tuto změnu považuje 47 % samoživitelů, 14 % z nich bude za příspěvek ráda, ale jejich nepříliš pozitivní situaci ani tato částka situaci příliš nezlepší.

Zvýšení rodičovského příspěvku bude v praxi znamenat, že se rodičům automaticky prodlouží jeho doba čerpání. K samotnému měsíčnímu zvýšení bude rodič potřebovat zažádat na Úřadě práce. Zdali rodiče pobírající rodičovský příspěvek stihnou vyčerpat celou částku, záleží na době, kdy příspěvek ještě mohou čerpat (věku dítěte), kolik vyčerpali a také na tom, jaký mohou mít maximální měsíční příspěvek.

Maximální výše měsíční dávky se stanovuje podle dřívějšího příjmu i podle výše mateřské, která předchází rodičovskému příspěvku. Platí, že částka nemůže být vyšší než 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, který se vypočítává z průměrné mzdy za posledních 12 měsíců.

Vládní strany se jednohlasně shodly na jedné zásadní věci – chtějí pomoci rodinám s nízkými příjmy a těm, kteří se pohybují na hranici chudoby. Přes samotné zvyšování však až třetina z této rizikové skupiny nedosáhne na více jak 7 600 Kč měsíčně.

 „Z průzkumu je evidentní, že rodiče již nedůvěřují slibům. Téma rodičovský příspěvek, zálohované nebo náhradní výživné a jiné pomoci, které byly slibovány, stále nikde nejsou a rodiče, kde chybí finance, dostávající se do tíživých situací, již nevěří ničemu, co není schválené zákonem. Bohužel je to odraz toho, jak dlouho se slibuje pomoc samoživitelům a stále nic nepřichází. Pomoc pro rodiny s dětmi, sociálně slabé, nemocné a staré a celkově potřebné, by měla být co možná nejrychleji při jakýchkoliv schvalovacích procesech. Je smutné, že jsou stále upřednostňovány jiné zájmy a pomoci tam, kde je potřebná, se nedostává,“ dodává ředitelka programu VašeVýživné.cz Iveta Novotná.

Bytová krize může postihnout až 1/3 rodičů samoživitelů

Nový návrh zákona, který by měl platit od roku 2021 by měl významně proměnit dávky na bydlení a měl by vzniknout nový příspěvek. To v praxi bude znamenat zrušení doplatku a zpřísnění jeho výplaty. Taková změna by zasáhla až 1/3 rodičů samoživitelů spadající do střední třídy, kterých je dle statistik aktuálně až 100 000, zhoršila by se situace jak v chudých regionech, tak i velkých městech.

V průzkumu, který prováděl program VašeVýživné.cz provozovaný Asociací neúplných rodin, se více jak polovina z dotazovaných rodičů samoživitelů shodla na tom, že zvyšování cen nájmů vzrůstá nad únosnou mez.

Podle analýzy Centra pro společenské otázky ­– SPOT by se nový zákon dotkl nejen chudých, ale i střední třídy. Většina domácností, které spadají do těchto skupin, si jsou schopni své bydlení udržet zejména díky podpoře ze strany státu. Příspěvky na bydlení řadě domácností umožňují bydlet ve standardních bytech a pomáhají nejen samoživitelům nebo pracujícím s nižšími příjmy, kteří bydlí v ekonomických centrech, kde výrazně rostou náklady na bydlení. Zrušením této dávky hrozí, že by samoživitelé, kteří žijí v azylových domech nebo na ubytovnách, mohli přijít o střechu nad hlavou.

Program VašeVýživné.cz provedl průzkum mezi 500 rodiči samoživiteli týkající se nákladů na bydlení. Celkem 53,8 % rodičů se shodlo, že náklady rostou nad únosnou mez. To jinými slovy znamená, že by zvyšování cen nájmů ohrozilo životní úroveň a chod domácnosti celé rodiny. Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz k tomuto dodává: „Až třiceti procentům rodičů samoživitelů spadajících do střední třídy hrozí, že se mohou během krátkých šesti měsíců propadnout až na takovou úroveň, že začnou být závislí na státní podpoře a sociálních dávkách. Téměř 30 000 z nich se tak dostává do tzv. ‚spirály snižující se životní úrovně‘. Důvodem je minimum volnějších pracovních úvazků, vyšší náklady na život a bydlení. Taková situace vede k nulové možnosti ušetřit jakékoliv. Změna příspěvku na bydlení ale ohrozí všechny rodiče samoživitele, kteří pobírají tento příspěvek.“ Rostoucí náklady na život, zvyšování cen nájmů a finanční nároky na výchovu dítěte mohou mít tedy negativní dopad na ekonomický stav rodiny.

Z důvodů změn a kvůli nově navrhovanému zákonu se celkem 14 % samoživitelů bojí, že bude situace neúnosná a budou se muset uchýlit k hledání levnějšího, tedy i menšího, bydlení. Na tom, že se situace týkající se bydlení, změní k horšímu, se shoduje celkem 40 % dotázaných.

Bezvýchodnost takové situace dokazuje i vyjádření maminky samoživitelky Moniky: „Měla jsem v bydlení velké štěstí. Dostala jsem polovinu domku od své babičky darem a na druhou polovinu včetně oprav mám hypotéku ve výši 6 500 Kč měsíčně. Od svých známých vím (někteří jsou také samoživitelé), že je nájemné i jednou takové. Na hypotéku tedy mám, ale byt bych v aktuální situaci nemohla zaplatit. Momentálně jsem řešila výměnu starého nevyhovujícího kotle a splácím navíc tepelné čerpadlo, což je také „příkaz“ zákona. Nemohu si dovolit žádné navýšení. Jak již v reportážích zaznělo, zůstává nám průměrně tisíc korun na týden a bojím se každého placení navíc. Znám i ženu, která aktuálně vychází jen s pomocí rodičů a doslova každá koruna navíc pro ni může znamenat ztrátu bydlení. Další se zase k bydlení postavila jako já a se třemi dětmi si vzala hypotéku, opravila podkroví u mamky a nemůže si vynachválit úsporu z 12 tisíc korun a nájem na současných 3 500 Kč měsíčně za hypotéku.“

Z průzkumu vyplynulo, že více jak 43 % rodičů samoživitelů pojme nájem více jak polovinu měsíčního příjmu. Celou polovinu financí zaplatí 31 % rodičů.

Na otázku, o kolik peněz by mohly vzrůst ceny bydlení, aby se rodina nedostala do finančních problémů, se shodlo 31 % dotázaných na tom, že ceny nahoru jít nemohou. Celých 35 % samoživitelů by byli schopní zaplatit maximálně do 500 Kč navýšení. Faktem však zůstává, že změna toho zákona sama o sobě může zhoršit celkovou situaci do té míry, že ve výsledku rodiče budou muset na bydlení doplácet více, než tomu bylo doposud, a to i v případě, že na příspěvek dosáhnou.

„Jistě se shodneme na tom, že by stát měl podat pomocnou ruku rodičům samoživitelům a ulehčit jim jejich nelehkou situaci. A to jak tím, že přehodnotí samotný návrh, ale také většími možnostmi týkající se pracovních možností, díky nimž si rodiče budou schopni udržet dobrou životní úroveň,“ dodává Novotná.

60 % samoživitelů nemůže zaplatit mimoškolní zájmy a kroužky

Konec léta se blíží, a to pro mnohé rodiče samoživitele znamená, že nastane další z finančně náročnějších období v roce – nový školní rok. A i přesto, že se zvyšuje životní úroveň, s tím výdaje na bydlení, na valorizaci výživného zatím samoživitelé mohou nadále jen čekat.

Pořízení školních pomůcek, placení kroužků nebo obědů je velmi finančně nákladné a toho, co si samoživitelé nemohou dovolit, je nespočet. Podle statistik si našetřit peníze na tyto výdaje zvládá jen 25 % z nich. Náklady na život se samoživitelům a jejich rodinám od září v průměru dle jejich odhadů vzroste minimálně o 5 000 Kč. Oproti jiným výdajům, jako jsou narozeniny nebo Vánoce, kdy se rodiče nechtějí zadlužit, v případě školních pomůcek jsou samoživitelé ochotni jít do mínusu, případně si zažádat o půjčku.

Na nový průzkum, který prováděl program VašeVýživné.cz provozovaný Asociací neúplných rodin, odpovídalo celkem 1 000 rodičů samoživitelů.

Náklady na školáky jsou rok od roku vyšší. A proto se domácnosti s nižšími příjmy mohou v takový moment dostat do tíživé finanční situace. V průměru vychází školní výbava pro prvňáčka na 4 000 Kč, to však není finální částka. Je k tomu třeba připočítat také výdaje za školní obědy, mimoškolní kroužky apod. Na otázku, jak se na toto období v roce rodiče samoživitelé připravují, zodpovědělo pouze 25 % z nich, že mají peníze našetřené, 23 % rodičů se snaží brát věci z druhé ruky, mnoho rodičů si musí finance půjčit, případně sahají do kontokorentu.

Přestože se více jak polovina dotázaných rodičů snaží, aby jejich dítě mělo dostatek všeho a nebylo tak vyčleňováno z kolektivu a společenských zájmových kroužků, více než 30 % samoživitelů si tyto mimoškolní aktivity nemůže dovolit, 13 % rodičů pak dětem neplatí ani kroužky, ani školní obědy a jídlo si nosí z domova.

Náklady na život se samoživitelům a jejich rodinám od září v průměru dle jejich odhadů vzroste minimálně o 5 000 Kč. Shodlo se na tom celkem 66 % dotázaných. Celých 21 % svým starším dětem platí například internát, případně dopravu. Počítají proto, že jejich životní náklady budou vyšší o 10 000 Kč.

„Jsme si vědomi toho, že je finanční situace rodičů samoživitelů nesnadná, a to v jakékoliv době. Vzhledem k tomu, že mnoho maminek samoživitelek svou rodinu živí jen z jednoho příjmu a alimentů se buď nedočkají nikdy, případně dostávají úplné minimum, poptávka po nárazových pracích a brigádách v létě výrazně roste,“ říká Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz a dodává: „Obecně se doporučuje šetřit si peníze na takové velké výdaje stranou a připravovat se na nečekané situace průběžně. Velmi pozitivní je pomoc ze strany škol a programy, které rodičům nesnadnou situaci často ulehčují, a to díky „startovacím“ balíčkům pro prvňáčky, vybírání peněz na pomůcky již v červnu, namísto v září, případně pomoc v podobě školních obědů.“

Na otázku, co si v období školního roku pro své dítě nemohou rodiče samoživitelé dovolit, se většina shodla na tom, že jim nedopřejí z finančních důvodů zájmové kroužky, na druhém místě je doučování a zmiňované školní obědy.

Každá samoživitelka či samoživitel se mohou ocitnout v tíživé životní situaci, jakou je například právě začátek školního roku, a tak bude potřebovat mimořádnou okamžitou pomoc. Jedná se o jednorázovou finanční pomoc ze strany státu, aby člověk překonal nenadálou finanční krizi, kterou je potřeba řešit či odvrátit hned, bezprostředně. Jde o jednu ze tří dávek „pomoci v hmotné nouzi“. Mnoho rodičů tuto pomoc využije i pro nákup školních potřeb, faktem však zůstává, že téměř 36 % rodičů neví, že tato dávka vůbec existuje.

„Začátek školního roku považuji za nejnáročnější období roku. Dá se ošidit dovolená i Ježíšek, ale školní seznam je bez kompromisů a pro mé dvě děti opravdu dlouhý. Snažila jsem se po pár korunách odkládat, ale není moc z čeho na zahájení školního roku našetřit, tak tedy nastupuje moje mamka, která mi poskytne finanční úlevu a část potřeb dětem zaplatí. Letos se nám nasčítalo více věcí, protože oba potřebují i nové aktovky. Minulý týden jsme vyrazili na túru a zjistili jsme, že jsou dětem malé boty, krátké kalhoty a podzimní bundy budou také třeba. Když přičteme tepláky a přezůvky, tak je nutné před nástupem do školy investovat cca 5 000 Kč. Už předem počítám také s tím, že hned druhý den přinesou děti v sešitku požadavek každý minimálně na 300 Kč za pracovní sešity a dalších 700 Kč je družina pro dceru. Letošní rok nastupuje syn do sedmé třídy a obávám se lyžařského kurzu. Bude to před koncem letošního roku velký finanční zásah a i přesto, že by se rád zúčastnil, ho raději připravuji na variantu, že to kvůli financím nebude možné. Jeden z nejhorších bojů bude s dětmi o kroužky. Každoročně se dcera přihlašuje jen do těch, které jsou zdarma vedeny školou a finanční „nemožnosti“ jsou tak upřednostněny před skutečným zájmem, který by se musel zaplatit. Syn mi rovnou řekl, že bude raději doma a o „nucené“ kroužky zájem nemá. 

Zahájení školního roku nese značné napětí, a to nejen finanční. Jediným uklidňujícím vědomím je fakt, že mi zaplacené obědy umožní omezit večeře na chleba s pomazánkou, a to oproti prázdninám ušetří pár korun,“ dodává maminka samoživitelka Monika.

KOMENTÁŘ: Česko má rekordní zaměstnanost

ČSÚ tento týden zveřejnil nová data, pole kterých je v současné době v evidenci Úřadů práce pouze 105 tisíc osob. Díky ekonomické konjunktuře si Česká republika může vyzkoušet, nakolik dokáže využívat výhody plynoucí ze vzkvétajícího hospodářství. Nevychází z toho dobře. A to jsou na obzoru horší časy.

Nejprve to dobré, co nezaměstnanost samoživitelům přináší. Ještě nikdy v historii moderního Česka nebyl tak nízký počet nedobrovolných neplatičů výživného. Bez nadsázky platí, že ten, kdo chce svědomitě přispívat na své děti, může. Zároveň se poprvé dostáváme do situace, kdy dlužník na výživném dokáže nejen umořovat svůj dluh, ale zároveň platit běžné alimenty. I díky tomu klesl poprvé v historii celorepublikový dluh na výživném poprvé pod deset miliard a pokud by příznivé podmínky trvaly ještě v dalších letech, může se hypoteticky každý rok snížit o další půlmiliardu.

A teď ty špatné zprávy. Ani tlak trhu kvůli nedostatku pracovníků nedokázal bez státní podpory zajistit zvýšený počet pracovních příležitostí pro samoživitele, kteří potřebují specifický typ úvazků. Přitom stačilo zaměřit se na příspěvky na hlídání nebo motivovat zaměstnavatele odpočty. Nečinnost ministerstva zbytečně připravila české firmy o potenciální desítky tisíc kvalitních zaměstnankyň a zaměstnanců.

A co hůř – umožnila naopak diktovat nezákonné podmínky zaměstnancům, kteří dluží na výživném. Z těch 105 tisíc „nezaměstnaných“ jich totiž pracuje odhadem 10%, akorát dokázali zajistit, aby ze systému „vypadli“. Dostávají výplatu na ruku, často právě kvůli tomu, aby z ní nemuseli platit alimenty nebo na ní nedosáhla exekuce (třeba právě kvůli dluhu na výživném).

A pak jsou tady osoby, které se do evidence Úřadů práce nedostanou vůbec. Osoby bez zdanitelných příjmů, které se vyhýbají také daňové statistice, fungující na dohody o pracovní činnosti do 10 000 korun. Lidé kteří si nechávají výplatu vyplácet takzvaně na černo nebo používají jiné triky, jak ze sebe formálně udělat osoby s minimálními příjmy. A stát je v době ekonomického růstu trpí a dokonce za ně chce platit výživné z kapes těch, co pracují.

Je to obrovská škoda. Dá se předpokládat, že tak dobře, jak bylo letos, zase dlouho nebude. To, že stát nedokázal této příležitosti, která mohla jednoduše zlepšit finanční situaci celé řady samoživitelů, využít, je zarážející. Místo investice do zálohového výživného, které z podstaty musí padnout, jakmile se ekonomická situace opět zhorší, mohl zajistit, že se na pracovní trh dostanou samoživitelé, kteří ho naopak při výkyvech pomohou podržet. Sečteno – podtrženo – tato promarněná šance nás bude v příštích letech hodně bolet.

Až 61 % rodičů samoživitelů nejezdí v létě s dětmi na prázdniny

Letní prázdniny se blíží a pro mnohé rodiče samoživitele je toto období v roce velmi finančně, často i časově, náročné. I přes rostoucí životní úroveň většiny obyvatel republiky a s tím spojený růst životních nákladů se průměrné soudem určované výživné v podstatě nemění. A tak se rodiče samoživitelé musejí s dětmi uchýlit k tomu, že zůstávají doma.

Z 500 rodičů samoživitelů se na tomto závěru shodlo celkem 61 % dotázaných.

Důvod, proč více jak polovina dotázaných rodičů zůstává v létě doma, je velmi prostý – na dovolenou jim chybí dostatek financí. A právě proto by ocenili větší pomoc ze strany státu, jako jsou finanční příspěvky na letní dětské aktivity v průběhu prázdnin. Na tom se shodla většina rodičů samoživitelů. Zmíněný nedostatek financí pak nejčastěji pramení z „nepružných“ pracovních podmínek, které by rodiči samoživiteli dovolily větší časovou flexibilitu, neplacení výživného nebo výživného nízkého.

„Nejnižší částku, kterou evidujeme v rámci programu VašeVýživné.cz, je 100 korun, které byly vyměřeny rodiči soudem. Výživné pod 1000 Kč má celkem 10 % samoživitelů a s částkou 500 Kč na jedno dítě si musí vystačit každý dvacátý rodič samoživitel,“ dodává Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz.

Přestože tedy rodiče samoživitelé na prázdniny s dětmi neodjíždějí, a to nejčastěji z důvodu pracovního, nemožnosti dopřát si dovolenou nebo neplacené volno, strachu z finanční nejistoty apod., celkem 38,5 % dotázaných má možnost hlídání dětí prarodiči nebo známými. Necelých 20 % rodičů samoživitelů pak s dětmi zůstává doma.

Z průzkumu také vyšlo, že 27 % dotázaných rodičů utratí za prázdniny maximálně do 5 000 Kč. Ti, co zůstávají doma (30 %) pak za léto neutratí téměř nic. Nejmenší část dotazovaných (15 %) je ochotná na dovolenou s dětmi našetřit a utratit více jak 15 000 Kč.

S tím souvisí velmi zajímavý a pozitivní zjištění. A to, že má na prázdniny, letní tábory a další vyžití pro děti našetřeno celkem 71 % dotazovaných rodičů samoživitelů. Jen 29 % si musí často i peníze půjčit. Z toho vyplývá, že více jak polovina rodičů uvažuje racionálně a nepouští se i přes svou nelehkou situaci na tenký finanční led.

Hovoříme-li o 49 % rodičích, kteří prázdnin a volna využijí, nejčastěji samoživitelé s dětmi navštěvují příbuzné, až 21 % dětí dotázaných rodičů odjíždí v létě na tábor, pouze 13,3 % plánuje výlet k moři.

„Za velmi pozitivní zprávu považuji vysoké číslo, které vypovídá o tom, že se rodiče samoživitelé i přes svou nelehkou situaci snaží šetřit. Přesto by však bylo vhodné, aby se stát zamyslel nad možnostmi finanční výpomoci všem rodičům, kteří z důvodu nedostatku financí nemohou dětem nebo sobě samotným, dopřát dovolenou nebo jiné letní aktivity v průběhu prázdnin. Za program VašeVýživné.cz bychom navrhovali podporu mimoškolních a prázdninových kroužků, které budu hrazeny státem, flexibilní pracovní dobu, kterou budou rodiče samoživitelé vítat s povděkem zejména v letních měsících, provoz letních školek nebo například dobrovolnické hlídání dětí,“ dodává Iveta Novotná.

Celorepublikový dluh na výživném klesl pod 10 miliard

Celorepublikový dluh na výživném–tedy aktuální součet všech dlužených alimentů­–poprvé v novodobé historii Česka klesl prokazatelně pod hranici 10 miliard korun. Vyplynulo to z údajů Asociace neúplných rodin, která jeho hodnotu pravidelně vypočítává na základě informací z rozsudků a exekučních výměrů. Spolu s dluhem se snížila se také průměrná dlužená částka na hlavu.  

Celorepublikový dluh na výživném se s největší pravděpodobností aktuálně pohybuje v rozmezí 9,7 – 9,9 miliard korun a má i nadále klesající tendenci. To je způsobeno především tím, že stále větší část dlužníků je schopna nejen dluh splácet, ale zároveň hradit i pravidelné alimenty. Průměrná dlužná částka přihlášená do programu VašeVýživné.cz klesla v posledních měsících zhruba na 83 tisíc korun, a i nadále se rychlým tempem snižuje. Počet dlužníků je podle odhadů setrvalý, v rozmezí mezi 115 a 120 tisíci.

Hodnota dluhu bude s největší pravděpodobností klesat, dokud potrvají ekonomicky příznivé podmínky. Vysoká zaměstnanost a vyšší mzdy totiž výrazným způsobem zvyšují šance na vymožení případného dluhu, neplatiči mají zároveň větší chuť dluh nadále nezvyšovat.

„V podstatě se dá říci, že nikdy nebyly tak ideální podmínky. Máme minimum nedobrovolných neplatičů a zřejmě v historicky největším množství případů dokáže neplatič nejen umořovat dluh, ale zároveň spolu s tím platit i pravidelné výživné,“ uvádí Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz, který v rámci své asistenční služby pro rodiče provozuje Asociace neúplných rodin.

Novotná však varuje, že tato situace nebude trvat věčně. Jakmile se ekonomický růst zpomalí, je možné očekávat opětovný nárůst celorepublikového dluhu.

„Nebudu daleko od pravdy s tvrzením, že pouze dnes je možné dosáhnout toho kdo nezačne řešit případný dluh dnes, ten může mít v budoucnu problém,“ zmiňuje Novotná. „S úbytkem peněž v ekonomice se průměrný dluh bude opět zvyšovat.“

Ani za ekonomické konjunktury přitom není úspěšnost zajištění stávajících dluhů nijak vysoká. Asociace neúplných rodin dokáže podle Novotné u případů, kde je navrženo takzvané asistované vymáhání, průměrně zajistit asi polovinu dlužné částky. Aby byl poměr vyšší, musel by stát výrazným způsobem zvýšit vymahatelnost výživného a přijmout další opatření. V této oblasti však plánuje pouze dílčí kroky a více si toho slibuje od zálohového výživného – tedy státní úhradu dlužných alimentů u nízkopříjmových skupin.

„Asociace neúplných rodin proto sama navrhla vlastní soubor opatření, která se bude snažit prosazovat,“ uvádí Novotná. „Bez omezení práce na černo, zavedení evidence dlužníků nebo zvýšení celospolečenského tlaku na dlužníky budou mít samoživitelé i nadále svázané ruce při řešení své životní situace.“

Z jakých dat ANR hodnotu celorepublikového dluhu vypočítává?

K výpočtu slouží statisticky významná data z programu VašeVýživné.cz, který v současnosti disponuje informacemi o více než 30,5 tisíců případů dlužených alimentů za poslední 3 roky. Tyto informace obsahují výši soudem určených alimentů a počet dlužných měsíců, zároveň informují o úspěšnosti vymáhání a výši uhrazeného výživného.

 

Jak se celorepublikový dluh na výživném vyvíjel

2012: cca 16 miliard – zdroj Exekutorská komora

2014: cca 13 miliard – zdroj Exekutorská komora

2018: cca 10 miliard – zdroj Asociace neúplných rodin

 Snímek obrazovky 2019-05-29 v 13.22.37

Mnoho samoživitelů střední třídy propadá chudobě

Téměř 100 000 rodičů samoživitelů ze střední třídy je ohroženo jevem zvaným „spirála snižující se životní úrovně“. Týká se to především těch, kteří z důvodu výše svých příjmů nemají možnost čerpat státní podporu vypočítanou na základě životního minima. Riziko výrazně stoupá v korelaci s poklesem ekonomického růstu. Už dnes se zhruba 30 000 neúplných rodin ze střední třídy životní situace rok od roku zhoršuje. S informací přišel největší český program pro rodiče samoživitele VašeVýžiné.cz, provozovaný Asociací neúplných rodin.

Na počátku „spirály snižující se úrovně“ je snaha o co možná nejefektivnější propojení péče o děti a zajištění finančního zabezpečení domácnosti. Vzhledem k tomu, že často není možné starat se jako jediný dospělý o dítě a zároveň mít práci na plný úvazek, opouští rodič samoživitel své zaměstnání a hledá jiné, kde mu bude umožněn částečný úvazek. Vlivem péče o rodinu se snižuje jejich flexibilita a časové možnosti v zaměstnání. Díky tomu jej často musí vyměnit za méně lukrativní. Tím však začnou vydělávat méně peněz a přibírají si brigády, které způsobí, že jim nezbývá žádný čas na navazování a udržování sociálních kontaktů. Situace může vést k úplnému vyloučení samoživitele ze sociálního života a s tím spojenými průvodními jevy, například pozvolný nástup syndromu vyhoření.

Efekt „spirály“ se nejčastěji týká rodin ze střední třídy. Ředitelka programu VašeVýživné.cz Mgr. Iveta Novotná k tomuto problému doplňuje: „Až třiceti procentům této rizikové skupiny hrozí, že se mohou během krátkých šesti měsíců propadnout až na takovou úroveň, že začnou být závislí na státní podpoře a sociálních dávkách. Téměř 30 000 z nich se tak dostává do zmiňované ‚spirály snižující se životní úrovně‘. Důvodem je minimum volnějších pracovních úvazků, vyšší náklady na život a bydlení. Taková situace vede k nulové možnosti ušetřit jakékoliv finance a v případě krizové situace a nečekaných výdajů se samoživitel dostává do silného psychického náporu a následné izolace.“

Finanční nároky na výchovu dítěte se zvyšují, stejně tak rostou náklady na chod domácnosti. S přibržděním růstu ekonomiky je navíc možné očekávat další negativní dopady. Tisíce domácností se během pár měsíců dostat do pásma chudoby.

„Pro rodiče samoživitele bývá kritickým obdobím jakékoli zvýšení finančních nároků dítěte. Nebavíme se pouze o platbě zájmových kroužků nebo mimoškolních aktivitách, ale také o nevyhnutelných nákladech, jako je třeba nástup do základní nebo střední školy či nárocích, které s sebou nese například zdravotní stav dítěte. Průměrná výše povinného výživného přitom často nepokryje ani základní náklady,“ dodává Novotná.

Ženy jsou mnohem více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením než muži. V České republice jsou pro zajištění životního standardu rodiny s dětmi nutné dva příjmy, proto se osamělý rodič s dětmi zákonitě ocitá z finančního hlediska v nevýhodě. Až z 87 % jsou samoživitelkami právě ženy a téměř 60 % z nich má zaměstnání, anebo jinou formu přivýdělku.  Za chudobou pracujících matek samoživitelek nejčastěji stojí již zmíněná složitá situace a špatné pracovní možnosti.

„O snižující se životní úroveň samozřejmě nestojí žádný rodič samoživitel. A prevence je ze strany státu téměř nulová,“ říká Iveta Novotná a dodává: „Stát by měl pomáhat nejen těm nejchudším, ale i těm rodičům samoživitelům, kteří se snaží bojovat, pracovat a udržet si úroveň tak vysokou, jak jen to jde a je v jejich možnostech.“

 Jaké kroky navrhuje asistenční program VašeVýživné.cz?

  • Pružná pracovní doba a státní podpora atypických úvazků pro rodiče samoživitele.
  • Jistota předškolního zařízení již od 2let věku dítěte.
  • Možnost dát dítě do školky i v období prázdnin.
  • Podpora zaměstnanosti pro samoživitele (zkrácené úvazky, pružná pracovní doba).
  • Výhody a benefity ze strany pojišťoven (plně nebo částečně hrazené kroužky, tábory…).
  • Proplácení obědů, doučování, školních pomůcek, škol v přírodě, kroužků pro nízkopříjmové rodiny.

Program VašeVýživné.cz představuje příručku pro samoživitele

Asociace neúplných rodin a program VašeVýživné.cz představuje první ucelenou příručku pro samoživitele a jejich nejbližší. Tímto krokem chce Asociace podat pomocnou ruku všem rodičům, kteří ji potřebují a potýkají se s neplacením výživného a dalšími stinnými stránkami, které s touto problematikou souvisejí. Příručka čerpá ze zkušeností programu VašeVýživné.cz a příběhů klientů, kteří se na něj obrátili a jejichž aktuální počet je celkem 30 337. A právě z jejich potřeb vychází.

V Česku žije 500 tisíc dětí v neúplných rodinách, z toho 38,5 % řeší problém toho, že jim jeden z rodičů neplatí výživné. Chronických neplatičů je pak v republice 7-10 %. Průměrný dluh na výživném se pohybuje okolo sta tisíc, přičemž celkové dluhy činí 10 miliard korun.

Program VašeVýživné.cz si je vědom toho, že se jedná o problém, který potřebuje jasné řešení. Rodiče samoživitelé čekají na pomoc, a to nejen z důvodu patové situace, do níž se kvůli neplacení výživného dostávají.

Nová příručka, kterou Asociace právě představuje, má za cíl posílit informovanost tématu samoživitelství, je pomocnou rukou a nástrojem zodpovídající otázky týkajících se rodičovství, financí, výživného, psychologické pomoci nebo dalších lidsko-právních problémů této sociální skupiny.

Ředitelka programu VašeVýživné.cz Mgr. Iveta Novotná považuje vznik takové publikace za nesmírně důležitou v pomoci všem samoživitelům. „Tato příručka by měla být tím, o co se budou moci rodiče samoživitelé opřít. Dnes a denně se setkáváme s maminkami nebo tatínky, kteří bojují za své děti a snaží se dobrat svých práv i neuhrazených alimentů. Příběhy našich klientů jsou tou hlavní inspirací a důvodem, proč brožura vznikla,“ říká Novotná.

Příručka pro samoživitele vznikla za podpory a spolupráce Evropského sociálního fondu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Je souhrnem nejen základních otázek a odpovědí týkajících se financí, práce na mateřské, právních rad a mnoha dalšího. Tvoří prostor komunikace a upozorňuje na celkovou problematiku samoživitelství. Kromě těchto základních faktů, je také příručka jedinečná tím, že se podrobně zabývá stinnými stránkami samoživitelství, jako jsou deprese, domácí násilí, sebeobviňování nebo například spirálou snižující se životní úrovně.

Příručka bude pravidelně aktualizována a volně ke stažení na stránkách VašeVýživné.cz.

Nová legislativa nedělá pro zvýšení vymahatelnosti alimentů maximum

V roce 2021 se pravděpodobně uzavře dlouholetá diskuze nad podobou státní pomoci pro rodiče, kterým není hrazeno výživné. Legislativní úpravy, které vznikly v koordinaci Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva spravedlnosti, by měli pomoci skupině rodičů nejvíce ohrožené chudobou a pokusit se o zvýšení vymahatelnosti alimentů. Podle odborníků z Asociace neúplných rodin však stát může udělat výrazně více. V kooperaci s asistenčním programem VašeVýživné.cz proto zveřejňuje 4 opatření, na které ministerstva zapomněla a jejichž efekt by byl výrazně vyšší, než jaké jsou dnes návrhy.

Podle odhadů Asociace neúplných rodin je v Česku zhruba 115 tisíc občasných anebo stálých dlužníků, z toho necelých 40 000 patří právě mezi chronické, kteří neplatí výživné principiálně. Zákon z pera Ministerstva práce a sociálních věcí se jako takový orientuje výhradě na sociálně slabé domácnosti samoživitelů. Ročně by měl pomoci desítkám tisíc z nich. Na provozní agendu nového zákona, tedy vyplácení a iniciaci následných pokusů o zpětné vymožení částky je včetně vypláceného zálohového výživného vyčleněno zhruba 1,2 miliardy korun.

V součinnosti s tím připravilo sérii opatření také Ministerstvo spravedlnosti. To chce využít možností exekuce a kromě řidičských průkazů zabavovat také rybářské lístky, zbrojní průkazy nebo letecké licence. Podle ředitelky programu VašeVýživné je chválihodné, že se legislativní debata posunula již na úroveň konkrétních přijatých opatření, problém však zůstává v tom, že opatření obou ministerstev budou ve své efektivitě pokulhávat.

Asociace neúplných rodin proto ve spolupráci s programem VašeVýživné představila vlastní návrhy opatření. Jejich uvedení do praxe by mohlo být takřka okamžité, navíc se jedná o kroky, které by byly nezatížily státní kasu.

„Sérií kroků navrhujeme zvýšit vymahatelnost výživného a naše návrhy je možné vnímat jako vhodné doplnění aktuální státní strategie. Ta z našeho pohledu zapomíná na klíčovou věc –  schopnost odfiltrovat především ty dlužníky, kteří mají prostředky, ale platbu výživného zcela upozaďují nad jinými druhy pohledávek. Zároveň chceme zcela omezit dosavadní praxi, která vede k obcházení platební morálky a je bohužel úřady hojně přijímaná,“ myslí si Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz.

Výrazným způsobem by se měla posílit také prevence. V současné době totiž neexistují účinné nástroje, které by byly mířeny na občasné dlužníky nebo povinné, kteří dluží poprvé. Úpravy Asociace navrhuje také u způsobu vyplácení výživného v průběhu exekučního řízení.

4 body Asociace neúplných rodin a programu VašeVýživné.cz pro zlepšení vymahatelnosti a vyplácení výživného

Zápis dlužníků do systému SOLUS

Využití stávajícího systému pro registr dlužníků a doplnění dlužníků na výživném ze strany soudů, úřadů a Policie České republiky. Znemožnění dlužníkovi čerpat spotřebitelské úvěry a využívat bankovní půjčky a prohlubovat tak své případné zadlužení.

SOLUS je sice zájmové sdružení právnických osob bez státní účasti, na druhou stranu zanášení dlužníků na výživném do tohoto systému plní cíle, které si předsevzalo – tedy především přispívat odpovědným úvěrováním k prevenci předlužování klientů nebo k prevenci růstu počtu dlužníků v prodlení a ke zvyšování vymahatelnosti stávajících dluhů.

Změna výpočtu termínu, kdy je možné podat trestní oznámení

V současnosti se Policie České republiky zabývá trestným oznámením na zanedbání povinné výživy ve chvíli, kdy je výživné v prodlení zpravidla 4 po sobě jdoucí měsíce v řadě. Toho využívají někteří neplatiči, kteří jednou za čas uhradí menší část výživného jen proto, aby prokázali svou ochotu platit a snížili riziko trestního stíhání.

Nově bychom rádi přešli na model, kdy se bude míra neplacení výživného posuzovat podle kumulované výše dluhu, tedy nikoli délky neplacení. S ohledem na střední výši výživného 2000 korun tedy navrhujeme výši tří měsíčních splátek.

Tento přístup bude výrazně spravedlivější vůči oběma rodičům.

Nařízená návštěva poradny

Jedním z problémů, který vytváří z občasných dlužníků dlužníky opakované je nedostatek „měkkých“ nástrojů, které by je varovaly před důsledky jejich postupu. Dlužníkům, kteří poprvé spadnou do pásma opakovaného neplacení by tedy mohla být nařízena preventivní návštěva poradny, která je seznámí s důsledky jejich jednání a připraví je na varianty trestního oznámení a exekučního vymáhání v případě, kdy svůj přístup nepřehodnotí.

Dalším preventivním krokem může být práce s rodinou. Jinými slovy, větší zásah a podpora státu v úplných rodinách, kde hrozí rozpad. Velké procento dlužníků neplatí výživné kvůli nezájmu nebo nulovému kontaktu s dítětem. Naopak rodič, který má o své potomky zájem a udržuje s nimi dobré vztahy, se snaží, aby nestrádali ani finančně.

Dobrým a smysluplným nástrojem tak může být například projekt HoSt – dobrovolnická práce s rodinou (https://hostcz.org/), která se zaměřuje na pomoc rodičů nebo osobám pečujícím o dítě.

Změna přednostního vyplácení výživného

V případě, kdy bude do exekučního řízení přihlášena pohledávka na výživném až po ostatních pohledávkách, bude se k ní přistupovat stejným způsobem, jako by byla přihlášena mezi prvními – tzn. výživné bude vypláceno ze 3/3 plné čisté mzdy po odečten nezabavitelné částky. Tím se cca o 1/3 zrychlí doba vymáhání výživného a zároveň se o 30 % zvede měsíční zasílaná částka. Ta se dnes v případě exekucí přes asistenční program průměrně pohybuje na 50 % částky, na kterou má oprávněný nárok.

Desetině samoživitelů však soud vyměří výživné nižší než 1000 korun

I přes rostoucí životní úroveň většiny obyvatel republiky a s tím spojený růst životních nákladů se průměrné soudem určované výživné v podstatě nemění. Medián i v loňském roce zůstal na 2000 korunách. Jenže výjimečné nejsou ani výrazně nižší částky. Každý dvacátý rodič má výživné vyměřené do 1000 korun včetně, 10 % má pak méně než 1000 korun. Program VašeVýživné.cz, který problematiku zkoumal, dokonce zaznamenal částky nižší než 200 korun měsíčně. Přitom i nadále platí, že ani takto malé částky celá řada rodičů není ochotna platit včas a v úplnosti.

Průměrná mzda v České republice byla dle Českého statistického úřadu v posledním kvartálu celých 33 840 Kč korun. To jinými slovy znamená meziroční nárůst průměrné mzdy nominálně o 6,9 % a reálně o 4,7 %. Toto tempo je jedno z nejrychlejších za posledních 10 let a politici i ekonomové tvrdí, že růst mezd bude pokračovat i nadále. Průměrné vyměřované výživné je přitom nejméně poslední 3 roky na stálé hladině.

Nejnižší částka, se kterou klient do programu VašeVýživné.cz vstoupil, bylo 65 korun. S maximálně pětistovkou na jedno dítě si pak musí vystačit každý dvacátý samoživitel. 10 % samoživitelů má výživné pod 1000 korun (tato skupina si musí průměrně vystačit s 600 korunami), přičteme-li i ty, kteří mají vyměřenou rovnou tisícovku, dostaneme se na 20 % z celku.

Podle odborníků za nízké vyměřované částky může i praxe dlužníků, kteří stále častěji uměle snižují svou životní situaci, aby unikly reálně vysokým alimentům. Změnit by to však mohl nedávný nález Ústavního soudu. Ten se proti takové praxi jednoznačně vymezil a tuto praxi zcela odsoudil.  Pomůže totiž výrazným způsobem odstranit šedou zónu, ve které se doposud pohybovala celá řada takzvaných „dobrovolných neplatičů“ a upravit praxi některých opatrovnických soudů, které nedostatečně prověřují skutečnou životní úroveň.

Iveta Novotná z asistenčního programu VašeVýživné.cz však upozorňuje, že na počátku vždy musí být aktivita dotčeného rodiče. V případě, kdy nejsou alimenty vyměřené ve výši, která odpovídá skutečné životní úrovni povinného je třeba bránit se soudně, nízké alimenty, nejsou-li placené, má smysl vymáhat.

„I rodič může předložit soudu důkazy o účelově snížených příjmech či skutečné životní úrovni. Pokud bylo výživné soudem určeno nespravedlivě, je to rozhodně důvod k obraně. Stejně tak není možné tolerovat neplacení alimentů, jakkoli jsou nízké,“ uvádí Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.czPokud neplatiči budeme jeho liknavost tolerovat, nebude s výdaji na potomka počítat ani kdykoli dále v budoucnu, kdy třeba dojde k navýšení částky. Pro mnoho rodin i nízké částky znamenají alespoň nějakou vzpruhu. Nezachrání, ale pomohou.“

V loňském roce policie řešila 8 351 nahlášených trestných činů zanedbání povinné výživy – nejméně za 6 let. To ovšem neznamená, že by se problém zlepšoval.

„Například chronických neplatičů je mezi povinnými stále stejné množství. A celkový počet dlužníků spíše roste s ohledem na stoupající trend rozvodovosti,“ zmiňuje Novotná. „Ve svém okolí má každý člověk zhruba čtyři lidi, kteří se nacházejí ve finanční tísni kvůli nízkému nebo neplacenému výživnému. Máme tedy před sebou jako společnost stále ještě dlouhou cestu.“

Nález ústavního soudu z 26. 2.: https://www.usoud.cz/aktualne/nalezite-oduvodneni-odlisneho-posouzeni-ucelovosti-ukonceni-podnikani-rodice-povinn/